Rebarbora: pěstování, sklizeň řapíků a proč nejíst listy

Rebarbora, správně reveň, se pěstuje na slunném nebo polostinném místě ve výživné a vlhké půdě, sklízí se z ní jen řapíky od jara zhruba do konce června a listy se nikdy nejedí, protože obsahují velké množství kyseliny šťavelové. Jde o vytrvalou rostlinu, která na jednom místě vydrží řadu let. Po výsadbě jí stačí pravidelný přísun kompostu, zálivka v suchu a čas od času rozdělení trsu.

Kolem rebarbory koluje řada pravidel, která mají praktický i bezpečnostní důvod. Proč se nesklízí po červnu, proč se odlamují květní stvoly a proč listy nepatří na talíř, souvisí s tím, jak rostlina hospodaří se zásobami a co obsahuje. Kdo tato pravidla dodrží, sklízí z jednoho trsu hodně let.

Projdeme výběr místa a výsadbu, péči v prvních letech, správnou techniku a termín sklizně, odstraňování květů, hnojení, dělení starých trsů a bezpečnost při konzumaci. Nechybí tabulka s kalendářem péče, diagnostická tabulka potíží a odpovědi na časté otázky.

Co je rebarbora a jak roste

Rebarbora, česky reveň, je vytrvalá rostlina z čeledi rdesnovitých, příbuzná se šťovíkem. Z podzemního oddenku každé jaro vyráží velké listy na silných řapících, které jsou jedinou jedlou částí rostliny. V zimě nadzemní část odumírá a rostlina přezimuje v podobě oddenku s pupeny.

Pěstované odrůdy se liší barvou řapíků od zelené přes růžovou po sytě červenou. Barva ovlivňuje hlavně vzhled pokrmů, chuť se liší méně, než se často uvádí. Červené řapíky dávají moučníkům a kompotům výraznou barvu, zelené bývají robustnější a často kyselejší.

Rebarbora vydrží na jednom místě řadu let a s věkem tvoří mohutný trs. Kořenový systém je hluboký a masitý, proto se místo pro výsadbu vybírá s rozmyslem. Pozdější přesazování je možné, ale rostlinu na rok nebo dva oslabí.

Kam rebarboru na zahradě vysadit

Nejlépe roste na slunném místě nebo v lehkém polostínu, kde je půda stále mírně vlhká. V plném slunci na suché půdě listy v létě vadnou a rostlina trpí, v hlubokém stínu tvoří tenké a slabé řapíky. Kompromisem je místo s ranním sluncem a odpoledním stínem.

Rebarbora potřebuje hodně prostoru, protože dospělý trs s listy zabere velkou plochu. Počítejte s tím, že jeden trs zabere zhruba metr čtvereční a že velké listy zastíní vše, co roste těsně vedle. Proto se sází na okraj zeleninové zahrady, k plotu nebo do samostatného záhonu.

Vyhněte se místům, kde se v zimě a na jaře drží voda. Oddenek v zamokřené půdě snadno zahnívá a rostlina pak na jaře neraší nebo raší jen slabě. Na těžkých půdách pomáhá výsadba na mírně vyvýšený záhon nebo důkladné vylehčení půdy kompostem.

Jak rebarboru správně vysadit

Rebarbora se nejčastěji sází na podzim nebo brzy na jaře, dokud rostliny odpočívají. Obvykle se vysazují části oddenku s jedním nebo více pupeny, případně rostliny pěstované v kontejneru, které lze sázet i během sezóny mimo horké období. Pěstování ze semen je možné, ale pomalé a potomci se od rodičovské rostliny mohou lišit.

Jáma se kope široká a hluboká a vykopaná zemina se promíchá s větším množstvím kompostu nebo dobře uleželého hnoje. Oddenek se usazuje tak, aby pupeny byly těsně pod povrchem, případně jen lehce zakryté zeminou. Příliš hluboko zasazené pupeny v těžké půdě mohou zahnívat.

Po výsadbě se rostlina důkladně zalije a povrch půdy se zamulčuje. Pupeny se ale mulčem nezakrývají, aby kolem nich zůstal přístup vzduchu. Pokud sázíte více rostlin, nechte mezi nimi dostatečné rozestupy, aby se velké listy vzájemně nepřekrývaly.

1. Vyberte slunné nebo polostinné místo, kde se nedrží voda.
2. Vykopejte širokou jámu a zeminu promíchejte s kompostem nebo uleželým hnojem.
3. Usaďte oddenek tak, aby pupeny byly těsně pod povrchem.
4. Zasypte zeminou, lehce přitlačte a důkladně zalijte.
5. Povrch zamulčujte, ale pupeny nechte volné.
6. První rok nesklízejte a nechte rostlinu zakořenit.

