Množení bylinek: dělení trsu, řízky a hřížení
Bylinky patří mezi rostliny, které se množí nejsnáz ze všech. Máta zakoření ve sklenici s vodou za týden, tymián se sám zakoření tam, kde se větev dotýká země, a pažitka se rozdělí rýčem na pět nových trsů během pěti minut. Volba metody se přitom neřídí zvykem, ale stavbou rostliny. Jednoletky se sejí, trsovité trvalky se dělí, dřevnatějící polokeře se řízkují nebo hříží. Kdo zkusí řízkovat pažitku nebo dělit rozmarýn, marní čas. Tento návod projde pět metod množení, u každé popíše postup, roční termín, dobu zakořenění a druhy, pro které se hodí. Doplní ho tabulka podle bylinek a přehled nejčastějších důvodů, proč řízek nezakoření.
Navazující témata od zakládání záhonu po konzervaci vede rozcestník o bylinkách.
V kostce
- Vytrvalé bylinky se množí dělením trsu, řízky nebo hřížením.
- Jednoletky se množí výhradně výsevem.
- Bylinný řízek potřebuje vysokou vzdušnou vlhkost, jinak zavadne.
- Dělení trsu je nejjednodušší metoda a zároveň omlazuje rostlinu.
- Odrůdy a křížence nelze množit ze semene, potomstvo neodpovídá.
- Množit se má jen ze zdravých rostlin.
Co v článku najdete
Která metoda pro kterou bylinku
Rozhodovací pravidlo je jednoduché. Rostlina, která tvoří trs stébel nebo listů ze země, se dělí. Rostlina, která tvoří dřevnatějící výhony, se řízkuje nebo hříží. Rostlina, která během roku dožije, se seje. Některé druhy zvládají víc metod. Máta se dá dělit, řízkovat i množit oddělky výběžků a všechny tři cesty fungují. Naopak u petržele a kopru zbývá jen výsev, protože kůlový kořen dělení nesnese. Vegetativní metody, tedy dělení, řízky a hřížení, zachovají vlastnosti mateřské rostliny. To je zásadní u odrůd s určitou vůní, protože ze semene vzejde potomstvo s proměnlivými znaky.
Nejnápadnější je to u máty. Semenáče máty peprné mají obvykle jinou a slabší vůni než mateřská rostlina, proto se máta ze semene prakticky nepěstuje.
| Bylinka | Hlavní metoda | Doplňková metoda | Termín |
|---|---|---|---|
| bazalka | výsev | řízky ve vodě | březen az duben, řízky celoročně |
| máta | dělení trsu | řízky, oddělky výběžků | březen az duben nebo září |
| meduňka | dělení trsu | řízky, výsev | duben nebo září |
| pažitka | dělení trsu | výsev | březen az duben nebo září |
| petržel naťová | výsev | žádná | březen az červenec |
| kopr | výsev | samovýsev | duben az srpen opakovaně |
| koriandr | výsev | žádná | duben az srpen opakovaně |
| kerblík | výsev | samovýsev | březen az srpen |
| libeček | dělení trsu | výsev | duben nebo září |
| estragon pravý | dělení trsu | řízky | duben |
| tymián | řízky | hřížení, dělení | květen az srpen |
| mateřídouška | hřížení | dělení, řízky | květen az září |
| oregano a dobromysl | dělení trsu | řízky | duben nebo září |
| majoránka | výsev | řízky | březen v teple |
| saturejka zahradní | výsev | žádná | duben |
| saturejka horská | řízky | hřížení | červen az srpen |
| šalvěj lékařská | řízky | hřížení, výsev | červen az srpen |
| rozmarýn | řízky | hřížení | červen az srpen |
| levandule | řízky | hřížení | červen az srpen |
| heřmánek pravý | výsev | samovýsev | březen az duben |
Dělení trsu
Nejrychlejší a nejspolehlivější metoda pro všechny trsovité trvalky. Rostlina se navíc dělením omladí, protože starý střed trsu se odstraní. Termín je brzy zjara, jakmile rostlina začne rašit, nebo na začátku podzimu, aby stihla do mrazů zakořenit. V plném létě se nedělí, rostlina by v horku uschla. Postup: trs se rýčem vypíchne celý i s kořeny, oklepe se od hlíny a rozdělí. U pažitky a máty stačí ruce, u libečku a starých trsů oregana je potřeba rýč nebo pilka.
