Pravidla prší: počet hráčů, průběh hry a varianty

Prší se hraje s 32 mariášovými kartami pro dva až pět hráčů: každý dostane čtyři karty, na odloženou kartu se přikládá stejná barva nebo stejná hodnota a vyhrává ten, kdo se první zbaví všech karet. Zvláštní moc mají sedmička, po které další hráč bere dvě karty, eso, po kterém stojí, a svršek, kterým se mění barva. Víc k základní hře potřebovat nebudete.

Prší zná skoro každá česká rodina, a právě proto se u stolu často hádá o drobnosti. Jedni berou po sedmičce kartu navíc, druzí smějí svrška zahrát na svrška, třetí mají zvláštní pravidlo pro zeleného spodka. Pravidla se liší kraj od kraje i rodina od rodiny a žádná z těch podob není jediná správná.

Článek projde základní a nejrozšířenější podobu hry krok za krokem: karty, rozdávání, průběh tahu, zvláštní karty, konec hry i možnosti bodování. Najdete tu i obvyklé domácí varianty, přehled častých sporů s návrhem řešení a tipy, jak hru naučit začátečníky a děti. Před první partií si pravidla s ostatními krátce odsouhlaste, ušetříte si tím spory.

Co potřebujete ke hře prší?

Ke hře stačí jeden balíček 32 mariášových karet, kterým se někdy říká také německé nebo jednohlavé či dvouhlavé karty. Obsahuje čtyři barvy: srdce (červené), listy (zelené), kule a žaludy. V každé barvě je osm karet: sedmička, osmička, devítka, desítka, spodek, svršek, král a eso. Kromě karet nepotřebujete nic dalšího, jen rovný stůl a místo uprostřed pro dva balíčky.

Prší lze hrát i s francouzskými kartami, ze kterých se vyřadí karty od dvojek do šestek a žolíci. Spodka pak nahradí kluk, svrška dáma a barvy jsou srdce, káry, piky a kříže. Tradičně se ale prší hraje s mariáškami a na nich se také nejsnáz naučí, protože obrázky spodka a svrška jsou pro děti dobře rozlišitelné. Pro zápis výsledků se hodí papír a tužka, pokud chcete hrát na body.

Kolik hráčů může hrát prší?

Nejrozšířenější podoba počítá se dvěma až pěti hráči. Ve dvou je hra rychlá a hodně záleží na náhodě, ve třech nebo čtyřech je nejvyrovnanější a zvláštní karty se stihnou vzájemně přebíjet. Při pěti hráčích zbude na lízací balíček už jen dvanáct karet, takže se talon brzy vyčerpá a musí se často míchat.

Hrát se dá i v šesti, ale pak je dobré rozdat jen tři karty nebo přidat druhý balíček. Se dvěma balíčky se ovšem mění pravděpodobnosti, v oběhu je osm sedmiček a osm es a hra bývá divočejší. Pro děti a začátečníky doporučujeme menší skupinu, protože se jim tak lépe hlídá, kdo je na tahu a co platí. Pro úplně nejmenší hráče se víc hodí dětské společenské hry podle věku a prší přijde na řadu později.

Jak rozdat karty a začít?

Rozdávající karty důkladně zamíchá a dá sejmout hráči po své pravici. Pak rozdá každému po jedné kartě, dokud nemají všichni čtyři, rubem nahoru. Zbytek balíčku položí doprostřed stolu rubem nahoru jako talon, tedy lízací balíček, a jeho vrchní kartu otočí lícem nahoru vedle něj. Tato karta zahajuje odkládací balíček.

Hru začíná hráč po levici rozdávajícího a pokračuje se po směru hodinových ručiček. Rozdávání se v dalších kolech posouvá dokola, takže se všichni vystřídají. Některé rodiny rozdávají pět karet při dvou hráčích, jiné vždy čtyři. Obojí funguje, jen si to před první partií řekněte nahlas.

Jak probíhá tah krok za krokem?

Hráč na tahu se podívá na vrchní kartu odkládacího balíčku a může na ni přiložit jednu kartu stejné barvy nebo stejné hodnoty. Na zelenou devítku tedy smí dát jakoukoli zelenou kartu nebo kteroukoli jinou devítku. Kdo nemá co přiložit, nebo přiložit nechce, lízne si z talonu jednu kartu.

V nejrozšířenější podobě tah líznutím končí a na řadu přichází další hráč. V některých rodinách se ale smí líznutou kartu hned zahrát, pokud se hodí. Pokud má hráč v ruce jen karty, které nesedí, nemá jinou možnost než lízat, dokud se situace nezmění. Karty v ruce ostatním neukazujete a nikdo nesmí radit.

