Množení drobného ovoce: řízky, hřížení, výběžky
Drobné ovoce se nikdy nemnoží ze semene, pokud chcete stejnou odrůdu. Ze semene vyroste kombinace vlastností obou rodičů, ne kopie mateřské rostliny, takže se ztratí přesně to, kvůli čemu byla odrůda vyšlechtěna.
Zato vegetativní množení je tady snazší než u čehokoli jiného na zahradě. Z jednoho ověřeného keře se dá během dvou let získat celá řada nových rostlin, a to z materiálu, který se při běžném řezu stejně odstraňuje.
V kostce
- Ze semene ne, jen vegetativně. U kříženců jako josta to platí dvojnásob.
- Rybíz a josta: dřevité řízky v době vegetačního klidu.
- Angrešt a ostružiník: hřížení, nejspolehlivější metoda pro začátečníka.
- Maliník a rakytník: kořenové výběžky, které se stejně musí odstraňovat.
- Jahodník: odnože na šlahounech, nejlépe zakořeněné v zapuštěném květináči.
- Množit jen ze zdravých rostlin, jinak se choroba rozšíří po celé zahradě.
Co v článku najdete
Proč se nemnoží semeny
Ze semene vyroste rostlina, která je kombinací vlastností obou rodičů, ne kopie mateřské rostliny. U šlechtěných odrůd to znamená, že potomstvo bývá horší než rodič, protože se ztratí vlastnosti, kvůli kterým byla odrůda vyšlechtěna.
U kříženců, jako je josta nebo křížence maliníku a ostružiníku, je výsledek ještě nepředvídatelnější. U rakytníku je situace nejhorší, protože ze semene se navíc nepozná pohlaví rostliny až do prvního kvetení, tedy po několika letech.
Semeno má smysl jen u šlechtění, u plané formy, nebo pokud vám na konkrétních vlastnostech nezáleží. Proto se drobné ovoce množí vegetativně, tedy částmi rostliny, které mají identickou genetickou výbavu. Nová rostlina je pak přesnou kopií včetně odolnosti, chuti a doby zrání.
| Metoda | Pro co se hodí | Náročnost |
|---|---|---|
| dřevitý řízek | rybíz, angrešt, josta, réva | nejnižší |
| bylinný řízek | borůvky, obtížně zakořeňující druhy | střední |
| hřížení | ostružiník, angrešt, réva | nízká, nejspolehlivější |
| kořenové výběžky | maliník, rakytník | nejnižší |
| odnože a šlahouny | jahodník | nejnižší |
Dřevitý řízek krok za krokem
Dřevitý řízek se odebírá z vyzrálého jednoletého dřeva v období vegetačního klidu, tedy na podzim nebo v zimě. Odebírá se při běžném zimním řezu z materiálu, který by se stejně odstranil, takže množení rybízu je prakticky zdarma.
- Vyberte zdravý, rovný a dostatečně silný výhon z letošního přírůstku.
- Stříhejte řízky o délce zhruba dvou až tří dlaní, aby na nich bylo několik oček.
- Spodní řez veďte těsně pod očkem, horní kousek nad očkem. Orientaci je nutné dodržet.
- Zapichujte do připravené půdy tak, aby nad zemí zůstala jen horní dvě očka.
- Nechte řízky přes zimu venku. Na jaře obrazí a během sezony vytvoří kořeny.
- Na podzim následujícího roku přesaďte zakořeněné rostliny na trvalé místo.
⚠ Tři chyby, kvůli kterým řízky nezakoření
Zapíchnout je obráceně, nechat půdu vyschnout a tahat za ně a kontrolovat, jestli už mají kořeny. Každé vyrušení zakořeňování zpomalí. Úspěšnost nebývá stoprocentní, proto zapichujte víc řízků, než kolik rostlin potřebujete.
Kde nechat řízky zakořenit
Nejjednodušší je vyhrazený záhon na stinnějším místě s propustnou půdou, takzvaná množárna. Půda se před zapíchnutím prokypří a zbaví plevele, protože řízky konkurenci nesnesou.
Řízky se zapichují do řady s rozestupem, aby se daly plet a aby k nim proudil vzduch. Během sezony se udržuje vlhkost, ale ne mokro. Vyschnutí je nejčastější příčina neúspěchu.
U rybízu a josty bývá úspěšnost vysoká, u angreštu nižší. Právě proto se u angreštu častěji volí hřížení, které je spolehlivější.
Hřížení: metoda bez rizika
Hřížení znamená, že se výhon přihrne zeminou, zakoření ještě na mateřské rostlině a teprve pak se oddělí. Výhodou je, že řízek po celou dobu vyživuje mateřská rostlina, takže riziko neúspěchu je minimální.
