Pěstování brusinek a klikev: kyselá půda, zálivka, sklizeň

Brusinky a klikvy se pěstují v kyselé, propustné a stále mírně vlhké půdě, zalévají se měkkou dešťovou vodou a sklízejí se od konce léta do podzimu, když jsou plody celé vybarvené do červena. Obě rostliny jsou nízké stálezelené keříky z příbuzenstva borůvek. Na běžné zahradní zemině se jim nedaří, ale na správně připraveném záhonu nebo ve větší nádobě plodí každý rok.

Nejčastější chybou je snaha pěstovat je jako jiné drobné ovoce. V neutrální nebo vápenité půdě a při zálivce tvrdou vodou z vodovodu listy žloutnou, rostliny živoří a plody nenasadí. Úspěch proto stojí hlavně na přípravě stanoviště, ne na složité péči v průběhu roku.

Projdeme rozdíl mezi brusinkou a klikvou, výběr místa, přípravu kyselého záhonu a výsadbu, zálivku, hnojení, pěstování v nádobě, množení a zimní ochranu. Následuje diagnostika nejčastějších potíží, sklizeň, uskladnění a zpracování plodů a odpovědi na otázky, které pěstitelé kladou nejčastěji.

Čím se liší brusinka a klikva

Brusnice brusinka, latinsky Vaccinium vitis-idaea, je domácí keřík našich borových lesů, vřesovišť a horských poloh. Dorůstá zhruba do výšky dlaně až dvou dlaní, má kožovité lesklé listy a rozrůstá se podzemními oddenky. Kvete na přelomu jara a léta bílými až růžovými zvonky a nese drobné kulaté červené plody.

Klikva velkoplodá, latinsky Vaccinium macrocarpon, pochází ze Severní Ameriky, kde se ve velkém pěstuje na zaplavovaných polích. Je to plazivá rostlina s dlouhými výběžky, které zakořeňují, a z nich vyrůstají krátké vzpřímené výhony s květy a plody. Plody jsou větší než brusinky, tužší a velmi kyselé.

U nás roste i domácí klikva bahenní, drobná rostlina rašelinišť. Rašeliniště bývají chráněná, a proto se tam nesbírá a na zahradě se pěstuje velkoplodá klikva ze školky. Pěstitelské nároky obou zahradních rostlin jsou podobné, liší se hlavně požadavkem na vlhkost a slunce.

Znak	Brusinka	Klikva velkoplodá
vzrůst	nízký vzpřímený keřík, oddenky	plazivé výhony, zakořeňující výběžky
stanoviště	slunce až polostín	plné slunce
vlhkost	stále mírně vlhko, snese krátké proschnutí	trvale vlhký substrát, nesmí vyschnout
kvetení	přelom jara a léta, u některých odrůd podruhé v létě	v létě, růžové převislé květy
sklizeň	srpen až říjen	září až říjen
plody	drobné, sytě červené, trpce kyselé	větší, tuhé, velmi kyselé
využití	zavařené brusinky, kompoty, omáčky	omáčky, šťáva, sušené plody

Kam brusinky a klikvy vysadit

Brusinka snáší slunce i polostín, v lese roste často pod řídkými borovicemi. Na zahradě se jí nejlépe daří na místě s ranním sluncem a odpoledním stínem, kde substrát tolik nevysychá. V hlubokém stínu kvete slabě a plodí málo.

Klikva potřebuje plné slunce a trvale vlhké stanoviště. Hodí se k okraji jezírka, do nižšího místa zahrady nebo do samostatně připraveného vlhkého záhonu. Ve stínu tvoří jen dlouhé plazivé výhony bez plodů.

Obě rostliny jsou nízké, a proto se dobře uplatní jako stálezelený půdopokryv na okraji záhonu s borůvkami, rododendrony nebo vřesy. Tyto rostliny mají stejný požadavek na kyselou půdu, takže se dá připravit jeden společný záhon. Jak takový záhon vypadá u borůvek, popisuje článek o pěstování borůvek v kyselé půdě.