Péče o rebarboru v prvních letech

První rok po výsadbě rebarboru nesklízejte. Rostlina potřebuje všechny listy k tomu, aby vybudovala silný kořenový systém a nashromáždila zásoby v oddenku. Každý utržený list v tomto období zpomaluje její rozvoj.

Druhý rok lze sklidit jen několik řapíků a sklizeň ukončit dříve než u dospělé rostliny. Plná sklizeň přichází obvykle až od třetího roku, kdy je trs dobře zakořeněný. Trpělivost v prvních letech se vrátí v podobě silných trsů, které dávají úrodu dlouhá léta.

V prvních letech je důležitá pravidelná zálivka v suchých obdobích a odstraňování plevele kolem mladé rostliny. Konkurence plevele o vodu a živiny mladé rebarboře škodí víc než dospělému trsu, který si prostor ubrání velkými listy. Mulč z kompostu nebo posečené trávy řeší obojí současně.

Kdy a jak rebarboru sklízet

Sklizeň začíná na jaře, jakmile jsou řapíky dostatečně silné a listy rozvinuté. Sklízejí se nejdřív vnější řapíky, vnitřní mladé listy se nechávají růst. Z trsu se nikdy nesklízí všechny listy najednou, rostlině musí vždy zůstat dostatek listů pro další růst.

Řapíky se neřežou, ale vylamují nebo vytáčejí u báze: uchopte řapík nízko u země a jemným otočením ho odtrhněte od oddenku. Pahýly po řezání mohou zahnívat, zatímco vylomený řapík se oddělí čistě. Hned po sklizni se odřízne čepel listu, která do kuchyně nepatří.

Sklizeň se tradičně ukončuje zhruba ke konci června. Od té doby se rostlina nechává v klidu, aby listy mohly vytvořit zásoby na další rok. Kdo sklízí celé léto, oslabí trs a příští jaro sklidí slabší a méně řapíků.

Proč sklízet jen do června

Pravidlo má hlavně pěstitelský důvod. Rostlina potřebuje druhou polovinu sezóny k tomu, aby listy nashromáždily zásoby v oddenku pro jarní rašení. Kdo sklízí dál, bere rostlině zdroj energie a trs postupně slábne.

Druhým důvodem je kvalita řapíků, které jsou v létě tužší, vláknitější a obvykle kyselejší. Často se také uvádí, že v nich s postupující sezónou stoupá podíl kyseliny šťavelové. Jarní řapíky jsou proto nejen jemnější, ale i vhodnější ke konzumaci.

Letní horka navíc rostlinu vyčerpávají a sklizeň by ji dál stresovala. Po ukončení sklizně trs zalévejte v suchu a nechte ho volně růst. Na podzim listy odumřou a mohou zůstat na místě jako přirozená ochrana nebo se odstraní na kompost.

Období	Co dělat	Na co si dát pozor
předjaří	přihnojit kompostem, odkrýt pupeny	nezakrývat pupeny silnou vrstvou mulče
jaro	sklízet vnější řapíky, vylamovat květní stvoly	nesklízet všechny listy najednou
konec června	ukončit sklizeň	nechat rostlinu regenerovat
léto	zalévat v suchu, mulčovat	nevyčerpávat rostlinu další sklizní
podzim	odstranit odumřelé listy, přihnojit, případně dělit trs	nesázet a nedělit do zamokřené půdy
zima	rostlina odpočívá	chránit před zamokřením

Proč odstraňovat květy rebarbory

Rebarbora v průběhu jara často vyžene vysoký květní stvol s drobnými květy. Tvorba květů a semen stojí rostlinu hodně energie, kterou by jinak využila na tvorbu listů a zásob. Proto se květní stvoly odstraňují, jakmile se objeví.

Stvol se vylomí nebo odřízne co nejníž u báze, nejlépe v době, kdy se teprve objevuje jako kulovitý pupen. Čím dříve zasáhnete, tím méně energie rostlina do květu vloží. Pravidelná kontrola trsu během jara zabere jen chvíli.

Časté kvetení může být znamením, že rostlina je stará, vyčerpaná nebo trpí stresem, například suchem. Některé odrůdy kvetou ochotněji než jiné. Pokud trs kvete každý rok výrazně, zvažte jeho rozdělení a omlazení.

Jak rebarboru hnojit a zalévat

Rebarbora patří k rostlinám náročným na živiny, protože každý rok vytváří velké množství listů. Základem je vrstva kompostu nebo uleželého hnoje rozprostřená kolem trsu na podzim nebo na předjaří. Organická hmota zároveň zlepšuje strukturu půdy a udržuje vláhu.

Během sezóny lze rostlinu podpořit naředěným organickým hnojivem, například výluhem z kopřiv. Přihnojuje se v době sklizně a krátce po ní, později už ne, aby rostlina před zimou vyzrála. Silné minerální hnojení není potřeba.