1. Podívejte se na vrchní kartu odkládacího balíčku a zjistěte, zda neplatí zvláštní účinek sedmičky nebo esa.
2. Pokud účinek platí, buď ho přebijte stejnou kartou, nebo si lízněte či vynechejte tah podle pravidel.
3. Pokud žádný účinek neplatí, přiložte kartu stejné barvy nebo stejné hodnoty, případně svrška.
4. Když zahrajete svrška, nahlas řekněte, jaká barva bude dál platit.
5. Když nemůžete nebo nechcete hrát, lízněte si jednu kartu z talonu.
6. Pokud vám zbývá poslední karta a hrajete s hlášením, ohlaste ji dřív, než na vás přijde řada.

Jak se bránit proti sedmičce?

Sedmička je nejsilnější útočná karta celé hry. Když ji hráč přiloží, musí si další hráč líznout dvě karty a jeho tah tím končí. Může se ale bránit: pokud má v ruce jinou sedmičku, přiloží ji a účinek přechází dál, teď už za čtyři karty. Po třetí sedmičce se bere šest karet a po čtvrté osm.

Důležité je, že proti aktivní sedmičce nepomůže svršek ani eso, pokud se nedomluvíte jinak. Hráč, který si karty lízne, tím sedmičku „zneškodní“ a další hráč už hraje normálně na barvu nebo hodnotu sedmičky. Sedmičku se vyplatí držet v ruce na chvíli, kdy soupeř má málo karet, protože ho tím spolehlivě zdrží.

Co znamená eso a kdo stojí?

Eso zastaví dalšího hráče, který v tomto kole vynechá tah, v běžné řeči „stojí“. I tady platí obrana: kdo má eso, přiloží ho a stát musí až hráč za ním. Když všichni ostatní hráči přiloží svá esa, účinek se vrátí až k tomu, kdo první eso zahrál, a stojí on.

Stání platí jen jednou, nikoli opakovaně. Hráč, který stál, v dalším kole hraje normálně na barvu nebo hodnotu esa, tedy například na jiné eso nebo na kartu stejné barvy. U dětí se eso hodí vysvětlovat jako „stop“ značku, protože si ho tak snadno zapamatují.

Jak funguje svršek jako měnič?

Svršek je žolík, kterým se mění barva, a proto se mu také říká měnič. Hráč ho smí přiložit na jakoukoli kartu bez ohledu na barvu a hodnotu, pokud zrovna neplatí aktivní sedmička nebo eso. Při přiložení nahlas řekne, jaká barva platí dál, a to i v případě, že zvolí barvu samotného svrška.

Další hráč pak musí zahrát kartu zvolené barvy nebo dalšího svrška. Zda smí svršek jít na svrška, je jedna z nejčastějších otázek. V nejběžnější podobě to dovoleno je a druhý svršek může barvu znovu změnit, některé rodiny to ale zakazují. Svrška je rozumné šetřit na chvíli, kdy vám žádná jiná karta nepasuje.

Karta	Co způsobí	Jak se bránit	Poznámka
Sedmička	Další hráč bere dvě karty a nehraje	Přiložit další sedmičku, účinek roste o dvě karty	Po líznutí se hraje normálně
Eso	Další hráč stojí jedno kolo	Přiložit další eso, stojí až další hráč	Stání platí jen jednou
Svršek	Mění barvu podle volby hráče	Nebrání se, hraje se zvolená barva nebo svršek	Nelze ho dát na aktivní sedmičku ani eso
Ostatní karty	Bez zvláštního účinku	Přiložit stejnou barvu nebo hodnotu	Tvoří většinu balíčku
Zelený spodek	V základní hře běžná karta	Podle domácí varianty	V některých rodinách má zvláštní moc

Co když dojde lízací balíček?

Při delší hře, a hlavně ve větší skupině, se talon často vyčerpá. Pak vrchní kartu odkládacího balíčku nechte ležet, zbytek odložených karet seberte, důkladně zamíchejte a položte rubem nahoru jako nový talon. Hra pokračuje přesně tam, kde skončila, a platí barva i účinek vrchní karty.

Pokud si hráč musí líznout víc karet, než kolik jich v talonu zbývá, lízne zbytek, pak se zamíchá a dobere si, co chybí. Kdyby i po zamíchání karty nestačily, což se stává jen při velkém počtu hráčů, lízne si tolik, kolik jde. Tuto situaci je dobré dopředu zmínit, aby ji nikdo nevykládal ve svůj prospěch.

Jak se určí vítěz a konec?

Kolo vyhrává hráč, který se jako první zbaví poslední karty. Podle domluvy hra buď končí hned, nebo ostatní hrají dál o druhé a třetí místo, dokud nezůstane jediný hráč s kartami. Ten pak prohrává a v mnoha rodinách v dalším kole rozdává.

