Srnci na zahradě: jak ochránit stromky a záhony

Srnce a zajíce na zahradě spolehlivě zastaví jen dostatečně vysoký a pevný plot, u jednotlivých stromků chrániče kmenů a u záhonů síť nebo textilie, zatímco pachové a zvukové plašení funguje jen na čas a je potřeba ho střídat. Zvěř se na zahradu vrací tam, kde najde snadnou potravu a klid. Cílem proto není zvířata vyhnat jednou, ale udělat zahradu dlouhodobě nezajímavou a nepřístupnou.

Zahrady na okraji obcí, u polí a lesů navštěvují srnci a zajíci pravidelně, hlavně v noci, za soumraku a v zimě, když je v krajině málo potravy. Srnci okusují pupeny, mladé výhony, růže a zeleninu a samci otloukají o mladé stromky paroží. Zajíci v zimě ohryzávají kůru u země a jediná noc dokáže zničit čerstvě vysazený sad.

Článek ukáže, jak poznat, které zvíře škodu udělalo, jak zahradu oplotit, jak chránit kmeny, záhony a keře a co si myslet o odpuzovačích a plašičích. Najdete v něm tabulku rozdílů mezi okusem srnce a zajíce, tabulku typických škod s řešením a také to, co se zvěří dělat nesmíte.

Kdo na zahradu chodí

Škody na ovocných stromcích a záhonech mají nejčastěji na svědomí srnec obecný a zajíc polní, v některých oblastech i jelenovití a na okrajích lesa černá zvěř. Srnci přicházejí obvykle ve skupinkách nebo jednotlivě, za soumraku a v noci, a pohybují se po stálých stezkách. Zajíci jsou samotáři a chodí nenápadně, takže o nich často víte až podle škod.

Obě zvířata navštěvují zahrady nejvíc v zimě a brzy na jaře, kdy v polích a lesích chybí zelená potrava. V zimě jsou nejohroženější mladé stromky, na jaře rašící pupeny a čerstvě vysázená zelenina. V létě se srnci zaměřují spíš na květiny, růže a šťavnaté listy.

Na zahradu je láká snadný přístup a klid. Mezera v plotě, otevřená branka, nízký živý plot nebo neoplocená strana k poli stačí k tomu, aby se zvířata začala vracet. Jakmile si zvyknou, hledají si cestu dovnitř vytrvale.

Jak poznat okus srnce a zajíce

Nejspolehlivějším vodítkem je tvar okousané větvičky. Srnci nemají v horní čelisti řezáky, takže větvičku sevřou a utrhnou a okraj zůstane roztřepený a nerovný. Zajíc má ostré řezáky a větvičku ustřihne šikmo, hladce, jako by ji někdo uřízl nožem.

Druhým vodítkem je výška poškození. Zajíc dosáhne jen nízko nad zem, v zimě ale i výš, protože stojí na sněhu. Srnec okusuje ve výšce zhruba do svých ramen a otloukání paroží se projeví sedřenou kůrou na kmínku. Pomohou také stopy a trus, které najdete ve sněhu nebo na měkké půdě u záhonu.

Znak	Srnec	Zajíc
Okraj okousané větvičky	Roztřepený, utržený	Hladký, šikmo ustřižený
Výška poškození	Výš, zhruba do výšky ramen zvířete	Nízko u země, v zimě výš podle sněhu
Poškození kůry	Sedřená kůra na kmínku od paroží	Ohryzaná kůra u země, stopy zubů
Nejčastější doba	Soumrak a noc, jaro a zima	Noc, hlavně zima
Stopy	Dvě úzké špičaté spárky	Dvojice delších zadních a menší přední stopy
Trus	Drobné podlouhlé bobky v hromádce	Kulaté, mírně zploštělé kuličky

Co zvěř na zahradě láká

Srnci mají rádi mladé, šťavnaté a výživné části rostlin. Na zahradě okusují pupeny a letorosty ovocných stromků, poupata a květy růží, tulipány, lilie, hosty a také listovou zeleninu, fazole nebo mladé zelí. Jahodník, maliny a mladé keře drobného ovoce jim chutnají stejně.

Zajíci se v létě živí hlavně bylinami a zeleninou, třeba salátem, mrkví, petrželí nebo jetelem v trávníku. V zimě se přesouvají ke dřevinám a ohryzávají kůru a výhony ovocných stromků, nejvíc jabloní a hrušní. Mladé stromky s tenkou kůrou jsou pro ně nejsnazší kořistí.

