Šeflera: pěstování, řez a řešení opadávání listů
Šeflera shazuje listy nejčastěji po přestěhování, v chladném průvanu nebo když stojí v mokrém substrátu. Je to jedna z nejodolnějších velkých pokojových rostlin a na změnu podmínek reaguje právě opadem. Dobrá zpráva je, že obráží i ze starého dřeva a po nápravě péče se rychle zazelená.
Pod názvem šeflera se prodávají dva odlišné druhy. Šeflera stromkovitá (Schefflera arboricola) má drobné lístky a roste jako hustý keř, šeflera paprsčitá (Schefflera actinophylla) tvoří mohutné listy a dorůstá do stromu. Obě mají dlanitě složené listy, které připomínají deštník.
Článek vysvětluje, jak oba druhy rozlišit, proč šeflera opadává a jak na to reagovat, jak ji řezat do husté koruny, množit a přezimovat. Na konci je tabulka příznaků a odpovědi na nejčastější otázky.
V kostce
- Opad listů spouští hlavně změna místa, průvan, chlad a přelití.
- Dva druhy: stromkovitá s drobnými lístky a paprsčitá s velkými listy.
- Světlo: jasné rozptýlené, stromkovitá snese i část přímého slunce.
- Řez: snese i hluboké zkrácení, obráží ze starých stonků.
- Teplota: stromkovitá snese v zimě 12 až 15 °C, paprsčitá chce tepleji.
- Jedovatost: pro kočky a psy dráždivá, mimo dosah zvířat.
Co v článku najdete
Šeflera stromkovitá, nebo paprsčitá
Šeflera stromkovitá má listy složené z pěti až deseti lístků dlouhých zhruba deset centimetrů. Roste hustě, dobře se tvaruje a je nejčastější šeflerou v obchodech. Pestrolisté kultivary jako ‚Gold Capella‘ nebo ‚Janine‘ mají žluté a krémové skvrny.
Šeflera paprsčitá má lístky dlouhé až třicet centimetrů a v bytě během několika let doroste ke stropu. Potřebuje víc místa, víc tepla a víc světla. Hodí se do velkých prostor, zimních zahrad a kanceláří.
Péče je u obou druhů podobná, liší se hlavně odolností vůči chladu a velikostí. Pokud si nejste jistí, porovnejte velikost lístků. Pod dvanáct centimetrů jde téměř jistě o šefleru stromkovitou.
Proč šeflera shazuje listy
Šeflera je citlivá na náhlé změny a každou z nich řeší opadem části listů. Typicky po přinesení z obchodu, po přesunu k jinému oknu, po otevření okna v zimě nebo po přesazení. Opad v takovém případě trvá dva až čtyři týdny a pak se zastaví.
Pokud opadávají zelené listy, jde obvykle o šok ze změny, chlad nebo průvan. Pokud nejdřív žloutnou a pak opadnou, podezírejte přelití a poškozené kořeny. Hnědé suché listy ukazují na přeschnutí nebo velmi suchý vzduch.
Nejhorší reakcí na opad je další zálivka a přestěhování. Nejdřív zkontrolujte vlhkost substrátu v hloubce, zda rostlina nestojí v průvanu a zda nezměnila místo. Pak ji nechte v klidu na jednom světlém místě.
⚠ Nestěhujte ji znovu
Když šeflera po přestěhování shazuje listy, lidé ji často stěhují dál a hledají lepší místo. Každá další změna ale opad prodlouží. Vyberte jedno jasné místo bez průvanu a nechte ji tam aspoň měsíc, i když zatím vypadá hůř.
Světlo
Šeflera roste nejlépe v jasném rozptýleném světle u východního, západního nebo odstíněného jižního okna. Šeflera stromkovitá snese i několik hodin přímého ranního nebo večerního slunce. Polední slunce za sklem v létě pálí hlavně pestrolisté kultivary.
V šeru se šeflera vytahuje, prodlužuje řapíky a řídne. Pestrolisté kultivary ztrácejí žlutou kresbu. Rostlina se také natáčí k oknu, proto ji jednou za pár týdnů pootočte o čtvrt otáčky.
