Plamenky: pěstování floxů, padlí, háďátka a dělení

Plamenky latnaté, zahradníky běžně nazývané floxy, se pěstují na slunném až polostinném místě ve vlhčí, humózní půdě, dostávají oporu, pravidelnou zálivku a každých několik let se dělí. Odměnou jsou velké voňavé laty, které kvetou od července hluboko do září, tedy v době, kdy mnoho jiných trvalek už končí. Na záhoně vydrží dlouhé roky, pokud se jim nedaří jen dvě věci: sucho a vydýchaný vzduch mezi stonky.

Právě tyto dvě chyby stojí za většinou problémů, se kterými se pěstitelé potýkají. Padlí, bílý povlak na listech, se objevuje hlavně u rostlin trpících suchem a stísněných v husté výsadbě. Vážnějším nepřítelem je háďátko, mikroskopický škůdce, který dokáže celou skupinu floxů postupně zničit a v půdě přetrvává dlouho.

Článek projde výběr místa a půdy, výsadbu, zálivku a hnojení, probírku stonků, zaštípnutí pro pozdější a bohatší kvetení, oporu, řez po odkvětu i na podzim a dělení trsů. Podrobně se věnuje padlí a háďátkům, přidává srovnání nejčastějších druhů plamenek, diagnostickou tabulku a odpovědi na otázky, které se kolem floxů objevují nejčastěji.

Co jsou plamenky a floxy

Plamenka latnatá, latinsky Phlox paniculata, je vytrvalá trvalka z čeledi jirnicovitých, která pochází ze Severní Ameriky. Slovo flox je jen zdomácnělá podoba latinského jména, takže plamenky a floxy jsou pro zahradníka totéž. V zahradách se pěstuje přes sto let a vyšlechtěny byly stovky odrůd v barvách od bílé přes růžovou, lososovou a fialovou až po karmínově červenou.

Rostlina tvoří trs přímých, nevětvených stonků vysokých podle odrůdy zhruba od šedesáti centimetrů do více než metru. Na jejich vrcholu se v létě otevírají husté laty drobných pětičetných květů, které u většiny odrůd výrazně voní, nejvíc navečer. Laty lákají motýly, zejména dlouhososé druhy, protože nektar je ukrytý na dně úzké korunní trubky.

Kromě plamenky latnaté se na zahradách pěstuje několik dalších druhů, které se od ní liší vzhledem i nároky. Nízká plamenka šídlovitá tvoří jarní polštáře na skalce, plamenka Drummondova je jednoletka do truhlíků a na záhony. Tento článek se věnuje především plamence latnaté, ostatní druhy shrnuje srovnávací tabulka.

Druh	Vzrůst a vzhled	Doba kvetení	Použití
plamenka latnatá	vysoký trs přímých stonků, velké laty	červenec až září	záhony trvalek, řez do vázy
plamenka skvrnitá	podobná latnaté, užší válcovité laty	začátek až polovina léta	záhony, odolnější k padlí
plamenka šídlovitá	nízký stálezelený polštář s jehlicovitými listy	duben až květen	skalky, zídky, okraje
plamenka rozkladitá	nízká, volně rozložená, polostinná místa	jaro	podrost pod keři, přírodní výsadby
plamenka Drummondova	jednoletá, nízká až středně vysoká	léto až podzim	letničkové záhony, truhlíky

Kam plamenky na zahradě vysadit

Plamenkám nejvíc svědčí slunné stanoviště nebo lehký polostín, kde mají aspoň polovinu dne přímé světlo. V plném stínu se stonky vytahují, poléhají a kvetou slabě, v úplně vyprahlém a rozpáleném místě zase trpí suchem. Dobrým kompromisem je záhon, na který svítí dopolední slunce a v nejteplejší části odpoledne ho částečně zastíní strom nebo stavba.

