Výsadba thují: rozestupy, rýha a zálivka

Většina problémů s živým plotem z thují vzniká v den výsadby a projeví se až za tři az pět let. Nejčastěji jde o příliš husté sázení, špatnou hloubku a nerozrušený kořenový bal, tedy o věci, které se později nedají opravit. Rozestup je přitom rozhodnutí, ne odhad. Vychází z cílové šířky konkrétní odrůdy podle údaje pěstitele, a právě proto se nedá převzít z rady u sousedova plotu, kde roste něco jiného. Druhá věc, kterou se vyplatí udělat jinak než většina lidí: nesázet do jednotlivých jam, ale do souvislé rýhy. Rostliny pak prokořeňují společný pás připravené půdy.

Rozestup vychází z cílové šířky, ne z ceny sazenic

Hustší výsadba nedá plot dřív, jen dřív vyčerpá půdu. Rostliny si konkurují o vodu a živiny, uvnitř řady se drží vlhko a plot častěji hnědne, jak popisuje text o tom, proč thuje hnědnou a co s tím. Správný rozestup se odvíjí od šířky, kterou daná odrůda dosahuje v dospělosti. Údaj poskytuje pěstitel ke konkrétní odrůdě a je to jediný spolehlivý podklad, protože rozdíly mezi odrůdami jsou velké. Počítejte s dospělou rostlinou, ne se sazenicí v květináči. Mezera, která vypadá při výsadbě zbytečně velká, je za několik sezón zapojená.

Odstup od hranice pozemku a od zpevněných ploch

Plot roste do šířky na obě strany. Vysazený těsně na hranici bude po letech přesahovat k sousedovi a stříhání z druhé strany je věc dohody, ne samozřejmost. Podobně se počítá odstup od chodníku, obrubníku a vjezdu. Blízkost zpevněné plochy navíc znamená větší riziko zasolení půdy ze zimní údržby. Zvažte i budoucí přístup. K plotu je potřeba se dostat kvůli stříhání z obou stran a k tomu je nutný pruh, kde se dá stát.

Rýha místo jednotlivých jam

Souvislá rýha po celé délce plotu je oproti jednotlivým jámám znatelně lepší. Kořeny prorůstají připravenou půdou souvisle a plot se zapojí rychleji a rovnoměrněji. Rýha se kope výrazně širší než kořenové baly a její dno se nakypří. V jílovité půdě je vhodné prořezat stěny, aby nezůstala hladká vyhlazená plocha, kterou kořeny nepřerostou. Výkopek se promíchá s uleželým kompostem. Zásady práce s půdou popisuje text o tom, jak zlepšit půdu na zahradě, a pod živý plot platí stejně.

Krok výsadby	Jak to udělat	Častá chyba
Rozestup	podle cílové šířky odrůdy	hustě, aby byl plot dřív
Odstup od hranice	počítat s dospělou šířkou	sázet těsně na hranici
Výkop	souvislá široká rýha	jednotlivé úzké jámy
Kořenový bal	namočit a rozrušit	zasadit suchý a stočený
Hloubka	kořenový krček na úrovni terénu	zasypat krček zeminou
Zálivka	vydatně a s odstupem	krátce a denně

Bal se namáčí a rozrušuje

Kontejnerované rostliny mívají kořeny stočené po obvodu balu. Zasazené bez rozrušení v tomhle tvaru zůstanou a rostlina se do okolní půdy nikdy pořádně nerozroste. Bal se proto před výsadbou namočí, dokud přestanou unikat bublinky, a po obvodu se opatrně rozruší. Suchý bal navíc vodu odpuzuje a zalévání ho neprosytí. U prostokořenných rostlin platí ještě přísněji, že kořeny nesmí vyschnout. Mezi vyzvednutím a výsadbou se drží ve vlhku, ne na slunci na trávníku.

Hloubka: krček zůstává na úrovni terénu

Rostlina se sází tak, aby přechod kořenů v kmínek zůstal na úrovni okolního terénu. Zasypaný krček znamená trvale vlhkou kůru a postupné chřadnutí. Pomůže položit přes rýhu rovnou lať a hloubku podle ní zkontrolovat před zasypáním. Po sednutí zeminy rostliny mírně klesnou, s čímž se počítá dopředu. Po zasypání se zemina jen přitlačí, nedusá. Utužená půda kolem kořenů omezuje přístup vzduchu, který kořen potřebuje stejně jako vodu.

Zálivka v prvních sezónách rozhoduje

Thuje mají mělký kořenový systém a v prvních letech si vodu z okolí neumí vzít. Zálivka proto není doplňková péče, ale podmínka, aby plot přežil první sucho. Zalévá se vydatně a s odstupem několika dní, ne malými dávkami denně. Povrchová zálivka vede k mělkému kořenění a takový plot je pak trvale zranitelný. Podél řady pomáhá mělká zálivková rýha, aby voda neutíkala do stran. Stejná logika jako u výsadby ovocného stromu, jen v pásu místo v kruhu.

