Rhipsalis baccifera: pěstování a sesychání stonků
Rhipsalis baccifera sesychá nejčastěji proto, že ho pěstitelé zalévají jako pouštní kaktus, tedy málo, a staví ho na přímé slunce, přestože pochází z vlhkých tropických lesů. Vyschlé tenké výhony se svrašťují, žloutnou a odumírají od konců. Druhou příčinou jsou kořeny poškozené přemokřením v těžkém substrátu.
Rhipsalis baccifera je epifytní kaktus bez trnů, který v přírodě roste na větvích stromů ve Střední a Jižní Americe a jako jediný kaktus i v tropické Africe a na Srí Lance. Tvoří husté převislé chomáče tenkých zelených článkovaných výhonů, podle kterých se mu říká jmelí kaktus. Po odkvětu nese drobné bílé bobule.
Článek vysvětluje, čím se rhipsalis liší od pouštních kaktusů, jak ho zalévat a kam postavit, proč sesychá a jak ho snadno množit segmenty. Na konci je tabulka příznaků a odpovědi na časté otázky.
V kostce
- Nejde o pouštní kaktus, pochází z vlhkých tropických lesů.
- Zálivka: pravidelná, substrát nesmí úplně vyschnout.
- Světlo: jasné rozptýlené, přímé slunce výhony pálí.
- Substrát: vzdušný s kůrou jako pro orchideje.
- Množení: odlomené segmenty snadno zakoření.
- Bezpečnost: netoxický a bez trnů.
Co v článku najdete
Není to pouštní kaktus
Rhipsalis patří mezi lesní kaktusy, stejně jako vánoční kaktus. Roste ve vlhkém stinném prostředí korun stromů, kde kořeny zachycují vodu z deště a mlhy a nikdy dlouho nevysychají.
Proto potřebuje víc vody, méně slunce a vyšší vlhkost než kaktusy z pouští. Péče je podobná jako u vánočního kaktusu.
Rhipsalis nemá trny. Na výhonech mohou být jen drobné chloupky, které nepíchají.
Proč rhipsalis sesychá
Svraštělé, žloutnoucí a zasychající konce výhonů v suchém substrátu znamenají, že rostlina má dlouhodobě málo vody. Tenké výhony nemají velkou zásobu vody jako dužnaté kaktusy.
Pokud výhony sesychají a substrát je mokrý, poškodila kořeny hniloba. Kořeny v těžké zemině bez vzduchu odumírají a rostlina vodu nepřijme.
Žluté a vybledlé výhony na straně k oknu ukazují na spálení přímým sluncem.
⚠ Nezalévejte jako kaktus
Pravidlo zalévat kaktusy jednou za měsíc na rhipsalis neplatí. V létě potřebuje zálivku, jakmile horní vrstva substrátu proschne, obvykle jednou týdně. Jen v zimě v chladnější místnosti zalévejte méně.
Zálivka a vlhkost
Zalévejte, když proschne horní vrstva substrátu, a substrát nenechávejte úplně vyschnout. V létě to bývá jednou týdně, v zimě jednou za dva týdny. Přebytečnou vodu vylijte, kořeny nesmí stát ve vodě.
Rhipsalis ocení vyšší vlhkost vzduchu. Na rozdíl od pouštních kaktusů mu prospívá občasné rosení nebo pobyt v koupelně s oknem.
Na zálivku je vhodná měkká odstátá voda pokojové teploty.
Světlo
Rhipsalis chce jasné rozptýlené světlo, v přírodě roste v polostínu pod korunami stromů. Přímé polední slunce výhony spálí do žluta nebo červena.
V příliš tmavém místě výhony blednou a řídnou, rostlina nekvete.
V létě může viset venku v polostínu na balkoně nebo pod stromem. Domů ho vraťte, než noci klesnou pod 10 °C.