Starý dřevnatý střed se vyhodí. Sázejí se jen okrajové části, které mají mladé kořeny a pupeny. Z jednoho trsu pažitky vznikne pět až deset nových. Dělenec se sází do stejné hloubky, dobře zalije a první tři týdny se udržuje vlhký. U vyšších druhů se nadzemní část zkrátí na polovinu, aby se snížil výpar. Trsy se dělí zhruba každé tři roky. Bez dělení pažitka i máta uprostřed vyholí a začnou tvořit drobná stébla.
Bylinkové řízky
★ Nejjednodušší metoda pro začátek
Dělení trsu. Rostlina se vyryje, rozdělí na části s vlastními kořeny a hned vysadí. Funguje u pažitky, meduňky, máty, estragonu i libečku a zároveň omladí mateřskou rostlinu, která uprostřed časem vyhyne.
Řízek je odebraný kus výhonu, který si vytvoří vlastní kořeny. U bylinek se používají tři typy podle zralosti pletiva. Bylinné řízky se odebírají z měkkých jarních přírůstků v květnu a červnu. Zakoření nejrychleji, za dva až čtyři týdny, ale nejsnáz uhnijí. Polovyzrálé řízky se berou od června do srpna z výhonů, které jsou u báze už tuhé, ale na konci ještě měkké. To je nejlepší volba pro tymián, šalvěj, levanduli a rozmarýn.
Vyzrálé dřevité řízky se odebírají na podzim z plně zdřevnatělých výhonů. Zakořeňují pomalu, přes zimu, ale jsou nejodolnější. Řízek má být dlouhý osm až dvanáct centimetrů. Spodní polovina až dvě třetiny listů se odstraní, protože list ponořený v substrátu shnije a nakazí celý řízek. Řez vede ostrým nožem těsně pod uzlinou, kde je nejvyšší koncentrace pletiva schopného tvořit kořeny. Nůžky pletivo zmáčknou, nůž řízne čistě.
Zakořeňování ve vodě a v substrátu

Voda je nejjednodušší cesta a funguje spolehlivě u máty, meduňky, bazalky a estragonu. Řízek se dá do sklenice tak, aby ve vodě nebyl žádný list, a stojí na světlém místě bez přímého slunce. Voda se mění každé dva dny. Zakalená voda s bakteriemi je nejčastější důvod, proč řízek ve sklenici zčerná. Jakmile mají kořínky dva až tři centimetry, řízek jde do substrátu. Delší kořeny vzniklé ve vodě jsou křehké a při přesazení se lámou.
Zakořeňování přímo v substrátu dává silnější a odolnější kořenový systém, ale nevidíte, jak to jde. Používá se směs jednoho dílu substrátu a jednoho dílu hrubého písku nebo perlitu. Obecný postup u nebylinkových druhů popisuje článek o množení pokojových rostlin řízky. Nádoba se přiklopí průhledným sáčkem nebo víčkem, aby se udržela vysoká vzdušná vlhkost. Sáček se denně na chvíli sundá kvůli výměně vzduchu, jinak se řízky zapaří. Stimulátor kořenění není u bylinek nutný. U rozmarýnu, levandule a šalvěje ale zvyšuje podíl zakořeněných kusů zhruba o čtvrtinu.
