Chryzantémy: pěstování, zazimování a množení
Chryzantémy se pěstují na slunném místě v propustné, živné půdě, zahradní druhy se sázejí nejlépe na jaře a jejich největším nepřítelem v zimě není mráz, ale vlhko. Kvetou na podzim, protože květy zakládají při krátkém dni. Hrnkové chryzantémy z podzimní nabídky jsou většinou krátkodobá dekorace, zahradní listopadky naopak vydrží na záhoně mnoho let.
Rozdíl mezi oběma typy je hlavní důvod zklamání. Kulovitá chryzantéma koupená v říjnu a zasazená na záhon obvykle zimu nepřežije, i když na visačce stojí, že je venkovní. Nestihne zakořenit a v zimě jí uhnije krček. Zahradní odrůdy zasazené na jaře mají celé léto na to, aby se rozrostly.
Článek projde rozdíl mezi zahradními a hrnkovými chryzantémami, stanoviště a výsadbu, zálivku a hnojení, zaštipování, zazimování, množení dělením i řízky, choroby a škůdce a nakonec péči o chryzantémy na hrobech kolem Dušiček.
V kostce
- Zahradní listopadky jsou trvalky, hrnkové kulovité chryzantémy spíš sezónní dekorace.
- Sázet na jaře. Podzimní výsadba často nestihne zakořenit.
- Slunce a propustná půda, v zimě hlavně žádné zamokření.
- Zaštipovat do poloviny července, rostlina pak bohatěji kvete.
- Množení dělením trsu nebo jarními řízky, ze semen nevyroste stejná odrůda.
- Na hrob vybírat rostliny s poupaty, které teprve začínají vybarvovat.
Co v článku najdete
- Zahradní, nebo hrnkové chryzantémy
- Proč chryzantémy kvetou na podzim
- Kde se chryzantémám daří
- Kdy a jak chryzantémy sázet
- Jak chryzantémy zalévat a hnojit
- Proč a jak chryzantémy zaštipovat
- Jak chryzantémy zazimovat
- Dají se hrnkové chryzantémy zachránit
- Jak chryzantémy množit
- Choroby chryzantém a jak jim předejít
- Škůdci na chryzantémách
- Chryzantémy na hrob k Dušičkám
- Kombinace chryzantém v zahradě
- Co si z toho odnést
- Časté otázky k pěstování chryzantém
Zahradní, nebo hrnkové chryzantémy
Pod názvem chryzantéma se prodávají dvě prakticky odlišné skupiny rostlin. Zahradní chryzantémy, lidově listopadky, jsou mrazuvzdorné trvalky s volnějším růstem, které na záhoně vydrží roky, na jaře vyráží ze země a na podzim kvetou. Rostou do výšky i šířky a v zahradě tvoří rozvolněné trsy.
Hrnkové chryzantémy, často tvarované do pravidelné koule, jsou vyšlechtěné a pěstované pro jednu sezónu kvetení. Ve školkách rostou v optimálních podmínkách a jejich kvetení se řídí zatemňováním nebo přisvětlováním, aby vykvetly v určitý termín. Kořenový bal mají malý a nejsou stavěné na přezimování venku.
Rozlišení je důležité hlavně pro očekávání. Hrnkovou chryzantému berte jako dlouho kvetoucí řezanou květinu v květináči, která zdobí balkon nebo hrob několik týdnů. Pokud ji chcete zkusit zachránit, je to možné, ale bez záruky. Kdo chce chryzantémy na záhoně každý rok, měl by sáhnout po zahradních odrůdách.
| Znak | Zahradní chryzantéma (listopadka) | Hrnková kulovitá chryzantéma |
|---|---|---|
| účel | trvalka na záhon | sezónní dekorace, balkon, hrob |
| mrazuvzdornost | dobrá, pokud není přemokřená | nejistá, často nepřezimuje |
| tvar | volnější trs, vyšší stonky | hustá pravidelná koule |
| kdy sázet | na jaře | kupuje se na podzim v květu |
| doba kvetení | podzim, podle odrůdy září až listopad | několik týdnů po nákupu |
| množení | dělení trsu, řízky | řízky na jaře, pokud přezimuje |
Proč chryzantémy kvetou na podzim
Chryzantémy patří mezi rostliny krátkého dne. Květní pupeny začínají zakládat ve chvíli, kdy se noci prodlužují, tedy od konce léta. Proto kvetou v době, kdy už většina zahrady odkvétá, a proto se také v přírodních podmínkách nedají přimět ke kvetení na jaře.
