Josta: kříženec rybízu a angreštu bez trnů

Josta je kříženec černého rybízu a angreštu a vznikla proto, aby odstranila jejich slabiny. Nemá trny, je odolná vůči americkému padlí i vůči vlnovníku rybízovému a roste podstatně bujněji než oba rodiče. Pro toho, kdo chce ovoce bez postřiků a bez boje s trny, je to nejjednodušší volba.

Cenou za to je chuť, která je někde mezi, a plody menší než angrešt. Kdo čeká angrešt bez trnů, bude mírně zklamán. Kdo hledá nenáročný keř, který spolehlivě plodí, dostane přesně to.

Co josta je a jak vznikla

Josta je mezidruhový kříženec černého rybízu a angreštu, vyšlechtěný ve dvacátém století. Jméno vzniklo spojením německých názvů obou rodičů. Od rybízu převzala beztrnnost, bujný růst a tvar keře, od angreštu velikost plodů a část chuti.

Plody jsou větší než rybíz, ale menší než angrešt, a rostou po několika pohromadě, ne v dlouhých hroznech. Zralé jsou tmavě fialové až černé a měkčí než angrešt. Chuť je aromatická s náznakem černého rybízu, ale mírnější.

Zásadní vlastností je odolnost. Josta je odolná vůči americkému padlí a vůči vlnovníku rybízovému, tedy dvěma hlavním problémům, které trápí její rodiče. Právě proto se dá pěstovat bez jakýchkoli postřiků.

Znak	Josta	Černý rybíz	Angrešt
trny	ne	ne	ano
velikost plodů	střední	malé	velké
chuť	mírně aromatická	výrazná	sladkokyselá
odolnost k padlí	vysoká	střední	nízká u starých odrůd
vzrůst	velmi bujný	střední	střední
nároky na místo	velké	střední	střední

Proč josta bývá zklamáním a komu se vyplatí

Josta má mezi pěstiteli pověst rostliny, která slibuje víc, než dá, a stojí za to vědět proč. Očekávání se tvoří podle jména: kříženec rybízu a angreštu má v představě spojit to nejlepší z obou. Ve skutečnosti u kříženců nevznikne součet předností, ale průměr vlastností.

Plody jsou menší než angrešt a chuť je mírnější než u černého rybízu. Chuť navíc výrazně závisí na zralosti, nezralá josta je nevýrazná. Nejlepší výsledky dává ve směsích, kde doplní ovoce s výraznější chutí, ne jako hlavní složka.

Vyplatí se tomu, kdo chce ovocný keř bez postřiků a bez boje s chorobami, rodinám s dětmi kvůli beztrnnosti a na zahrady, kam se nejezdí každý týden. Nehodí se do malé zahrady a pro toho, kdo chce výraznou chuť černého rybízu.

Kam jostu vysadit

Josta snese polostín, ale na slunci plodí víc a plody jsou sladší. Půda má být humózní a schopná udržet vlhkost, protože bujný keř má vysokou spotřebu vody. Zamokření a stojící vodu u kořenů nesnáší.

Sází se na podzim, do jámy výrazně větší než kořenový bal, a o něco hlouběji, než keř rostl ve školce, podobně jako rybíz. Podpoří to tvorbu nových výhonů ze země.

Rozestup musí být velkorysý, protože dospělý keř zabere výrazně víc místa, než se při výsadbě zdá. Právě podcenění velikosti je u josty nejčastější chyba. Po výsadbě se výhony zkrátí, aby keř obrazil od báze.

Vedení a řez

Josta plodí podobně jako černý rybíz, tedy převážně na mladším dřevě. Proto se staré dřevo pravidelně odstraňuje a keř se udržuje v obměně, jinak plodí stále méně.

Bujný růst znamená, že se řeže víc než u rybízu. Odstraňují se nejstarší výhony u země a ponechává se stálý počet mladších. Zahoustlý keř plodí jen na obvodu a plody uvnitř nedozrají.