| Metoda | Doba zakořenění | Úspěšnost | Vhodné pro |
|---|---|---|---|
| řízek ve vodě | 7 az 14 dní | vysoká | máta, meduňka, bazalka, estragon |
| bylinný řízek v substrátu | 2 az 4 týdny | vysoká | máta, oregano, saturejka zahradní |
| polovyzrálý řízek v substrátu | 4 az 8 týdnů | střední az vysoká | tymián, šalvěj, levandule, rozmarýn |
| vyzrálý dřevitý řízek | 3 az 6 měsíců | střední | levandule, saturejka horská |
| hřížení | 3 az 12 měsíců | velmi vysoká | tymián, mateřídouška, šalvěj, rozmarýn |
| dělení trsu | okamžité | velmi vysoká | pažitka, máta, meduňka, libeček, oregano |
| oddělek výběžku | okamžité | velmi vysoká | máta, medvědí česnek |
| výsev | 7 az 21 dní klíčení | proměnlivá | bazalka, kopr, petržel, koriandr, heřmánek |
Hřížení
Nejjistější metoda u polokeřů a zároveň ta nejlínější. Rostlina zůstane po celou dobu napojená na mateřský kus, takže se nemůže vyčerpat. Vybere se pružný spodní výhon, který se dá ohnout k zemi. V místě dotyku se ze spodní strany lehce naruší kůra nožem a výhon se přišpendlí drátěným háčkem nebo zatíží kamenem. Místo se zasype dvěma až třemi centimetry propustného substrátu a udržuje se vlhké. Konec výhonu se nechá volně vyčnívat, případně se přiváže ke kolíku, aby rostl vzhůru.
Kořeny se vytvoří za tři měsíce až rok podle druhu. Tymián a mateřídouška zvládnou hřížení za jednu sezonu, rozmarýn a levandule potřebují déle. Oddělení se dělá až poté, co nová rostlina viditelně přirůstá. Nejdřív se výhon přeřízne, ale nechá se dva týdny na místě, a teprve pak se přesadí. U tymiánu a mateřídoušky se často hříží samo. Stačí na jaře na střed trsu nasypat vrstvu propustného substrátu a v létě vypíchnout zakořeněné okraje.
Oddělky výběžků
⚠ Proč řízky zavadnou
Bylinný řízek nemá kořeny a odpařuje vodu listy. Bez vysoké vzdušné vlhkosti pod krytem uschne dřív, než stihne zakořenit. Kryt se ale musí pravidelně odvětrávat, jinak řízky plesniví.
Máta, medvědí česnek a některé typy oregana tvoří podzemní nebo nadzemní výběžky se samostatnými kořeny. Ty se dají odebrat bez zásahu do mateřské rostliny. Na jaře nebo na podzim se odhrne půda na okraji trsu, najde se výběžek s kořínky a alespoň jedním pupenem, uřízne se a zasadí. Kus výběžku dlouhý deset centimetrů s viditelnými pupeny funguje i bez kořenů. Zasadí se vodorovně dva centimetry pod povrch a během měsíce vyžene výhon.
Právě tímto způsobem se máta šíří do celého záhonu, což je zároveň důvod, proč se pěstuje v zapuštěné zábraně, jak popisuje článek o zakládání bylinkové zahrádky.
Výsev
Jednoletky a druhy s kůlovým kořenem se množí výhradně semenem. Patří sem bazalka, kopr, koriandr, kerblík, petržel, saturejka zahradní, majoránka a heřmánek. Teplomilné druhy se předpěstují v misce od března při dvaceti až dvaceti pěti stupních a ven jdou po polovině května. Podrobně to u nejběžnější z nich popisuje článek o pěstování bazalky. Otužilé druhy se sejí přímo na místo od dubna. Kopr, koriandr a kerblík velmi rychle vybíhají do květu. Aby byla nať k dispozici celou sezonu, sejí se opakovaně každé tři týdny až do srpna. Jednorázový jarní výsev vydrží sotva do června.
Petržel klíčí pomalu, tři až čtyři týdny. Namočení semene na dvanáct hodin do vlažné vody klíčení urychlí. Hlídat je potřeba, aby povrch mezitím nevyschl. Semeno vlastní sklizně se sbírá z rostliny, kterou necháte vykvést. Sbírá se po zhnědnutí okolíku nebo lusku, dosuší se a skladuje v papírovém sáčku ve tmě a suchu. Semenáč z vlastního semene u druhů s odrůdovými znaky nemusí odpovídat mateřské rostlině. U kopru a heřmánku to nevadí, u okrasných forem bazalky ano.