Zahradnictví tuto vlastnost využívají. Zatemňováním skleníků zkracují den a mohou tak nabízet kvetoucí chryzantémy prakticky kdykoli během roku. Na zahradě ale rostlina kvete podle přirozené délky dne, a to je důvod, proč pozdní odrůdy v chladnějších polohách někdy nestihnou vykvést před mrazem.
Z toho plyne praktický závěr pro výběr odrůdy. Ve vyšších polohách a na severní straně volte ranější odrůdy, které kvetou už v září a začátkem října. Pozdní listopadky, které kvetou až v listopadu, jsou vhodné hlavně pro teplejší kraje a chráněná místa u zdi.
Kde se chryzantémám daří
Chryzantémy potřebují slunce, nejméně několik hodin přímého světla denně. Ve stínu se vytahují, poléhají a kvetou slabě nebo vůbec. Ideální je slunné a vzdušné místo, kde listy po dešti rychle oschnou, protože vlhké a nevětrané prostředí podporuje houbové choroby.
Půda má být živná, humózní a hlavně dobře propustná. Chryzantémy snesou krátkodobé sucho lépe než trvalé mokro. Těžká jílovitá půda, ve které se v zimě drží voda, je hlavní příčinou zimního úhynu, proto je vhodné ji před výsadbou vylepšit kompostem a hrubým pískem nebo sázet do mírně vyvýšeného záhonu.
Vhodné místo je u jižní nebo západní zdi, na okraji trvalkového záhonu nebo ve skalce s hlubší půdou. Místa, kde se v zimě drží voda nebo sníh taje pomalu, jsou pro chryzantémy nevhodná. Stejně tak prohlubně, kam stéká voda ze střechy nebo z cesty.
Kdy a jak chryzantémy sázet
Zahradní chryzantémy se sázejí nejlépe na jaře, po odeznění silných mrazů, obvykle v dubnu nebo v květnu. Do podzimu vytvoří silný kořenový systém a mají mnohem větší šanci přečkat první zimu. Podzimní výsadba je možná, ale jen v dostatečném předstihu před mrazy a s pečlivou ochranou.
Jamka se připraví o něco větší, než je kořenový bal, a zemina se promíchá s kompostem. Chryzantéma se sází do stejné hloubky, v jaké rostla v květináči, příliš hluboká výsadba podporuje hnilobu krčku. Rozestupy se řídí vzrůstem odrůdy, rostliny potřebují prostor, aby jimi proudil vzduch.
Po výsadbě chryzantému vydatně zalijte a v prvních týdnech udržujte půdu mírně vlhkou. Vysoké odrůdy potřebují oporu, kterou je lepší zapíchnout hned při výsadbě, aby se později nepoškodily kořeny. Nízké kompaktní odrůdy oporu obvykle nepotřebují.
- Na jaře vyberte slunné a vzdušné místo bez zamokření.
- Vykopejte jamku větší než kořenový bal a zeminu promíchejte s kompostem.
- U těžké půdy přidejte hrubý písek nebo záhon mírně navyšte.
- Rostlinu zasaďte do stejné hloubky, v jaké byla v květináči.
- U vysokých odrůd zapíchněte oporu hned při výsadbě.
- Vydatně zalijte a několik týdnů udržujte půdu mírně vlhkou.
Jak chryzantémy zalévat a hnojit
Chryzantémy potřebují pravidelnou zálivku v létě, zvlášť v době, kdy rostou a zakládají poupata. Zalévá se ke kořenům, ne na listy, a nejlépe ráno, aby rostlina přes den oschla. Přeschnutí v době zakládání poupat se projeví menším počtem květů.
Na podzim se zálivka omezuje podle počasí. Přemokření v chladném podzimu škodí víc než krátké sucho, kořeny v mokré studené půdě hnijí. Hrnkové chryzantémy jsou výjimkou, jejich malý kořenový bal vysychá rychle a potřebují zalévat pravidelně, dokud kvetou.
Hnojí se od jara do poloviny léta hnojivem pro kvetoucí rostliny nebo vyzrálým kompostem. Od konce léta se hnojení zastavuje, aby rostlina nerostla do měkkých výhonů a aby dřevnatěla před zimou. Přehnojení dusíkem vede k bujným listům, poléhání a vyšší náchylnosti k chorobám.
Proč a jak chryzantémy zaštipovat
Zaštipování znamená odstranění vrcholku mladého výhonu, obvykle nehtem nebo nůžkami nad listem. Rostlina pak z úžlabí listů vyžene několik bočních výhonů a místo jednoho vytáhlého stonku vznikne hustý, nízký trs s mnoha květy. U zahradních chryzantém je to nejúčinnější způsob, jak zabránit poléhání.