U ostružiníku se hříží vrcholek výhonu, který se ohne k zemi, přihrne a zatíží. U angreštu a rybízu se hříží celý spodní výhon, který se ohne, uprostřed přihrne zeminou a konec se vyvede nahoru. V místě, kde je výhon pod zemí, se lehce naruší kůra, což zakořenění urychlí.
Zakořenění trvá zpravidla jednu sezonu. Oddělení se dělá až poté, co je kořenový systém dostatečný, předčasné oddělení je u téhle metody nejčastější chyba. Hřížení je nejspolehlivější metoda pro každého, kdo s množením začíná.
Kořenové výběžky
Maliník a rakytník se šíří kořenovými výběžky, takže se množí prakticky sami. Výběžek se vyryje i s kusem kořene a s vlastními kořínky a přesadí se na nové místo. Nejlepší doba je vegetační klid, tedy podzim nebo předjaří.
U rakytníku má výběžek pohlaví mateřské rostliny, což je zásadní výhoda proti množení semenem, kde se pohlaví pozná až po letech. U maliníku se výběžky stejně musí odstraňovat, takže je přirozené je rovnou využít.
Přesazený výběžek se zkrátí, aby se vyrovnal poměr mezi kořeny a nadzemní částí. První sezonu potřebuje pravidelnou zálivku, než se uchytí.
Jahodník: odnože na šlahounech
Jahodník tvoří šlahouny, na kterých vznikají dceřiné rostlinky s vlastními kořínky. První rostlinka na šlahounu je nejsilnější, další už bývají slabší.
Rostlinka se dá zakořenit přímo v půdě nebo v květináči zapuštěném u mateřské rostliny. Květináč má výhodu v tom, že se přesazuje s celým kořenovým balem a rostlina to skoro nepozná.
Oddělení se dělá až poté, co má rostlinka vlastní kořeny, tedy zpravidla po několika týdnech. Jahodník se obnovuje zhruba po třech až čtyřech letech, takže množení je součást běžné péče. Nová výsadba se nezakládá na stejném místě kvůli půdním chorobám.
| Druh | Nejvhodnější metoda | Kdy |
|---|---|---|
| rybíz | dřevitý řízek | podzim az zima |
| angrešt | hřížení | během sezony |
| josta | dřevitý řízek | podzim az zima |
| maliník | kořenové výběžky | podzim nebo předjaří |
| ostružiník | hřížení vrcholku | léto |
| rakytník | kořenové výběžky | podzim nebo předjaří |
| jahodník | odnože na šlahounech | léto |
| réva | dřevitý řízek | zima |
Bylinný řízek
Bylinný řízek se odebírá v plném růstu z měkkého, dosud nezdřevnatělého výhonu. Používá se u druhů, které z dřevitých řízků zakořeňují špatně, typicky u borůvek.
Odebírá se vrcholek o několika listech, spodní listy se odstraní a ponechají se dva až tři horní. Velké listy se zkracují na polovinu, aby řízek méně odpařoval, než vytvoří kořeny.
Zapichuje se do propustného substrátu, u borůvek do kyselého, a udržuje se ve vysoké vzdušné vlhkosti pod průhledným krytem, který se ale musí pravidelně odvětrávat. Bez vysoké vlhkosti bylinný řízek zavadne dřív, než stihne zakořenit.
Jak nepřenést choroby
Množení je zároveň nejrychlejší způsob, jak rozšířit chorobu po celé zahradě. Proto se odebírá výhradně ze zdravých rostlin bez viditelných příznaků.
U rybízu se sleduje vlnovník, tedy zduřelá poupata, u angreštu padlí a u malin virové choroby. Rostliny s virovými chorobami se poznají podle deformovaných a mozaikovitě zbarvených listů a nemnoží se nikdy.
Nářadí se mezi jednotlivými rostlinami čistí, hlavně pokud řežete i nemocné dřevo. Nové rostliny se nesázejí na místo po stejném druhu, protože v půdě zůstávají patogeny. U nakupovaných sazenic se vyplatí ověřený zdroj.
✗ Šest chyb při množení
Množit ze semene a čekat stejnou odrůdu. Odebírat řízky z nezdravých rostlin. Zapíchnout řízek obráceně. Nechat řízky vyschnout. Tahat za ně a kontrolovat kořeny. Oddělit hřížený výhon dřív, než má dostatek vlastních kořenů.
Kolik rostlin z jednoho keře
Z jednoho dospělého keře rybízu se dá odebrat značné množství dřevitých řízků, aniž by to keři uškodilo, protože se využívá materiál z běžného zimního řezu.
