Výsev zeleniny v srpnu: co vysít na druhou sklizeň

V srpnu se na uvolněné záhony vysévá polníček, špenát, ředkvičky, salát a rukola, seje se ozimá cibule a vysazuje předpěstovaný kadeřávek, takže zahrada dá druhou sklizeň na podzim a část i na jaře. Tyto zeleniny mají rády kratší dny a chladnější noci, které konec léta přináší. Místo prázdného záhonu po bramborách nebo cibuli tak získáte čerstvou zeleninu do zimy.

Srpnový výsev má ale své úskalí: půda bývá vyschlá a prohřátá, semena v ní špatně klíčí a mladé rostliny trpí horkem, suchem a škůdci. Rozhoduje proto příprava záhonu a péče v prvních dvou týdnech po výsevu. Kdo tuhle fázi zvládne, má vyhráno.

Projdeme, co se v srpnu dá ještě vysít a vysadit, jak připravit záhon po sklizni, jak zasít do suché půdy a jak výsevy zalévat a chránit. U jednotlivých druhů jde o stručný přehled a odkazy, podrobnosti najdete v samostatných článcích. Na závěr nechybí diagnostická tabulka a odpovědi na časté otázky.

Proč vysévat zeleninu v srpnu

Na konci léta se na zahradě uvolní záhony po raných bramborách, cibuli, česneku nebo hrachu. Nechat je do zimy prázdné znamená, že půda vysychá, zarůstá plevelem a ztrácí živiny. Druhá plodina na stejném místě přitom využije teplo, které ještě zbývá.

Řada zelenin navíc roste lépe na podzim než na jaře. Špenát, ředkvičky i rukola v krátkém dni nevybíhají do květu a listy jsou jemnější. Polníček a zimní odrůdy špenátu zase přezimují a dají první sklizeň v předjaří.

Srpnový výsev je také způsob, jak prodloužit sezónu bez skleníku. Zelenina z vlastní zahrady je k dispozici i v říjnu a listopadu, kdy je jinak nabídka skromná. Stačí několik řádků a pravidelná péče v prvních týdnech.

Co se dá v srpnu vysít

Pro srpnový výsev se hodí zeleniny, které rychle rostou nebo snášejí chlad. Rychlé druhy stihnou sklizeň ještě na podzim, mrazuvzdorné přečkají zimu a sklízejí se na jaře. Přehled najdete v tabulce níže, podrobnosti v článcích k jednotlivým druhům.

U každé plodiny záleží na tom, v jaké části srpna se vysévá. Na začátku měsíce lze ještě stihnout druhy s delší dobou růstu, na konci už jen ty rychlé nebo ty, které mají přezimovat. V teplejších oblastech je okno o něco širší než v podhůří.

Rozhoduje také volba odrůdy. Na sáčcích osiva bývá uvedeno, zda jde o odrůdu pro jarní, letní, nebo podzimní výsev. Pro konec léta se vybírají odrůdy podzimní a zimní, které snášejí chlad a nevybíhají.

Zelenina	Výsev nebo výsadba	Sklizeň	Poznámka
polníček	výsev od srpna do září	podzim až jaro	přezimuje, klíčí pomaleji
špenát	výsev od poloviny srpna do září	podzim, po přezimování jaro	zimní odrůdy, vlhká půda
ředkvičky	výsev během srpna a září	za několik týdnů	podzimní odrůdy, pravidelná zálivka
salát	výsev na začátku srpna, výsadba sadby	podzim	odrůdy pro pozdní pěstování
rukola	výsev během srpna	za několik týdnů	v chladnějším počasí méně pálí
ozimá a zimní cibule	výsev semen v srpnu	jaro a začátek léta	přezimuje jako malé rostliny
kadeřávek	výsadba předpěstované sadby	podzim a zima	po mrazíku sladší

Jak připravit záhon po sklizni

Nejprve se ze záhonu odstraní zbytky předchozí plodiny a plevel, a to včetně kořenů. Zdravé zbytky patří na kompost, nemocné rostliny, třeba s plísní, do komunálního odpadu. Pak se půda zkypří do hloubky, kterou potřebuje následující plodina.

Po prvním sklizení je záhon částečně vyčerpaný, proto je vhodné zapravit tenkou vrstvu vyzrálého kompostu. Čerstvý hnůj se na konci léta nepoužívá, zelenina ho nepotřebuje a podporoval by hromadění dusičnanů v listech. Pro listové zeleniny stačí kompost, silné hnojení není na místě.

