Angrešt: pěstování bez padlí a dvojí sklizeň
Angrešt ze zahrad zmizel kvůli jediné chorobě. Americké padlí angreštové napadalo staré odrůdy tak spolehlivě, že se pěstování přestalo vyplácet. Bílý povlak pokryl plody, ty zůstaly drobné a nepoživatelné a keř skončil na hromadě.
Dnes je situace jiná. Existují odolné odrůdy, u kterých padlí není zásadní problém, a angrešt se vrací. Rozhodnutí o úspěchu přitom padne už při nákupu: odolnost vůči padlí je důležitější údaj než barva a velikost plodů.
V kostce
- Rozhoduje odolná odrůda. Staré odrůdy bez ochrany úrodu nedají.
- Padlí se šíří ve vlhku a bezvětří, proto je hlavní obranou prosvětlený keř.
- Na rozdíl od rybízu se angrešt nesází hlouběji, ale do stejné hloubky jako ve školce.
- Z jednoho keře jsou dvě sklizně: nedozrálé plody na kompot, zralé na přímou konzumaci.
- Pilatka angreštová dokáže keř zbavit listů za pár dní. Začíná uvnitř keře.
- Trny se dají obejít volbou josty, která je beztrnná a odolná.
Co v článku najdete
- Čím se angrešt liší od rybízu
- Americké padlí a jak mu předejít
- Kde angrešt vysadit
- Keř, nebo stromek
- Dvě sklizně z jednoho keře
- Kvetení a opylení
- Jak si usnadnit sklizeň mezi trny
- Péče, zálivka a mulč
- Další choroby a škůdci
- Zpracování a uchování
- Kolik keřů a jaká úroda
- Angrešt v zahradě a co k němu
- Časté otázky k pěstování angreštu
Čím se angrešt liší od rybízu
Angrešt i rybíz patří do stejného rodu a mají podobné nároky, ale v několika věcech se liší zásadně. Nejnápadnější jsou trny, které komplikují sklizeň i řez. Existují odrůdy s menším počtem trnů, ale zcela bez trnů nejsou.
Plody jsou výrazně větší a rostou jednotlivě nebo po dvou, ne v hroznech. Angrešt plodí na krátkých plodonosných útvarech na starším dřevě, podobně jako červený rybíz, takže se řeže mírněji než černý rybíz.
Hlavní rozdíl je ale v náchylnosti k padlí. To je jeho slabina a důvod, proč se výběr odrůdy stává klíčovým rozhodnutím. Na druhou stranu angrešt snáší chlad a plodí i v drsnějších polohách, kde jiné ovoce selhává.
| Znak | Angrešt | Rybíz |
|---|---|---|
| trny | ano | ne |
| plody | velké, jednotlivě | drobné, v hroznech |
| náchylnost k padlí | vysoká u starých odrůd | nižší |
| sklizeň | pomalejší kvůli trnům | rychlejší |
| chuť | sladkokyselá, podle zralosti | výrazně kyselá |
Americké padlí a jak mu předejít
Americké padlí angreštové se projeví bílým moučnatým povlakem na mladých výhonech, listech a hlavně na plodech. Povlak později zhnědne a zkorkovatí, plody zůstanou drobné a nepoživatelné. Staré odrůdy jsou k němu vysoce náchylné a bez ochrany úrodu obvykle nedají.
Moderní rezistentní odrůdy problém z velké části řeší a jsou to jediné odrůdy, které má smysl nově vysazovat. Při nákupu se proto ptejte přímo na odolnost vůči padlí.
Padlí se šíří ve vlhkém a nevětraném porostu, takže druhou polovinou obrany je vedení keře. Keř se vede tak, aby jím proudil vzduch a aby plody osychaly, tedy s méně výhony a větším rozestupem. Přehnojení dusíkem vede k měkkým bujným výhonům, které jsou k padlí nejnáchylnější.

★ Prevence padlí bez jediného postřiku
Odolná odrůda, velkorysý rozestup, prosvětlený keř, omezené hnojení dusíkem a úklid spadaného listí a napadených plodů. Napadené vrcholky se odstřihávají a likvidují, ne kompostují. Zálivka jde ke kořenům, ne na listy.
Kde angrešt vysadit
Angrešt snese polostín, ale plné slunce znamená sladší plody a lepší osychání po dešti. Půda má být humózní a schopná udržet vlhkost, ale ne zamokřená.
Vyhýbejte se uzavřeným kotlinám, kde se drží vlhký vzduch, právě kvůli padlí. Stejně tak místům bez proudění vzduchu mezi hustou výsadbou.
Sází se na podzim, do jámy větší než kořenový bal. Na rozdíl od rybízu se nesází výrazně hlouběji, stačí zhruba do stejné hloubky, v jaké keř rostl ve školce. Po výsadbě se výhony zkrátí, čímž se keř přinutí vytvořit pevnou kostru.
