Máta: pěstování, druhy a zábrana proti šíření
Máta je bylinka, u které se nikdo nebojí, že mu uhyne. Bojí se opaku. Jeden zakoupený květináč vysazený do záhonu obsadí za tři sezony plochu několika metrů čtverečních a vytlačí odtud všechno ostatní. Druhé specifikum je botanický zmatek. Pod názvem máta se prodává nejméně deset druhů a desítky kříženců, které se navzájem volně opylují. Semenáč máty peprné proto obvykle voní jinak a slaběji než mateřská rostlina. Tento text popisuje jednotlivé druhy a jejich rozdíly, jak mátu poznat, kde ji pěstovat a jak ji udržet na místě, půdu, zálivku, řez, sklizeň, zpracování, přezimování, množení, choroby, škůdce a řešení příznaků.
Ostatní bylinkové návody shrnuje přehled o pěstování bylinek.
V kostce
- Máta se šíří podzemními výběžky a bez omezení obsadí celý záhon.
- Sázejte ji do zapuštěné nádoby nebo do samostatného místa.
- Snese polostín a vlhčí půdu, na rozdíl od většiny bylinek.
- Zaštipujte vrcholky, oddálíte kvetení a listy zůstanou jemné.
- Různé druhy se kříží, proto se sázejí odděleně.
- Sklízí se před kvetením, po něm listy tuhnou.
Co v článku najdete
- Druhy máty a jejich rozdíly
- Jak mátu poznat a odlišit
- Stanoviště a půda
- Jak mátu udržet na místě
- Máta v nádobě
- Zálivka a výživa
- Řez a zaštipování
- Sklizeň a zpracování
- Přezimování
- Množení
- Choroby
- Škůdci
- Máta v kuchyni
- Výsadba a spon
- Nákup rostliny a co s ní doma
- Máta jako pokryvná rostlina a v jezírku
- Kolik máty je potřeba
- Nejčastější chyby
- Kdy trs obnovit
- Časté dotazy k pěstování máty
Druhy máty a jejich rozdíly
Máta peprná, Mentha piperita, je sterilní kříženec máty vodní a máty klasnaté. Obsahuje hodně mentholu, chladí a je to klasická máta na čaj a do koktejlů. Protože je sterilní, množí se výhradně vegetativně. Máta klasnatá, Mentha spicata, obsahuje mentholu málo a převažuje v ní karvon. Voní sladce a jemně a je to máta arabské a středomořské kuchyně, marockého čaje a jehněčích jídel. Máta rolní, Mentha arvensis, je náš planě rostoucí druh. Vůni má ostřejší a méně příjemnou, ale je nejotužilejší.
Máta vodní roste u břehů a snáší vlhko, dokonce i mělké zaplavení. Hodí se do jezírkových partií. Vedle nich existuje řada aromatických kultivarů: čokoládová, jablečná, ananasová, banánová, citronová a mátovka. Rozdíly ve vůni jsou dané poměrem silic a někdy jsou zřetelné, jindy okrajové.
| Druh nebo odrůda | Výška | Hlavní silice | Vůně | Použití |
|---|---|---|---|---|
| máta peprná | 60 az 90 cm | menthol | ostrá, chladivá | čaj, koktejly, dezerty |
| máta klasnatá | 50 az 80 cm | karvon | sladká, jemná | marocký čaj, jehněčí, salát |
| Marocká (Nanah) | 60 cm | karvon | výrazně sladká | marocký čaj |
| máta rolní | 40 cm | menthol | ostrá, zemitá | čaj, nejotužilejší |
| máta vodní | 60 cm | menthol | ostrá | břehy jezírek |
| máta kadeřavá | 50 cm | karvon | jemná | salát, dekorace |
| máta čokoládová | 60 cm | menthol | mátová s kakaovým tónem | dezerty |
| máta jablečná | 50 cm | karvon | ovocná, jemná | limonády, saláty |
| máta ananasová | 40 cm | karvon | ovocná, panašovaný list | okrasa, nápoje |
| máta citronová (Mentha citrata) | 40 cm | linalool | citronově bergamotová | čaj, ryby |
| máta polej | 20 cm | pulegon | ostrá | pochozí porost, spáry |
| mátovka klasnatá (Nepeta) | 60 cm | nepetalakton | bylinná | okrasa, kočky |
Jak mátu poznat a odlišit
⚠ Máta obsadí zahradu během dvou let
Šíří se podzemními výběžky, které se objeví i metr od rostliny. Sekání nad zemí nestačí. Buď ji vysaďte do nádoby zapuštěné v zemi, nebo jí vyhraďte místo, kde nevadí, že ho zaplní celé.
