Renklóda a mirabelka: pěstování, opylení, řez a šarka

Renklódy a mirabelky se pěstují na slunném, teplém místě v hluboké a propustné půdě, renklódy většinou potřebují vhodného opylovače, řežou se v létě nebo po sklizni a sklízejí se v srpnu a září, když plody změknou a voní. Obě patří k slivoním, tedy do stejné skupiny jako švestka, ale mají kulaté, sladké a aromatické plody. Na zahradě jsou vděčné, pokud se jim dopřeje dobré místo a pozornost ke zdraví.

Největší hrozbou pro renklódy i mirabelky je šarka švestky, virová choroba, kterou nelze vyléčit. Šíří ji mšice a infikovaný rostlinný materiál, a proto na nákupu zdravého stromu záleží víc než na čemkoli jiném. Druhou častou potíží je renklóda, která kvete, ale plody nenasadí, protože v okolí chybí opylovač.

Projdeme rozdíly mezi renklódou a mirabelkou, výběr místa, půdy a podnože, opylení, výsadbu, řez, probírku plodů, šarku a další choroby, škůdce, hnojení a zálivku. Nechybí sklizeň, zpracování úrody, srovnávací a diagnostická tabulka a odpovědi na nejčastější otázky.

Čím se liší renklóda a mirabelka

Renklódy jsou skupinou odrůd slivoně s kulatými, středně velkými až velkými plody. Klasické renklódy mají zelenožlutou až zlatavou slupku, existují ale i odrůdy červenofialové. Dužina je velmi sladká, šťavnatá a aromatická a pecka se od ní u řady odrůd odděluje hůř.

Mirabelky mají drobné kulaté plody, velké zhruba jako třešně až menší meruňky. Jsou sytě žluté, na osluněné straně často s červenými tečkami nebo líčkem. Dužina je pevnější, sladká a voňavá a pecka se od ní snadno odděluje, což usnadňuje zpracování.

Obě skupiny se liší od švestky, která má protáhlé modré plody s kyselejší dužinou a na pečení se hodí lépe. Renklódy a mirabelky jsou spíš ovocem k přímé konzumaci a na kompoty, džemy a sušení. Péče o ně je ale velmi podobná jako o švestku, kterou popisuje článek o péči o švestku.

Znak	Renklóda	Mirabelka	Švestka
tvar a velikost plodu	kulatý, střední až velký	kulatý, drobný	protáhlý, střední
barva slupky	zelenožlutá, zlatavá, u některých odrůd červená	žlutá s červeným líčkem	modrá až modrofialová
chuť	velmi sladká, šťavnatá	sladká, aromatická	sladkokyselá
odlučitelnost pecky	často horší	dobrá	dobrá
opylení	většinou potřebuje opylovače	většinou samosprašná	podle odrůdy
hlavní využití	čerstvá, kompoty, džemy	čerstvá, sušení, kompoty	pečení, povidla, sušení

Kam renklódu a mirabelku vysadit

Renklódy a mirabelky potřebují slunné a teplé stanoviště chráněné před větrem. Na slunci plody dozrávají sladší a aromatičtější a strom je méně náchylný k houbovým chorobám. Ve stínu plody zůstávají kyselé a koruna je řidší.

Slivoně kvetou brzy na jaře a jejich květy mohou poškodit pozdní mrazíky. Proto se vyhněte mrazovým kotlinám a nízkým místům, kde se drží studený vzduch. Mírný svah nebo vyvýšené místo zahrady jsou lepší volbou.

Počítejte s dostatečnou vzdáleností od budov a dalších stromů. Koruna musí být dobře provětrávaná, protože vlhko v husté a zastíněné koruně podporuje moniliózu a další houbové choroby. Mirabelky tvoří menší stromy a hodí se i do menších zahrad.

Jakou půdu a podnož zvolit

Nejlépe se daří v hluboké, humózní, propustné a přiměřeně vlhké půdě. Snesou i mírně vápenitou půdu, nesnášejí ale trvalé zamokření, při kterém kořeny trpí a strom je náchylnější ke klejotoku. Na těžkých půdách pomůže výsadba na mírný val a zapracování organické hmoty.

Vzrůst stromu určuje hlavně podnož. Tradiční bujně rostoucí podnože vytvoří velký a dlouhověký strom, slabší podnože menší stromy, které dřív plodí a snáze se sklízejí. Při nákupu se ve školce zeptejte, na jaké podnoži je strom naroubovaný a pro jakou půdu se hodí.

Některé podnože mají sklon tvořit kořenové výmladky, které vyrůstají ze země kolem stromu. Ty se musí pravidelně odstraňovat u kořene, nejlépe vytržením, ne sekáním, po kterém obrážejí ještě víc. Nechané výmladky by strom oslabily a vytvořily kolem něj houštinu.