Zahradu zvěři zatraktivňuje i přikrmování ptáků a zbytky ovoce ležící pod stromy. Spadaná jablka a hrušky přes zimu raději sesbírejte. Zvěř záměrně nekrmte, ani když se to zdá laskavé, protože si zvykne a bude se vracet.

Proč srnec otlouká stromky

Samci srnce otloukají paroží o mladé kmínky, aby se zbavili lýčí, tedy kůže, která paroží kryje během růstu. Později otloukáním také značkují své teritorium pachem ze žláz na hlavě. Děje se to hlavně na jaře a v létě a srnec si vybírá tenké, pružné kmínky.

Otloukání je pro stromek často nebezpečnější než okus. Sedřená kůra na velké části obvodu přeruší proudění živin a stromek nad poškozením může uschnout. Proto se chrániče kmenů nesmí z mladých stromků sundávat hned po zimě, ale ponechávají se i přes jaro a léto, kdy srnci otloukají.

Jak zahradu oplotit proti zvěři

Oplocení je jediné opatření, které funguje trvale. Proti srncům musí být plot dostatečně vysoký, protože srnec nižší překážku při rozběhu přeskočí. Obvykle se doporučuje výška kolem dvou metrů, u menších zahrad může stačit i nižší plot, pokud je za ním málo místa na doskok.

Proti zajícům rozhoduje spíš hustota a spodní hrana pletiva. Pletivo s menšími oky se zapustí do země nebo se jeho spodní okraj přihne ven a zatíží, aby se pod ním zajíc nepodhrabal. Mezery pod brankou a u sloupků jsou nejčastějším místem, kudy se zvěř dostane dovnitř.

Plot kombinovaný s živým plotem z trnitých keřů je pro zvěř méně lákavý a zároveň působí přirozeně. Jaké dřeviny se hodí podle výšky a stínu, popisuje článek o dřevinách na živý plot. Samotný živý plot ale zvěř nezastaví, dokud není hustý a vzrostlý.

1. Obejděte hranici pozemku a najděte místa, kudy zvěř chodí, podle stezek a stop.
2. Zkontrolujte mezery pod plotem, u sloupků a pod brankou.
3. Proti srncům zvyšte plot nebo nad něj natáhněte pletivo či drát.
4. Proti zajícům doplňte husté pletivo a spodní okraj zapusťte do země.
5. Zajistěte, aby branka po průchodu sama zapadla.
6. Po prvním sněhu zkontrolujte, zda se zvěř nedostala dovnitř po závějích.

Jak chránit kmeny mladých stromků

U stromků, které nejsou za plotem, je základem chránič kmene. Nejčastější jsou plastové spirály, pletivové manžety nebo kruh z pletiva kolem kmínku. Chránič musí sahat výš, než bývá obvyklá sněhová pokrývka, protože zajíc na sněhu dosáhne podstatně výš než v létě.

Proti srncům, kteří otloukají paroží, se hodí pletivový koš nebo tři kůly kolem stromku s odstupem od kmene. Srnec se pak ke kmínku nedostane ani hlavou. Pletivo nesmí přiléhat těsně ke kůře, aby kmínek při růstu neškrtilo.

Chrániče je potřeba pravidelně kontrolovat a povolovat, jak stromek sílí. Pod spirálou se může držet vlhkost a úkryt pro škůdce, proto se u starších stromků, kterým už zvěř nehrozí, odstraňují. Podrobněji se ochranou kmene zabývá článek o ochraně kmene ovocného stromu.

Jak chránit záhony a keře

Zeleninové záhony, jahody a květiny ochrání síť, netkaná textilie nebo pletivový tunel natažený na oblouky. Na noc stačí síť, přes zimu se osvědčuje pevnější pletivo. Síť musí být napnutá a dole zatížená, aby se do ní zvíře nezamotalo.

Keře a růže se chrání pletivovým košem nebo přehozem ze sítě v období, kdy raší nebo kvetou. U mladých ovocných keřů se koš ponechává přes celou zimu. Kde je zvěře hodně, vyplatí se soustředit cenné rostliny na jedno místo blíž k domu a chránit je společně.

Zajímavou pomocí je umístění záhonů blízko domu, kde je víc pohybu a světla. Zvěř se zdržuje raději v klidnějších částech zahrady u hranice pozemku. Tam se hodí spíš odolné dřeviny, trávy a rostliny, které okus snášejí.

Fungují pachové odpuzovače?