Důležitým krokem je vydatné zalití záhonu den před výsevem. Vyschlá půda se po jednom zalití navlhčí jen na povrchu, proto se zalévá opakovaně, dokud voda neprosákne hlouběji. Do takto připravené půdy se pak vysévá mnohem snáz.

1. Odstraňte zbytky předchozí plodiny a plevel i s kořeny.
2. Zkypřete půdu motykou nebo rycími vidlemi.
3. Zapravte do horní vrstvy tenkou vrstvu vyzrálého kompostu.
4. Záhon den předem vydatně a opakovaně zalijte.
5. Povrch urovnejte hráběmi a vyznačte řádky.
6. Po výsevu povrch lehce přitlačte a znovu jemně zalijte.

Jak zasít do suché půdy

V srpnu je největším problémem vysychání povrchu půdy, ve kterém leží semena. Osvědčený postup je vytvořit řádek, jeho dno vydatně zalít a teprve do vlhké rýhy vysít. Semena se pak zasypou suchou zeminou, která funguje jako mulč a zpomaluje odpařování.

Semena se v létě vysévají o něco hlouběji než na jaře, protože hlubší vrstva půdy déle drží vláhu. Příliš hluboko ale také ne, drobná semena by nevzešla. Na sáčku osiva bývá uvedena doporučená hloubka, od které se v létě dá mírně odchýlit.

Do vzejití se povrch udržuje stále vlhký, v horkých dnech i dvakrát denně jemnou sprškou. Pomůže zakrytí řádků prknem, pytlovinou nebo netkanou textilií, které se odstraní hned, jak semena vzejdou. Stín a vláha jsou v této fázi důležitější než cokoli jiného.

Které listové zeleniny vysít

Nejvděčnější skupinou pro srpnový výsev jsou listové zeleniny. Polníček se vysévá od srpna do září a patří k zeleninám, které na záhonu přezimují, podrobnosti popisuje článek pěstování polníčku. Špenát se vysévá od poloviny srpna, podzimní výsev se sklízí na podzim, zářijový přezimuje.

Salát se na začátku srpna ještě vysévá, na konci měsíce už je lepší vysazovat předpěstovanou sadbu. Vybírají se odrůdy pro pozdní pěstování, které snášejí chladné noci. Jak mít salát po celou sezónu, ukazuje článek postupné pěstování salátu.

Rukola a další rychlé listové zeleniny se vysévají během celého srpna a sklízejí po několika týdnech. V chladnějším podzimním počasí mají jemnější chuť a méně vybíhají. Hodí se i na místa, kde by pomalejší plodiny už nestihly dorůst.

Které kořenové zeleniny stihnout

Z kořenových zelenin v srpnu nejlépe obstojí ředkvičky. Rostou rychle, v krátkém dni méně vybíhají a sklízejí se za několik týdnů. Vysévat se dají v několika dávkách až do září, pro konec léta se hodí podzimní odrůdy.

Pomalejší kořenové zeleniny, jako je mrkev nebo petržel, se v srpnu už obvykle nestihnou vyvinout do plné velikosti. Kořen by zůstal malý a záhon by byl zbytečně obsazený. Na jejich místo je lepší vysít listovou zeleninu nebo zelené hnojení.

Ředkvičky i další rychlé druhy jsou citlivé na nepravidelnou zálivku. Když půda střídavě vysychá a je zalévána, bulvičky praskají nebo jsou duté. V srpnu je proto důležité zalévat pravidelně i ve chvíli, kdy už se zdá, že rostliny rostou samy.

Jak vysít ozimou a zimní cibuli

V srpnu přichází čas na výsev ozimé cibule ze semen. Rostliny do zimy vytvoří jen několik listů, přezimují na záhonu a na jaře rychle rostou. Sklízejí se dřív než jarní cibule, a vyplní tak mezeru před novou sklizní.

Stejně se v srpnu vysévá zimní cibule sečka, vytrvalá cibulovitá rostlina pěstovaná pro nať a tenké stvoly. Na záhonu vydrží několik let a na jaře dává jednu z prvních čerstvých natí. Nevytváří velkou cibuli, sklízí se jako jarní cibulka.

Ozimou cibuli lze pěstovat i ze sazečky, ta se ale sází později, obvykle v září. Postup a rozdíly mezi sazečkou a výsevem popisuje článek pěstování cibule ze sazečky. Pro obě cesty platí, že cibule potřebuje slunné místo a propustnou půdu.