Podmínky, které rozhodují o úspěchu
Světlo bez přímého slunce. Řízek nemá kořeny, kterými by nahradil vypařenou vodu, a na okně za jižním sklem uschne za dva dny. Teplota kolem dvaceti stupňů. Spodní teplo z propagátoru nebo z místa nad chladničkou dobu zakořenění zkrátí zhruba o třetinu. Vysoká vzdušná vlhkost pod krytem, ale s denním větráním. Bez větrání se pod fólií během tří dnů objeví šedá plíseň.
Sterilní a propustné médium. Zahradní hlína ze záhonu obsahuje patogeny, které řízek bez kořenů neubrání. Čisté a ostré nářadí. Nůž se otře lihem, zvlášť pokud se odebírá z několika rostlin, aby se nepřenesly choroby.
| Problém | Příčina | Náprava |
|---|---|---|
| řízek ve vodě zčernal u řezu | stará zakalená voda, bakterie | měnit vodu každé dva dny, sklenici vymýt |
| řízek zvadl během dvou dnů | příliš mnoho listů, nízká vzdušná vlhkost | odstranit polovinu listů, přiklopit sáčkem |
| pod fólií se objevila šedá plíseň | chybí denní větrání, listy se dotýkají krytu | větrat denně, odstranit napadené kusy |
| řízek uhnil v substrátu | přemokření, list ponořený v substrátu | propustnější směs, spodní listy odstranit |
| řízek stojí a nic nedělá měsíce | příliš chladno, odebrán z kvetoucího výhonu | postavit do tepla, brát nekvetoucí výhony |
| dělenec po výsadbě zavadá | příliš velká nadzemní část | zkrátit nať na polovinu, zastínit a zalévat |
| semeno nevzešlo | vyschlý povrch nebo příliš hluboký výsev | udržet vlhko, semeno jen lehce zamáčknout |
| semenáče se položily u země | padání klíčních rostlin z přemokření | řidší výsev, větrat, méně zalévat |
| hřížení nezakořenilo | místo dotyku vyschlo | udržovat vlhko, narušit kůru na spodní straně |
Kdy se množení nevyplatí
U jednoletek, které se dají koupit jako semeno za pár korun a rostou rychle, je pracné množení zbytečné. Kopr a koriandr se prostě zasejí. U rostlin s podezřením na chorobu se neřízkuje vůbec. Řízek přenese patogen do nové rostliny a rozšíří problém. U starých vyholených trsů, kde už není zdravá okrajová část s mladými kořeny, dělení nepomůže. Lepší je pořídit novou rostlinu.
Naopak se množení vždycky vyplatí u druhů, které venku spolehlivě nepřezimují. Zakořeněný řízek rozmarýnu, levandule nebo šalvěje uložený jinde než mateřská rostlina je levná pojistka proti tuhé zimě, jak rozebírá text o přezimování bylinek.
Časový plán množení v roce
- Březen: výsev teplomilných jednoletek v teple, dělení trsů, jakmile rostlina raší.
- Duben: přímý výsev otužilých druhů, dělení máty, meduňky, libečku a oregana.
- Květen: bylinné řízky z měkkých přírůstků, otužování předpěstovaných semenáčů.
- Červen: polovyzrálé řízky tymiánu, šalvěje a levandule, začátek hřížení.
- Červenec: polovyzrálé řízky rozmarýnu a saturejky horské, opakovaný výsev kopru.
- Srpen: poslední odběr řízků, aby stihly zakořenit, sběr vlastního semene.
- Září: dělení trsů, aby stihly zakořenit před mrazy, oddělení zahřížených výhonů.
- Říjen: vyzrálé dřevité řízky levandule, úklid a uskladnění semen.
Nejčastější chyby
- Odběr řízku z kvetoucího výhonu, který zakoření podstatně hůř.
- Ponechání příliš mnoha listů, které řízek vysuší dřív, než stihne zakořenit.
- List ponořený ve vodě nebo v substrátu, který shnije a nakazí řízek.
- Uzavření řízků pod fólii bez denního větrání.