Pachové repelenty napodobují pach dravců nebo používají pro zvěř nepříjemné látky, které se nanášejí na rostliny nebo věší do jejich okolí. Na nějakou dobu mohou zvěř odradit, ale déšť je smývá a zvířata si na pach postupně zvyknou. Účinek je proto spíš krátkodobý.

Pokud je používáte, střídejte přípravky a obnovujte je po dešti, jak uvádí návod. Na jedlé části rostlin, které budete sklízet, nanášejte jen přípravky k tomu určené. Pachové odpuzovače jsou doplňkem k plotu a chráničům, ne jejich náhradou.

Domácí triky, jako jsou vlasy, psí chlupy nebo mýdlo zavěšené na stromku, mají podobné omezení. Někdy pomohou na pár nocí, jindy vůbec. Čím víc má zvěř hlad, tím méně ji pach odradí.

Plašiče, světla a pes

Plašiče reagující na pohyb zvěř vyleknou světlem, zvukem nebo proudem vody. Na začátku bývají účinné, ale zvířata brzy zjistí, že jim nic nehrozí. Pomáhá plašiče přemisťovat a kombinovat, aby se na ně zvěř nestihla zvyknout.

Pes, který se volně pohybuje po oplocené zahradě, je jedním z účinnějších odstrašujících prvků. Zvěř pozná jeho pach i přítomnost a vyhýbá se místu. Pes ale nesmí zvěř pronásledovat mimo pozemek, protože toulavý pes, který štve zvěř, je vážný problém a majitel za něj odpovídá.

Rostliny, které okus snášejí

Úplně odolná rostlina neexistuje, protože hladová zvěř v zimě ochutná téměř cokoli. Některé rostliny ale okusuje méně, obvykle kvůli výrazné vůni, trnům, chlupatým nebo tuhým listům. Do nechráněných částí zahrady je vhodné volit právě je.

Mezi rostliny, které srnci a zajíci obvykle nevyhledávají, patří aromatické byliny a trnité keře. Pozor na jedovaté druhy: náprstník, konvalinka nebo tis zvěř sice odrazují, ale jsou nebezpečné i pro děti a domácí zvířata. Při podezření na otravu volejte TIS 224 919 293 nebo 224 915 402, při vážných příznacích 155.

• Levandule, šalvěj, rozmarýn a další aromatické byliny.
• Trnité keře, například dřišťál nebo hloh.
• Okrasné trávy a kapradiny.
• Byliny s chlupatými nebo tuhými listy.
• Cibuloviny s výrazným pachem, například okrasné česneky.

Jak ošetřit poškozený stromek

Okousané větvičky a výhony zařízněte ostrými nůžkami těsně nad zdravým pupenem. Stromek pak obrazí nové výhony a poškození se během sezony srovná. Roztřepené okraje po srnci se hojí hůř než hladký řez, proto je dobré je zarovnat.

Sedřenou nebo ohryzanou kůru očistěte a zarovnejte okraje rány ostrým nožem, aby se mohla zacelovat. Pokud je kůra poškozená jen na části obvodu, stromek to obvykle přežije. Když je okousaná dokola po celém obvodu, stromek nad poškozením většinou uschne a je lepší ho nahradit.

Nový stromek pak vysaďte už rovnou s chráničem a pevným kůlem. Jak na výsadbu správně, popisuje článek o výsadbě ovocného stromu.

Co dělat se srnčetem v trávě

Na jaře a začátkem léta můžete na zahradě nebo na louce za ní najít ležící srnče nebo malého zajíčka. Matka mládě nechává samotné a vrací se k němu jen krmit. Mládě není opuštěné a nepotřebuje pomoc.

Mládě nehlaďte, nezvedejte a neodnášejte. Lidský pach může způsobit, že ho matka odmítne. Odejděte, držte psa dál a trávu v tom místě nekoste, dokud mládě neodejde samo.

Co vidíte	O co jde	Co s tím
Roztřepené konce větviček ve výšce	Okus srncem	Plot, koš nebo síť, u keřů přehoz
Šikmo ustřižené výhony u země	Okus zajícem	Chránič kmene, husté pletivo zapuštěné do země
Sedřená kůra na kmínku, visící cáry	Otloukání paroží	Pletivový koš s odstupem, i přes jaro a léto
Ohryzaná kůra dokola kmene	Zimní ohryz zajícem	Zarovnat ránu, při poškození dokola stromek nahradit
Zmizelá poupata růží a tulipánů	Srnci v noci	Síť nebo koš v době rašení a kvetení
Okousaný salát a mrkev	Zajíci	Tunel ze sítě nebo pletiva, záhon blíž k domu

Co si z toho odnést

Se srnci a zajíci se na zahradě nedá bojovat jednorázově, ale dá se jim vstup ztížit tak, že přestanou chodit. Nejvíc přinese fyzická bariéra, ostatní opatření ji jen doplňují. Širší přehled podzimních prací na zahradě najdete v průvodci podzimní zahradou.