Stejně důležitý jako světlo je pohyb vzduchu kolem rostlin. Plamenky vysazené těsně u zdi, v uzavřeném koutě nebo mezi hustými keři osychají po dešti a rose pomalu, a proto na nich dřív a silněji nastupuje padlí. Místo, kde se vzduch lehce pohybuje, ale kde trsy nerozmetá silný vítr, je ideální.

Počítejte také s tím, že plamenky jsou vysoké a mohutné trvalky do druhé nebo třetí řady záhonu. Před nimi se dobře uplatní nižší rostliny, které zakryjí spodní část stonků, protože ta bývá koncem léta méně vzhledná. Vhodnými sousedy jsou třapatky, hvězdnice, okrasné trávy nebo nízké kakosty.

Jakou půdu plamenky potřebují

Plamenka latnatá je rostlina hluboké, humózní a trvale mírně vlhké půdy. V přírodě roste na okrajích lesů a na vlhčích loukách, takže nesnáší písčité, rychle vysychající stanoviště bez organické hmoty. V takové půdě během léta ztrácí spodní listy, kvete krátce a bývá první obětí padlí.

Zároveň nesnáší trvalé zamokření a těžkou, slehlou půdu, ve které kořeny chybí vzduch. Jílovitou zeminu je proto dobré před výsadbou prokypřit a promísit s kompostem, písčitou naopak obohatit o kompost a dobře uleželý hnůj, aby lépe držela vodu. Plamenkám vyhovuje půda neutrální nebo mírně kyselá.

Při zakládání záhonu se vyplatí zpracovat půdu do hloubky rýče a zbavit ji vytrvalých plevelů. Plamenka stojí na jednom místě několik let a mezi jejími stonky se plevel odstraňuje obtížně. Pýr nebo svlačec prorostlý trsem se prakticky nedá vytáhnout bez vykopání celé rostliny.

Jak plamenky správně vysadit

Plamenky se sázejí na jaře nebo na začátku podzimu, rostliny pěstované v kontejnerech i během sezóny, pokud se jim zajistí zálivka. Podzimní výsadba dává kořenům čas se uchytit ještě před zimou, jarní je bezpečnější v chladnějších polohách a na těžkých půdách. V letních vedrech je lepší s výsadbou počkat.

Mezi rostlinami se nechává rozestup zhruba čtyřicet až šedesát centimetrů podle vzrůstu odrůdy. Hustší výsadba vypadá první rok plněji, ale už ve druhé sezóně se trsy začnou dotýkat, vzduch mezi nimi přestane proudit a riziko padlí roste. Mezery v prvním roce můžete vyplnit letničkami.

Sazenice se usazuje do stejné hloubky, v jaké rostla v květináči, nebo jen nepatrně hlouběji. Po výsadbě se vydatně zalije a povrch se zamulčuje kompostem nebo jemnou kůrou. Rašící výhony mladých rostlin rádi okusují slimáci, proto se vyplatí znát zásady, které na slimáky na zahradě opravdu platí.

1. Vyberte slunné nebo polostinné místo se vzdušným okolím a zbavte ho vytrvalých plevelů.
2. Půdu zpracujte do hloubky rýče a promíchejte ji s kompostem.
3. Vyhloubte jámu o něco větší, než je kořenový bal sazenice.
4. Rostlinu usaďte do stejné hloubky, v jaké rostla v květináči.
5. Zasypte, zeminu lehce přitlačte a vytvořte kolem rostliny zálivkovou mísu.
6. Vydatně zalijte a povrch zamulčujte, sousední rostliny sázejte s dostatečným odstupem.

Jak plamenky zalévat a hnojit

Zálivka je u plamenek nejdůležitější prevencí padlí i opadu listů. V suchých obdobích se zalévá vydatně a méně často, aby voda pronikla hluboko ke kořenům, ne každý den po troškách. Nejlepší je lít přímo ke kořenům, ráno, a vyhnout se kropení listů, zvlášť večer.

