Ředkvičky: pěstování, výsev a proč jsou duté nebo vybíhají

Ředkvičky se vysévají přímo na záhon nebo do truhlíku od března do května a znovu od srpna do září, menší dávky každé dva týdny, a sklízejí se už za několik týdnů, dokud jsou bulvičky pevné. Jsou to jedny z nejrychlejších zelenin, které lze na zahradě pěstovat. Hodí se i pro začátečníky a pro děti, protože výsledek je vidět brzy.

Přesto se ředkvičky často nepovedou: bulvičky jsou duté, dřevnaté, pálivé, nebo se vůbec nevytvoří a rostliny vyženou stonek s květy. Za většinou těchto potíží stojí špatné načasování výsevu, nepravidelná zálivka nebo pozdní sklizeň. Stačí pochopit, co ředkvičky potřebují, a výsledek se výrazně zlepší.

Projdeme vhodné termíny a postupný výsev, přípravu záhonu, výsev krok za krokem, zálivku, důvody, proč jsou ředkvičky duté nebo vybíhají, ochranu před dřepčíky, pěstování v truhlíku a sklizeň. Nechybí přehled typů ředkviček, diagnostická tabulka a odpovědi na časté otázky.

Co ředkvičky potřebují k růstu

Ředkvička, latinsky Raphanus sativus, je brukvovitá zelenina příbuzná ředkvi, zelí a hořčici. Pěstuje se pro malou kulatou nebo protáhlou bulvičku, která vzniká ztloustnutím podděložní části a kořene. Celý život rostliny trvá jen několik týdnů.

Ředkvičky mají rády chladnější počasí a kratší den, tedy jaro a konec léta. V takových podmínkách tvoří pevné a šťavnaté bulvičky. V letním horku a dlouhém dni se naopak snaží co nejdřív vykvést a bulvička se nevytvoří nebo zdřevnatí.

Kromě správného termínu potřebují hodně světla a rovnoměrnou vláhu. Ve stínu nebo za oknem v zimě rostou do listů a bulvičky zůstávají malé. Nepravidelná zálivka zase vede k praskání, dutosti a pálivé chuti.

Jaké typy ředkviček pěstovat

Nejznámější jsou kulaté červené ředkvičky s bílou dužninou, které se pěstují na jaře i na podzim. Oblíbené jsou i dvoubarevné kulaté nebo protáhlé ředkvičky s červeným vrchem a bílou špičkou. Rostou rychle a jsou vhodné pro začátečníky.

Existují také protáhlé bílé ředkvičky a barevné směsi s bulvičkami žlutými, fialovými nebo růžovými. Protáhlé typy potřebují hlubší a kypřejší půdu, v truhlíku je dobré počítat s větší hloubkou. Barevné směsi jsou oblíbené hlavně u dětí. Jednotlivé barvy v nich často dozrávají v trochu jiném čase, proto se sklízejí postupně.

Pro každý termín se hodí jiné odrůdy. Na sáčku osiva bývá uvedeno, zda je odrůda vhodná pro jaro, léto, nebo podzim. Letní odrůdy snášejí dlouhý den lépe a vybíhají později, přesto ani ony v největším horku nedávají takové výsledky jako na jaře.

Typ ředkvičky	Tvar a barva	Vhodný termín	Poznámka
kulatá červená	kulatá, červená, bílá dužnina	jaro a podzim	rychlá, nenáročná
dvoubarevná	kulatá nebo protáhlá, červená s bílou špičkou	jaro a podzim	atraktivní vzhled
protáhlá bílá	válcovitá, bílá	jaro a léto	potřebuje hlubší kyprou půdu
barevná směs	žlutá, fialová, růžová	jaro a podzim	oblíbená u dětí
letní odrůdy	různé tvary	pozdní jaro a léto	později vybíhají, přesto polostín

Kdy ředkvičky vysévat

První výsev lze udělat brzy na jaře, jakmile jde půda zpracovat, v chladnějších oblastech pod netkanou textilií nebo fólií. Ředkvičky snesou chladné noci a mírné mrazíky. Ve skleníku nebo pařeništi se vysévají ještě dřív.