Substrát a nádoba
Rhipsalis potřebuje vzdušný substrát, například směs substrátu pro orchideje s kůrou a trochou běžného substrátu a perlitu. Kořeny musí dýchat a voda rychle odtékat.
Nejvhodnější je závěsný květináč nebo košík, ze kterého výhony volně převisají.
Přesazujte zřídka, jednou za dva až tři roky. Rhipsalis má malý kořenový systém a velký květináč nepotřebuje.
Květy a bobule
Rhipsalis baccifera kvete drobnými krémově bílými květy na výhonech, obvykle na konci zimy a na jaře. Po opylení z nich vznikají bílé průsvitné bobule připomínající jmelí.
Kvetení podporuje chladnější zima kolem 12 až 15 °C s omezenou zálivkou a dostatek rozptýleného světla.
Bobule rostlině neškodí a můžete je ponechat jako ozdobu.
Množení segmenty
Rhipsalis se množí nejsnáze segmenty výhonů dlouhými deset až patnáct centimetrů. Odlomte nebo odstřihněte je u článku a nechte jeden až dva dny zaschnout.
Segmenty zapíchněte dva až tři centimetry hluboko do vlhkého vzdušného substrátu, klidně několik do jednoho květináče. Zakoření za dva až čtyři týdny.
Pro hustou rostlinu vložte do jedné nádoby pět až deset segmentů.
Hnojení a teplota
Od jara do konce léta hnojte jednou měsíčně slabou dávkou hnojiva pro kaktusy nebo orchideje. V zimě nehnojte.
Ideální teplota je 18 až 24 °C během růstu. V zimě snese 12 až 15 °C. Pod 10 °C mu hrozí poškození.
| Co vidíte | O co jde | Co s tím |
|---|---|---|
| svraštělé zasychající výhony, suchý substrát | dlouhodobé sucho | zalévat pravidelně jako lesní kaktus |
| sesychání, mokrý substrát | hniloba kořenů | vzdušný substrát, zakořenit zdravé segmenty |
| žluté nebo červené výhony k oknu | přímé slunce | odstínit |
| bledé řídké výhony | málo světla | světlejší místo |
| černé měkké články | přemokření v chladu | omezit zálivku, odstranit poškozené části |
| bílé chomáčky mezi články | červci | odstranit lihem |
| žádné květy | teplá zima nebo málo světla | chladnější zima, víc světla |
★ Rhipsalis do koupelny
Díky zálibě ve vlhkosti a rozptýleném světle je rhipsalis jedním z mála kaktusů, které dobře prospívají v koupelně s oknem. Převislé výhony tam vypadají efektně a rostlina netrpí suchým vzduchem.
Bezpečnost
Rhipsalis baccifera je netoxický pro kočky i psy a nemá trny. Je vhodný i do domácností se zvířaty a dětmi.
Křehké převislé výhony se ale snadno lámou, zavěste ho mimo dosah.
Často kladené otázky
Proč rhipsalis sesychá?
Nejčastěji má málo vody, protože se zalévá jako pouštní kaktus. Při mokrém substrátu jde o hnilobu kořenů.
Jak často zalévat rhipsalis?
V létě zhruba jednou týdně, když proschne horní vrstva substrátu. V zimě méně často.
Snese rhipsalis přímé slunce?
Ne, výhony se spálí. Potřebuje jasné rozptýlené světlo.
Jak rhipsalis množit?
Segmenty výhonů, které po zaschnutí zapíchnete do vlhkého vzdušného substrátu.
Kvete rhipsalis?
Ano, drobnými krémovými květy na konci zimy, po nichž vznikají bílé bobule.
Jaký substrát rhipsalis potřebuje?
Vzdušný, s kůrou, například směs pro orchideje s trochou substrátu a perlitu.
Je rhipsalis jedovatý?
Ne, je netoxický a nemá trny.
Mohu rhipsalis rosit?
Ano. Na rozdíl od pouštních kaktusů mu vyšší vlhkost vzduchu prospívá.