Keř, nebo stromek
Stromkový angrešt naroubovaný na kmínku je u tohohle ovoce praktičtější než u rybízu. Důvodem jsou trny: u stromku se sklízí zespodu a ruce se do keře nemusí prodírat. Zároveň je pod stromkem snazší úklid spadaného listí, což u angreštu pomáhá proti padlí.
Nevýhodou je kratší životnost a nutnost trvalé opory, protože plody jsou těžké a koruna se může vylomit. Keřový tvar je odolnější, dlouhověkejší a levnější, ale sklizeň je pracnější.
V malé zahradě se osvědčuje stromek, ve větší keřová výsadba. Rozhoduje hlavně to, kolik trpělivosti máte se sklizní mezi trny.
Dvě sklizně z jednoho keře
Angrešt je jediné drobné ovoce, které se sklízí ve dvou úplně různých fázích, a obojí dává smysl. Nedozrálé zelené plody jsou tvrdé a kyselé a používají se na kompoty, koláče a rosoly. V téhle fázi obsahují nejvíc pektinu, takže z nich rosol ztuhne spolehlivě bez přídavků.
Plně zralé plody jsou měkké, sladké a jedí se syrové. Sklizeň nedozrálých plodů zároveň funguje jako probírka: zbylé plody pak dorostou větší. Obě sklizně z jednoho keře jsou proto smysluplná strategie, ne kompromis.
Kombinace zeleného a červeného angreštu má praktický smysl. Zelené odrůdy se častěji sklízejí nedozrálé, červené se nechávají dozrát, a rozdělení sklizně roztáhne období využití o několik týdnů.
Kvetení a opylení
Angrešt kvete velmi brzy na jaře, ještě před většinou ovocných dřevin. Právě proto je zranitelný pozdními mrazíky, které mohou poškodit květy a připravit o úrodu dřív, než se plody vůbec začnou tvořit.
Odrůdy jsou zpravidla samosprašné, takže jeden keř plodí. Přítomnost dalších odrůd nebo rybízu v okolí ale výnos zlepší, protože cizí opylení bývá účinnější.
Časné kvetení znamená, že angrešt je jedním z prvních zdrojů nektaru pro čmeláky, kteří na rozdíl od včel létají i za chladu a deštivého počasí. V době, kdy angrešt kvete, jsou pro opylení důležitější než včely.
| Fáze | Plod | Použití |
|---|---|---|
| nedozrálý | tvrdý, zelený, kyselý | kompot, koláč, rosol |
| polozralý | měkčí, vybarvující se | pečení, směsi |
| zralý | měkký, plně vybarvený | syrový, mrazení |
| přezrálý | praská, opadává | zpracovat ihned |
Jak si usnadnit sklizeň mezi trny
Trny jsou hlavní důvod, proč lidé angrešt nechávají na keři. Pomáhají silné rukavice a sklizeň zespodu nahoru, protože trny míří dolů.
Sklízí se do nádoby zavěšené nebo postavené, aby byly obě ruce volné. Prosvětlený keř se sklízí nesrovnatelně snáz než zahoustlý, což je další argument pro pravidelný řez.
Zelené plody se trhají s krátkou stopkou, zralé se odtrhávají snadno samy. Sklizeň za sucha je i tady pravidlo, protože mokré plody se hůř skladují.
Péče, zálivka a mulč
Angrešt má stejně jako rybíz mělké kořeny, takže rychle pocítí sucho. Nedostatek vody v době nalévání plodů znamená drobné plody a jejich předčasný opad. Zalévá se vydatně a méně často, ke kořenům a ne na listy, což zároveň snižuje riziko houbových chorob.
Mulč je u angreštu dvojsečný. Udrží vlhkost, ale pod keřem zároveň drží vlhký vzduch, který padlí vyhovuje. Řešením je mulčovat plochu kolem keře, ale nechat prostor u báze volný a vzdušný.
Kypří se jen mělce, protože kořeny jsou těsně pod povrchem. Hnojí se na jaře kompostem a s dusíkem se šetří, jak doporučuje i text o mulčování záhonů.
Další choroby a škůdci
Kromě padlí se objevuje rez, která napadá listy a způsobuje předčasný opad. Pilatka angreštová je ale nejobávanější škůdce, protože její housenice dokáží keř holožírem zbavit listů během několika dní.
Napadení se pozná podle ožraných listů a podle housenic na spodní straně listů uvnitř keře. Právě proto je včasná kontrola vnitřku keře v době růstu jediná spolehlivá prevence, pohled zvenku nic neodhalí.
Mšice způsobují kroucení mladých vrcholků, ale úrodu obvykle zásadně neovlivní. Prosvětlený keř a úklid listí snižují riziko u všech těchto potíží zároveň.
Zpracování a uchování
Zralý angrešt vydrží v lednici jen několik dní, protože je měkký a snadno se pomačká. Nedozrálé zelené plody vydrží déle a lépe snášejí přepravu i skladování.
Mrazení funguje dobře u obou fází. Před zmrazením se odstraní zbytky stopek a suchých květů, což je práce, která se nedá obejít, ale dá se dělat u televize.