Jak vybrat sazenice ve školce

U brusinek se ve školkách prodávají planě rostoucí typy i vyšlechtěné zahradní odrůdy. Zahradní odrůdy mívají větší plody a některé z nich kvetou a plodí dvakrát za sezónu, na začátku léta a znovu v pozdním létě. Planý typ je odolný a hodí se spíš jako půdopokryv, úroda bývá skromnější.

U klikev se nabízejí odrůdy, které se liší velikostí plodů, dobou dozrávání a bujností výběžků. Pro kratší sezónu a chladnější polohy jsou vhodnější odrůdy, které dozrávají dříve. Konkrétní vlastnosti uvádí školka na visačce a vyplatí se je porovnat s podmínkami na vaší zahradě.

Při výběru kontrolujte, zda má sazenice zdravé lesklé listy bez žlutých skvrn a dobře prokořeněný bal. Rostliny se žloutnoucími listy mohly růst v substrátu s vysokým pH nebo byly zalévány tvrdou vodou. Pro lepší úrodu je dobré vysadit víc rostlin pohromadě, protože hmyz pak opyluje efektivněji.

Proč potřebují kyselou půdu

Brusinky i klikvy patří k rostlinám, které přirozeně rostou na kyselých, chudých a humózních půdách. V takovém prostředí dokážou přijímat železo a další živiny. V neutrální nebo zásadité půdě se tyto živiny pro ně stávají nedostupné, i když jich je v půdě dost.

Výsledkem je chloróza, tedy žloutnutí listů mezi žilkami, zastavení růstu a postupné slábnutí rostliny. Přihnojování v takovém případě nepomůže, dokud se neupraví kyselost půdy. Proto je důležité znát pH ještě před výsadbou.

Změřit pH zvládnete sami jednoduchou sadou nebo pH metrem. Postup a výklad výsledku popisuje článek o měření pH půdy na zahradě. Pokud je vaše zahradní půda neutrální nebo vápenitá, nesnažte se ji okyselit v celém rozsahu, ale připravte pro rostliny samostatný záhon nebo nádobu.

Jak připravit kyselý záhon

Nejspolehlivější je vyhloubit jámu nebo vytvořit vyvýšený záhon a naplnit ho kyselým substrátem. Používá se substrát pro borůvky a rododendrony, kyselá rašelina smíchaná s hrubým pískem nebo kompostovaná borová kůra. Vrstva substrátu by měla být alespoň tak hluboká, jako je hloubka kořenů, tedy několik desítek centimetrů.

Na vápenitém podloží je dobré stěny jámy oddělit fólií nebo geotextilií, aby se do kyselého substrátu nedostávala vápenitá voda z okolí. Dno se nechá propustné, aby nestála voda. U klikvy naopak může být dno z části nepropustné, aby substrát zůstával déle vlhký.

Do kyselého záhonu nepatří vápno, dřevěný popel ani běžný kompost s vysokým obsahem vápníku. Organickou hmotu lze doplňovat jehličím, borovou kůrou a listovkou z dubového listí. Záhon se po naplnění nechá sednout a před výsadbou se ještě jednou dosype.

Jak brusinky a klikvy vysadit

Sazenice v kontejneru se sázejí na jaře nebo na začátku podzimu, kdy není příliš horko. Podzimní výsadba dává kořenům čas zakořenit, jarní je bezpečnější v chladnějších oblastech. V horkém létě se sázet nedoporučuje, protože mladé rostliny rychle vysychají.

Brusinky se sázejí zhruba 30 centimetrů od sebe, aby postupně vytvořily souvislý porost. Klikvy potřebují víc místa, protože jejich výběžky se rozrůstají do šířky. Kořenový bal se před výsadbou namočí do měkké vody a sazenice se usadí ve stejné hloubce, v jaké rostla v květináči.

Po výsadbě se rostliny zalijí dešťovou vodou a povrch se zamulčuje borovou kůrou nebo jehličím. V prvních týdnech je nutné hlídat vlhkost substrátu, protože rašelina po vyschnutí špatně přijímá vodu. Obecné zásady mulčování popisuje článek mulčování záhonů.