Co vysadit z předpěstované sadby

Některé plodiny se v srpnu už nevysévají, ale vysazují jako sadba, kterou jste předpěstovali v létě nebo koupili. Typickým příkladem je kadeřávek, který roste do podzimu a sklízí se až přes zimu, jak popisuje článek pěstování kadeřávku. Sadba musí být zdravá a zakořeněná.

Vysazuje se navečer nebo za zataženého dne, aby rostliny nepřišly hned o vodu. Jamka se před výsadbou zalije, rostlina se usadí a znovu zalije. První dny je vhodné sadbu lehce přistínit, dokud nezakoření.

Sadba pozdního salátu se vysazuje do konce srpna, aby do podzimu vytvořila hlávky nebo dostatek listů. Pozdější výsadba už v chladném počasí roste pomalu. Na volné místo mezi rostlinami se dá vysít rychlá rukola nebo ředkvičky.

Jak zalévat srpnové výsevy

V prvních dvou týdnech po výsevu je zálivka rozhodující pro úspěch. Mladé rostliny mají mělké kořeny a povrch půdy v srpnu vysychá velmi rychle. Zalévá se jemnou sprškou, aby se semena a klíčky neodplavily.

Nejvhodnější je zalévat ráno nebo navečer, kdy se voda tolik neodpařuje. Večerní zálivka ale na podzim může podporovat plísně a slimáky, proto se s ochlazením přechází spíš na ranní zálivku. Na lehkých písčitých půdách je potřeba zalévat častěji než na hlinitých.

Jakmile rostliny zesílí, zalévá se méně často, ale vydatněji, aby kořeny rostly do hloubky. Tenká vrstva mulče mezi řádky pomůže udržet vláhu a omezí plevel. Na podzim se zálivka postupně omezuje podle počasí.

Jak výsevy chránit před škůdci

Na konci léta jsou dřepčíci stále aktivní a rádi napadají mladé brukvovité rostliny, jako jsou ředkvičky, rukola nebo kadeřávek. Drobné dírky v listech mohou zastavit růst malých rostlin. Spolehlivou ochranou je netkaná textilie položená hned po výsevu.

S prvními deštivými dny přicházejí slimáci, kteří dokážou mladý výsev spást během jedné noci. Pomáhá pravidelná kontrola za soumraku, sběr a udržování okolí záhonu bez vysoké trávy. Záhon zakrytý textilií je chráněn i před ptáky, kteří vyzobávají semena.

Proti housenkám běláska na kadeřávku a jiných košťálovinách chrání jemná síť přes oblouky. Podzimní generace housenek bývá početná a může zničit listy před sklizní. Kontrola spodní strany listů jednou týdně odhalí problém včas.

Co vysít na nevyužitý záhon

Na záhony, které už v srpnu nechcete osázet zeleninou, se hodí zelené hnojení. Rychle rostoucí rostliny, jako je hořčice bílá nebo svazenka, pokryjí půdu, potlačí plevel a zachytí živiny. Na podzim nebo na jaře se zapraví do půdy a zlepší její strukturu.

Při výběru zeleného hnojení myslete na střídání plodin. Hořčice je brukvovitá, proto se nehodí na záhon, kde budou příští rok košťáloviny. Svazenka s žádnou běžnou zeleninou nesouvisí a hodí se téměř kamkoli, podrobnosti popisuje článek zelené hnojení na zahradě.

Zelené hnojení se vysévá stejně jako zelenina do vlhké půdy, jen hustěji a naširoko. Rychle klíčí a do podzimu vytvoří hustý porost. Některé rostliny po mrazu odumřou a zůstanou na povrchu jako mulč, jiné se na jaře zapravují.

Jak naplánovat záhony na podzim

Při srpnovém výsevu je dobré myslet i na příští rok. Na záhon po košťálovinách by neměly přijít další brukvovité rostliny, jako jsou ředkvičky, rukola nebo kadeřávek. Lépe se tam hodí špenát, polníček nebo salát.

Přezimující plodiny, jako je polníček, ozimá cibule nebo špenát, obsadí záhon až do jara. Počítejte s tím při plánování jarních výsevů a vyhraďte jim místa, která nebudete v březnu potřebovat. Zbytek záhonů se na podzim může zkypřit a zamulčovat.

Obecné zásady, které plodiny po sobě mohou následovat, popisuje článek o tom, jak funguje střídání plodin na záhonech. Stačí si zapisovat, co kde rostlo, a za několik let máte přehled, který se vyplatí. Pomůže jednoduchý plánek zahrady v sešitě.