Z nedozrálých plodů se dělá rosol, který díky vysokému obsahu pektinu ztuhne bez přídavků. Zralý angrešt se hodí na kompoty, koláče a do ovocných směsí.
✗ Šest chyb u angreštu
Vysadit starou odrůdu bez odolnosti k padlí. Nechat keř zahoustnout. Přehnojit dusíkem. Sklízet až v plné zralosti a přijít o využití nedozrálých plodů. Kompostovat napadené výhony a listí. Sázet do uzavřené vlhké kotliny.
Kolik keřů a jaká úroda
Jeden dospělý keř angreštu poskytne pro běžnou domácnost dostatek plodů na přímou konzumaci i na několik zavařenin. Plodit začíná obvykle druhým až třetím rokem po výsadbě a plné úrody dosáhne zhruba po pěti letech.
Životnost dobře vedeného keře se počítá na desítky let, u stromkových tvarů výrazně méně. Kdo chce sklízet postupně, vysadí odrůdy s různou dobou zrání.
Zpracování úrody popisuje text o kompotech a zavařování ovoce, šťávy a sirupy rozebírá text o šťávách a sirupech z ovoce.
Angrešt v zahradě a co k němu
Angrešt se dobře snáší s rybízem, se kterým sdílí nároky i způsob řezu, jak popisuje text o pěstování rybízu. Pod keři se nedoporučuje hustý podrost, protože brání osychání a podporuje choroby.
Josta, kříženec černého rybízu a angreštu, nemá trny a je k padlí odolnější, ale plody má menší než angrešt. Pro toho, koho odrazují trny, je to praktický kompromis, jak rozebírá text o joště a kříženích.
Řez angreštu popisuje text o řezu rybízu a angreštu, množení text o množení drobného ovoce a celou skupinu shrnuje rozcestník o drobném ovoci.
Časté otázky k pěstování angreštu
Proč angrešt ze zahrad zmizel?
Kvůli americkému padlí angreštovému, které staré odrůdy napadalo tak spolehlivě, že se pěstování přestalo vyplácet. Dnes existují odolné odrůdy, u kterých to zásadní problém není.
Jak poznám americké padlí?
Podle bílého moučnatého povlaku na mladých výhonech, listech a hlavně na plodech. Povlak později zhnědne a zkorkovatí a plody zůstanou drobné a nepoživatelné.
Dá se padlí předejít bez postřiků?
Z velké části ano. Rozhoduje odolná odrůda, prosvětlený keř s prouděním vzduchu, omezené hnojení dusíkem a úklid spadaného listí a napadených plodů.
Podle čeho vybírat odrůdu?
Podle odolnosti vůči padlí. Je to důležitější údaj než barva a velikost plodů, protože rozhoduje o tom, jestli vůbec bude co sklízet.
Existuje angrešt bez trnů?
Zcela beztrnný ne, ale odrůdy s menším počtem trnů ano. Kdo trny nechce vůbec, může sáhnout po joště, která je kříženec s rybízem a trny nemá.
Jak hluboko angrešt sázet?
Zhruba do stejné hloubky, v jaké rostl ve školce. Na rozdíl od rybízu se hlouběji nesází.
Kdy angrešt sklízet?
Ve dvou fázích. Nedozrálé zelené plody na kompoty, koláče a rosoly, plně zralé měkké plody na přímou konzumaci. Sklizeň nedozrálých funguje zároveň jako probírka.
Proč z nedozrálého angreštu ztuhne rosol?
Protože nedozrálé plody obsahují nejvíc přirozeného pektinu. Rosol z nich ztuhne i bez přidávání želírovacích přípravků.
Jak si usnadnit sklizeň kvůli trnům?
Silnými rukavicemi, sklizní zespodu nahoru, protože trny míří dolů, a hlavně prosvětleným keřem. Zahoustlý keř se sklízí nesrovnatelně hůř.
Co je pilatka angreštová?
Škůdce, jehož housenice dokáží keř zbavit listů během několika dní. Začínají uvnitř keře na spodní straně listů, takže jediná spolehlivá prevence je pravidelná kontrola vnitřku.
Je lepší keř, nebo stromek?
U angreštu má stromek proti rybízu větší smysl, protože usnadní sklizeň mezi trny a úklid listí. Nevýhodou je kratší životnost a nutnost trvalé opory.
Kdy angrešt kvete?
Velmi brzy na jaře, ještě před většinou ovocných dřevin. Proto je zranitelný pozdními mrazíky a proto jsou pro jeho opylení důležití čmeláci, kteří létají i za chladu.
Potřebuji dva keře?
Odrůdy jsou zpravidla samosprašné, takže jeden keř plodí. Přítomnost dalších odrůd nebo rybízu v okolí ale výnos zlepší.
Dá se angrešt mrazit?
Ano, a to v obou fázích zralosti. Před zmrazením se odstraní zbytky stopek a suchých květů. Zralé plody vydrží v lednici jen několik dní, protože jsou měkké.
