Sušení okrasných tykviček a kalabas
Okrasné tykvičky mají hrbolaté, pruhované, dvoubarevné i hruškovité plody, které na podzim zdobí stoly, věnce a vchody. Nejedí se, ale správně usušené vydrží jako dekorace měsíce, tvrdoslupké kalabasy i roky. Rozdíl mezi tykvičkou, která za tři týdny zplesniví a propadne se, a tykvičkou, která na jaře chrastí semínky, je v době sklizně, v čistotě a v trpělivosti při sušení. Tento návod popisuje, jak tykvičky sklidit, očistit a usušit, co dělat s plísní na povrchu, jak poznat hotovou tykev a jak ji potom ošetřit nebo nabarvit.
V kostce
- Tykvičky se sklízejí zralé, se zasychající stopkou, před mrazem.
- Suší se na vzdušném a teplém místě, trvá to týdny až měsíce.
- Plíseň na povrchu je při sušení normální.
- Hotová tykev je lehká a semena uvnitř chrastí.
- Měkká a propadlá tykev hnije a patří do kompostu.
- Okrasné tykvičky nejsou jedlé.
Co v článku najdete
- Okrasné tykvičky a kalabasy nejsou totéž
- Kdy tykvičky sklízet
- Jak tykvičky sklidit
- Omytí a dezinfekce
- Kde tykve sušit
- Průběh sušení
- Plíseň na povrchu je normální
- Jak poznat hotovou tykev
- Čištění usušené tykve
- Povrchová úprava
- Nejčastější chyby při sušení
- Lufa, houba ze zahrady
- Uskladnění hotových tykví
- Tykvičky v dekoraci
- Ptačí budka z kalabasy
- Proč okrasné tykvičky nejíst
- Pěstování na příští rok
- Časté otázky o sušení tykviček
Okrasné tykvičky a kalabasy nejsou totéž
Pod názvem okrasné tykve se prodávají dvě skupiny rostlin. Drobné barevné tykvičky patří k dýni obecné, stejně jako cukety a halloweenské dýně. Mají poměrně měkkou dužninu a zcela vyschnout nemusí. Kalabasy neboli lahvovité tykve patří k samostatnému rodu, botanicky jde o lagenárii obecnou, lidově tykev lahvovitou. Mají bílé květy otevírající se večer a plody s tvrdou, dřevnatou skořápkou. Z kalabas se odedávna vyrábějí nádoby, lžíce, hudební nástroje a ptačí budky. Po usušení jsou lehké, pevné a vydrží roky.
| Skupina | Příklady tvarů | Slupka | Po usušení | Výdrž |
|---|---|---|---|---|
| drobné okrasné tykvičky | hrušky, koule, bradavičnaté | středně tvrdá | často jen povrchově, někdy zcela | měsíce |
| turbanové a korunkové tykve | turban, korunka s výběžky | tvrdší | zčásti, velké kusy hůř | měsíce |
| kalabasy lahvovité | láhev, kyj, labuť, kulatá | dřevnatá | zcela, semena chrastí | roky |
| lufa | protáhlé válcovité plody | tenká | vláknitá houba po oloupání | roky |
Kdy tykvičky sklízet
Tykvičky se sklízejí plně zralé, když stonek u plodu zhnědne a zdřevnatí a slupka je tvrdá a nejde snadno promáčknout nehtem. Nezralé plody se při sušení scvrknou a zhnijí. Sklízí se před prvním mrazem. Plody poškozené mrazem mají sklovité, měkké skvrny a do sušení se nehodí. Kalabasy potřebují dlouhou teplou sezónu. V českých podmínkách se plody nechávají na rostlině co nejdéle, pokud předpověď nehlásí mráz. Lehký chlad jim nevadí, mráz ano.
Jak tykvičky sklidit
Plody se odřezávají nůžkami nebo nožem i se stopkou dlouhou několik centimetrů. Nevytrhávají se, utržená stopka nechá ránu, kterou vnikne hniloba. Za stopku se tykve nenosí, u těžších kusů by se ulomila. Plody se pokládají do bedýnky vedle sebe, ne na hromadu. Poškrábané, otlučené nebo nahnilé kusy se oddělí. Dají se ještě použít na krátkodobou dekoraci, na sušení se nehodí.
Omytí a dezinfekce
Po sklizni se tykve omyjí vlažnou vodou s trochou saponátu a měkkým hadříkem nebo houbičkou, aby z povrchu zmizela hlína. Kartáč s tvrdými štětinami by poškrábal slupku. Pak se otřou roztokem, který omezí plísně: například vodou s octem, nebo lihem. Používá se hadřík, tykve se v roztoku nenamáčejí. Tykve se osuší utěrkou a nechají oschnout na vzduchu. Na povrchu nesmí zůstat voda, zvlášť v okolí stopky.
Kde tykve sušit

Sušárna musí být suchá, vzdušná a mimo přímé slunce. Vyhovuje půda, suchá garáž, kůlna nebo komora. Mráz tykvím škodí, ideální je místnost, kde nemrzne. Tykve se kladou na rošt, síťku nebo lísky, aby k nim ze všech stran proudil vzduch. Nesmějí se dotýkat, na místech dotyku vzniká vlhko a plíseň. Kalabasy se dají zavěsit za stopku na provázek. Visící plody schnou rovnoměrněji a nezplesniví na spodní straně.