Čtyřhranná lodyha, vstřícné vroubkované listy a typická vůně po rozemnutí. Květ je drobný, růžový až fialový, v protáhlých klasech nebo přeslenech na konci lodyhy. Máta peprná má lodyhu často načervenalou a list tmavší, klasnatá je celá zelená a list má užší. Spolehlivější než vzhled je ale vůně: peprná chladí na jazyku, klasnatá ne. Od meduňky se máta liší tím, že meduňka voní citronově, má list vrásčitější a lodyhu neznačí do červena.
Od kopřivy dvoudomé, se kterou se máta v porostu plete, se pozná okamžitě po doteku. Kopřiva pálí a nevoní.
Stanoviště a půda
Máta je jedna z mála bylinek, které vyhovuje polostín. Na plném poledním slunci v suché půdě vadne, listy tvrdnou a rostlina brzy vykvete. Ideální je místo se sluncem dopoledne a stínem odpoledne, s vlhčí humózní půdou. Právě proto se mátě daří u zdi na východní straně nebo pod řídkou korunou stromu. Půda má být kyprá, humózní a trvale mírně vlhká, s pH mezi šesti a sedmi. Máta snese i těžší půdu, pokud není trvale rozbředlá.
Kompost mátě prospívá. Na jaře se zapraví tři až pět litrů na metr čtvereční, což zajistí měkkou listovou hmotu po celou sezonu. Suché a chudé místo, které vyhovuje tymiánu nebo levanduli, je pro mátu špatné. Zásady rozmístění na záhonu popisuje článek o zakládání bylinkové zahrádky.
Jak mátu udržet na místě

Máta se šíří mělkými podzemními výběžky, které rostou pět až patnáct centimetrů pod povrchem. Jeden výběžek za sezonu urazí i metr. Nejjednodušší a nejspolehlivější zábrana je zapuštěný plastový kbelík nebo velký květináč bez dna. Okraj musí vyčnívat tři centimetry nad terén, jinak výběžek přeleze přes hranu. Kořenová zábrana z pevné fólie do hloubky třiceti centimetrů funguje také, ale musí být souvislá a přesahovat nad terén. Výběžky u máty rostou mělce, takže hlubší zábrana není potřeba.
Nejjistější je pěstovat mátu úplně mimo záhon, v nádobě na terase. Tam navíc není riziko křížení s ostatními druhy máty. Jednou ročně, nejlépe na podzim, se obvod zábrany objede rýčem a případné přelezlé výběžky se odstraní. Bez této kontroly zábrana za pár let selže.
Máta v nádobě
V nádobě roste máta velmi dobře a sama se objemem omezí. Minimum je pět litrů, hloubka dvacet pět centimetrů. Substrát je běžný kvalitní zahradnický s desetinou perlitu. Rašelinový základ se nehodí, po vyschnutí odpuzuje vodu a máta zaschne rychle. Zalévá se obden, v horku denně. Máta je z bylinek v nádobě nejnáročnější na vodu a při zaschnutí okamžitě zavadne a spodní listy zhnědnou.
Trs se každé dva roky rozdělí. Bez dělení nádobu prokoření tak, že substrát prakticky zmizí a rostlina začne tvořit jen drobná stébla. Podrobnosti řeší článek o bylinkách v květináči.
Zálivka a výživa
Máta chce rovnoměrně vlhkou půdu celou sezonu. Zaschnutí jí uškodí víc než většině bylinek: lodyha zdřevnatí, spodní listy zhnědnou a rostlina začne kvést. Na záhoně se v suchu zalévá jednou týdně vydatně, ne denně po troškách. Mělká zálivka vychová povrchový kořen, který v prvním horku selže. Mulč z posečené trávy nebo kompostu udrží u máty vlhkost a je na rozdíl od suchomilných bylinek žádoucí. Rozdíly mezi mulči rozebírá článek o mulčování záhonů.
Hnojí se na jaře kompostem, případně jednou za měsíc slabým tekutým hnojivem u rostlin v nádobě. Přehnojení dusíkem dá velké měkké listy se slabší vůní.