Poprvé se zaštipuje, když mají mladé výhony na jaře zhruba tři až čtyři páry listů. Zaštipování se pak opakuje na nově vyrostlých výhonech ještě jednou nebo dvakrát. Každé zaštípnutí trs zahustí, ale zároveň trochu posune kvetení.
Proto se zaštipování ukončuje zhruba v polovině července. Pozdější zásahy by odstraňovaly už založené květní pupeny a kvetení by se posunulo tak pozdě, že by ho mohl zastavit mráz. U raných odrůd je vhodné skončit spíš dřív.
★ Velké květy, nebo hodně květů
Kdo chce jeden velký květ na stonku, například k řezu, nechává jen hlavní poupě a boční poupata odštipuje. Kdo chce hustý trs plný drobnějších květů, poupata nechává všechna. Na záhonu se obvykle vyplatí druhá varianta.
Jak chryzantémy zazimovat
Zahradní chryzantémy mráz snášejí, ale v zimě je ohrožuje vlhko u krčku. Půda, ve které stojí voda, a hustá vrstva mokrého listí na rostlině vedou k hnilobě. Úspěšné přezimování proto začíná správným místem s propustnou půdou, ne silnou vrstvou krytu.
Po odkvětu nebo po prvních mrazech se nadzemní části buď zkrátí na několik centimetrů nad zemí, nebo se staré stonky nechají přes zimu stát a odstraní se až na jaře. Ponechané stonky chrání krček a zachytávají sníh, na mokrých místech ale mohou držet vlhkost. Obě varianty se v praxi používají, na suchém stanovišti se osvědčuje nechat stonky do jara.
Při příchodu mrazů se rostliny přikryjí chvojím nebo vzdušnou vrstvou suchého listí, na mladých výsadbách raději pečlivěji. Kryt má chránit, ne udusit, proto nesmí tvořit mokrou kompaktní vrstvu. Obecné zásady mulčování záhonů popisuje článek čím a jak mulčovat záhony.

Dají se hrnkové chryzantémy zachránit
Hrnkovou chryzantému lze zkusit přezimovat, ale úspěch není zaručený. Nejvíc šancí má rostlina, kterou po odkvětu zkrátíte a přezimujete v nádobě na chladném, světlém a bezmrazém místě, například v chladné chodbě, na zimní zahradě nebo ve světlém sklepě. Substrát se udržuje jen mírně vlhký.
Na jaře, když začne rašit, se rostlina přesadí do čerstvého substrátu a postupně otuží venku. Po zmrzlíkách ji lze vysadit na záhon, kde do podzimu zakoření jako zahradní trvalka. Tvar koule už ale většinou neudrží, protože ho ve školce vytváří speciální pěstování a regulace růstu.
Druhou možností je vysadit hrnkovou chryzantému na záhon hned po nákupu, co nejdřív na podzim, a pečlivě ji zakrýt. U některých odrůd to funguje, u mnoha ne. Pokud rostlinu chcete opravdu zachovat, je jistější odebrat z ní na jaře řízky.
Jak chryzantémy množit
Nejjednodušší způsob množení zahradních chryzantém je dělení trsu na jaře, když rostlina začíná rašit. Trs se vyryje, rozdělí na části s několika výhony a kořeny a jednotlivé oddělky se vysadí. Starý dřevnatý střed se vyřazuje, protože kvete slaběji a snáz podléhá chorobám.
Chryzantémy velmi dobře zakořeňují z řízků. Na jaře se odebírají mladé výhony dlouhé několik centimetrů, spodní listy se odstraní a řízky se zapíchnou do vlhkého množárenského substrátu. Na teplém a světlém místě zakoření obvykle během několika týdnů.
Množení ze semen se u odrůdových chryzantém nevyužívá, protože ze semen nevyroste stejná odrůda. Semenáče se liší barvou i tvarem květu a často kvetou pozdě. Pro zachování oblíbené odrůdy jsou řízky a dělení jediným spolehlivým postupem.
- dělení trsu: na jaře při rašení, oddělek s několika výhony a kořeny
- řízky: na jaře z mladých výhonů, zakořeňují snadno ve vlhkém substrátu
- hrnkové chryzantémy: řízky z přezimované rostliny, pokud rostlina přežila
- semena: nevhodná, potomstvo se liší od mateřské rostliny
Choroby chryzantém a jak jim předejít
Nejčastější chorobou chryzantém je padlí, bílý moučnatý povlak na listech, který se objevuje hlavně v suchém létě s chladnými nocemi. Další častou chorobou jsou různé skvrnitosti listů a rzi, které se projevují hnědými nebo žlutými skvrnami a spodní listy postupně usychají. Obojímu se předchází vzdušným stanovištěm a zálivkou ke kořenům.