Průběh sušení
Sušení probíhá ve dvou fázích. V první, zhruba za jeden až dva týdny, ztvrdne povrch a slupka změní odstín. Tykev je v tuto chvíli na dotek suchá, ale uvnitř plná vody. Ve druhé fázi se odpařuje voda z dužniny slupkou ven. U drobných tykviček trvá několik týdnů až tři měsíce, u velkých kalabas čtyři až šest měsíců, výjimečně déle. Během sušení se tykve jednou týdně otáčejí a prohlížejí. Měkké, propadlé nebo mokvající kusy se hned vyřadí, aby hniloba nepřeskočila na sousední.
| Typ plodu | První fáze, ztvrdnutí povrchu | Celkové sušení |
|---|---|---|
| drobné tykvičky | 1 až 2 týdny | 3 týdny až 3 měsíce |
| turbanové tykve | 2 týdny | 2 až 4 měsíce, často jen povrchově |
| malé kalabasy | 2 týdny | 2 až 4 měsíce |
| velké kalabasy | 2 až 3 týdny | 4 až 6 měsíců i déle |
| lufa na rostlině | dozrává na rostlině | po sklizni oloupat a vysušit za dny |
Plíseň na povrchu je normální
★ Plíseň při sušení
Na povrchu sušící se tykve se často objeví skvrnitá plíseň. Je to běžná součást sušení a slupka pod ní tvrdne. Tykev ale musí zůstat pevná. Po dosušení plíseň smyjte a povrch přebruste.
U kalabas se během sušení na povrchu téměř vždy objeví plíseň, šedé, černé nebo bílé skvrny i mapy. Pokud je slupka pevná a tykev netvrdne na dotek měkce, jde o povrchovou plíseň a sušení pokračuje. Plíseň často na slupce vytvoří zajímavé mramorování, které zůstane i po očištění. Mnoho výrobců dekorací ho považuje za ozdobu. Problém nastává, když tykev změkne, propadne se, mokvá nebo zapáchá. Takový plod hnije zevnitř a vyhodí se. Při práci s plesnivými tykvemi se nosí rukavice a u silné plísně i rouška, spory dráždí dýchací cesty.
Jak poznat hotovou tykev
Usušená tykev je výrazně lehčí, než byla při sklizni, na poklep zní dutě a semínka uvnitř při zatřesení chrastí. Slupka je tvrdá a nejde promáčknout. Drobné okrasné tykvičky se někdy nevysuší úplně a zůstanou jen s tvrdou slupkou. I tak vydrží několik měsíců, pak ale mohou změknout. Kalabasa, která chrastí, je hotová a dá se dále zpracovat. Pokud nechrastí a je stále těžká, potřebuje další týdny.
Čištění usušené tykve
Z hotové tykve se povrchová vrstva s plísní odstraní drátěnkou nebo hrubou houbičkou pod teplou vodou. Slupka je pod ní světle hnědá a hladká. Tvrdé skvrny se dají lehce přebrousit jemným smirkovým papírem. Pak se tykev nechá znovu oschnout. Dřevnatou kalabasu lze vrtat, řezat pilkou a brousit jako dřevo. Při řezání se používá respirátor, prach z tykví dráždí dýchací cesty.
Povrchová úprava
Usušené tykve se dají natřít včelím voskem, lněným olejem nebo bezbarvým lakem. Vosk dává matný přirozený lesk, lak vysoký lesk a lepší ochranu. Barvit se dají akrylovými barvami, mořidlem na dřevo nebo kůži. Barva drží lépe na obroušeném a odmaštěném povrchu. Drobné tykvičky, které nejsou dokonale suché, se nelakují. Lak by uzavřel vlhkost uvnitř a urychlil hnilobu, proto je lepší je nechat přirozené.
Nejčastější chyby při sušení
⚠ Nejčastější chyba
Tykvičky se nesuší v uzavřené krabici, v igelitu ani v kupě. Bez proudění vzduchu shnijí dřív, než uschnou. Rozložte je na rošt nebo zavěste tak, aby se nedotýkaly.
Nejčastější chybou je sklizeň nezralých plodů. Zelená, měkká tykvička z konce léta se nevysuší, ale scvrkne a zhnije během několika týdnů. Druhou chybou je sušení v teplé, vytápěné místnosti nebo u topení. Povrch vyschne příliš rychle, uzavře vlhkost uvnitř a plod může popraskat nebo zhnít zevnitř. Třetí chybou je těsné skladování v misce nebo v krabici. Tykve, které se dotýkají, plesniví na styčných plochách a hniloba se šíří z jedné na druhou.
Lufa, houba ze zahrady
Lufa je příbuzná tykví a pěstuje se kvůli vláknité kostře plodů. Plody se nechají dozrát na rostlině, až zežloutnou, zlehčí a slupka začne hnědnout a oddělovat se. Po sklizni se slupka odloupe, semena se vytřepou a vláknitá kostra se propláchne vodou a usuší. Vznikne přírodní mycí houba do koupelny i kuchyně. Lufa potřebuje ještě delší a teplejší sezónu než kalabasy, v našich podmínkách se daří hlavně ve skleníku nebo na velmi teplém a chráněném místě.