Jak zajistit dobré opylení

Většina renklód je cizosprašná nebo jen částečně samosprašná. Aby plodily, potřebují v okolí jinou odrůdu slivoně, která kvete ve stejnou dobu a je s nimi kompatibilní. Bez opylovače renklóda bohatě kvete, ale plody nenasadí nebo jen velmi málo.

Mirabelky jsou většinou samosprašné a plodí i jako jediný strom, přítomnost dalšího stromu ale úrodu obvykle zvýší. Jako opylovač se často hodí jiná renklóda, mirabelka nebo vhodná švestka. Konkrétní kombinace odrůd je nutné ověřit ve školce, protože vzájemná kompatibilita se liší.

Pokud máte malou zahradu a v okolí slivoně nerostou, je lepší vybrat samosprašnou odrůdu. Na opylení se podílejí včely a čmeláci, takže za chladného a deštivého počasí v době květu bývá úroda slabší. Opylovačům pomůže kvetoucí zahrada bez zbytečných postřiků.

Jak strom správně vysadit

Slivoně se sázejí na podzim po opadu listí nebo brzy na jaře, kontejnerované stromy i během sezóny. Podzimní výsadba dává kořenům čas zakořenit před jarním rašením. Důležité je koupit strom z ověřené školky s rostlinolékařským pasem, který potvrzuje zdravotní stav.

Jáma se kope širší než kořenový bal a zemina se promíchá s kompostem. Místo roubování musí zůstat nad úrovní terénu, ke stromku se zatluče kůl a kmínek se k němu volně přiváže. Postup krok za krokem popisuje článek výsadba ovocného stromu.

Po výsadbě se strom vydatně zalije a zamulčuje. Opylovač vysaďte v dosahu včel, tedy v té samé nebo sousední části zahrady. Při výsadbě se zároveň provede první řez, kterým se zkrátí vybrané kosterní větve a odstraní konkurenční výhony.

1. Kupujte strom z ověřené školky s rostlinolékařským pasem.
2. Vyberte slunné a provětrávané místo mimo mrazovou kotlinu.
3. Vykopejte jámu širší než kořenový bal a zeminu promíchejte s kompostem.
4. Zatlučte kůl a stromek usaďte tak, aby místo roubování zůstalo nad povrchem.
5. Zasypte, zalijte, zamulčujte a kmínek volně přivažte ke kůlu.
6. U renklódy vysaďte v dosahu vhodný opylovač.

Kdy a jak renklódy řezat

Peckoviny se řežou jinak než jádroviny. Řez v zimě a v předjaří zvyšuje riziko klejotoku a infekce houbou, která způsobuje stříbřitost listů a odumírání větví. Proto se renklódy a mirabelky řežou v létě nebo po sklizni, kdy se rány rychle hojí.

V prvních letech se provádí výchovný řez, který vytvoří řídkou, dobře prosvětlenou korunu s několika kosterními větvemi. U plodících stromů se odstraňují suché, nemocné, křížící se a dovnitř rostoucí větve a přestárlé plodné dřevo se nahrazuje mladším. Podobné zásady platí u třešní, jak popisuje článek řez třešně po sklizni.

Při řezu se používá ostré a čisté nářadí, které se mezi stromy dezinfikuje, aby se nepřenášely choroby. Velké rány se ošetří a větve se řežou na větevní kroužek, bez ponechávání pahýlů. Silný zmlazovací řez se rozkládá do několika let.

Jak probírat plody a podpírat větve

Renklódy i mirabelky mají sklon k velmi bohaté úrodě, pod kterou se větve ohýbají a lámou. Přetížený strom navíc dává menší a méně sladké plody a příští rok plodí slabě. Probírka nasazených plodů pomáhá udržet pravidelnou úrodu.

Plody se probírají na začátku léta, když mají velikost lískového oříšku. Odstraňují se poškozené, drobné a nahloučené plody tak, aby zbylé měly mezi sebou prostor. Probírka zároveň omezuje šíření moniliózy, která se snadno přenáší mezi dotýkajícími se plody.

Pokud je úroda i po probírce velká, podepřete nejzatíženější větve kůly nebo vidlicemi s měkkou podložkou. Zlomená větev je vstupní branou pro choroby a u peckovin se hojí špatně. Podpěry se po sklizni odstraní.

Jak rozpoznat šarku švestky

Šarka švestky je virová choroba peckovin, která postihuje slivoně, meruňky a broskvoně. Na jaře se na listech objevují světle zelené až žlutavé kroužky, skvrny a čárky, které jsou nejlépe vidět proti světlu. Příznaky na listech ale nemusí být výrazné a v létě často mizí.