• Po košťálovinách: špenát, polníček, salát, cibule.
• Po cibuli a česneku: ředkvičky, rukola, salát, kadeřávek.
• Po bramborách: polníček, špenát, ozimá cibule.
• Po hrachu a fazolích: kadeřávek, listové zeleniny.
• Nevyužitý záhon: zelené hnojení nebo mulč.

Co vidíte	O co jde	Co s tím
semena nevzešla nebo vzešla řídce	vyschlý povrch půdy při klíčení	zalít rýhu před výsevem, zakrýt do vzejití
klíčky vzešly a vzápětí uschly	horko a přímé slunce na mladé rostliny	přistínit, zalévat jemnou sprškou častěji
drobné dírky v listech ředkviček a rukoly	dřepčíci	netkaná textilie, vlhká půda
výsev zmizel přes noc, slizké stopy	slimáci	kontrola za soumraku, sběr, čisté okolí
špenát nebo rukola vybíhají do květu	příliš časný výsev v horku	vysít o něco později, polostín
ředkvičky praskají nebo jsou duté	nepravidelná zálivka, pozdní sklizeň	zalévat pravidelně, sklízet včas
žluté listy na podzim	nedostatek živin nebo chladná mokrá půda	kompost, omezit zálivku

Co si z toho odnést

Srpnový výsev je jednoduchý způsob, jak z jednoho záhonu sklidit dvakrát. Rozhoduje výběr vhodných druhů, dobře připravený a zalitý záhon a péče v prvních týdnech. Shrnutí najdete v pěti bodech.

1. Vysévejte zeleniny, které rostou rychle nebo snášejí chlad a přezimují.
2. Záhon po sklizni vyčistěte, zkypřete, přidejte kompost a vydatně zalijte.
3. Sejte do předem zalité rýhy a povrch udržujte vlhký až do vzejití.
4. Mladé výsevy chraňte textilií před dřepčíky a kontrolujte slimáky.
5. Co nevysejete zeleninou, osejte zeleným hnojením nebo zamulčujte.

Časté otázky k srpnovému výsevu

Jakou zeleninu vysít v srpnu?

Polníček, špenát, ředkvičky, salát, rukolu a ozimou nebo zimní cibuli. Vysazovat se dá předpěstovaný kadeřávek a pozdní salát.

Stihne se v srpnu ještě mrkev?

Obvykle ne, kořen by do podzimu nevyrostl do plné velikosti. Místo ní se hodí listové zeleniny nebo ředkvičky.

Proč srpnové výsevy nevzcházejí?

Nejčastěji kvůli vyschlému a přehřátému povrchu půdy. Pomůže zalít rýhu před výsevem a povrch zakrýt do vzejití.

Jak hluboko sít v létě?

O něco hlouběji než na jaře, protože hlubší vrstva půdy déle drží vláhu. Drobná semena ale nesmí být příliš hluboko.

Kdy vysít polníček?

Od srpna do září, v několika dávkách. Pozdější výsevy přezimují a sklízejí se na jaře.

Kdy vysít špenát na podzim?

Od poloviny srpna do září. Dřívější výsev se sklízí na podzim, zářijový přezimuje.

Co zasadit po sklizni brambor?

Hodí se polníček, špenát, salát nebo ozimá cibule. Záhon se před výsevem vyčistí a přidá se kompost.

Je nutné záhon po sklizni hnojit?

Stačí tenká vrstva vyzrálého kompostu. Čerstvý hnůj se na konci léta nepoužívá.

Kdy se vysévá ozimá cibule?

Semena ozimé cibule se vysévají v srpnu. Sazečka ozimé cibule se sází později, obvykle v září.

Jak chránit srpnové výsevy před dřepčíky?

Zakrýt záhon netkanou textilií hned po výsevu a udržovat vlhkou půdu. Dřepčíci nemají rádi vlhko.

Kdy zalévat výsevy v srpnu?

Ráno nebo navečer jemnou sprškou, do vzejití klidně dvakrát denně. S ochlazením se přechází na ranní zálivku.

Co vysít na záhon, který nevyužiji?

Zelené hnojení, například hořčici nebo svazenku. Chrání půdu před vysycháním a plevelem.

Mohu v srpnu ještě vysazovat sadbu?

Ano, hlavně kadeřávek a pozdní salát. Vysazuje se navečer do zalitých jamek a první dny se přistíní.

Které zeleniny v srpnu přezimují?

Polníček, zimní odrůdy špenátu, ozimá a zimní cibule a kadeřávek. Sklízejí se přes zimu nebo brzy na jaře.