Existuje i domácí pravidlo, podle kterého poslední kartou nesmí být zvláštní karta, například svršek, nebo podle kterého jde vítěze vrátit do hry, když další hráč přebije jeho poslední sedmičku. Taková pravidla hru prodlužují a přidávají napětí, ale začátečníky mohou zmást. Pokud je zavádíte, řekněte je předem, ne až ve chvíli, kdy se hodí.

Jak počítat body v prší?

Klasické prší se obvykle hraje bez bodů, na jednotlivá kola, a stačí vědět, kdo vyhrál a kdo prohrál. Pokud chcete delší soutěž, je potřeba si systém domluvit, protože jednotný bodovací klíč neexistuje. Nejjednodušší je zapsat vítězi kola bod a hrát do předem určeného počtu výher.

Jinou možností jsou trestné body za karty, které zůstaly v ruce, když někdo vyhraje. Každá karta může mít hodnotu jednoho bodu, nebo mohou zvláštní karty stát víc, například svršek a eso dva body. Kdo jako první dosáhne dohodnutého limitu, prohrává celou partii. Hrajte vždy jen pro zábavu, bez sázek a bez peněz.

Jaké jsou domácí varianty prší?

Nejčastější odchylka se týká zeleného spodka, kterému se v některých krajích připisuje zvláštní moc. Někde ruší braní za sedmičky, jinde se smí zahrát na cokoli podobně jako svršek. Další varianty se týkají líznutí, kdy lze líznutou kartu hned zahrát, nebo počtu karet na začátku.

Oblíbené je také hlášení poslední karty. Kdo má v ruce poslední kartu, musí to ostatním oznámit, a když zapomene a někdo si toho všimne, lízne si trestnou kartu. Některé rodiny zase povolují přiložit najednou více karet stejné hodnoty, třeba dvě devítky. Každá z těchto úprav je v pořádku, pokud ji všichni znají předem. Stejně jako u letních her na zahradě platí, že nejlépe funguje pravidlo, kterému rozumí i nejmladší hráč.

• Zelený spodek ruší braní za sedmičky nebo funguje jako druhý měnič.
• Líznutá karta se smí hned zahrát, pokud pasuje na odkládací balíček.
• Více karet naráz: přiložení dvou nebo tří karet stejné hodnoty v jednom tahu.
• Hlášení poslední karty s trestným líznutím, když ji hráč neohlásí.
• Zákaz ukončit hru svrškem nebo jinou zvláštní kartou.
• Start se zvláštní kartou: když je první otočenou kartou sedmička, bere si první hráč dvě karty.

Co když začíná zvláštní karta?

Na začátku hry se otočí vrchní karta talonu a může to být sedmička, eso nebo svršek. Nejběžnější řešení je, že účinek platí pro prvního hráče: při sedmičce bere dvě karty, při esu stojí a při svrškovi platí barva otočeného svrška. Méně přísné rodiny úvodní kartu berou jako obyčejnou a účinek ignorují.

Obě možnosti jsou použitelné, rozhodující je shoda všech hráčů předem. S dětmi je jednodušší účinek úvodní karty neuplatňovat, protože hra pak nezačíná pro nikoho nespravedlivě. Pokročilí hráči mají naopak rádi, když i úvodní karta přináší napětí.

Jak řešit nejčastější spory u stolu?

Většina sporů vzniká proto, že každý hráč přinesl jiná pravidla z domova. Proto před první partií stačí projít pět otázek: kolik karet se rozdává, zda se smí hrát líznutá karta, zda smí svršek na svrška, co platí o zeleném spodkovi a co s úvodní zvláštní kartou. Odpovědi si klidně napište na papír.

Když spor vznikne během hry, dohrajte kolo podle mírnější varianty a pravidlo si upřesněte před dalším rozdáním. Hádat se uprostřed kola nikomu nepomůže a děti snadno ztratí chuť hrát. U rodinného stolu je spravedlnost důležitější než výhra jednoho kola.

Co vidíte	O co jde	Co s tím
Hráč zahrál svrška na aktivní sedmičku	Porušení základní podoby, svršek sedmičku nepřebíjí	Hráč si svrška vezme zpět a lízne karty za sedmičku
Někdo tvrdí, že po esu se stojí dvakrát	Záměna, stání platí jen jednou	Stojí jen hráč hned po esu, pak se hraje normálně
Hráč po líznutí hned odložil kartu	Domácí varianta, kterou ostatní neznají	Dohrajte kolo, pak se domluvte, zda to platí
Svršek zahraný bez určení barvy	Hráč zapomněl barvu říct	Platí barva samotného svrška, pokud jste se nedomluvili jinak
Talon došel uprostřed braní	Nestačí karty na celé líznutí	Zamíchejte odložené karty kromě vrchní a doberte zbytek
Hráč ukončil hru svrškem a ostatní protestují	Rozdíl v domácím pravidle o poslední kartě	Kolo uznejte, pravidlo upřesněte pro další hru

Jak naučit prší děti a začátečníky?