Vlhkost v půdě pomáhá udržet vrstva mulče z kompostu, listovky nebo jemné kůry, která se rozprostře na jaře po probírce stonků. Mulč zároveň brání vysychání povrchu a omezuje plevel. Podrobnosti o vhodných materiálech a tloušťce vrstvy popisuje článek o tom, jak funguje mulčování záhonů.

Plamenky jsou středně náročné na živiny a nejlépe jim prospívá organické hnojení kompostem na jaře. Na chudších půdách lze na začátku růstu přidat vyvážené hnojivo pro trvalky. Přehnojení dusíkem vede k měkkým, poléhavým stonkům, které jsou náchylnější k chorobám, proto se hnojí střídmě a nejpozději v první polovině léta.

Proč a jak probírat stonky

Starší trs plamenky vyžene na jaře desítky stonků, které se v létě tlačí jeden na druhý. Probírka, tedy vylomení slabších stonků u země, je jednoduchý zásah, který výrazně zlepší proudění vzduchu uvnitř trsu. Zbylé stonky jsou silnější, mají větší laty a lépe odolávají větru i padlí.

Probírka se dělá na jaře, když jsou stonky vysoké zhruba patnáct až dvacet centimetrů. U vzrostlého trsu se ponechá několik nejsilnějších a rovnoměrně rozmístěných stonků, obvykle kolem pěti až deseti podle velikosti rostliny, ostatní se u země vylomí nebo odříznou. Slabé a tenké výhony z vnitřku trsu jdou pryč jako první.

Vylomené výhony nemusíte vyhazovat. Zdravé stonky lze použít jako řízky, které v propustném substrátu a ve stínu zakoření během několika týdnů. Pokud je ale na zahradě podezření na háďátka, řízky ze stonků se nepoužívají, protože škůdce se přenáší právě v nadzemních částech.

Jak funguje zaštípnutí plamenek

Zaštípnutí, známé také pod anglickým názvem Chelsea chop, je zkrácení části stonků koncem května nebo začátkem června. Zkrácené stonky se rozvětví a vykvetou o několik týdnů později, s větším počtem menších lat. Trs je zároveň nižší a kompaktnější, takže potřebuje méně opory.

Zaštípnutí se nemusí dělat plošně. Pokud zkrátíte jen přední třetinu nebo polovinu stonků zhruba o třetinu až polovinu délky, rostlina vykvete ve dvou vlnách a celková doba kvetení se prodlouží. Zadní nezkrácené stonky kvetou v obvyklém termínu, přední navážou o něco později.

Zásah se provádí ostrými nůžkami nad listovým párem. Pozdní zaštípnutí v červenci už se nedoporučuje, protože rostlina by nestihla vytvořit nové laty v plné síle. U mladých, teprve zakořeňujících rostlin je lepší zaštípnutí vynechat a nechat je první rok růst přirozeně.

Kdy a jak plamenky podepřít

Vysoké odrůdy plamenek mají pevné stonky, ale po silném dešti nebo v bouřce se těžké laty rozkládají a trs se otevře do stran. Poléhání je častější u rostlin ve stínu, v příliš úrodné půdě nebo s příliš mnoha stonky. Nejspolehlivější je opora umístěná včas, dokud stonky nejsou vysoké.

Osvědčuje se kruhová nebo mřížková opora pro trvalky, kterou rostlina prorůstá a během několika týdnů ji zcela zakryje. Umisťuje se na jaře, když jsou stonky vysoké přibližně třicet centimetrů, ve výšce zhruba dvou třetin budoucí výšky trsu. Dodatečné svazování rozložených stonků provázkem vypadá neúhledně a stonky se často lámou.

Stejný princip opory platí i u jiných vysokých podzimních trvalek, například u hvězdnic, jak popisuje článek pěstování podzimních aster. Jednoduchou alternativou jsou větvičky zapíchané kolem trsu, které se uprostřed nahoře lehce přehnou a propletou. Stonky jimi prorostou a konstrukce zmizí pod listy.

