Rozmístění nábytku v obývacím pokoji

Většina obývacích pokojů je uspořádaná kolem televize, i když se v nich nejvíc mluví. Nábytek pak stojí podél stěn, mezi sedadly je několik metrů a rozhovor přes pokoj je nepohodlný.

Uspořádání přitom neurčuje ani velikost místnosti, ani množství nábytku. Určuje ho odpověď na jednu otázku: co v pokoji nejčastěji děláte. Kolem té činnosti se sestaví sezení, teprve pak se řeší zbytek.

Než začnete stěhovat, změřte a nakreslete. Přesouvání těžkého nábytku metodou pokus omyl poškodí podlahu i záda. Půdorys na papíře odhalí většinu problémů dřív, než k nim dojde.

Začněte tím, co v místnosti opravdu děláte

Sepište si činnosti: povídání, sledování obrazovky, čtení, jídlo, práce, hraní s dětmi. Seřaďte je podle toho, kolik času jim skutečně věnujete, ne podle toho, co považujete za hlavní.

Nejčastější činnost dostane nejlepší místo v pokoji, obvykle to s dobrým světlem a výhledem. Ostatní se přizpůsobí. Tohle jediné rozhodnutí změní uspořádání víc než jakýkoli nábytek.

V malé místnosti je nutné některé činnosti spojit nebo vypustit. Snaha vejít se se vším vede k tomu, že nic nefunguje pořádně.

Situace v místnosti	Doporučené uspořádání	Na co dát pozor	Častá chyba
Hlavně se povídá	sedadla proti sobě nebo do L	vzdálenost na pohodlný hovor	sedačky u protilehlých stěn
Hlavně obrazovka	sezení čelně, bez odlesků	světlo za obrazovkou	obrazovka proti oknu
Malá místnost	nábytek jen podél dvou stěn	průchozí trasa bez překážek	nábytek kolem dokola
Průchozí pokoj	sezení mimo hlavní trasu	trasa mezi dveřmi volná	trasa vedená přes sezení
Pokoj spojený s kuchyní	zóny oddělené kobercem	návaznost pracovní části	jediná nerozdělená plocha

Nejdřív rozmístěte hlavní kus, potom zbytek

V obývacím pokoji je hlavním kusem sedačka, v ložnici postel, v jídelně stůl. Ten se umisťuje první a všechno ostatní se řadí kolem něj.

Hlavní kus obvykle míří do místnosti, ne ke stěně. Sedačka odsunutá od stěny i o malý kus působí lehčeji než ta k ní přisunutá natěsno.

Vyhněte se tomu, aby první, co při vstupu vidíte, byla zadní strana nábytku. Pohled od dveří rozhoduje o dojmu z celé místnosti.

Trasy musí zůstat volné

Průchozí trasa mezi dveřmi, k oknu a k sezení potřebuje šířku, kterou projdete bez uhýbání a s taškou v ruce. Nábytek do ní nezasahuje ani rohem.

Kolem konferenčního stolku nechte místo na nohy a na projití. Stolek příliš blízko sedačky brání vstát, příliš daleko je nepoužitelný.

U dveří a zásuvek ověřte, že jdou plně otevřít. Skříň, o kterou drhnou dveře, je zdrojem každodenní nespokojenosti, jak připomíná text o tom, když dveře drhnou o podlahu.

Nábytek u stěn místnost nezvětší

Rozšířená představa, že odsunutím všeho ke stěnám vznikne prostor, obvykle nefunguje. Vzniká prázdné místo uprostřed, které nikdo nepoužívá, a sezení daleko od sebe.

Účinnější je vytvořit jednu kompaktní obytnou zónu a zbytek nechat opravdu volný. Místnost pak působí uspořádaně a je pohodlnější.

V malé místnosti pomáhá držet nábytek jen podél dvou stěn a zbylé dvě nechat volné. Nábytek kolem dokola ubere víc než ušetří.

Velké kusy nemají stát proti sobě

Dvě vysoké skříně proti sobě prostor sevřou. Lepší je soustředit vysoký nábytek na jednu stranu místnosti a proti němu nechat nízké kusy nebo volnou plochu.

Vliv velkých ploch na dojem z místnosti rozebírá text o tom, jaký má vliv skříň na vzhled místnosti.

Vysoký nábytek zpravidla nepatří vedle vstupních dveří ani do zorného pole hned za nimi. Působí tam jako překážka i tehdy, když nepřekáží.

Světlo a okno mají v uspořádání přednost

Nezastavujte okno vysokým nábytkem. Ubere denní světlo v celé místnosti, nejen ve svém okolí. Nízký kus pod parapetem je většinou v pořádku.