Mulč ano, ke kmínku ne

Vrstva mulče podél řady drží vlhkost, tlumí výpar a omezuje konkurenci trávy. Je to jedno z mála opatření, které pomáhá po celou dobu života plotu. Kolem samotných kmínků se ale nechává volný prstenec. Mulč nahrnutý ke kmínku drží kůru vlhkou a vytváří úkryt pro hlodavce. S výživou se v prvním roce nespěchá. Rostlina nejdřív musí zakořenit a přehnojený plot bujně roste na úkor odolnosti.

Co na výsadbu navazuje v dalších letech, ukazuje rozcestník o tom, co se dá napravit a co ne.

Kontrolní seznam výsadby thují

• Znám cílovou šířku konkrétní odrůdy podle údaje pěstitele.
• Rozestup jsem odvodil od dospělé šířky, ne od sazenice.
• Počítám s odstupem od hranice pozemku i od zpevněných ploch.
• Mám zajištěný přístup k plotu z obou stran kvůli stříhání.
• Sázím do souvislé široké rýhy s nakypřeným dnem.
• Bal je namočený a po obvodu rozrušený.
• Kořenový krček zůstal na úrovni terénu.
• Zeminu jsem přitlačil, nedusal.
• Podél řady je zálivková rýha a zalévám vydatně s odstupem.
• Mulč nesahá ke kmínkům, je kolem nich volný prstenec.

Smaragd, Brabant a další kultivary

Na živé ploty se u nás sázejí hlavně kultivary zeravu západního. Nejrozšířenější jsou Smaragd, Brabant a Columna, doplňuje je žlutozelený Golden Smaragd. Smaragd roste pomalu, je štíhlý a drží úzký kuželovitý tvar i bez častého stříhání. Brabant roste rychle, je výrazně širší a bez pravidelného řezu zabere hodně místa. Rozestup se proto neodvozuje od velikosti sazenice v kontejneru, ale od šířky, kterou kultivar za několik let dosáhne. Tabulka uvádí orientační hodnoty pro živý plot. Rozhodující zůstává údaj pěstitele ke konkrétní odrůdě, protože se liší podle školky i podle toho, jak často se plot bude stříhat.

Kultivar	Roční přírůstek	Šířka v plotu	Orientační rozestup
Smaragd	kolem 15 až 25 cm	zhruba 1 až 1,5 m	50 až 70 cm
Golden Smaragd	kolem 10 až 15 cm	zhruba 0,8 až 1,2 m	50 až 60 cm
Columna	kolem 20 až 30 cm	zhruba 1 až 1,5 m	60 až 80 cm
Brabant	kolem 30 až 50 cm	zhruba 2 m a více	70 až 90 cm

Kolik sazenic na metr plotu

Počet sazenic se spočítá jako délka plotu dělená zvoleným rozestupem. Pro dvacet metrů plotu ze Smaragdu s rozestupem šedesát centimetrů to vychází na zhruba třicet čtyři kusů. Vyplatí se koupit jednu až dvě sazenice navíc. Pokud některá v prvním roce uhyne, náhradní kus stejného stáří a velikosti se v plotu ztratí. Dvouřadá výsadba do cikcaku se u thují dělá jen výjimečně, u širokých kultivarů zbytečně zabírá místo. Hustota se dosahuje správným rozestupem, ne druhou řadou.

Kdy thuje sázet

Kontejnerované thuje lze sázet téměř celý rok, kromě období mrazu a velkých veder. Nejvhodnější je začátek podzimu, tedy září a říjen, a jaro od března do května. Podzimní výsadba má výhodu v teplé půdě a pravidelných srážkách. Thuje stihnou zakořenit, než přijde zima. Letní výsadba je možná, ale vyžaduje velmi pečlivou zálivku. Sazenice v horku rychle vysychají a první týdny jsou kritické.

Kontejner, nebo bal

Thuje se prodávají v kontejnerech nebo s kořenovým balem obaleným jutou. Kontejnerované sazenice se ujímají snáz a lze je sázet déle během roku. Balové sazenice bývají větší a levnější v přepočtu na výšku, ale sázejí se hlavně na jaře a na podzim. Juta se po zasazení nechá na balu a jen se uvolní u krčku, časem se rozloží. Pokud je bal obalený syntetickou síťovinou nebo drátěným košem, síťovina se odstraní nebo alespoň rozstřihne. Nerozložitelný materiál by škrtil kořeny.