1. Změřte pH půdy a rozhodněte, jestli stačí úprava, nebo je nutný samostatný záhon.
2. Vyhloubte jámu nebo připravte vyvýšený záhon a naplňte ho kyselým substrátem.
3. Kořenové baly sazenic namočte do dešťové vody.
4. Sázejte ve stejné hloubce jako v květináči, brusinky zhruba 30 centimetrů od sebe.
5. Zalijte měkkou vodou a povrch zamulčujte borovou kůrou nebo jehličím.
6. První týdny hlídejte vlhkost, substrát nesmí vyschnout.

Proč zalévat měkkou vodou

Voda z vodovodu je v řadě oblastí tvrdá a obsahuje rozpuštěný vápník. Při pravidelné zálivce se vápník v substrátu hromadí a postupně zvyšuje jeho pH. Během několika sezón tak může z kyselého záhonu vzniknout neutrální prostředí, ve kterém rostliny chřadnou.

Ideální volbou je dešťová voda zachycená do sudu nebo nádrže. Je měkká, mírně kyselá a kyselomilným rostlinám vyhovuje. V suchém létě, kdy dešťová voda dojde, je lepší zalít vodou z vodovodu než nechat rostliny vyschnout, ale nemělo by jít o trvalé řešení.

Zalévá se tak, aby byl substrát stále mírně vlhký, nikoli rozbahněný. Klikva snese i trvaleji mokré prostředí, brusinka při přemokření trpí hnilobou kořenů. Pomůže prsty zkontrolovat vlhkost několik centimetrů pod povrchem mulče.

Jak je hnojit a mulčovat

Brusinky a klikvy rostou v přírodě na chudých půdách a silné hnojení jim škodí. Stačí na jaře přidat malou dávku hnojiva určeného pro rododendrony a borůvky, které obsahuje živiny v pro ně vhodné formě. Čerstvý hnůj a hnojiva s vápníkem do záhonu nepatří.

Důležitější než hnojení je pravidelné doplňování kyselého mulče. Borová kůra, jehličí nebo piliny z jehličnanů udržují vlhkost, okyselují povrch a postupným rozkladem dodávají organickou hmotu. Mulč se dosypává jednou ročně, obvykle na jaře.

Při použití čerstvých pilin se může dočasně odčerpávat dusík z povrchu půdy, protože se na jejich rozkladu podílejí mikroorganismy. Proto je lepší používat piliny odleželé nebo je doplnit malou dávkou dusíku. U kůry a jehličí tento problém téměř nehrozí.

Jak je pěstovat v nádobě

Pokud nemáte vhodnou půdu, větší nádoba nebo truhlík je jednoduché řešení. Nádoba musí mít odtokové otvory a naplňuje se kyselým substrátem pro borůvky nebo rododendrony. Brusinky jsou do nádob vhodnější než klikvy, které se v omezeném prostoru hůř rozrůstají.

Substrát v nádobě vysychá rychleji než na záhonu, proto je potřeba zalévat častěji, v horkých dnech i denně. Dešťová voda je zde ještě důležitější, protože se vápník v malém objemu hromadí rychleji. Jednou za několik let se substrát obnoví nebo se rostlina přesadí do čerstvého.

V zimě se nádoba chrání před promrznutím kořenů. Postaví se ke zdi domu, obalí jutou nebo polystyrenem a nadzvedne na podložku. Stálezelené listy potřebují světlo i v zimě, takže rostlina zůstává venku, jen v chráněném koutě.

Jak brusinky a klikvy množit

Brusinka se nejsnáze množí oddělením odnoží z okraje trsu, protože se rozrůstá podzemními oddenky. Na jaře se rýčem oddělí část s kořeny a hned se přesadí do připraveného kyselého substrátu. Rostliny zůstanou shodné s mateřskou odrůdou.

