Moruše: pěstování černé a bílé moruše, řez a sklizeň

Moruše se pěstují na slunném a teplém místě v propustné půdě, řežou se jen minimálně v době vegetačního klidu a sklízejí se postupně od začátku léta setřásáním zralých plodů na plachtu. Morušovník bílý je u nás otužilý a nenáročný, morušovník černý potřebuje teplejší polohu, ale nabízí aromatičtější plody. Oba druhy dlouho žijí a po několika letech plodí každý rok.

Na morušovník se zahrádkáři často dívají s nedůvěrou kvůli skvrnám. Zralé plody černé moruše barví dlažbu, auta i oblečení a ptáci jejich šťávu roznášejí po celém okolí. Kdo ale strom vysadí na správné místo a sklízí včas, dostane ovoce, které se v obchodech prakticky nekupuje.

Projdeme rozdíly mezi bílou a černou moruší, výběr stanoviště, výsadbu, šetrný řez, hnojení a zálivku, sklizeň a zpracování plodů. Nechybí rady, jak se skvrnám vyhnout nebo je odstranit, přehledná srovnávací tabulka, diagnostika nejčastějších potíží a odpovědi na otázky, které se kolem moruší opakují.

Jaký je rozdíl mezi morušemi

Na zahradách se pěstují hlavně dva druhy. Morušovník bílý, latinsky Morus alba, pochází z Číny a jeho plody mohou být bílé, růžové i fialově černé, takže název podle barvy plodu klame. Plody bývají sladké, s mírnou kyselostí, a strom snáší mrazy i sušší léta velmi dobře.

Morušovník černý, latinsky Morus nigra, pochází z jihozápadní Asie a pěstuje se hlavně v teplejších oblastech Evropy. Jeho plody jsou větší, tmavě fialové až černé, šťavnaté a mají výraznou sladkokyselou chuť. Roste pomaleji, tvoří menší a hustší korunu a v chladných polohách může v tuhých zimách namrzat.

Rozeznat oba druhy pomůže i list. Bílá moruše má listy lesklé, hladké a často nepravidelně laločnaté, černá moruše má listy drsné a na rubu chlupaté. Ve školkách se prodávají i převislé kultivary bílé moruše, které se vysazují jako solitéra a vytvářejí deštníkovitou korunu až k zemi.

Znak	Morušovník bílý	Morušovník černý
mrazuvzdornost	vysoká, zvládne běžné české zimy	nižší, mladé stromy mohou namrzat
vzrůst	rychlý, vysoký strom s širokou korunou	pomalejší, menší a hustší koruna
list	hladký, lesklý, často laločnatý	drsný, na rubu chlupatý
barva plodů	bílá, růžová i tmavě fialová	tmavě fialová až černá
chuť	sladká, mírná	výrazná, sladkokyselá
barvení šťávy	u světlých plodů slabé	silné, skvrny na textilu i dlažbě
vhodné oblasti	prakticky celá republika mimo horské polohy	teplé nížiny, vinařské oblasti, chráněná místa

Proč se u nás moruše vysazovaly

Morušovníky patří v českých zemích k dřevinám se zajímavou historií. Bílá moruše se hromadně vysazovala kvůli chovu bource morušového, jehož housenky se živí jejími listy a spřádají kokony, ze kterých se získává hedvábí. Podpora hedvábnictví v 18. a 19. století zanechala v krajině stromořadí a solitérní stromy, které stojí dodnes.

Starý morušovník u fary, zámku nebo na návsi proto nemusí být náhoda. Moruše se dožívají vysokého věku a staré stromy s pokrouceným kmenem bývají chráněné jako památné. Plody z nich sbírají generace dětí, které pak domů přicházejí s fialovými prsty.

Pro dnešní zahradu je důležité, že tato dlouhá tradice potvrzuje dobrou přizpůsobivost bílé moruše naším podmínkám. Zvládá chudší půdu, sucho i městské prostředí a nemá mnoho vážných chorob. Černá moruše je v tomto ohledu citlivější a vyplatí se jí dopřát lepší místo.