Zalévá se hlavně v suchých obdobích, a to vydatně, aby voda pronikla k hlubokým kořenům. Velké listy odpařují hodně vody a v horku mohou vadnout i při vlhké půdě, což se po ochlazení srovná. O vhodném materiálu na zakrytí půdy kolem trsu píše článek mulčování záhonů.

Jak a kdy rozdělit starý trs

Po několika letech na stejném místě trs zhoustne, řapíky slábnou a rostlina víc kvete. Střed trsu může začít odumírat a nové pupeny se tlačí na okrajích. To je signál, že rostlina potřebuje rozdělit a omladit.

Dělí se na podzim nebo brzy na jaře, když rostlina odpočívá. Celý trs se vyryje, rýčem nebo ostrým nožem se rozdělí na části, z nichž každá má kus zdravého oddenku a alespoň jeden silný pupen. Staré, dřevnaté a nahnilé části ze středu se vyhodí.

Oddělené části se hned vysadí na nové místo nebo zpět do obohacené půdy. V prvním roce po rozdělení se nesklízí nebo jen velmi málo. Obecné zásady dělení vytrvalých rostlin shrnuje článek dělení trvalek.

Jak pěstovat rebarboru v nádobě

Rebarbora se dá pěstovat i ve velké a hluboké nádobě, pokud nemáte volné místo na záhonu. Nádoba musí mít dostatečný objem pro hluboké kořeny a odtokové otvory, protože stojatá voda vede k hnilobě oddenku. Plní se výživným substrátem s přídavkem kompostu.

Rostlina v nádobě vysychá mnohem rychleji než na záhonu, proto potřebuje pravidelnou zálivku a přihnojování. Úroda bývá menší a trs je potřeba častěji dělit nebo přesazovat. Na zimu se nádoba chrání před promrznutím kořenů, například obalením nebo přistavěním ke zdi.

Pro pěstování v nádobě se hodí menší a kompaktnější odrůdy, pokud je ve školce seženete. Nádobu umístěte na místo s ranním sluncem, kde se v létě nepřehřívá. I v nádobě platí stejná pravidla sklizně a odstraňování květů.

Co rebarboru ohrožuje

Rebarbora je poměrně odolná rostlina, se kterou bývá málo starostí. Největší hrozbou je hniloba korunky a oddenku, která vzniká v zamokřené a těžké půdě. Napadené rostliny raší slabě, řapíky jsou měkké a u báze hnědnou.

Na listech se za vlhka objevují skvrnitosti listů, obvykle bez vážného dopadu na úrodu. Napadené listy stačí odstranit a zajistit, aby trs nebyl přehuštěný. Z živočichů škodí hlavně slimáci, kteří okusují mladé řapíky a listy na jaře.

Pokud rostlina slábne rok od roku, bývá příčinou vyčerpání živin, příliš intenzivní sklizeň nebo stáří trsu. Pomáhá vydatné přihnojení kompostem, zkrácení sklizně a rozdělení trsu. Pokud je oddenek nahnilý, přesaďte zdravé části na nové, propustnější místo.

Co vidíte	O co jde	Co s tím
tenké a slabé řapíky	vyčerpaná nebo stará rostlina, stín, sucho	přihnojit, zalévat, rozdělit trs
rostlina každý rok silně kvete	stáří, stres, odrůdová vlastnost	vylamovat stvoly, rozdělit trs
řapíky u báze hnědnou a měknou	hniloba korunky v zamokřené půdě	zlepšit odtok vody, přesadit zdravé části
listy v horku vadnou	velký odpar, sucho	zalévat vydatně, mulčovat
hnědé skvrny na listech	skvrnitost listů	odstranit napadené listy, prosvětlit trs
okousané mladé řapíky	slimáci	večerní sběr, bariéry
na jaře rostlina neraší	uhnilý oddenek nebo příliš hluboká výsadba	zkontrolovat oddenek, vysadit znovu mělčeji

Jak bezpečně jíst rebarboru

Jedlé jsou jen řapíky, které obsahují kyselinu šťavelovou v menším množství než listy. Právě ta jim dává typickou kyselou chuť. Lidé se sklonem k ledvinovým kamenům nebo s onemocněním ledvin by měli rebarboru jíst jen s mírou a případně se poradit s lékařem.

Rebarbora se obvykle tepelně upravuje a sladí, syrové řapíky jsou velmi kyselé. Tradičně se kombinuje s mléčnými výrobky, jako je tvaroh, smetana nebo mléko, které chuť zjemní. K vaření je vhodnější nerezové nebo smaltované nádobí, protože kyselé pokrmy mohou reagovat s hliníkem.