1. Poznejte pachatele podle okraje větvičky a výšky poškození.
2. Plot proti srncům musí být vysoký, proti zajícům hustý a zapuštěný do země.
3. Mladé stromky chraňte chráničem kmene a košem i přes jaro a léto.
4. Pachy a plašiče střídejte, fungují jen dočasně.
5. Zvěř nekrmte, nechytejte a mláďat se nedotýkejte.

Časté otázky ke srncům na zahradě

Jak vysoký plot zastaví srnce?

Obvykle se doporučuje výška kolem dvou metrů, protože nižší plot srnec při rozběhu přeskočí. U menších zahrad, kde za plotem není místo na doskok, může stačit i nižší. Plot musí být pevný a bez mezer.

Jak poznám, jestli okusoval srnec, nebo zajíc?

Srnec větvičku utrhne a okraj je roztřepený, zajíc ji ustřihne hladce a šikmo. Zajíc škodí nízko u země, srnec výš. Pomohou i stopy a trus.

Kdy škodí zvěř na zahradě nejvíc?

Nejvíc v zimě a brzy na jaře, kdy v krajině chybí zelená potrava. V zimě trpí kůra mladých stromků, na jaře rašící pupeny a zelenina. Srnci otloukají paroží hlavně na jaře a v létě.

Jak dlouho nechat chránič na kmeni?

Dokud stromek nemá silnou kůru a zvěři už nehrozí, obvykle několik let. Chránič je potřeba kontrolovat a povolovat, aby kmen neškrtil. Kvůli otloukání ho neodstraňujte hned po zimě.

Fungují pachové odpuzovače na srnce?

Na čas mohou zvěř odradit, ale déšť je smývá a zvířata si zvykají. Je potřeba je obnovovat a střídat. Jsou doplňkem k plotu a chráničům.

Můžu srnce na zahradě chytit nebo odstřelit?

Ne, srnci a zajíci jsou zvěř a lovit je smějí jen oprávnění myslivci. Na zahradě je můžete jen plašit a bránit jim v přístupu. S problémem se můžete obrátit na místní myslivecký spolek.

Které rostliny srnci nežerou?

Úplně odolná rostlina neexistuje, ale méně okusované bývají aromatické byliny, trnité keře a okrasné trávy. V zimě hladová zvěř ochutná téměř cokoli. Pozor na jedovaté druhy kvůli dětem a zvířatům.

Přežije stromek ohryzanou kůru?

Pokud je kůra poškozená jen na části obvodu, stromek to obvykle přežije. Když je ohryzaná dokola, stromek nad poškozením většinou uschne. Okraje rány zarovnejte ostrým nožem.

Pomůže pes proti srncům?

Pes, který se volně pohybuje po oplocené zahradě, zvěř často odradí. Nesmí ale zvěř pronásledovat mimo pozemek. Majitel za chování psa odpovídá.

Co dělat, když najdu srnče v trávě?

Nedotýkejte se ho, nezvedejte ho a odejděte. Matka se k mláděti vrací jen krmit a lidský pach by ji mohl odradit. Psa držte dál a v tom místě nekoste.

Mám zvěř v zimě přikrmovat?

Ne, přikrmování zvěř na zahradu přiláká a zvířata se budou vracet. Přikrmování zvěře patří do rukou myslivců. Spadané ovoce raději sesbírejte.

Jak chránit tulipány před srnci?

Záhon zakryjte v době rašení a kvetení sítí nebo pletivovým košem. Pomáhá i umístění cibulovin blíž k domu, kde je víc pohybu. Pachové odpuzovače lze použít jako doplněk.

Proč zajíci ohryzávají stromky jen v zimě?

V zimě chybí byliny a zelenina, a zajíci se proto přesouvají ke kůře a výhonům dřevin. Sníh jim navíc umožní dosáhnout výš. Chránič musí být vyšší než obvyklá sněhová pokrývka.

Stačí na zajíce nízký plot?

Výška není u zajíců hlavní, rozhoduje hustota pletiva a spodní hrana. Pletivo s menšími oky zapusťte do země nebo přihněte ven a zatižte. Hlídejte mezery pod brankou.