Kam morušovník na zahradě vysadit

Morušovník potřebuje plné slunce a teplé stanoviště, jinak plody špatně vyzrávají a jsou málo sladké. Bílá moruše roste i v polostínu, ale plodí slaběji. Černé moruši v chladnějších oblastech prospěje jižní stěna domu, závětří plotu nebo mírný jižní svah, ze kterého odtéká studený vzduch.

Při výběru místa myslete hlavně na plody. Zralé moruše samy opadávají a na zpevněném povrchu zanechávají tmavé skvrny, které se špatně odstraňují. Strom proto nevysazujte nad terasu, chodník, bazén, pískoviště ani místo, kde parkuje auto, a nezapomeňte na to, že ptáci šťávu roznášejí i na fasádu.

Ideální je trávník nebo záhon, kde spadané plody nevadí a kde se pod korunu dá rozprostřít plachta. Bílá moruše časem vytvoří mohutnou korunu, takže jí nechte dostatek prostoru od domu i od sousedního pozemku. U menší zahrady je rozumnější převislý kultivar nebo černá moruše, která roste pomaleji.

Jakou půdu moruše potřebují

Moruše nejsou na půdu příliš náročné. Nejlépe rostou v hluboké, propustné a středně výživné půdě, snesou písčité i hlinité stanoviště a bez potíží i mírně vápenitou půdu. Zakořeněný strom snáší sucho lépe než většina ovocných dřevin.

Škodí jim naopak trvalé zamokření a těžká, slévavá půda, ve které kořeny trpí nedostatkem vzduchu. Na takovém místě je lepší vysadit strom na mírný val nebo před výsadbou půdu prokypřit a promíchat s hrubším pískem a kompostem. Stagnující voda v jámě po výsadbě je varováním, že místo není vhodné.

Pokud si nejste jistí, jakou půdu máte, pomůže jednoduchý test v rukou a orientační měření kyselosti. Těžkou půdu vylepší kompost a hrubší písek, písčitou naopak organická hmota. Přehnaně bohatá půda není výhodou, protože podporuje bujný růst na úkor plodů.

Plodí moruše i jako jediný strom

Morušovníky mohou mít samčí a samičí květy na jednom stromě nebo na různých stromech. Většina roubovaných ovocných odrůd plodí i jako jediný strom a u černé moruše je samosprašnost běžná. Plody se u některých moruší vyvinou dokonce i bez opylení, jen jsou pak bez semen.

Problém nastává u semenáčů bílé moruše. Ze semene může vyrůst strom, který nese jen samčí květy a plody nikdy mít nebude. Takové stromy se dříve vysazovaly kvůli listí pro bource, dnes jsou zajímavé spíš jako okrasná a stínící dřevina.

Kdo chce jistotu úrody, kupuje proto roubovanou odrůdu nebo rostlinu z řízku s ověřeným původem. Na visačce by měla být uvedena konkrétní odrůda, ne jen druh. Semenáč ze sousedovy zahrady je příjemný dárek, ale plodnost je u něj loterie.

Jak morušovník správně vysadit

Morušovník se sází na jaře nebo na podzim, rostliny v kontejneru i během sezóny mimo horké období. Černou moruši je v chladnějších oblastech bezpečnější sázet na jaře, aby do první zimy stihla zakořenit. Prostokořenné stromky se sázejí v době vegetačního klidu, dokud nerašily.

Jáma má být širší než kořenový bal a zemina se promíchá s kompostem. Místo roubování musí zůstat nad úrovní terénu a k mladému stromku se zatluče kůl, protože moruše mají zpočátku měkké dřevo a vítr s nimi snadno hýbe. Podrobný postup krok za krokem popisuje článek výsadba ovocného stromu.

Po výsadbě se strom vydatně zalije a povrch se zamulčuje. V prvních dvou letech je zálivka v suchu nezbytná, dokud kořeny neproniknou do hlubších vrstev půdy. Kmínek je dobré chránit manžetou před okusem zajíců a před poškozením strunovou sekačkou.