Jak poznat a omezit padlí

Padlí je nejčastější choroba plamenky latnaté a objevuje se obvykle od poloviny léta. Na listech, nejdřív spodních, se vytvoří bílý až šedobílý moučnatý povlak, listy později hnědnou, zasychají a opadávají. Rostlina přežije, ale koncem léta vypadá neupraveně a slábne.

Padlí podporuje kombinace sucha v půdě a vlhkého, stojatého vzduchu kolem listů, typicky teplé dny a chladné noci s rosou. Prevencí je proto dostatečná zálivka ke kořenům, probírka stonků, rozestupy mezi rostlinami a vzdušné stanoviště. Ve šlechtění se objevují odrůdy k padlí odolnější, na které se vyplatí se ve školce zeptat.

Při prvních příznacích se napadené listy odstraní a rostlina se důkladně zalije. V zahrádkářské praxi se ke zpomalení šíření používají i povolené přípravky proti padlí, vždy podle návodu na obalu. Obecné zásady rozpoznání chorob a prevence shrnuje článek choroby na zahradě a jejich prevence.

Jak se projevují háďátka

Háďátko zhoubné, latinsky Ditylenchus dipsaci, je mikroskopický hlístovec, který žije uvnitř stonků a listů a saje v pletivech. U plamenek způsobuje velmi typické příznaky: horní listy jsou zúžené, zvlněné a zkroucené, u silného napadení se zmenšují na tenké nitkovité útvary. Stonky bývají ztlustlé, křehké, někdy podélně popraskané a rostlina zakrsává.

Háďátka se šíří s napadenými rostlinami, vodou, půdou na nářadí a řízky ze stonků. V půdě mohou přežívat dlouhou dobu a napadají i některé další rostliny. Pokud se na zahradě objeví, obvykle postupně ničí všechny plamenky v okolí, proto je rychlá reakce zásadní.

Příznaky háďátek se někdy zaměňují s poškozením herbicidem nebo mšicemi. Rozhodující jsou nitkovitě zúžené horní listy spolu se ztlustlým stonkem, které mšice ani sucho nezpůsobí. Při nejistotě je dobré ukázat vzorek v zahradnictví nebo požádat o posouzení odbornou poradnu.

Co dělat, když floxy napadnou háďátka

Proti háďátkům v rostlinách neexistuje pro zahrádkáře spolehlivé ošetření. Napadené rostliny se vykopou i s kořeny a zlikvidují, nikdy se nedávají na kompost, kde by se škůdce dál šířil. Nářadí a boty je dobré po práci očistit od zeminy.

Na místo, kde rostly napadené plamenky, se floxy ani jiné citlivé rostliny nesázejí několik let. Háďátka bez hostitele postupně vymírají, ale přesná doba závisí na podmínkách a úplné zmizení nelze zaručit. Místo je vhodné osázet rostlinami, které háďátko zhoubné nenapadá, například okrasnými travami.

Cenné odrůdy lze zachránit množením z kořenových řízků, protože háďátko zhoubné žije v nadzemních částech a do kořenů obvykle neproniká. Kořínky se pečlivě omyjí, nařežou na kousky a zasadí do čistého substrátu na novém místě. Nové rostliny je potřeba další sezónu sledovat, a pokud jsou zdravé, lze je vysadit.

Jak plamenky řezat během roku

Hlavní lata odkvete zhruba za dva až tři týdny, ale rostlina umí vytvořit další, menší laty z úžlabí listů pod ní. Stačí odkvetlou latu odstřihnout nad nejbližšími postranními výhony a rostlina dostane podnět k dalšímu kvetení. Odstraňování odkvětů zároveň brání vysemenění, protože semenáčky zahradních odrůd mívají méně výrazné fialovorůžové květy a časem mohou původní odrůdu přerůst.

Po odkvětu a zaschnutí nadzemní části se stonky seříznou zhruba pět až deset centimetrů nad zemí. Řez lze provést na podzim nebo až brzy na jaře, oba termíny mají své výhody. Suché stonky přes zimu označují místo trsu a poskytují úkryt hmyzu, podzimní řez naopak odstraní zdroj chorob.