Řez a zaštipování
★ Proč máta ztrácí vůni
Po vykvetení se chuť mění a listy tuhnou. Zaštipování vrcholků kvetení oddálí a udrží rostlinu v listu. Sklizeň se proto dělá průběžně, ne jednou za sezonu.
Máta se řeže dvakrát ročně hluboce a průběžně mělce. Hluboký řez znamená seříznutí celého trsu na pět centimetrů nad zemí. První hluboký řez patří na začátek kvetení, v červnu. Sklidí se tím hlavní dávka na sušení a rostlina do tří týdnů obrazí měkkou natí. Druhý hluboký řez následuje v srpnu. Po něm rostlina do zimy ještě obrazí a nať je k dispozici do prvních mrazíků.
Průběžně se zaštipují vrcholky nad párem listů, což trs zahušťuje. Neobrhávají se jednotlivé listy. Květní klasy se odstraňují, jakmile se objeví, protože kvetoucí máta přestává tvořit list a chuť se mění. Kdo chce mátu pro včely, nechá kvést jednu část trsu. Po polovině září se už hluboko neřeže, aby rostlina stihla stáhnout zásoby do oddenků.
Sklizeň a zpracování
Nejvyšší obsah silic má máta těsně před rozkvětem, dopoledne po oschnutí rosy. Tehdy se sklízí hlavní dávka. Za sezonu jde z jednoho trsu sklidit dvakrát vydatně a průběžně po celou dobu. Z metru čtverečního porostu se dá získat několik set gramů sušené nati. Sušení máta snáší dobře, pokud probíhá ve tmě při teplotě do třiceti stupňů. Na slunci nebo v horké troubě zhnědne a ztratí aroma. Postup popisuje článek o sklizni a sušení bylinek.
Mražení funguje také, hlavně u mladých lístků do koktejlů. Lístky se rozloží na plech, zmrazí a pak přesypou do sáčku, aby se neslepily. Mátový sirup, mátová sůl a mátový ocet jsou další cesty. Popisuje je článek o konzervaci bylinek. Čerstvá nať vydrží v lednici několik dní ve sklenici s vodou, přikrytá sáčkem. Detaily shrnuje návod o skladování čerstvých bylinek.
Přezimování
Máta je otužilá trvalka. Nadzemní část na podzim zatáhne a oddenky pod zemí přezimují bez ochrany i v tuhé zimě. Suchá nať se na podzim odstraní, aby na trsu nezůstala hnijící hmota. Někteří pěstitelé ji naopak nechávají jako přirozenou ochranu a odstraní ji až na jaře, obojí funguje. Nádoby se přesunou ke zdi a postaví na polystyren. V květináči je oddenek zranitelnější, protože mráz působí ze všech stran. Podrobnosti řeší návod o přezimování bylinek.
V zimě se nádoba zalévá jen výjimečně, tak aby substrát úplně nevyschl. Mátu lze v zimě vyhnat na okně. Kus oddenku se v listopadu vykope, nechá tři týdny promrznout venku a pak se zasadí do květináče v teple, kde do dvou týdnů vyžene výhony.
Množení
Máta se množí nejsnáz ze všech bylinek. Řízek dlouhý deset centimetrů bez spodních listů zakoření ve sklenici s vodou za sedm až deset dní. Dělení trsu na jaře nebo na podzim je stejně spolehlivé. Trs se vypíchne, střed se vyhodí a okrajové části se zasadí. Oddělky výběžků fungují i bez kořenů. Kus oddenku dlouhý deset centimetrů s viditelnými pupeny se položí vodorovně dva centimetry pod povrch a do měsíce vyžene.
Ze semene se máta prakticky nepěstuje. Peprná je sterilní a u ostatních druhů jsou semenáče proměnlivé a obvykle voní slaběji. Přehled metod shrnuje článek o množení bylinek.
Choroby
Rez mátová je nejvážnější choroba máty. Projeví se drobnými oranžovými až rezavými kupkami na spodní straně listů, později listy hnědnou a opadávají. Rez přezimuje v oddencích, takže se nedá vyřešit jen odstraněním listů. Napadený porost se seřízne u země, nať se spálí nebo vyhodí do popelnice a na místě se máta pár let nepěstuje. Prevence spočívá v prosvětlení porostu, zálivce ke kořeni a v dělení trsu každé dva až tři roky. Hustý zanedbaný porost je pro rez ideální.