Půda a její příprava

Thuje nejlépe rostou v hlubší, humózní a stále mírně vlhké půdě. Snášejí i vápenitou půdu, ale v suché písčité nebo těžké zamokřené trpí. Na chudé a písčité půdě se do rýhy přidá kompost, na těžké jílovité naopak písek a hrubší organická hmota. Cílem je půda, která drží vodu, ale nezamokřuje. Kyselost půdy lze ověřit jednoduchým testem. Postup popisuje článek o měření pH půdy na zahradě.

Hnojení po výsadbě

Hned po výsadbě se thuje nehnojí minerálním hnojivem. Soli by poškodily mladé kořeny, které teprve prorůstají do okolní půdy. První přihnojení se provádí až na jaře po zakořenění, ideálně hnojivem pro jehličnany s hořčíkem. Nedostatek hořčíku se projevuje žloutnutím a hnědnutím. Hnojí se do konce července. Pozdní hnojení podporuje růst, který nestihne vyzrát před zimou.

Zimní vysychání

Thuje jsou stálezelené a i v zimě odpařují vodu. Když je půda zamrzlá a svítí slunce, rostlina vodu nemůže přijmout a jehlice hnědnou. Nově vysazený plot je proto před zimou potřeba vydatně zalít, zvlášť po suchém podzimu. Zalévá se naposledy před zamrznutím půdy. Hnědnutí na jaře po zimě má často právě tuto příčinu. Podrobnosti a další důvody rozebírá článek o tom, proč thuje hnědnou a co s tím dělat.

Ochrana v prvním roce

Mladé thuje jsou v prvním roce citlivé na silné slunce a vítr, zvlášť na otevřeném a větrném místě. Plot se dá ze strany větru a jižního slunce chránit stínovkou. Stínovka se připevní na kolíky v odstupu od rostlin, aby mezi ní a jehličím proudil vzduch. Na rostlinách přímo ležet nemá. Po zakořenění, obvykle ve druhém roce, se ochrana odstraní. Rostliny si pak na podmínky stanoviště zvyknou samy.

Psí moč a posyp

Thuje u chodníku a vstupu často hnědnou ve spodní části. Příčinou bývá psí moč nebo zimní posypová sůl, které poškozují kořeny i jehlice. Poškození se objevuje na výšku psa nebo v pruhu, kam dopadá sníh z chodníku. Postižené části se obvykle nezazelenají. Pomáhá nízká zábrana, například dřevěný plůtek nebo pás kamenů, a odstup plotu od chodníku. Pro místa se solí je lepší zvolit odolnější dřevinu.

První řez a tvarování

V roce výsadby se thuje nestříhají, rostliny potřebují sílu na zakořenění. Tvarovat se začíná od druhého roku. Zkracují se hlavně boční výhony, aby plot zhoustl. Vrchol se nezkracuje, dokud plot nedosáhne požadované výšky. Jak a kdy stříhat vzrostlý plot, popisuje článek o stříhání živého plotu. Thuje se nestříhají do starého dřeva, ze kterého neobrážejí.

Kořenová konkurence

Thuje vysazené u vzrostlých stromů nebo u souvislé zídky rostou pomaleji a snáz vysychají. Stromy odebírají vodu i živiny. Na takových místech se sází v odstupu, zalévá se vydatněji a počítá se s pomalejším zapojením plotu. Pomáhá také mulč. Pokud je místo navíc stinné, bývá lepší volbou jiná dřevina. Přehled možností shrnuje článek o tom, jakou dřevinu na živý plot vybrat.

Kdy thuje nevolit

Thuje nejsou vhodné do suchých písčitých poloh bez možnosti zálivky, do plného stínu a na místa se silným zasolením. Tam hnědnou a řídnou. Nevhodné jsou také tam, kde plot musí zůstat úzký a kde se počítá s občasným radikálním zmlazením. Thuje ze starého dřeva neobrážejí. Alternativou je tis, který snese stín i silný řez, nebo opadavý habr a ptačí zob. Zmlazování plotů popisuje článek o zmlazení živého plotu.

Výsadba do svahu

Ve svahu voda rychle odtéká a thuje v horní části plotu vysychají víc než dole. Rostliny se proto sázejí do mírně zahloubených terásek nebo za malý val na spodní straně. Val zadrží vodu při zálivce i dešti a nasměruje ji ke kořenům. Po zapojení plotu se může postupně srovnat. Na prudkých svazích je vhodné zvážit kapkovou závlahu. Ruční zálivka tam většinou steče po povrchu dřív, než se vsákne.

Choroby a škůdci thují

Kromě hnědnutí ze sucha a mrazu mohou thuje napadnout houbové choroby, které způsobují odumírání koncových výhonů. Postižené části se vystřihnou a plot se nemá stříhat za mokra. Ze škůdců se objevují mšice a klíněnky, jejichž larvy vyžírají jehlice zevnitř. Napadené výhony mají průsvitné, později hnědé špičky. Většina problémů souvisí s oslabením stresem, tedy suchem, přehuštěním nebo nevhodným místem. Proto je správná výsadba nejlepší prevencí.