U rostlin, které v létě silně trpěly padlím nebo skvrnitostí listů, se doporučuje podzimní řez a úklid všech spadaných listů. Napadené rostlinné zbytky se nekompostují, zejména pokud je na zahradě podezření na háďátka. Zdravé stonky lze posekat a přidat do kompostu.

Plamenka latnatá je v našich podmínkách spolehlivě mrazuvzdorná a zimní ochranu nepotřebuje. Na jaře se trs pohnojí kompostem a po vyrašení se pokračuje probírkou. Přehled podzimních prací na záhonech a v zahradě nabízí průvodce podzimní zahradou.

Kdy a jak plamenky dělit

Starší trsy plamenek postupně ve středu ztlustnou, zdřevnatí a vyhání méně stonků, zatímco nové výhony rostou po obvodu. Obvykle po třech až pěti letech je proto vhodné trs vykopat a rozdělit. Dělení zároveň omladí rostlinu a umožní ji přesadit na nové místo.

Plamenky se dělí brzy na jaře při rašení nebo na začátku podzimu, kdy má rostlina čas zakořenit ještě před zimou. Trs se vyryje rycí vidlí, rozdělí rýčem nebo ostrým nožem na části s několika pupeny a zdravými kořeny a zdřevnatělý střed se vyřadí. Jednotlivé části se ihned vysadí a zalijí.

Podrobný postup a přehled trvalek, které se dělí na jaře a na podzim, najdete v článku dělení trvalek krok za krokem. Pokud je trs podezřelý z napadení háďátky, nedělí se, protože by se škůdce rozšířil s každou částí. Takový trs se zlikviduje a nová rostlina se získá z kořenových řízků.

Co vidíte	O co jde	Co s tím
bílý moučnatý povlak na listech od poloviny léta	padlí podpořené suchem a stojatým vzduchem	odstranit napadené listy, zalévat ke kořenům, probírat stonky
horní listy nitkovité, zkroucené, stonky ztlustlé	háďátko zhoubné	rostlinu zlikvidovat, místo nechat několik let bez floxů
spodní listy žloutnou a opadávají	sucho nebo stín, případně skvrnitost listů	zalévat vydatně, mulčovat, zlepšit světlo
jemné světlé tečkování listů v horku	svilušky	pravidelná zálivka, omytí listů vodou
trs se po dešti rozloží do stran	příliš mnoho stonků, chybějící opora	příští jaro probírka a včasná opora
květy mění barvu na fialovorůžovou	přerostlé semenáčky	odstraňovat odkvetlé laty, semenáčky vytrhat
střed trsu holý, kvetou jen okraje	přestárlý trs	vykopat, rozdělit a vyřadit střed

Jak plamenky množit

Nejjednodušší cestou je dělení trsu, které zachová všechny vlastnosti odrůdy a do roka poskytne kvetoucí rostliny. Na jaře lze použít také stonkové řízky z probírky, které se zapíchnou do vlhkého propustného substrátu a udržují ve stínu a vlhku. Zakořeněné řízky se vysazují na záhon na podzim nebo následující jaro.

Třetí možností jsou kořenové řízky, jediná bezpečná cesta u rostlin podezřelých z háďátek. Na konci zimy nebo brzy na jaře se odebere několik silnějších kořenů, nařežou se na kousky dlouhé několik centimetrů a položí vodorovně do substrátu, kde je slabě překryje zemina. Z kořenů vyrazí nové výhony během jara.

Ze semen se plamenky latnaté obvykle nemnoží, protože semenáčky nezachovají barvu ani vzrůst odrůdy. Výsev má smysl u botanických druhů nebo u jednoleté plamenky Drummondovy, která se vysévá na jaře. Semena trvalých plamenek navíc potřebují ke klíčení období chladu.