V zimě je v bytě světla výrazně méně. Šefleru postavenou v létě dál od okna v zimě přesuňte blíž ke sklu, ale ne ke studenému sklu nad radiátorem.
Zálivka
Zalévejte, až proschne horní třetina substrátu. U velké šeflery ve vysokém květináči kontrolujte vlhkost dřevěnou špejlí zasunutou do hloubky, povrch schne mnohem rychleji než spodek. Zalijte vydatně a přebytečnou vodu z obalu vylijte.
V létě na světle bývá zálivka potřeba jednou týdně, v zimě v chladnější místnosti jednou za dva až tři týdny. Chladný mokrý substrát je pro šefleru nebezpečnější než krátké sucho.
Když jsou kořeny poškozené přelitím, postupujte podle článku o kořenové hnilobě pokojových rostlin. Šeflera má silný kořenový systém a zotaví se i z vážnějšího poškození.
Teplota a přezimování
Šeflera stromkovitá snese v zimě teplotu kolem 12 až 15 °C a krátkodobě i méně. V chladnější místnosti zpomalí růst, méně pije a netrpí suchým vzduchem od topení. Šeflera paprsčitá je náročnější a chce v zimě aspoň 16 až 18 °C.
Oba druhy špatně snášejí průvan a náhlé ochlazení, například při větrání v zimě. Studený vzduch z otevřeného okna stačí na opad listů během několika dní.
V létě může šeflera stát venku na balkoně nebo terase v polostínu. Na slunce ji přivykejte postupně a domů ji vraťte, než noci klesnou pod 10 °C.
Řez a tvarování koruny
Šeflera snese i hluboký řez a obráží ze starých stonků, což ji odlišuje od řady jiných pokojových stromků. Vytáhlé stonky můžete zkrátit klidně na polovinu. Pod řezem vyrazí během několika týdnů nové výhony.
Řežte na jaře, kousek nad listovou jizvou, tedy místem, kde dřív vyrůstal list. Tam jsou spící pupeny. Po řezu dejte rostlinu na světlé místo, jinak nové výhony zase vytáhnou.
Pro hustý keř zkracujte každý rok několik nejdelších stonků v různé výšce. Šeflera se pak větví po celé výšce a netvoří holý kmen s listy jen nahoře.
★ Obnova staré vytáhlé šeflery
Starou šefleru s holými stonky a listy jen nahoře zkraťte na jaře na výšku kolem třiceti až padesáti centimetrů. Vypadá to drasticky, ale rostlina obrazí po celé délce a za sezonu je z ní hustý keř. Odříznuté vrcholy lze zakořenit.
Vzdušné kořeny
Na stonku šeflery se ve vlhkém prostředí tvoří hnědé vzdušné kořeny. Nejsou příznakem nemoci. V přírodě šeflera stromkovitá často roste jako epifyt a kořeny ji přichytávají k opoře.
Vzdušné kořeny můžete zavést do substrátu, kde zesílí a zpevní rostlinu, nebo je odstřihnout, pokud vadí. Rostlině neublíží ani jedno.
U bonsají ze šeflery stromkovité se vzdušné kořeny záměrně vedou dolů a vytvářejí efekt tropického stromu s mnoha kmeny.
Množení
Šeflera stromkovitá se nejsnáze množí vrcholovými řízky dlouhými deset až patnáct centimetrů. Odstraňte spodní listy, řízek zapíchněte do vlhkého substrátu nebo postavte do vody a udržujte v teple kolem 22 °C. Kořeny se objeví za tři až šest týdnů.
Silnější stonky a šeflera paprsčitá zakořeňují pomaleji. U nich se osvědčuje hřížení: stonek se nařízne, obalí vlhkým rašeliníkem a fólií a po zakořenění se odřízne.
Semena šeflery se v obchodech prodávají zřídka a klíčí pomalu. Doma se ze semen šeflera prakticky nepěstuje.
Hnojení a přesazování
Od dubna do září hnojte šefleru jednou za dva až tři týdny hnojivem pro zelené rostliny. V zimě hnojení vynechte. Přehnojení se projeví hnědými okraji listů a bílou krustou na povrchu substrátu.