U hřížení je počet omezený tím, kolik výhonů se dá ohnout k zemi, tedy zpravidla několik za sezonu. U výběžků záleží na druhu: maliník jich dá desítky, rakytník méně, ale stále dost.
Úspěšnost se počítá vždy s rezervou. Přebytek se dá vyměnit, darovat nebo použít na obnovu vlastní stárnoucí výsadby, což je u drobného ovoce po deseti letech běžná potřeba.
| Metoda | Úspěšnost | Doba do přesazení |
|---|---|---|
| dřevitý řízek rybízu | vysoká | jedna sezona |
| dřevitý řízek angreštu | nižší | jedna sezona |
| bylinný řízek | střední, vyžaduje vlhkost | jedna sezona |
| hřížení | velmi vysoká | jedna sezona |
| kořenový výběžek | velmi vysoká | ihned po odběru |
| odnož jahodníku | velmi vysoká | několik týdnů |
Co s novými rostlinami
Zakořeněné rostliny se přesazují na trvalé místo zpravidla po jedné sezoně. Do plné plodnosti vstoupí stejně jako kupované sazenice, tedy druhým až třetím rokem.
Přebytečné rostliny jsou ideální materiál na výměnu se sousedy a známými. Právě výměnou se v okolí udržují staré a ověřené odrůdy, které se v prodeji neseženou.
Vyplatí se vést si poznámku, z které rostliny nová pochází, protože po roce si to nikdo nepamatuje. Jednotlivé druhy rozebírají texty o rybízu, o malinách a o ostružinách, celou skupinu shrnuje rozcestník o drobném ovoci.
Časté otázky k množení
Proč se drobné ovoce nemnoží semeny?
Protože ze semene vyroste kombinace vlastností obou rodičů, ne kopie mateřské rostliny. U šlechtěných odrůd se tím ztratí vlastnosti, kvůli kterým byla odrůda vyšlechtěna.
Která metoda je nejjednodušší?
Pro začátečníka hřížení, protože výhon po celou dobu vyživuje mateřská rostlina a riziko neúspěchu je minimální. U rybízu a josty funguje spolehlivě i dřevitý řízek.
Kdy odebírat dřevité řízky?
V období vegetačního klidu, tedy na podzim nebo v zimě, z vyzrálého jednoletého dřeva. Odběr v plném růstu nefunguje.
Jak dlouhý má být řízek?
Zhruba dvě až tři dlaně, tedy tak, aby na něm bylo několik oček. Zapichuje se tak, aby nad zemí zůstala jen horní dvě.
Záleží na orientaci řízku?
Zásadně. Spodní řez se vede těsně pod očkem a horní kousek nad očkem. Obráceně zapíchnutý řízek nezakoření.
Proč mi řízky nezakořenily?
Nejčastěji kvůli vyschnutí, obrácené orientaci nebo odběru z nevyzrálého či slabého výhonu. Další příčinou bývá tahání a kontrola, jestli už mají kořeny.
Jak funguje hřížení?
Výhon se přihrne zeminou, zakoření ještě na mateřské rostlině a teprve pak se oddělí. U ostružiníku se hříží vrcholek, u rybízu a angreštu celý spodní výhon.
Kdy oddělit hřížený výhon?
Až když má dostatečný vlastní kořenový systém, zpravidla po jedné sezoně. Předčasné oddělení je nejčastější chyba u téhle metody.
Jak množit maliny a rakytník?
Kořenovými výběžky, které se vyryjí i s kusem kořene a přesadí. U rakytníku má výběžek pohlaví mateřské rostliny, což je proti semenu zásadní výhoda.
Jak množit jahody?
Přes odnože na šlahounech. První rostlinka na šlahounu je nejsilnější. Zakoření se nejlépe v květináči zapuštěném u mateřské rostliny a oddělí se, až má vlastní kořeny.
Dá se množit josta?
Ano, dřevitými řízky jako rybíz. Ze semene se množit nedá, protože jako kříženec nedává potomstvo odpovídající mateřské rostlině.
Jak nepřenést nemoc na nové rostliny?
Odebírat výhradně ze zdravých rostlin bez příznaků, čistit nářadí a nikdy nemnožit rostliny s deformovanými a mozaikovitě zbarvenými listy, které ukazují na virózu.
Kam nové rostliny sázet?
Ne na místo po stejném druhu, protože v půdě zůstávají patogeny. Nová výsadba patří na jiné místo zahrady.
Kdy budou nové keře plodit?
Stejně jako kupované sazenice, tedy zpravidla druhým až třetím rokem po vysazení na trvalé místo.