Na plodech se projevuje propadlinami, deformacemi a hnědočervenou, gumovitou dužinou pod nimi. Napadené plody předčasně opadávají, jsou méně sladké a nehodí se ke zpracování. U citlivých odrůd může šarka zničit většinu úrody.

Šarku nelze vyléčit žádným postřikem. Šíří ji mšice, které sají na napadených a zdravých stromech, a infikovaný materiál při roubování. Obranou je výsadba zdravých stromů, tolerantních odrůd, hlídání mšic a odstranění napadených stromů, které jsou zdrojem nákazy pro okolí.

Jaké další choroby stromy ohrožují

Velmi častá je moniliová hniloba, při které plody na stromě hnijí, pokrývají se šedými polštářky spor a mumifikují se. Houba přezimuje právě v mumiích a v napadených větvičkách, a proto se musí na podzim a v zimě důsledně odstranit. Pomáhá také prosvětlená koruna, ve které plody rychle osychají.

Na jaře se může objevit puchrovitost švestek, kdy se mladé plody mění v protáhlé, zploštělé a duté útvary bez pecky. Napadené plody se odstraní dřív, než se na nich vytvoří povlak spor. Choroba je častější ve vlhkém a chladném jaře.

Peckoviny trpí také klejotokem, tedy vytékáním pryskyřičné gumy z kmene a větví. Příčinou bývá poranění, mrazové poškození, nevhodný řez nebo zamokřená půda. Přehled dalších chorob a jejich prevence popisuje článek choroby na zahradě a jak jim předejít.

Kteří škůdci napadají plody

Nejčastějším škůdcem je obaleč švestkový, jehož housenky žijí uvnitř plodů. Napadené plody předčasně dozrávají, mají kolem pecky trus a opadávají. Pomáhá pravidelný sběr spadaných plodů a feromonové lapáky, které ukážou, kdy motýli létají.

Na jaře škodí pilatky, jejichž larvy vyžírají mladé plody, které pak opadávají s otvorem po larvě. Mšice sají na mladých listech, kroutí je a zároveň přenášejí šarku, takže jejich hlídání má u slivoní dvojí význam. Při silném napadení se mšice omezují šetrnými přípravky nebo smytím vodou.

Zralé plody lákají vosy a ptáky, kteří načínají slupky, a do ran pak proniká hniloba. Pravidelná sklizeň zralých plodů je spolehlivou obranou. Past na vosy zavěšená dál od stromu část z nich odláká.

Co vidíte	O co jde	Co s tím
strom bohatě kvete, ale plody nenasadí	chybí vhodný opylovač	vysadit kompatibilní slivoň kvetoucí současně
světlé kroužky na listech, propadliny na plodech	podezření na šarku švestky	nechat posoudit, napadený strom odstranit
plody hnijí na stromě se šedými polštářky	moniliová hniloba	odstranit plody a mumie, prosvětlit korunu
mladé plody protáhlé, ploché a duté	puchrovitost švestek	odstranit napadené plody včas
plody předčasně zbarvené, uvnitř trus	obaleč švestkový	sbírat spadané plody, sledovat lapáky
z kmene vytéká pryskyřičná guma	klejotok	řezat v létě, ošetřit rány, zlepšit odtok vody
zlomené větve pod úrodou	přetížení plody	probírka plodů, podpěry větví

Jak stromy hnojit a zalévat

Slivoně nemají velké nároky na živiny. Na jaře stačí vrstva kompostu nebo dobře uleželého hnoje rozprostřená pod korunou. Přehnojení dusíkem vede k bujnému růstu měkkých výhonů, které jsou náchylnější k chorobám a mšicím.

Zálivka je důležitá hlavně v době růstu a dozrávání plodů. Nedostatek vody se projeví drobnými plody a jejich opadem, náhlý déšť po suchu naopak způsobuje praskání plodů. Zalévá se proto průběžně a vydatně, nikoli jednorázově.

Pod mladými stromy se udržuje kruh bez trávy a plevele, který se mulčuje kompostem nebo štěpkou. Mulč udržuje vlhkost a snižuje konkurenci o vodu. Kmen by neměl být mulčem zasypaný, aby kůra neplesnivěla.

Kdy a jak sklízet

Renklódy dozrávají obvykle v srpnu, mirabelky v srpnu a září, podle odrůdy a polohy. Zralé renklódy jsou na dotek mírně měkké, silně voní a zelená barva slupky přechází do žluté. Mirabelky jsou zralé, když jsou sytě žluté a snadno se oddělují od stopky.

Plody dozrávají postupně, a proto se sklízí opakovaně během několika týdnů. Na přímou konzumaci se trhají plně zralé plody, na kompoty a do přepravy o něco pevnější. Mirabelky se dají sklízet i setřásáním na plachtu.