• Dělení trsu: jaro nebo začátek podzimu, spolehlivě zachová odrůdu.
• Stonkové řízky: z jarní probírky, jen ze zdravých rostlin.
• Kořenové řízky: konec zimy, bezpečné i u podezření na háďátka.
• Výsev: jen u botanických druhů a jednoletých plamenek, odrůdy se nezachovají.

Další květiny podle stanoviště a doby kvetení vybírá přehled květin na zahradu.

Co si z toho odnést

Plamenky patří k trvalkám, které při správném zacházení kvetou na jednom místě mnoho let. Rozhoduje vlhká úrodná půda, vzdušné místo a pozornost k háďátkům, ostatní péče je jednoduchá. Nejdůležitější zásady shrnuje pět bodů.

1. Vysaďte plamenky na slunné nebo polostinné, vzdušné místo s humózní, vlhčí půdou a dostatečnými rozestupy.
2. Zalévejte vydatně ke kořenům a mulčujte, sucho je hlavní příčinou padlí.
3. Na jaře proberte stonky, koncem května zkraťte část z nich a včas umístěte oporu.
4. Při nitkovitých, zkroucených listech rostlinu zlikvidujte a floxy na místo několik let nesázejte.
5. Po třech až pěti letech trs rozdělte a odstraňujte odkvetlé laty, aby semenáčky nepřerostly odrůdu.

Časté otázky k pěstování plamenek

Jaký je rozdíl mezi plamenkou a floxem?

Žádný, flox je zdomácnělá podoba latinského jména Phlox. Obě slova označují tutéž rostlinu, nejčastěji plamenku latnatou.

Kdy plamenky kvetou?

Plamenka latnatá kvete zhruba od července do září. Zaštípnutím části stonků koncem května lze kvetení posunout a prodloužit.

Snesou plamenky stín?

Snesou lehký polostín, ideálně s ranním sluncem. V plném stínu se vytahují, poléhají a kvetou slabě.

Proč mají plamenky bílé listy?

Jde o padlí, houbovou chorobu podpořenou suchem v půdě a stojatým vlhkým vzduchem. Pomáhá zálivka ke kořenům, probírka stonků a dostatečné rozestupy.

Jak poznám háďátka na floxech?

Horní listy jsou zúžené, zvlněné až nitkovité a stonky ztlustlé a křehké. Na listech přitom není vidět žádný hmyz.

Dají se floxy s háďátky zachránit?

Napadenou rostlinu je potřeba zlikvidovat. Cennou odrůdu lze zachránit kořenovými řízky vysazenými do čistého substrátu na jiném místě.

Jak dlouho nesázet floxy po háďátkách?

Několik let, protože háďátka v půdě přežívají dlouho. Místo je lepší osázet rostlinami, které tento škůdce nenapadá.

Kdy se plamenky dělí?

Brzy na jaře při rašení nebo na začátku podzimu, obvykle po třech až pěti letech. Ztlustlý střed trsu se vyřadí.

Co je zaštípnutí plamenek?

Zkrácení části stonků koncem května nebo začátkem června. Rostlina se rozvětví, zůstane nižší a vykvete o něco později.

Potřebují plamenky oporu?

Vysoké odrůdy ano, zejména po dešti se rozkládají. Opora se umisťuje na jaře, když jsou stonky vysoké přibližně třicet centimetrů.

Kdy se plamenky stříhají?

Odkvetlé laty během léta, celé stonky na podzim nebo brzy na jaře. U rostlin s padlím je lepší podzimní řez a úklid listí.

Proč plamenky mění barvu?

Barvu nemění mateřská rostlina, ale přerostou ji vlastní semenáčky s jinou barvou. Odkvetlé laty je proto dobré odstraňovat.

Jsou plamenky mrazuvzdorné?

Plamenka latnatá je u nás spolehlivě mrazuvzdorná a zimní ochranu nepotřebuje. Stačí jarní přihnojení kompostem.

Hodí se plamenky do vázy?

Ano, laty se řežou ráno, když je rozkvetlá zhruba třetina až polovina květů. Ve váze příjemně voní.