- Dělení trsu v plném létě, kdy rostlina nestihne nahradit ztracené kořeny.
- Ponechání starého dřevnatého středu trsu při dělení.
- Jednorázový jarní výsev kopru a koriandru, po kterém v červnu není nať.
- Množení ze semene u odrůd, kde potomstvo neodpovídá mateřské rostlině.
- Přesazení vodního řízku až s dlouhými křehkými kořeny, které se polámou.
Rostliny s kůlovým kořenem se množí výhradně semenem, jak podrobně popisuje článek o pěstování petržele.
Časté dotazy k množení bylinek
Jak nejrychleji rozmnožit mátu?
Dělením trsu nebo řízkem ve vodě. Řízek dlouhý deset centimetrů bez spodních listů zakoření ve sklenici za sedm až čtrnáct dní. Ze semene se máta prakticky nepěstuje, protože semenáče mají jinou a slabší vůni.
Kdy odebírat řízky bylinek?
Bylinné řízky z měkkých přírůstků v květnu a červnu, polovyzrálé od června do srpna. Polovyzrálý řízek, tedy výhon u báze tuhý a na konci měkký, je nejlepší volba pro tymián, šalvěj, levanduli a rozmarýn.
Jak dlouhý má být řízek?
Osm až dvanáct centimetrů. Spodní polovina až dvě třetiny listů se odstraní, protože list ponořený v substrátu nebo ve vodě shnije. Řez vede ostrým nožem těsně pod uzlinou, ne nůžkami.
Které bylinky se dělí a které řízkují?
Trsovité trvalky se dělí: pažitka, máta, meduňka, libeček, oregano, estragon. Dřevnatějící polokeře se řízkují nebo hříží: tymián, šalvěj, levandule, rozmarýn, saturejka horská. Jednoletky a druhy s kůlovým kořenem se sejí.
Kdy dělit trs bylinky?
Brzy zjara, jakmile rostlina začne rašit, nebo na začátku podzimu, aby stihla do mrazů zakořenit. V plném létě se nedělí. Trsy se dělí zhruba každé tři roky, jinak uprostřed vyholí.
Co je hřížení a jak se dělá?
Pružný spodní výhon se ohne k zemi, na spodní straně se lehce naruší kůra, přišpendlí se háčkem a zasype dvěma až třemi centimetry substrátu. Kořeny se vytvoří za tři měsíce až rok. Oddělí se, až nová rostlina viditelně přirůstá.
Potřebuju stimulátor kořenění?
U máty, meduňky a bazalky ne, zakoření samy. U rozmarýnu, levandule a šalvěje zvyšuje podíl zakořeněných řízků zhruba o čtvrtinu, takže se u nich vyplatí.
Proč mi řízek ve vodě zčernal?
Voda se dlouho neměnila a namnožily se v ní bakterie. Voda se mění každé dva dny a sklenice se při tom vymyje. Druhou příčinou je list ponořený pod hladinou, který shnil.
Kdy přesadit řízek z vody do substrátu?
Jakmile mají kořínky dva až tři centimetry. Delší kořeny vzniklé ve vodě jsou křehké a při přesazení se lámou, takže rostlina má zbytečný výpadek. První dva týdny po přesazení se udržuje vyšší vlhkost.
Proč mi kopr a koriandr rychle vykvetou?
Je to jejich přirozené chování, kvetení spustí délka dne a teplo. Řešením není jiná péče, ale opakovaný výsev každé tři týdny až do srpna. Jednorázový jarní výsev vydrží sotva do června.
Můžu množit bylinku, která vypadá nemocně?
Ne. Řízek přenese patogen do nové rostliny a problém se jen rozšíří. Množí se výhradně ze zdravých rostlin a nářadí se mezi jednotlivými kusy otírá lihem.
Jak sbírat vlastní semeno bylinek?
Nechat část rostliny vykvést a sbírat po zhnědnutí okolíku nebo lusku. Semeno se dosuší a skladuje v papírovém sáčku ve tmě a suchu. U odrůd s určitými znaky ale potomstvo nemusí odpovídat mateřské rostlině.