Protože josta nemá trny, je řez i sklizeň nesrovnatelně pohodlnější než u angreštu. Principy jsou stejné jako u rybízu, jak popisuje text o řezu rybízu a angreštu.

Josta jako živý předěl

Bujný růst, který je v malé zahradě nevýhodou, se dá jinde využít. Josta rychle vytvoří hustou zelenou stěnu, která na hranici pozemku funguje jako neformální předěl.

Na rozdíl od angreštu nemá trny, takže se kolem ní dá bez problémů chodit a pracovat. To je proti klasickým plotovým dřevinám výhoda, hlavně v domácnosti s dětmi.

Zároveň jde o produktivní rostlinu, takže předěl nejen stíní a odděluje, ale i plodí. Kvetoucí josta je navíc zdrojem nektaru v době, kdy většina ovocných dřevin už odkvetla.

Péče během sezony

Zálivka je u josty důležitější než u rybízu, protože bujný keř spotřebuje víc vody. Nejcitlivější období je od odkvětu do sklizně, kdy se plody nalévají. Mulč je proto u josty obzvlášť užitečný a sníží nároky na zálivku.

Hnojí se na jaře kompostem, ale opatrně, protože keř roste bujně i bez přihnojení. Přehnojení dusíkem vede k obrovskému nárůstu dřeva na úkor plodů.

Kolem keře se kypří jen mělce, kořeny jsou blízko povrchu. Během sezony stačí kontrolovat, jestli keř nezahoustl natolik, že plody uvnitř nedozrávají.

Kdy a jak jostu sklízet

Josta dozrává zhruba ve stejné době jako černý rybíz, tedy v průběhu léta. Plody dozrávají postupně, takže se sklízí opakovaně.

Zralý plod je tmavě fialový až černý, měkčí a snadno se odděluje. Nezralé plody jsou kyselé a tvrdé a chuť se zralostí výrazně mění, takže předčasná sklizeň je u josty citelná chyba.

Sklízí se po jednotlivých plodech, protože nerostou v dlouhých hroznech jako rybíz. Díky beztrnnosti je sklizeň nesrovnatelně rychlejší než u angreštu. Sbírá se za sucha, mokré plody se hůř skladují.

Fáze	Barva a stav	Použití
nezralý	zelený, tvrdý	nevhodný
polozralý	červenofialový, pevný	kompot, rosol
zralý	tmavě fialový, měkčí	syrový, džem, šťáva
přezrálý	opadává	zpracovat ihned

Odolnost a péče bez postřiků

Odolnost josty není marketingové tvrzení, ale hlavní důvod její existence. Americké padlí, které dokáže zlikvidovat úrodu angreštu, se u josty prakticky neprojevuje. Vlnovník rybízový, který u černého rybízu způsobuje zduřelá poupata, ji rovněž nenapadá.

Zbylá rizika jsou obecná: houbové choroby listů ve vlhkém a zahoustlém keři a mšice na vrcholcích. Obojí řeší prosvětlení keře a dostatečný rozestup, tedy péče, kterou potřebuje každý ovocný keř.

Právě proto je josta dobrá volba tam, kde se nechce nebo nemůže pravidelně zasahovat, a pro zahrady navštěvované jednou za čas.

Kolik keřů a jaká úroda

Jeden dospělý keř josty poskytne pro běžnou domácnost dostatek plodů na přímou konzumaci i na několik zavařenin. Vzhledem k velikosti keře je víc než jeden keř v běžné zahradě obvykle zbytečné.

Plodit začíná druhým až třetím rokem po výsadbě, plné úrody dosáhne zhruba po čtyřech až pěti letech. Životnost dobře vedeného keře se počítá na desítky let.

Protože je josta odolná a nevyžaduje ochranu, je to jeden z nejméně náročných ovocných keřů vůbec. Roční péče se scvrkne na jarní řez, mulč a zálivku v období nalévání plodů.

Zpracování a použití

Josta se dá jíst syrová, ale chuťově je zajímavější zpracovaná. Výborně se hodí na džemy a rosoly, protože obsahuje dost pektinu.