Na podzim v deštivém počasí napadá květy šedá plíseň. Květy hnědnou od středu, hnijí a pokrývají se šedým povlakem. Napadené květy je nutné odstraňovat průběžně a nenechávat je na rostlině ani pod ní, jinak se plíseň šíří dál.
Obecně platí, že zdravá rostlina na správném místě choroby zvládá lépe. Houstnoucí trs je vhodné pravidelně prořezávat, napadené listy odstraňovat a nemocné zbytky rostlin nekompostovat. Přehled běžných chorob na zahradě a jejich prevence najdete v článku jak poznat choroby na zahradě.
Škůdci na chryzantémách
Na chryzantémách se často objevují mšice, hlavně na mladých výhonech a poupatech. V menším množství je lze smýt proudem vody nebo odstranit ručně, na zahradě je pomáhají regulovat slunéčka, zlatoočky a pestřenky. Ve skleníku a na balkoně se mohou přidat svilušky a třásněnky, které způsobují stříbřité skvrny na listech.
Zvláštním škůdcem chryzantém je háďátko listové, mikroskopický červ, který žije v listech. Typickým příznakem jsou hnědé klínovité skvrny ohraničené žilkami, které postupují od spodních listů nahoru. Napadené rostliny se nedají snadno vyléčit a je lepší je odstranit celé, aby se háďátko nešířilo.
Nejlepší obranou proti škůdcům je pravidelná kontrola a zdravý porost. Rostliny, které trpí suchem nebo přehnojením, škůdce lákají víc. Šetrné postupy, které na zahradě fungují bez chemie, shrnuje článek škůdci na zahradě bez chemie.
⚠ Chryzantémy a domácí zvířata
Chryzantémy obsahují látky, které jsou pro psy a kočky dráždivé a po okusování mohou vyvolat trávicí potíže. Hrnkové chryzantémy v bytě proto umístěte tam, kam zvířata nedosáhnou, a zvlášť u koček, které rády okusují listy, buďte opatrní.
Chryzantémy na hrob k Dušičkám
Chryzantémy jsou tradiční dušičkovou květinou, protože kvetou právě kolem Památky zesnulých, 2. listopadu, a snesou chladné počasí. Na hroby se nejčastěji používají hrnkové kulovité chryzantémy, které vydrží kvést několik týdnů, případně jejich kombinace s vřesem, vřesovci nebo břečťanem.
Při nákupu vybírejte rostliny, u kterých jsou poupata teprve začínající vybarvovat, ne plně rozkvetlé. Takové chryzantémy vydrží kvést déle, protože postupně rozkvétají další poupata. Zkontrolujte také spodní listy a střed rostliny, zda nejsou zahnědlé nebo plesnivé.
Na hrobě chryzantémy trpí suchem víc, než se zdá, protože kořenový bal je malý a hroby bývají na slunci a ve větru. Nejlepší je rostlinu zasadit přímo do půdy, případně květináč zapustit, a zalévat při každé návštěvě. Mírné mrazíky kvetoucí chryzantémy snesou, silnější mráz poškodí květy.
| Co vidíte | O co jde | Co s tím |
|---|---|---|
| bílý moučnatý povlak na listech | padlí | vzdušné místo, zálivka ke kořenům, napadené listy odstranit |
| hnědé klínovité skvrny mezi žilkami, postupují nahoru | háďátko listové | napadené rostliny odstranit celé, nekompostovat |
| květy hnědnou od středu a mají šedý povlak | šedá plíseň ve vlhkém počasí | odstraňovat květy průběžně, nezalévat na květy |
| rostlina na jaře nevyrazila, krček je měkký | zimní hniloba z přemokření | příště propustná půda, mírně vyvýšená výsadba |
| vytáhlé poléhající stonky a málo květů | stín, přehnojení dusíkem nebo chybějící zaštipování | přesadit na slunce, zaštipovat, méně dusíku |
| hrnková chryzantéma rychle vadne a hnědne | vyschlý malý kořenový bal | zalévat pravidelně, zapustit do půdy |
Kombinace chryzantém v zahradě
Zahradní chryzantémy prodlužují sezónu trvalkového záhonu až do listopadu. Dobře vypadají s okrasnými travami, hvězdnicemi, rozchodníky nebo rudbekiemi, které kvetou ve stejném období nebo mají dekorativní odkvetlá květenství. Takový záhon zůstává barevný i v době, kdy zbytek zahrady už zatahuje.