Mladé řapíky se před použitím jen omyjí a nakrájí, u silnějších a starších je lepší stáhnout vláknitou slupku. Odříznutou čepel listu vyhoďte na kompost, kde se bezpečně rozloží. Na kompostu se listy nijak nebezpečně nehromadí, jen je nekrmte zvířatům.

Co se z rebarbory dá připravit

Rebarbora je oblíbená hlavně v moučnících, jako jsou koláče, bublaniny a drobenkové řezy. Její kyselost příjemně vyvažuje sladké těsto. Inspiraci najdete v receptu na bublaninu s ovocem, kde lze ovoce rebarborou nahradit.

Z rebarbory se dělají také kompoty, džemy a marmelády, často v kombinaci s jahodami, které přidají sladkost a barvu. Rebarbora sama obsahuje málo pektinu, proto se džemy kombinují s ovocem bohatším na pektin nebo s želírovacím přípravkem. O poměru pektinu, cukru a kyselosti píše článek džemy a marmelády.

Nakrájené řapíky se dají zamrazit syrové bez předchozí úpravy a použít později na pečení. Hodí se také na sirupy a limonády. Postup zavařování v cukrovém nálevu popisuje článek kompoty a zavařování ovoce.

• Koláče a bublaniny: kyselost rebarbory vyvažuje sladké těsto.
• Kompoty: samotná rebarbora nebo v kombinaci s jahodami.
• Džemy: nejlépe s ovocem bohatším na pektin.
• Sirupy a limonády: osvěžující kyselá chuť na léto.
• Mražení: nakrájené řapíky se mrazí syrové a hodí se na pečení.

Co si z toho odnést

Rebarbora je nenáročná trvalka s dlouhou životností, pokud má výživnou půdu a dostatek vláhy. Rozhoduje hlavně správná sklizeň a bezpečné zacházení s listy. Pět hlavních zásad najdete níže.

1. Vysaďte rebarboru na slunné nebo polostinné místo s výživnou, vlhkou a nezamokřenou půdou.
2. První rok nesklízejte, druhý rok jen málo, plná sklizeň přichází od třetího roku.
3. Řapíky vylamujte od jara zhruba do konce června, pak nechte rostlinu regenerovat.
4. Listy nikdy nejezte a nedávejte je zvířatům, obsahují velké množství kyseliny šťavelové.
5. Vylamujte květní stvoly a staré trsy po několika letech rozdělte.

Časté otázky k pěstování rebarbory

Jsou listy rebarbory jedovaté?

Ano, čepele listů obsahují velké množství kyseliny šťavelové a dráždivých látek. Nejezte je syrové ani vařené a nedávejte je zvířatům.

Do kdy se rebarbora sklízí?

Tradičně zhruba do konce června. Potom se rostlina nechává regenerovat, aby vytvořila zásoby na další rok.

Proč se rebarbora nesklízí v létě?

Rostlina potřebuje listy k tvorbě zásob a letní řapíky bývají tužší a kyselejší. Dlouhá sklizeň trs oslabuje.

Jak se rebarbora sklízí?

Řapíky se vylamují nebo vytáčejí u báze, neřežou se. Vždy se sklízí jen část listů.

Mám odstraňovat květy rebarbory?

Ano, květní stvoly se vylamují co nejdříve. Kvetení rostlinu vyčerpává a snižuje úrodu.

Kdy sázet rebarboru?

Na podzim nebo brzy na jaře, kdy rostlina odpočívá. Kontejnerové rostliny lze sázet i během sezóny mimo horké období.

Kdy se rebarbora sklízí poprvé?

První rok po výsadbě se nesklízí, druhý rok jen málo. Plná sklizeň přichází od třetího roku.

Jak často dělit rebarboru?

Když trs po několika letech zhoustne, řapíky slábnou a rostlina víc kvete. Dělí se na podzim nebo brzy na jaře.

Může rebarbora růst ve stínu?

V polostínu roste dobře, v hlubokém stínu tvoří slabé řapíky. Ideální je ranní slunce a odpolední stín.

Dají se listy rebarbory kompostovat?

Ano, na kompostu se bezpečně rozloží. Jen je nekrmte zvířatům.

Mohou rebarboru jíst všichni?

Lidé se sklonem k ledvinovým kamenům nebo s onemocněním ledvin by ji měli jíst s mírou. V případě pochybností se poraďte s lékařem.

Je nutné loupat řapíky rebarbory?

Mladé řapíky stačí omýt. U silných a starších je lepší stáhnout vláknitou slupku.

Lze rebarboru zamrazit?

Ano, nakrájené řapíky se mrazí syrové bez předchozí úpravy. Hodí se pak na pečení a kompoty.

Proč rebarbora na jaře neraší?

Nejčastěji uhnil oddenek v zamokřené půdě nebo byly pupeny zasazené příliš hluboko. Zkontrolujte oddenek a zdravé části přesaďte.