Děti zvládnou prší obvykle ve chvíli, kdy bezpečně poznávají barvy a čísla, tedy kolem předškolního věku. Začněte bez zvláštních karet: jen přikládejte barvu nebo hodnotu a lízejte. Když to jde samo, přidejte sedmičku, pak eso a nakonec svrška. Tempo určuje dítě, ne pravidla. Pokud hledáte další nápady na podobné chvíle doma, pomůže přehled co dělat s dětmi, když prší.

Pomáhá hrát první kola s kartami lícem nahoru, aby dospělý mohl radit, a teprve pak přejít ke skrytým kartám. Děti mají rády, když si mohou zvolit barvu svrškem, proto je tahle chvíle vhodná na procvičení názvů barev. Prší se dobře hodí i na cesty, podobně jako hry do auta pro děti, protože stačí malý balíček karet.

Jak v prší hrát chytřeji?

I když je prší hodně o náhodě, několik zásad pomáhá. Sledujte, kolik karet mají soupeři, a sedmičky a esa si schovejte na chvíli, kdy má někdo dvě nebo jednu kartu. Svrška nezahazujte zbytečně brzy, je to vaše pojistka pro chvíli, kdy nic nepasuje.

Vyplatí se také pamatovat si, které barvy soupeř nemá. Když si hráč lízl místo toho, aby přiložil zelenou kartu, pravděpodobně zelenou nemá, a svrškem ji pak můžete zvolit. Tyto drobné úvahy učí děti logickému myšlení a pozornosti, což je vedle zábavy velký přínos hry.

Co si z toho odnést

Prší stojí na jednoduchém principu přikládání barvy nebo hodnoty, ke kterému se přidávají tři zvláštní karty. Pokud je zvládnete vysvětlit a domluvíte se na variantách, bude hra plynout bez sporů. Zbytek je otázka praxe, pozornosti a trochy štěstí při líznutí.

1. Hraje se s 32 mariášovými kartami, každý hráč začíná se čtyřmi kartami.
2. Přikládá se stejná barva nebo stejná hodnota, jinak se lízá jedna karta.
3. Sedmička znamená brát dvě karty, eso stát a svršek změnit barvu.
4. Vyhrává ten, kdo první odloží všechny karty.
5. Domácí varianty se liší, proto se domluvte před první partií.

Časté otázky k pravidlům prší

Kolik karet se rozdává v prší?

V nejrozšířenější podobě dostane každý hráč čtyři karty. Při dvou hráčích se někdy rozdává pět, při šesti jen tři.

Kolik hráčů může hrát prší?

Hra je určená pro dva až pět hráčů. Nejvyrovnanější je ve třech nebo čtyřech.

Smí se svršek dát na svrška?

V nejběžnější podobě ano a druhý svršek může barvu znovu změnit. Některé rodiny to zakazují, proto se domluvte předem.

Může se svrškem přebít sedmička?

V základní podobě ne, proti sedmičce pomůže jen další sedmička. Svršek se smí zahrát až po vyřízení braní.

Kolik karet se bere po dvou sedmičkách?

Po dvou sedmičkách se berou čtyři karty, po třech šest a po čtyřech osm. Každá další sedmička přidá dvě karty.

Co znamená, že hráč stojí?

Po zahraném esu hráč vynechá jeden tah. Pokud má eso, může ho přiložit a stojí až další hráč.

Smí se hned zahrát líznutá karta?

V nejrozšířenější podobě tah líznutím končí. V některých rodinách je dovoleno líznutou kartu hned zahrát, pokud pasuje.

Co dělat, když dojde talon?

Vrchní odloženou kartu nechte ležet, ostatní odložené karty zamíchejte a otočte jako nový talon. Hra pokračuje bez přerušení.

Jakou moc má zelený spodek?

V základní hře je to běžná karta. V některých krajích ruší braní za sedmičky nebo funguje jako měnič, záleží na domluvě.

Hraje se prší na body?

Obvykle ne, hraje se na jednotlivá kola. Pokud chcete delší soutěž, domluvte si jednoduché počítání výher nebo trestných bodů.

Může se hrát prší s francouzskými kartami?

Ano, stačí vyřadit karty od dvojek do šestek a žolíky. Svrška pak nahradí dáma a spodka kluk.

Od kolika let zvládnou děti prší?

Obvykle kolem předškolního věku, když poznávají barvy a čísla. Začněte bez zvláštních karet a přidávejte je postupně.

Co platí, když se na začátku otočí sedmička?

Nejčastěji si první hráč bere dvě karty. Někde se úvodní karta bere jako obyčejná, domluvte se předem.

Musí se hlásit poslední karta?

V základní podobě ne. Hlášení poslední karty s trestným líznutím je oblíbená domácí varianta.