Klikva se množí zakořeněnými výběžky, které se samy zakořeňují v místech dotyku s vlhkým substrátem. Stačí je odstřihnout a přesadit. Další možností jsou řízky z loňských výhonů, které zakořeňují ve vlhké směsi rašeliny a písku.

Množení ze semen je možné, ale pomalé a rostliny se mohou lišit od mateřských. Pro zahradu je vegetativní množení jednodušší a spolehlivější. Obecné postupy popisuje článek o množení drobného ovoce.

Jak je chránit v zimě

Brusinka i klikva jsou mrazuvzdorné rostliny, které v přírodě přečkají i drsné zimy pod sněhem. Problémem není samotný mráz, ale stálezelené listy. Když je půda zamrzlá a svítí slunce, listy odpařují vodu, kterou kořeny nedokážou doplnit.

Tomuto jevu se říká fyziologické sucho a projevuje se hnědnutím a zasycháním listů na konci zimy. Prevencí je dostatečná zálivka na podzim, než půda zamrzne, a přikrytí rostlin chvojím nebo netkanou textilií v období holomrazů. Sněhová pokrývka je naopak přirozenou ochranou.

Klikvy v nádobách se chrání obalením nádoby, brusinky na záhonu stačí zamulčovat. Na jaře se odstraní poškozené hnědé listy a rostliny obvykle rychle obrazí. Zkontrolujte také pH, protože zimní srážky a tání sněhu mohou do záhonu splachovat vápník z okolí.

Co vidíte	O co jde	Co s tím
listy žloutnou mezi žilkami, žilky zelené	příliš vysoké pH, chloróza	změřit pH, dosypat kyselý substrát, zalévat dešťovou vodou
listy na konci zimy hnědnou	fyziologické sucho	podzimní zálivka, chvojí v holomrazu
rostliny vadnou i ve vlhku, kořeny tmavé	hniloba kořenů z přemokření	zlepšit odtok, méně zalévat
klikva tvoří jen dlouhé výhony bez plodů	málo slunce nebo přehnojení dusíkem	přesadit na slunce, omezit hnojení
keříky kvetou, ale plodů je málo	chladné počasí při kvetení, málo opylovačů	trpělivost, více rostlin pohromadě
plody mizí před sklizní	ptáci	přehodit porost sítí v době dozrávání

Kdy a jak brusinky sklízet

Brusinky dozrávají od srpna do října, podle odrůdy a polohy. Zralé plody jsou celé sytě červené a na keříku vydrží několik týdnů, takže se nemusí sbírat najednou. Některé zahradní odrůdy kvetou dvakrát a dávají i druhou, podzimní sklizeň.

Klikvy se sklízejí v září a říjnu, když jsou celé vybarvené a pevné. Jsou tuhé a dobře snášejí manipulaci, zralé plody pružně odskakují a uvnitř mají vzduchové komůrky. Právě díky nim plody při zaplavování polí plavou na hladině, což se využívá při velkopěstování.

Na zahradě se obojí sklízí ručně, případně hřebenem na borůvky, který zrychlí sběr u hustých porostů. Pokud plody mizí dřív, než je stihnete sklidit, pomůže síť. Jak ji správně natáhnout, aby se do ní ptáci nezamotali, popisuje článek o ochraně drobného ovoce před ptáky.

Jak brusinky a klikvy zpracovat

Brusinky obsahují přirozeně kyselinu benzoovou, která je chrání před zkažením, a proto vydrží v chladu déle než jiné bobule. Tradičně se zavařují s cukrem jako brusinkový kompot nebo zavařenina, která se podává ke svíčkové, zvěřině a knedlíkům. Obecné zásady zavařování popisuje článek o zavařování ovoce.

Klikvy vydrží v lednici několik týdnů, pokud jsou suché a nepoškozené. Vaří se z nich omáčka k masu, zejména k drůbeži, lisuje se šťáva a suší se jako slazené rozinky. Syrové klikvy jsou velmi kyselé a samotné se téměř nejedí.