1. Vyberte slunné místo, pod kterým nevadí padající plody.
2. Vykopejte jámu širší než kořenový bal a zeminu promíchejte s kompostem.
3. Zatlučte kůl na návětrnou stranu ještě před vložením stromku.
4. Stromek usaďte tak, aby místo roubování zůstalo nad povrchem.
5. Zasypte, lehce přišlapejte a vytvořte zálivkovou mísu.
6. Vydatně zalijte, zamulčujte a kmínek volně přivažte ke kůlu.

Kdy a jak moruši řezat

Morušovníky se řežou jen minimálně. Na jaře při proudění mízy rány silně roní a strom zbytečně ztrácí sílu, proto se řez provádí v době vegetačního klidu na konci zimy, ještě před rašením, nebo v létě po sklizni. Velké rány se hojí pomalu, a proto je lepší odstraňovat slabší větve.

V prvních letech se koruna vychovává podobně jako u jiných ovocných stromů. Vyberou se tři až čtyři silné, rovnoměrně rozmístěné kosterní větve a ostatní se odstraní u základu. U převislých kultivarů se výchova omezuje na odstraňování výhonů, které vyrůstají z podnože pod místem roubování.

U starších stromů se odstraňují jen suché, poškozené, křížící se a dovnitř rostoucí větve. Moruše plodí na mladém dřevě i na krátkých výhonech starších větví, takže silné zkracování úrodu nezlepší. Pokud je nutné strom snížit, dělá se to postupně během několika let, aby nevyhnal záplavu vlků.

Jak moruše hnojit a zalévat

Morušovník nemá velké nároky na živiny. Stačí každé jaro rozprostřít pod korunu vrstvu kompostu a mulčovat, což udržuje vlhkost a přirozeně vyživuje půdu. Silné hnojení dusíkem vede k bujnému růstu měkkých výhonů, které hůře vyzrávají a v zimě namrzají.

Zálivka je důležitá u mladých stromů a v době dozrávání plodů. Nedostatek vody v červnu a červenci se projeví menšími plody a jejich předčasným opadem. Zapěstovaný strom s hlubokými kořeny přečká i delší sucho, ale úroda bývá slabší a plody méně šťavnaté.

Zalévá se vydatně a méně často, aby voda pronikla do hloubky. Mulč z kompostu, štěpky nebo posekané trávy výrazně snižuje výpar a udržuje půdu kyprou. Mulč se dosypává jednou ročně a nemá se dotýkat kmene.

Jak moruše chránit v zimě

Bílá moruše běžné české zimy zvládá bez ochrany. Citlivější je černá moruše, hlavně v prvních letech po výsadbě, kdy může namrznout nevyzrálé dřevo konců výhonů. Poškozené části se na jaře vystříhají do zdravého dřeva a strom obvykle rychle obrazí.

Mladé stromky se chrání mulčem kolem kmene a v chladnějších polohách i obalením koruny netkanou textilií při silných mrazech. Kmínek je vhodné natřít nebo obalit, aby na něm při střídání slunečných dnů a mrazivých nocí nevznikaly praskliny. Postup popisuje článek o ochraně kmene ovocných stromů.

Morušovníky raší poměrně pozdě, a proto jim jarní mrazíky škodí méně než meruňkám nebo broskvoním. Lidová zkušenost dokonce říká, že když moruše vyraší, jsou mrazy za námi. V chladném roce se ovšem mohou poškodit i mladé listy a květy, a úroda je pak slabší.

Kdy a jak moruše sklízet

Moruše dozrávají postupně od konce června do srpna, podle druhu, odrůdy a polohy. Na jednom stromě jsou současně zelené, červené i zralé plody, a sklizeň proto trvá několik týdnů. Zralý plod je plně vybarvený, měkký a sám se odděluje od stopky.

Nejjednodušší je rozprostřít pod korunu čistou plachtu a větvemi lehce zatřást. Spadnou jen zralé plody, nezralé zůstanou na stromě. Sklízí se za sucha, protože mokré plody se rychle kazí a lepí na sebe, a sběr se opakuje každý den nebo obden.