Padlí se objevuje v suchých obdobích jako bílý moučný povlak, viz padlí na pokojových rostlinách. Verticiliové vadnutí se projeví náhlým zvadnutím jednotlivých lodyh. Napadené rostliny se odstraní i s kořeny.
Škůdci
Mšice napadají mladé vrcholky, hlavně na jaře. Postup shrnuje článek o mšicích. Dřepčík mátový vykusuje v listech drobné okrouhlé dírky. Nejvíc škodí za sucha na jaře, takže pomáhá udržovat půdu vlhkou a porost zamulčovaný. Housenky zavíječů a píďalek sžírají listy a stahují je pavučinkou. Odstraňují se ručně.
Slimáci v mokrém počasí okusují mladou nať po hlubokém řezu. Nejzranitelnější je porost dva týdny po sklizni. Sviluška se objevuje u rostlin v nádobě v suchém teple, viz svilušky.
| Příznak | Nejpravděpodobnější příčina | Řešení |
|---|---|---|
| oranžové kupky na spodní straně listů | rez mátová | seříznout u země, nať zlikvidovat, přesadit na jiné místo |
| spodní listy hnědnou a opadávají | přeschnutí půdy | zalévat vydatněji, zamulčovat |
| drobné okrouhlé dírky v listech | dřepčík mátový | udržovat vlhko, zamulčovat, prosvětlit |
| náhlé zvadnutí jednotlivých lodyh | verticiliové vadnutí | odstranit rostliny i s kořeny |
| bílý moučný povlak | padlí | prosvětlit, zalévat ke kořeni, odstranit napadené |
| rostlina rychle vykvetla a nať zdřevnatěla | sucho a plné slunce | seříznout u země, zalít, zastínit v poledne |
| velké měkké listy se slabou vůní | přehnojení dusíkem | omezit hnojení na jarní kompost |
| máta prorostla celý záhon | chybějící zábrana | vypíchnout a přesadit do zapuštěného kbelíku |
| drobná stébla v nádobě | prokořeněný vyčerpaný substrát | rozdělit trs a přesadit do čerstvého substrátu |
| vůně semenáčů neodpovídá mateřské rostlině | křížení druhů | množit výhradně vegetativně |
| Měsíc | Co dělat |
|---|---|
| březen | dělení trsů, jarní kompost, kontrola zábrany |
| duben | první nať, odstranění suché loňské hmoty |
| květen | průběžná sklizeň, kontrola mšic |
| červen | hlavní hluboký řez na sušení, začátek kvetení |
| červenec | sklizeň obrostu, zálivka v suchu |
| srpen | druhý hluboký řez, odběr řízků |
| září | poslední mělká sklizeň, dělení trsů |
| říjen | obejít zábranu rýčem, odstranit přelezlé výběžky |
| listopad | vykopání oddenku na zimní vyhnání na okně |
| prosinec az únor | klid, minimální zálivka nádob |
Máta v kuchyni
Máta peprná se hodí do čaje, do dezertů, do čokolády a do koktejlů. Její chladivý menthol vyniká za studena. Máta klasnatá je naopak základ marockého čaje, jehněčích jídel, jogurtových omáček a salátů typu tabbouleh. Její sladká vůně snese i teplo. Do vařeného jídla se máta přidává na konci. Dlouhý var mění její chuť do hořka.
Mátový čaj se připravuje zalitím čerstvé nebo sušené nati horkou vodou a krátkým louhováním pod pokličkou, aby silice neunikly s párou. Kombinace, které fungují: hrášek, jehněčí, jogurt, okurka, meloun, citron, čokoláda, brambory a luštěniny.
Výsadba a spon
Sází se na jaře od dubna nebo na začátku podzimu v září. Spon je čtyřicet centimetrů, protože trs se během jedné sezony rozroste do plochy o průměru půl metru. Do zábrany o průměru třiceti centimetrů patří jedna rostlina, do zábrany o průměru padesáti centimetrů dvě. Hustší výsadba vede k zahoustnutí a k rzi. Před výsadbou se do půdy zapraví kompost. Máta je z bylinek nejnáročnější na živiny a v chudé půdě tvoří drobné tuhé listy.