Zralé renklódy a mirabelky vydrží jen několik dní, v lednici o něco déle. Sklízí se za suchého počasí a poškozené plody se oddělí, aby nenakazily zdravé. Větší úrodu je nutné zpracovat rychle.

Jak renklódy a mirabelky zpracovat

Renklódy jsou výborné čerstvé, na kompoty a džemy, kde vynikne jejich sladkost a vůně. Při zavařování se plody propichují nebo krátce spaří, aby slupky nepraskaly. Zásady zavařování popisuje článek o kompotech a zavařování ovoce.

Mirabelky díky snadno oddělitelné pecce skvěle poslouží na koláče, knedlíky a sušení. Sušené mirabelky jsou sladké a hodí se do pečiva i müsli. Obě ovoce se dají použít do ovocných knedlíků místo švestek nebo meruněk, jak popisuje článek o ovocných knedlících.

Renklódy i mirabelky se dobře mrazí, nejlépe vypeckované a rozpůlené, nejprve volně na plechu a pak v sáčcích. Po rozmražení jsou měkké, na koláče, džemy a omáčky se ale hodí bez problémů. Z plodů se připravují také sirupy a ovocné pálenky.

• Čerstvé: plně zralé plody přímo ze stromu.
• Kompoty: renklódy celé nebo půlené, slupku před zavařením propíchnout.
• Džemy: sladké plody potřebují méně cukru, hodí se přidat citron.
• Koláče a knedlíky: mirabelky se snadno vypeckují.
• Sušení a mražení: vypeckované půlky na plechu, pak do sáčků.

Co si z toho odnést

Renklódy a mirabelky jsou vděčné slivoně, u kterých rozhoduje zdravý strom, opylení a letní řez. Shrnutí najdete v pěti bodech.

1. Kupujte stromy z ověřené školky, šarka švestky se nedá vyléčit.
2. K renklódě vysaďte vhodného opylovače, mirabelky bývají samosprašné.
3. Řežte v létě nebo po sklizni, zimní řez podporuje klejotok a infekce.
4. Při bohaté úrodě probírejte plody a podepřete zatížené větve.
5. Sklízejte postupně v srpnu a září a plody zpracujte do několika dní.

Časté otázky k renklódám a mirabelkám

Jaký je rozdíl mezi renklódou a mirabelkou?

Renklóda má větší kulaté zelenožluté plody s velmi sladkou dužinou. Mirabelka má drobné žluté plody s červeným líčkem a snadno oddělitelnou peckou.

Potřebuje renklóda opylovače?

Většina renklód je cizosprašná nebo jen částečně samosprašná. Potřebuje v okolí jinou kompatibilní slivoň, která kvete současně.

Je mirabelka samosprašná?

Většina mirabelek je samosprašná a plodí i jako jediný strom. Další slivoň v okolí může úrodu zvýšit.

Kdy se renklódy sklízejí?

Obvykle v srpnu, když změknou, voní a slupka zežloutne. Sklízí se postupně během několika týdnů.

Kdy se sklízejí mirabelky?

V srpnu a září, když jsou sytě žluté a snadno se oddělují. Dají se sklízet i setřásáním na plachtu.

Kdy se renklóda řeže?

V létě nebo po sklizni, kdy se rány rychle hojí. Zimní řez zvyšuje riziko klejotoku a infekcí.

Jak poznám šarku švestky?

Na jaře se na listech objevují světlé kroužky a skvrny, na plodech propadliny a hnědočervená dužina. Příznaky je dobré nechat posoudit odborníkem.

Dá se šarka vyléčit?

Ne, šarka je virová choroba a žádný postřik ji nevyléčí. Napadený strom se odstraňuje, aby nenakazil další peckoviny.

Proč renklóda kvete, ale neplodí?

Nejčastěji chybí vhodný opylovač nebo květy poškodil mráz. Pomůže vysadit kompatibilní slivoň kvetoucí současně.

Proč plody hnijí přímo na stromě?

Obvykle jde o moniliovou hnilobu. Napadené plody a mumie se musí odstranit a koruna prosvětlit.

Proč se lámou větve renklódy?

Kvůli přetížení úrodou. Pomůže probírka plodů na začátku léta a podepření zatížených větví.

Jak dlouho vydrží zralé renklódy?

Jen několik dní, v lednici o něco déle. Větší úrodu je nutné rychle zpracovat nebo zmrazit.

Dají se mirabelky sušit?

Ano, vypeckované mirabelky se dobře suší a jsou sladké. Hodí se do pečiva a müsli.

Co se z renklód dá připravit?

Kompoty, džemy, koláče, knedlíky nebo sirupy. Výborné jsou ale i čerstvé, přímo ze stromu.