Moruše jsou velmi křehké a skladují se jen krátce, zhruba do druhého dne v chladu. Proto se zpracovávají co nejdřív po sklizni, mrazí nebo suší. Pokud je úroda větší, než stihnete zpracovat, pomůže mražení na plechu po jednotlivých kusech, aby se plody neslepily.

Jak odstranit skvrny od moruší

Šťáva tmavých moruší obsahuje výrazná barviva, která se rychle vážou do vláken. Klíčové je jednat hned, dokud je skvrna čerstvá, a nepoužívat horkou vodu, která barvivo zafixuje. Oděv se nejprve propláchne zezadu studenou vodou, aby se šťáva vytlačila ven z látky.

Poté se na skvrnu nanese odstraňovač skvrn nebo tekutý prací prostředek, nechá se chvíli působit a oděv se vypere podle štítku. U bílých bavlněných věcí pomůže kyslíkové bělení, u barevných textilií je lepší postupovat opatrně a vyzkoušet prostředek na skrytém místě. Obecné zásady u organických skvrn popisuje článek jak odstranit skvrny od trávy.

Na dlažbě a betonu se skvrny odstraňují hůř. Pomáhá okamžité spláchnutí vodou a vydrhnutí kartáčem, zaschlé skvrny časem vybledne slunce a déšť. Spolehlivou prevencí je ale vhodné umístění stromu a pravidelný sběr spadaných plodů. Ruce od moruší očistí mýdlo a trocha citronové šťávy.

• Oblečení: hned propláchnout studenou vodou zezadu, pak odstraňovač skvrn a praní.
• Horká voda: nepoužívat, dokud skvrna nezmizí, barvivo by zafixovala.
• Bílá bavlna: kyslíkové bělení podle návodu na obalu.
• Dlažba: spláchnout vodou a vydrhnout kartáčem, dokud je šťáva čerstvá.
• Ruce: mýdlo a citronová šťáva, skvrny na kůži samy zmizí za den či dva.

Jak moruše ochránit před ptáky

Zralé moruše jsou oblíbenou potravou kosů, drozdů, špačků i vrabců. Na velkém stromě se o úrodu obvykle podělíte a ptáci stejně spotřebují jen část plodů. U menších stromů a převislých kultivarů se dá korunu přehodit sítí, která ptáky udrží mimo.

Síť se natahuje až ve chvíli, kdy plody začínají dozrávat, a musí být dobře napnutá a u země uzavřená, aby se do ní ptáci nezamotali. Volná síť je pro ptáky nebezpečná, a proto ji denně kontrolujte. Další způsoby popisuje článek o ochraně ovoce před ptáky.

S ptáky souvisí i skvrny. Trus ptáků, kteří se krmí morušemi, je výrazně zbarvený a barví parapety, auta a prádlo na šňůře. I to je dobrý důvod, proč morušovník nesázet těsně k domu nebo k místu, kde se suší prádlo.

Co vidíte	O co jde	Co s tím
strom kvete, ale plody se nevytvářejí	semenáč jen se samčími květy	koupit roubovanou odrůdu s ověřeným původem
konce výhonů na jaře suché a černé	namrzlé nevyzrálé dřevo	vystříhat do zdravého dřeva, méně dusíku
z řezných ran teče šťáva	řez v době proudění mízy	řezat v zimním klidu nebo po sklizni
plody malé a opadávají nezralé	sucho v době dozrávání	zalévat vydatně, mulčovat
hnědé skvrny na listech v mokrém létě	houbová nebo bakteriální skvrnitost	uklidit listí, prosvětlit korunu
výhony pod místem roubování	obrůstání podnože	odstranit u základu co nejdřív
tmavé skvrny na dlažbě a autě	opadané plody a ptačí trus	pravidelný sběr, strom mimo zpevněné plochy

Co se z moruší dá připravit

Moruše chutnají hlavně čerstvé, přímo ze stromu. Hodí se do ovocných salátů, na palačinky, do jogurtu a na koláče, kde je lze kombinovat s jiným letním ovocem. Tmavé moruše dodají výraznou barvu každému dezertu i smoothie.