Obě plody se dají dobře mrazit bez předchozího blanšírování. Stačí je přebrat, opláchnout, osušit a zmrazit v sáčcích. Po rozmražení jsou měkčí, ale na omáčky, kompoty a do pečení se hodí bez problémů.

• Zavařené brusinky: klasika ke svíčkové, zvěřině a sýrům.
• Klikvová omáčka: vaří se s cukrem a trochou vody, hodí se k drůbeži.
• Šťáva: lisované plody, ředí se vodou nebo slazenými nápoji.
• Sušené plody: slazené klikvy do müsli, pečiva a salátů.
• Mražení: bez blanšírování, přebrané a osušené plody v sáčcích.

Co si z toho odnést

Brusinky a klikvy nejsou náročné na péči, ale mají jasné požadavky na půdu a vodu. Shrnutí najdete v pěti bodech.

1. Před výsadbou změřte pH, obě rostliny potřebují silně kyselou půdu.
2. Připravte samostatný kyselý záhon nebo nádobu s kyselým substrátem.
3. Zalévejte dešťovou vodou, tvrdá voda z vodovodu časem zvyšuje pH.
4. Hnojte střídmě hnojivem pro kyselomilné rostliny a mulčujte kůrou nebo jehličím.
5. Brusinky sklízejte od srpna, klikvy v září a říjnu, obojí dobře vydrží a dá se mrazit.

Časté otázky k brusinkám a klikvám

Jaký je rozdíl mezi brusinkou a klikvou?

Brusinka je nízký domácí keřík s drobnými plody, klikva velkoplodá je plazivá rostlina ze Severní Ameriky s většími plody. Klikva potřebuje víc slunce a vlhkosti.

Jakou půdu potřebují brusinky?

Silně kyselou, lehkou a propustnou, přibližně s pH 4 až 5. Běžná zahradní zemina obvykle nevyhovuje.

Proč brusinkám žloutnou listy?

Nejčastěji kvůli příliš vysokému pH půdy nebo zálivce tvrdou vodou. Rostlina pak nedokáže přijímat železo.

Čím zalévat brusinky a klikvy?

Nejlépe dešťovou vodou. Tvrdá voda z vodovodu obsahuje vápník, který postupně zvyšuje pH substrátu.

Kdy se sázejí brusinky?

Na jaře nebo na začátku podzimu, mimo horké období. Kontejnerované sazenice lze sázet i během sezóny s pravidelnou zálivkou.

Dají se brusinky pěstovat v květináči?

Ano, ve větší nádobě s kyselým substrátem a odtokovými otvory. Zalévá se častěji a v zimě se nádoba chrání před promrznutím.

Kdy se sklízejí brusinky?

Od srpna do října, když jsou plody celé sytě červené. Některé odrůdy dávají i druhou podzimní sklizeň.

Kdy se sklízejí klikvy?

V září a říjnu, když jsou celé vybarvené a pevné. Na keříku vydrží ještě několik týdnů.

Potřebují klikvy zaplavení?

Na zahradě ne, stačí trvale vlhký kyselý substrát. Zaplavování se používá jen při velkopěstování ke sklizni a ochraně před mrazem.

Jak dlouho vydrží čerstvé klikvy?

V lednici několik týdnů, pokud jsou suché a nepoškozené. Dají se také zmrazit bez blanšírování.

Proč brusinky dlouho vydrží?

Obsahují přirozeně kyselinu benzoovou, která zpomaluje kažení. I tak je vhodné skladovat je v chladu.

Jak se brusinky množí?

Nejsnáze oddělením odnoží z okraje trsu na jaře. Klikvy se množí zakořeněnými výběžky nebo řízky.

Potřebují brusinky ochranu v zimě?

Mráz snášejí dobře, ale v holomrazu jim škodí fyziologické sucho. Pomůže podzimní zálivka a přikrytí chvojím.

Mohu hnojit brusinky kompostem?

Jen opatrně, běžný kompost může obsahovat hodně vápníku. Lepší je hnojivo pro kyselomilné rostliny a mulč z kůry nebo jehličí.