Jak plot vypadá po letech

V prvním roce thuje zakořeňují a nad zemí rostou jen málo. Mezery mezi rostlinami jsou výrazné a plot působí řídce. Ve druhém a třetím roce začnou přirůstat naplno a mezery se zapojují. Smaragd bývá zapojený za tři až pět let, Brabant dřív. Po zapojení se plot udržuje pravidelným stříháním. Kdo zvolil správný rozestup, nemusí řešit vzájemné utlačování rostlin ani holé spodní části.

Thuje v nádobách na terase

Thuje lze pěstovat i ve velkých nádobách jako zelenou clonu na terase nebo balkoně. Nádoba musí mít objem alespoň několika desítek litrů a odtok vody. V nádobě thuje vysychají mnohem rychleji než v zemi, v létě se zalévají i denně. V zimě jsou ohrožené promrznutím kořenů, takže se nádoby obalují. Každé dva až tři roky se obnovuje substrát a přihnojuje se hnojivem pro jehličnany. Bez toho rostliny v nádobě postupně řídnou.

Zálivka kapkovou hadicí

U delšího plotu se vyplatí položit podél rostlin kapkovou nebo průsakovou hadici pod mulč. Voda se dostane rovnoměrně ke všem kořenům a neodtéká po povrchu. Hadice se zapíná na delší dobu, aby se provlhčila celá kořenová zóna. Krátké časté zalévání vlhčí jen povrch a kořeny pak zůstávají mělko.

FAQ k výsadbě thují

Jak daleko od sebe sázet thuje?

Rozestup se odvíjí od cílové šířky konkrétní odrůdy podle údaje pěstitele, ne od jednoho univerzálního čísla. Rozdíly mezi odrůdami jsou velké, proto se rada ze sousedovy zahrady nedá převzít, pokud tam neroste totéž.

Není lepší sázet hustěji, aby byl plot dřív?

Ne. Hustá výsadba plot neurychlí, jen zvýší konkurenci o vodu a živiny a omezí proudění vzduchu uvnitř řady. Obojí patří k častým příčinám hnědnutí. Mezera, která při výsadbě vypadá velká, se během několika sezón zapojí.

Je lepší rýha, nebo jednotlivé jámy?

Souvislá rýha po celé délce plotu. Kořeny prorůstají připravenou půdou plynule a plot se zapojí rychleji a rovnoměrněji. Rýha se kope výrazně širší než baly, dno se nakypří a v jílovité půdě se stěny prořežou.

Musím rozrušit kořenový bal?

Ano. Kontejnerované rostliny mívají kořeny stočené po obvodu a bez rozrušení v tomhle tvaru zůstanou, takže se do okolní půdy nerozrostou. Bal se navíc před výsadbou namočí, protože suchý substrát vodu odpuzuje.

Jak hluboko thuje sázet?

Tak, aby přechod kořenů v kmínek zůstal na úrovni okolního terénu. Zasypaný krček znamená trvale vlhkou kůru a postupné chřadnutí. Hloubku ověřte latí položenou přes rýhu ještě před zasypáním.

Kdy je vhodná doba na výsadbu?

Vhodné je období, kdy je půda prostupná a rostliny nejsou vystavené extrémnímu horku, tedy zpravidla podzim nebo jaro. Podzimní termín dává rostlinám čas zakořenit před sezónou, jarní se hodí tam, kde jsou zimy tvrdé.

Jak zalévat nově vysazený plot?

Vydatně a s odstupem několika dní, ne malými dávkami denně. Thuje mají mělký kořenový systém a v prvních letech si vodu z okolí neumí vzít. Podél řady pomáhá mělká zálivková rýha, aby voda neutíkala do stran.

Mám plot hned po výsadbě přihnojit?

V prvním roce se s výživou nespěchá. Rostlina musí nejdřív zakořenit a přehnojený plot roste bujně na úkor odolnosti. Důležitější než hnojení je v téhle fázi zálivka a mulč, který drží vlhkost.

Jaký je rozdíl mezi Smaragdem a Brabantem?

Smaragd roste pomalu a zůstává úzký, Brabant roste rychle a je výrazně širší.

Kolik thují potřebuji na metr?

Délka plotu dělená rozestupem. U Smaragdu s rozestupem šedesát centimetrů zhruba dvě sazenice na metr.

Mám z balu odstranit jutu?

Jutu lze nechat, rozloží se. Syntetická síťovina nebo drát se odstraní.

Proč thuje hnědnou u chodníku?

Nejčastěji kvůli psí moči nebo posypové soli.

Kdy thuje poprvé stříhat?

Od druhého roku po výsadbě, nejdřív boční výhony.

Mám thuje na zimu zalít?

Ano, zvlášť po suchém podzimu, naposledy před zamrznutím půdy.