V nádobách na terase a balkoně se chryzantémy kombinují s vřesy, okrasnými kapustami, heucherami nebo břečťanem. Podzimní truhlík tak vydrží zdobit několik týdnů, i když chryzantémy samy odkvetou dřív. Podzimní práce, které s výsadbou trvalek a cibulovin souvisejí, shrnuje přehled podzimní práce na zahradě.
Pozdně kvetoucí rostliny, které nesnášejí mráz, je třeba na zimu uklidit, zatímco chryzantémy zůstávají venku. Hlízy jiřin a mečíků se vyrývají ve stejnou dobu, kdy chryzantémy kvetou, jak popisuje článek přezimování jiřin a mečíků.
Chryzantémy nejsou jediné trvalky, které kvetou až do mrazíků. Podobnou roli na záhonu hrají podzimní astry neboli hvězdnice, které ocení i včely.
Další květiny podle stanoviště a doby kvetení vybírá přehled květin na zahradu.
Co si z toho odnést
Chryzantémy jsou nenáročné, pokud se jim dopřeje slunce a propustná půda. Rozhodující je rozlišit zahradní listopadky od hrnkových kulovitých chryzantém a podle toho volit i péči. Zahradní odrůdy sázejte na jaře a zaštipujte, hrnkové si užijte jako sezónní dekoraci.
- Na záhon vybírejte zahradní odrůdy a sázejte je na jaře.
- Slunce a propustná půda, v zimě žádné zamokření.
- Zaštipujte od jara do poloviny července.
- Množte dělením trsu nebo řízky na jaře.
- Na hrob kupujte rostliny s poupaty a pravidelně je zalévejte.
Časté otázky k pěstování chryzantém
Kdy sázet zahradní chryzantémy?
Nejlépe na jaře po odeznění silných mrazů, obvykle v dubnu nebo v květnu. Do zimy tak stihnou vytvořit silné kořeny.
Přezimuje hrnková chryzantéma na zahradě?
Většinou ne, protože nestihne zakořenit a v zimě jí uhnije krček. Větší šanci má, když přezimuje v nádobě na chladném světlém místě a na záhon se vysadí na jaře.
Proč chryzantémy kvetou až na podzim?
Chryzantémy jsou rostliny krátkého dne a květní pupeny zakládají, když se noci prodlužují. Proto kvetou od září do listopadu.
Do kdy chryzantémy zaštipovat?
Zhruba do poloviny července. Pozdější zaštipování odstraňuje založené pupeny a kvetení se posouvá do mrazů.
Mají se chryzantémy na zimu seříznout?
Lze je zkrátit na několik centimetrů po prvních mrazech, nebo stonky nechat do jara jako ochranu krčku. Na suchém místě se osvědčuje ponechat stonky do jara.
Čím chryzantémy na zimu přikrýt?
Chvojím nebo vzdušnou vrstvou suchého listí. Kryt nesmí tvořit mokrou kompaktní vrstvu, hlavním rizikem je vlhko u krčku.
Jak množit chryzantémy?
Dělením trsu na jaře nebo řízky z mladých jarních výhonů. Ze semen nevyroste stejná odrůda.
Proč moje chryzantéma nekvete?
Příčinou bývá stín, přehnojení dusíkem, pozdní zaštipování nebo pozdní odrůda v chladné poloze. Na slunci a se správným zaštipováním kvete spolehlivě.
Co jsou hnědé skvrny na listech chryzantém?
Často jde o houbovou skvrnitost nebo rez. Klínovité skvrny ohraničené žilkami postupující zdola nahoru ukazují na háďátko listové.
Jak dlouho vydrží chryzantéma na hrobě?
Při pravidelné zálivce několik týdnů. Déle vydrží rostliny koupené s poupaty, které se teprve vybarvují.
Snese kvetoucí chryzantéma mráz?
Mírné mrazíky kvetoucí chryzantémy obvykle snesou, silnější mráz ale poškodí květy. Zahradní odrůdy přezimují v zemi.
Jsou chryzantémy jedovaté pro kočky?
Pro kočky a psy jsou dráždivé a po okusování mohou způsobit trávicí potíže. Hrnkové chryzantémy dávejte mimo dosah zvířat.
Jak zalévat hrnkovou chryzantému?
Pravidelně, protože malý kořenový bal rychle vysychá. Substrát má zůstat mírně vlhký, ale v podmisce nemá stát voda.
S čím chryzantémy kombinovat?
Na záhoně s okrasnými travami, hvězdnicemi a rozchodníky, v truhlících s vřesy, heucherami, okrasnými kapustami nebo břečťanem.