Přesazujte na jaře, mladé rostliny každý rok, starší jednou za dva až tři roky. Velkou šefleru, kterou už nejde přesadit, stačí každé jaro obohatit výměnou vrchních tří až pěti centimetrů substrátu.
Substrát má být propustný, například univerzální substrát pro pokojové rostliny s přídavkem perlitu. Těžká nádoba z keramiky nebo terakoty zabrání převrhnutí vysoké rostliny.
Škůdci
Šeflera je oblíbená u puklic, svilušek a červců. Lepkavé listy a lesklé kapky na podlaze pod rostlinou jsou typickou stopou puklic, které sedí jako hnědé štítky na stoncích a rubu listů. Postup popisuje článek o puklicích na pokojových rostlinách.
Svilušky se množí hlavně v suchém teplém vzduchu v topné sezoně. Listy pak mají drobné světlé tečky a na rubu jemné pavučinky. Pomůže pravidelné sprchování listů a vyšší vlhkost.
Velké listy šeflery pravidelně otírejte. Při čištění prohlédněte rub listů a paždí, kde se škůdci objeví nejdřív.
| Co vidíte | O co jde | Co s tím |
|---|---|---|
| opadávají zelené listy po přestěhování | šok ze změny | nechat na jednom místě, nezalévat navíc |
| listy žloutnou a opadávají, substrát mokrý | přelití, kořeny | omezit zálivku, zkontrolovat kořeny |
| opad v zimě u okna | chlad nebo průvan | odsunout od skla a větrání |
| dlouhé řapíky, řídká koruna | málo světla | světlejší místo, zkrátit stonky |
| lepkavé listy | puklice nebo mšice | prohlédnout stonky, odstranit škůdce |
| drobné světlé tečky na listech | svilušky | osprchovat, zvýšit vlhkost |
| hnědé okraje listů | přehnojení nebo sucho | propláchnout substrát, upravit zálivku |
Šeflera a domácí zvířata
Šeflera je pro kočky a psy mírně jedovatá. Obsahuje krystaly šťavelanu vápenatého a saponiny, které po okousání způsobí podráždění tlamy, slinění a zvracení. Vážné otravy jsou vzácné.
Postavte ji mimo dosah zvířat a opadané listy průběžně uklízejte. Při řezu používejte rukavice, šťáva může dráždit citlivou kůži.
Často kladené otázky
Proč šeflera shazuje listy?
Nejčastěji po přestěhování, v chladu, v průvanu nebo při přelití. Zelené opadávající listy ukazují spíš na šok ze změny, žluté na problém s kořeny.
Jak poznám šefleru stromkovitou a paprsčitou?
Stromkovitá má drobné lístky kolem deseti centimetrů a roste jako keř. Paprsčitá má lístky až třicet centimetrů a doroste do velkého stromu.
Jak často zalévat šefleru?
Až když proschne horní třetina substrátu. V létě obvykle jednou týdně, v zimě v chladnější místnosti jednou za dva až tři týdny.
Jak šefleru zastřihnout, aby zhoustla?
Na jaře zkraťte nejdelší stonky kousek nad listovou jizvou v různé výšce. Šeflera obrazí i ze starých stonků.
Může šeflera stát v tmavém koutě?
Přežije tam, ale vytáhne se a zřídne. Pro hustou korunu potřebuje jasné rozptýlené světlo.
Jak množit šefleru?
Vrcholovými řízky ve vodě nebo ve vlhkém substrátu v teple. Silnější stonky se množí hřížením.
Je šeflera jedovatá pro kočky a psy?
Ano, mírně. Obsahuje šťavelan vápenatý a saponiny, které dráždí tlamu a trávicí trakt.
Co jsou hnědé kořeny na stonku šeflery?
Vzdušné kořeny, které se tvoří ve vlhkém prostředí. Nejsou nemocí a můžete je zavést do substrátu nebo odstřihnout.
Může šeflera v létě ven?
Ano, do polostínu na balkon nebo terasu. Na slunce ji přivykejte postupně a domů vraťte před poklesem nocí pod 10 °C.
Proč má šeflera lepkavé listy?
Nejčastěji kvůli puklicím nebo mšicím, které vylučují sladkou medovici. Prohlédněte stonky a rub listů.