Kořenový bal se namočí a rostlina se sází do stejné hloubky jako v květináči. Po výsadbě se vydatně zalije a zamulčuje posečenou trávou nebo kompostem. Vysazovat víc druhů máty vedle sebe má smysl jen tehdy, pokud nechcete sbírat semeno. Křížení ovlivní jen semenáče, mateřské rostliny si vůni zachovají.
Nákup rostliny a co s ní doma
Máta z bylinkového regálu supermarketu je pěstovaná ve skleníku v rašelině, často několik rostlin v jednom malém květináči. Takový kus na parapetu obvykle za dva týdny zajde. Řešení je stejné jako u ostatních bylinek z obchodu: bal rozdělit na dvě až tři části a každou zasadit do vlastní nádoby o objemu aspoň pět litrů s běžným substrátem. Zahradnická trvalka v kontejneru je lepší volba pro výsadbu ven, protože rostla venku a je otužilá. Skleníková rostlina se před výsadbou týden otužuje na chráněném místě.
Při nákupu se vyplatí rostlinu rozemnout mezi prsty a přičichnout. Etikety bývají obecné a pod názvem máta se prodává řada druhů s velmi odlišnou vůní. Nová rostlina může přinést rez nebo svilušku. Než se dostane k ostatním, drží se pár týdnů stranou, jak popisuje karanténa nové rostliny.
Máta jako pokryvná rostlina a v jezírku
Tam, kde má máta plochu obsadit záměrně, se z ní stává velmi dobrá pokryvná rostlina. Pod řídkou korunou stromu, na svahu nebo v zanedbaném rohu zahrady potlačí plevel a nevyžaduje péči. Máta polej tvoří nízký porost, který snese lehký sešlap a při přišlápnutí voní. Hodí se mezi šlapáky a na okraje cest. Máta vodní snáší mělké zaplavení a vysazuje se do bažinné zóny jezírka. Kořeny zpevňují břeh a čistí vodu.
Kvetoucí máta je jedním z nejnavštěvovanějších zdrojů nektaru na letní zahradě. Přiláká včely, čmeláky, motýly i pestřenky, jejichž larvy loví mšice. Kdo mátu pěstuje pro hmyz, nechá vykvést část trsu a druhou část sklízí. Obě potřeby se tak dají skloubit na jednom místě.
Kolik máty je potřeba
Pro běžnou domácnost, která si občas uvaří čaj a použije mátu do salátu, stačí jedna rostlina v zábraně nebo v pětilitrové nádobě. Dá dvakrát ročně vydatnou sklizeň a průběžně nať do kuchyně. Kdo chce mít sušenou mátu na celý rok, počítá s plochou zhruba půl metru čtverečního. Z ní se dvěma hlubokými řezy získá několik set gramů sušené nati, což pokryje běžnou spotřebu čaje. Pro dvě různé chuti se vyplatí mít peprnou a klasnatou zvlášť, každou ve vlastní nádobě. Rozdíl mezi nimi je v kuchyni znatelný a jedna druhou nenahradí.
Nejčastější chyby
- Výsadba na záhon bez zapuštěné zábrany.
- Pěstování na plném poledním slunci v suché půdě.
- Zálivka po troškách často místo vydatné a řídké.
- Ponechání květních klasů, po kterých rostlina přestane tvořit list.
- Obrhávání jednotlivých listů místo zaštipování vrcholků.
- Vynechání dělení trsu, po kterém porost zhoustne a přijde rez.
- Ponechání napadené nati s rzí na místě nebo v kompostu.
- Sušení na slunci nebo v horké troubě, po kterém nať zhnědne.
- Pěstování máty ze semene s očekáváním konkrétní vůně.
- Hluboký řez po polovině září, po kterém rostlina nestihne stáhnout zásoby.
Kdy trs obnovit
Máta se neobnovuje kvůli stáří, ale kvůli zahoustnutí. Trs starší tří let má uprostřed dřevnatý střed, tvoří drobná stébla a je náchylný k rzi. Obnova je jednoduchá: na jaře nebo na podzim se trs vypíchne, střed se vyhodí a zdravé okrajové části se zasadí do čerstvě prokypřené půdy s kompostem. Po napadení rzí se máta vysazuje na jiné místo, protože patogen přežívá v půdě a ve zbytcích oddenků. Odstup dva až tři roky je rozumný.