Uskladnění hotových tykví
Usušené kalabasy se skladují v suchu a bez přímého slunce, které vybledí jejich barvu. Vlhko jim škodí i po vysušení, na povrchu se znovu objeví plíseň. Drobné tykvičky, které se nevysušily úplně, se na jaře zkontrolují a měkké kusy se vyhodí. Pevné vydrží do další sezóny, ale s přibývajícím časem ztrácejí barvu. Pro dekoraci na další podzim se dají usušené tykvičky uložit do papírové krabice proložené novinami, každá zvlášť. Plastové sáčky a uzavřené krabice nejsou vhodné.
Tykvičky v dekoraci
Tykvičky se hodí do podzimních věnců, do misek na stůl, ke vchodu vedle dýní a chryzantém nebo do aranžmá se sušeným listím a šiškami. Ve věnci se připevňují drátkem kolem stopky nebo tavným lepidlem. Do věnce se dávají usušené, čerstvé tykve by pod váhou ztěžkly a mohly zhnít. Dekorace z dýní na Halloween a do Dušiček popisuje článek jak vyřezat dýni na Halloween, kde je i tip, jak skombinovat vyřezané a nevyřezané dýně.
Ptačí budka z kalabasy
Z velké, dokonale usušené kalabasy se vyrábí tradiční ptačí budka. Do boční stěny se vyvrtá vletový otvor a na dně několik malých otvorů pro odvod vody. Průměr otvoru se volí podle ptáka, pro sýkoru modřinku asi 26 až 28 milimetrů, pro koňadru kolem 32 milimetrů. Semínka a suchá dřeň se otvorem vytřesou. Budka se zavěsí za stopku nebo za provázek provlečený horní částí. Vydrží několik sezón, pak se vymění. Obecné zásady vyvěšování a čištění budek jsou v článku o podzimním čištění ptačích budek.
Proč okrasné tykvičky nejíst
Okrasné tykvičky obsahují hořké látky kukurbitaciny, které dráždí trávicí trakt a ve větším množství způsobují zvracení a průjem. Proto se nejedí ani jejich semínka. Dekorace z tykví by neměla být na dosah malých dětí a zvířat, která by ji mohla okusovat. Psi a kočky si na nich sice obvykle nepochutnají, ale zkusit to mohou. Okrasné tykvičky se také nepěstují v blízkosti cuket a dýní, pokud z nich chcete sbírat semínka. Zkřížením mohou vzniknout hořké plody. Více v článku o dýňových semínkách.
Pěstování na příští rok
Okrasné tykvičky se pěstují jako dýně: předpěstují se v dubnu a po zmrzlých se vysazují na slunné místo s dostatkem živin. Rostou rychle a pnou se, takže se hodí na plot, pergolu nebo oblouk. Kalabasy potřebují teplo a dlouhou sezónu, proto se vyplatí je předpěstovat dříve a vysadit na nejteplejší místo zahrady. Plody pěstované na oblouku zůstávají rovné a čisté. Postup od výsevu po sklizeň je stejný jako u jedlých druhů a popisuje ho článek pěstování dýní.
Další návody o dýních, tykvích i o ptácích na podzimní zahradě spojuje rozcestník dýně a ptáci na podzim a v zimě.
Časté otázky o sušení tykviček
Jak dlouho se suší okrasné tykvičky?
Drobné tři týdny až tři měsíce, velké kalabasy čtyři až šest měsíců.
Kde tykvičky sušit?
Na suchém, vzdušném místě bez přímého slunce a mrazu, na roštu.
Je plíseň na tykvi při sušení problém?
Povrchová plíseň je normální, problém je až měknutí a zápach.
Jak poznám usušenou tykev?
Je lehká, tvrdá a semínka uvnitř chrastí.
Musím tykvičky před sušením umýt?
Ano, vodou se saponátem a pak otřít octem nebo lihem.
Kdy tykvičky sklízet?
Plně zralé, se zdřevnatělou stopkou, před prvním mrazem.
Proč moje tykvičky zplesnivěly a zhnily?
Byly nezralé, poškozené, mokré nebo se dotýkaly.
Dá se tykev lakovat?
Ano, jen pokud je dokonale suchá, jinak uvnitř zhnije.
Čím tykve natřít?
Včelím voskem, lněným olejem, lakem nebo akrylovou barvou.
Jsou okrasné tykvičky jedlé?
Ne, obsahují hořké kukurbitaciny.
Co je kalabasa?
Lahvovitá tykev s dřevnatou skořápkou, po usušení vydrží roky.
Dá se z kalabasy udělat budka?
Ano, po úplném usušení s vletovým otvorem podle druhu ptáka.
Můžu sušit tykve v troubě?
Ne, uvaří se zevnitř a zhnijí.
Vadí tykvím mráz?
Ano, zmrzlé plody změknou a na sušení se nehodí.