Z moruší se vaří džemy a sirupy. Moruše mají málo pektinu a bílé i málo kyselin, proto se k nim přidává citronová šťáva nebo kyselejší ovoce, třeba rybíz. Obecné zásady vaření džemů popisuje článek džemy a marmelády, postup pro sirup článek o šťávách a sirupech z ovoce.

Bílé moruše se dají sušit jako rozinky, v sušičce při nižší teplotě nebo na slunci. Sušené plody vydrží několik měsíců a hodí se do müsli a pečiva. Moruše se také mrazí, nejlépe nejdřív volně na plechu a pak v uzavřených sáčcích.

Co si z toho odnést

Morušovník je nenáročný a dlouhověký strom, u kterého rozhoduje hlavně správné místo a výběr druhu. Shrnutí najdete v pěti bodech.

1. Pro chladnější oblasti volte bílou moruši, černou jen na teplé a chráněné místo.
2. Kupujte roubovanou odrůdu, semenáč může být jen samčí a nikdy neplodit.
3. Strom nesázejte nad terasu, chodník ani parkovací místo, plody barví.
4. Řežte minimálně a jen v zimním klidu nebo po sklizni, na jaře rány roní.
5. Sklízejte setřásáním na plachtu a plody zpracujte ještě týž den.

Časté otázky k pěstování moruší

Jaký je rozdíl mezi bílou a černou moruší?

Bílá moruše je otužilejší, roste rychleji a má sladší, mírnější plody různých barev. Černá moruše chce teplo, roste pomaleji a její tmavé plody mají výraznější sladkokyselou chuť.

Potřebuje morušovník opylovače?

Většina roubovaných odrůd plodí i jako jediný strom. Problém mohou mít semenáče bílé moruše, které nesou jen samčí květy.

Kdy moruše dozrávají?

Postupně od konce června do srpna podle druhu a polohy. Sklizeň trvá několik týdnů, protože plody nedozrávají najednou.

Jak se moruše sklízejí?

Nejlépe setřásáním na čistou plachtu rozprostřenou pod korunou. Spadnou jen zralé plody a sběr se opakuje každý den nebo obden.

Jak dlouho vydrží moruše po sklizni?

Jen krátce, v chladu zhruba do druhého dne. Proto se zpracovávají, mrazí nebo suší hned po sklizni.

Kdy se moruše řeže?

V době vegetačního klidu na konci zimy nebo v létě po sklizni. Na jaře při proudění mízy rány silně roní.

Je černá moruše mrazuvzdorná?

Méně než bílá, mladé stromy mohou v tuhých zimách namrzat. V chladnějších oblastech potřebuje chráněné a teplé místo.

Jak odstranit skvrny od moruší z oblečení?

Hned propláchnout zezadu studenou vodou a pak použít odstraňovač skvrn. Horká voda by barvivo zafixovala.

Jsou nezralé moruše jedovaté?

Nezralé plody mohou způsobit potíže s trávením, proto se jedí jen plně vyzrálé. Při potížích po větším množství volejte Toxikologické informační středisko na 224 919 293 nebo 224 915 402.

Kdy začne morušovník plodit?

Roubované stromy obvykle po několika letech od výsadby. Semenáče začínají plodit později a nemusí plodit vůbec.

Dá se moruše pěstovat v nádobě?

Krátkodobě ano, zejména pomalu rostoucí černá moruše nebo převislé kultivary. Dlouhodobě strom potřebuje volnou půdu a velkou nádobu je nutné v zimě chránit před promrznutím kořenů.

Proč moruše neplodí?

Nejčastěji jde o semenáč se samčími květy, mladý strom nebo nedostatek slunce. Úrodu snižují i namrzlé květy a sucho.

Dají se moruše mrazit?

Ano, nejlépe volně na plechu a pak v uzavřených sáčcích. Po rozmražení jsou měkké a hodí se na džemy, omáčky a koláče.

Co se z moruší dá připravit?

Džemy, sirupy, koláče, ovocné saláty a sušené plody. K moruším se přidává citron nebo kyselejší ovoce, protože mají málo kyselin a pektinu.