Místo na čtení a na práci umístěte tak, aby světlo dopadalo ze strany, ne zezadu ani přímo proti očím. Skladbu svítidel rozebírá text o tom, jak funguje vrstvení osvětlení v obývacím pokoji.

Obrazovku neumisťujte proti oknu ani zády k němu. V prvním případě se odráží, ve druhém oslňuje.

Radiátory a otopná tělesa nechte volné

Nábytek přisunutý k radiátoru odvede teplo do konstrukce a v místnosti bude chladněji. Za skříní u obvodové stěny navíc vzniká riziko kondenzace.

Souvislosti popisuje text o tom, proč vzniká plíseň za nábytkem. Odstup od chladné stěny je levnější opatření než pozdější sanace.

Volný prostor kolem tělesa patří mezi kroky, které shrnuje průvodce, jak připravit byt na topnou sezónu.

Koberec zóny drží pohromadě

Koberec je nejjednodušší způsob, jak z rozházeného nábytku udělat celek a jak oddělit obytnou zónu od jídelní v jedné místnosti.

Rozměr se ale musí řídit nábytkem, ne volnou plochou. Pravidla shrnuje text o tom, jak vybrat koberec do obývacího pokoje.

V pokoji spojeném s kuchyní pomáhá oddělení zón i s dojmem uklizenosti, jak připomíná text o tom, jak sladit kuchyni spojenou s obývákem.

Než začnete stěhovat, změřte a chraňte

Změřte místnost, dveře a nábytek a nakreslete si půdorys v měřítku. Papírové obdélníky se přesouvají snáz než skříň. Postup popisuje návod, jak změřit byt před stěhováním.

Těžký nábytek nepřetahujte po podlaze. Vyprázdněte jej, zvedejte ve dvou a používejte podložky pod nohy. Poškrábaná podlaha je v nájmu položka při vracení bytu.

Vysoký nábytek zajistěte proti překlopení, zvlášť v domácnosti s malými dětmi. Kotvení do stěny je bezpečnostní opatření, ne volitelný doplněk.

Kontrolní seznam rozmístění nábytku

• Vím, která činnost je v místnosti nejčastější.
• Hlavní kus nábytku je umístěný jako první.
• Sedadla jsou dost blízko na pohodlný rozhovor.
• Průchozí trasy jsou volné a dveře jdou plně otevřít.
• Pohled od dveří nemíří na zadní stranu nábytku.
• Okno není zastavěné vysokým kusem.
• Kolem otopných těles je volný prostor.
• Zóny drží pohromadě koberec správného rozměru.
• Před stěhováním mám půdorys v měřítku.
• Vysoký nábytek je zajištěný proti překlopení.

FAQ k rozmístění nábytku

Čím začít při zařizování obývacího pokoje?

Rozhodnutím, která činnost je v místnosti nejčastější. Ta dostane nejlepší místo a všechno ostatní se přizpůsobí. Teprve pak se umisťuje hlavní kus nábytku a kolem něj zbytek.

Zvětší se místnost, když dám nábytek ke stěnám?

Obvykle ne. Vznikne prázdné místo uprostřed, které nikdo nepoužívá, a sezení příliš daleko od sebe. Účinnější je vytvořit jednu kompaktní obytnou zónu a zbytek nechat opravdu volný.

Jak daleko od sebe mají být sedadla?

Tak, aby se dalo pohodlně mluvit bez zvyšování hlasu a bez naklánění. Sedačky u protilehlých stěn velké místnosti tuto podmínku obvykle nesplňují. Uspořádání do L nebo proti sobě funguje lépe.

Kam umístit televizi vůči oknu?

Ani přímo proti oknu, ani zády k němu. V prvním případě se na obrazovce odráží denní světlo, ve druhém okno oslňuje diváky. Vhodnější je stěna kolmá k oknu.

Může nábytek stát u radiátoru?

Lépe ne. Teplo se odvede do konstrukce, místnost bude chladnější a za nábytkem u obvodové stěny vzniká riziko kondenzace a plísně. Kolem tělesa nechte volný prostor.

Jak oddělit obývací a jídelní část v jedné místnosti?

Nejjednodušeji kobercem, který drží nábytek jedné zóny pohromadě. Pomáhá i odlišné osvětlení každé zóny. Jediná nerozdělená plocha působí neuspořádaně, i když je uklizená.

Jak si ověřit uspořádání bez stěhování?

Nakreslete půdorys v měřítku a vystřihněte papírové obdélníky nábytku. Rozměry si můžete vyznačit i páskou přímo na podlaze a nechat pár dní, než se rozhodnete definitivně.

Na co myslet při samotném přesouvání?

Nábytek vyprázdněte, zvedejte ve dvou a nepřetahujte po podlaze, používejte podložky pod nohy. Vysoké kusy zajistěte proti překlopení, zejména v domácnosti s malými dětmi.