Jinou hluchavkovitou trvalkou z vlhčí části záhonu je meduňka, která se ale nešíří výběžky, jen semenem.
Časté dotazy k pěstování máty
Jak zabránit tomu, aby máta prorostla celý záhon?
Zapustit do země kbelík nebo velký květináč bez dna tak, aby okraj vyčníval tři centimetry nad terén. Máta se šíří mělkými výběžky a přes vyčnívající hranu nepřeleze. Jednou ročně se obvod objede rýčem.
Kolik slunce máta potřebuje?
Nejlépe jí vyhovuje polostín, tedy slunce dopoledne a stín odpoledne. Na plném poledním slunci v suché půdě vadne, listy tvrdnou a rostlina brzy vykvete. Je to jedna z mála bylinek, kterým polostín svědčí.
Jak často mátu zalévat?
Na záhoně v suchu jednou týdně vydatně, ne denně po troškách. V nádobě obden, v horku denně. Máta je z bylinek nejnáročnější na vodu a při zaschnutí zdřevnatí a spodní listy zhnědnou.
Kdy mátu řezat?
Dvakrát ročně hluboce, na pět centimetrů nad zemí: poprvé na začátku kvetení v červnu, podruhé v srpnu. Průběžně se zaštipují vrcholky. Po polovině září se hluboko neřeže, aby rostlina stihla stáhnout zásoby do oddenků.
Jaký je rozdíl mezi mátou peprnou a klasnatou?
Peprná obsahuje hodně mentholu, chladí a hodí se do čaje, dezertů a koktejlů. Klasnatá obsahuje karvon, voní sladce a jemně a je základem marockého čaje, jehněčích jídel a salátů. Peprná chladí na jazyku, klasnatá ne.
Proč mi máta ze semene voní jinak?
Druhy máty se navzájem volně opylují a semenáče mají proměnlivé znaky, obvykle slabší vůni. Máta peprná je navíc sterilní kříženec a semeno vůbec netvoří. Množí se proto výhradně řízky, dělením nebo oddělky.
Co jsou oranžové skvrny na spodní straně listů máty?
Rez mátová. Přezimuje v oddencích, takže nestačí odstranit listy. Napadený porost se seřízne u země, nať se zlikviduje a máta se na tomto místě dva až tři roky nepěstuje. Prevencí je prosvětlení a dělení trsu.
Přezimuje máta venku?
Ano, je to otužilá trvalka. Nadzemní část na podzim zatáhne a oddenky přezimují bez ochrany i v tuhé zimě. V nádobě je oddenek zranitelnější, proto se květináč odsune ke zdi a postaví na polystyren.
Jak mátu rozmnožit?
Řízkem ve vodě, který zakoření za sedm až deset dní, dělením trsu na jaře nebo na podzim, nebo oddělkem výběžku. Kus oddenku dlouhý deset centimetrů s pupeny stačí položit vodorovně dva centimetry pod povrch.
Jak často dělit trs máty?
Každé dva až tři roky. Starší trs má dřevnatý střed, tvoří drobná stébla a je náchylný k rzi. Při dělení se střed vyhodí a zdravé okrajové části se zasadí do čerstvě prokypřené půdy s kompostem.
Dá se máta sušit?
Ano, dobře, pokud sušení probíhá ve tmě při teplotě do třiceti stupňů. Na slunci nebo v horké troubě zhnědne a ztratí aroma. Hlavní dávka na sušení se sklízí těsně před rozkvětem, dopoledne po oschnutí rosy.
Můžu mít mátu v zimě na okně?
Ano. V listopadu se vykope kus oddenku, nechá tři týdny promrznout venku a pak se zasadí do květináče v teple. Do dvou týdnů vyžene výhony. Bez předchozího promrznutí je rašení nespolehlivé.
Proč mi máta vykvetla a nať zdřevnatěla?
Kombinace sucha a plného slunce. Řešením je seříznout trs u země, vydatně zalít a zamulčovat, případně v poledne zastínit. Rostlina do tří týdnů obrazí novou měkkou natí.
Snese máta vaření?
Špatně. Dlouhý var mění její chuť do hořka, proto se přidává až na konci přípravy. Nejlépe vynikne za studena, v čaji, v jogurtových omáčkách, v salátech a v nápojích.