Šťáva z josty je tmavá a aromatická, jak popisuje text o šťávách a sirupech z ovoce. V kombinaci s černým rybízem nebo s angreštem vzniknou zajímavější směsi než z josty samotné.

Mrazení funguje dobře, plody se před ním zbaví zbytků stopek. Barvivo z plodů výrazně barví, podobně jako u černého rybízu, takže se hodí staré oblečení.

Množení a další kříženci

Josta není jediný kříženec, který se dá na zahradě pěstovat. Existují křížence maliníku a ostružiníku, které spojují chuť maliny s velikostí a výnosem ostružiny. Platí u nich stejné pravidlo: vyšší odolnost, chuť jako kompromis.

Křížence se nemnoží ze semene, protože potomstvo neodpovídá mateřské rostlině. Množí se proto výhradně vegetativně, u josty nejlépe dřevitými řízky jako u rybízu.

Postupy popisuje text o množení drobného ovoce. Rybíz rozebírá text o pěstování rybízu, angrešt text o pěstování angreštu a celou skupinu shrnuje rozcestník o drobném ovoci.

Časté otázky k joště

Co je josta?

Mezidruhový kříženec černého rybízu a angreštu. Od rybízu má beztrnnost a bujný růst, od angreštu větší plody. Jméno vzniklo spojením německých názvů obou rodičů.

Chutná josta jako angrešt?

Ne. Chuť je někde mezi oběma rodiči, mírně aromatická s náznakem černého rybízu, ale méně výrazná. Kdo čeká angrešt bez trnů, bude mírně zklamán.

Je josta odolná proti padlí?

Ano, a to je její hlavní přednost. Je odolná vůči americkému padlí i vůči vlnovníku rybízovému, tedy dvěma hlavním problémům svých rodičů.

Kolik místa josta potřebuje?

Výrazně víc, než se při výsadbě zdá. Roste velmi bujně, takže rozestup musí být velkorysý. Do malé zahrady se nehodí.

Jak hluboko jostu sázet?

O něco hlouběji, než keř rostl ve školce, podobně jako rybíz. Podpoří to tvorbu nových výhonů ze země.

Jak jostu řezat?

Podobně jako černý rybíz, tedy odstraňováním nejstaršího dřeva a udržováním stálého počtu mladších výhonů. Kvůli bujnému růstu se řeže víc než u rybízu.

Kdy josta dozrává?

Zhruba ve stejné době jako černý rybíz, tedy v průběhu léta. Plody dozrávají postupně, takže se sklízí opakovaně.

Jak poznám zralý plod?

Podle tmavě fialové až černé barvy, měkkosti a toho, že se snadno odděluje. Nezralé plody jsou tvrdé a kyselé a chuť se zralostí výrazně mění.

Má josta trny?

Nemá. To je jedna z hlavních výhod proti angreštu, protože sklizeň i řez jsou nesrovnatelně pohodlnější.

Na co se josta hodí v kuchyni?

Nejlépe na džemy a rosoly, protože obsahuje dost pektinu, a na tmavou aromatickou šťávu. Syrová je jedlá, ale zpracovaná je zajímavější.

Dá se josta množit ze semene?

Nedá, protože jako kříženec nedává potomstvo odpovídající mateřské rostlině. Množí se výhradně vegetativně, nejlépe dřevitými řízky.

Potřebuje josta opylovače z jiného keře?

Plodí i samostatně, ale přítomnost rybízu nebo angreštu v okolí výnos zlepší, stejně jako u jejích rodičů.

Existují i jiní křížence drobného ovoce?

Ano, například křížence maliníku a ostružiníku, které spojují chuť maliny s výnosem ostružiny. Platí u nich stejné pravidlo: vyšší odolnost, chuť jako kompromis.

Pro koho je josta nejvhodnější?

Pro toho, kdo chce ovocný keř bez postřiků a bez boje s trny, pro rodiny s dětmi a pro zahrady, kam se nejezdí každý týden.