Jarní výsevy pokračují do května, pak přichází letní pauza, kdy ředkvičky kvůli dlouhému dni a horku často vybíhají. Druhá sezóna začíná v srpnu a trvá do září. Podzimní ředkvičky bývají jemné a šťavnaté, protože dozrávají v chladnějším počasí.

Místo jednoho velkého výsevu se osvědčuje postupný výsev po menších dávkách každé dva týdny. Ředkvičky se po dosažení sklizňové velikosti rychle kazí, a menší dávky zajistí, že se dá sklízet průběžně. Stejný princip se používá u salátu, jak popisuje článek postupné pěstování salátu.

Jak připravit záhon pro ředkvičky

Ředkvičky potřebují kyprou, lehčí a humózní půdu, ve které se bulvička snadno vytvoří. V těžké a slévavé půdě rostou deformované a hůř se sklízejí. Pomůže zapracovat do povrchu vyzrálý kompost a půdu dobře zkypřit. Kameny a hrudky v horní vrstvě je dobré odstranit, aby se bulvičky nedeformovaly.

Hnojení mají ředkvičky rády střídmé. Čerstvý hnůj nebo přebytek dusíku vede k bujným listům, malým bulvičkám a jejich dutosti. Nejlépe rostou na záhonu, který byl hnojen kompostem pro předchozí plodinu.

Jako brukvovité by ředkvičky neměly přijít na místo po zelí, kedlubnách, rukole nebo hořčici. V půdě se hromadí choroby a škůdci, kteří napadají celou skupinu. Obecné zásady popisuje článek o tom, jak funguje střídání plodin na záhonech.

Jak ředkvičky správně vysít

Ředkvičky se vysévají přímo na místo, předpěstování nemá smysl. Semena se ukládají do hloubky zhruba jednoho centimetru do řádků vzdálených asi deset až patnáct centimetrů. V řádku se semena kladou po několika centimetrech, aby se nemusela tolik jednotit.

Příliš hustý výsev je častou příčinou neúspěchu. Rostliny se navzájem stíní, vytahují se a bulvičky se nevytvoří. Pokud vzejdou hustě, je nutné je hned vyjednotit na vzdálenost několika centimetrů.

Semena klíčí rychle, obvykle během několika dnů. Proto se ředkvičky vysévají i jako značkovací plodina do řádku s pomalu klíčící mrkví, jejíž pěstování popisuje článek pěstování mrkve. Ředkvičky označí řádek a sklidí se dřív, než mrkev potřebuje prostor.

1. Záhon zkypřete a urovnejte, zapravte trochu vyzrálého kompostu.
2. Vyznačte mělké řádky vzdálené asi deset až patnáct centimetrů.
3. Semena kladte po několika centimetrech do hloubky zhruba jednoho centimetru.
4. Zasypte, zlehka přitlačte a zalijte jemnou sprškou.
5. Do vzejití udržujte povrch vlhký, v případě potřeby zakryjte textilií.
6. Po vzejití rostliny vyjednoťte a za dva týdny vysejte další dávku.

Jak ředkvičky zalévat

Rovnoměrná vláha je u ředkviček nejdůležitější součástí péče. Půda by měla být stále mírně vlhká, nikdy úplně vyschlá ani rozbahněná. Zalévá se pravidelně, v teplém počasí klidně každý den.

Když se po suchu náhle vydatně zalije nebo přijde silný déšť, bulvičky praskají. Nepravidelná zálivka také přispívá k dutosti a pálivé chuti. Tenká vrstva mulče mezi řádky pomáhá udržet vláhu rovnoměrnější.

Zalévá se ráno nebo navečer ke kořenům, ideálně jemnou sprškou nebo konví s růžicí. Obecné zásady najdete v článku zalévání zeleninových záhonů. Na jaře v chladném a deštivém počasí se zálivka omezí, aby se nepřemokřila půda.

Proč jsou ředkvičky duté

Nejčastější příčinou dutých ředkviček je pozdní sklizeň. Bulvička po dosažení sklizňové velikosti ještě chvíli roste, dužnina se uvnitř trhá a vytváří dutinu, později dřevnatí. Proto se sklízí včas a menší dávky se vysévají postupně.

Dutost podporuje také nepravidelná zálivka, horko a přebytek dusíku. Rostlina v takových podmínkách roste nerovnoměrně a dužnina není pevná. Duté bulvičky bývají zároveň pálivé a houbovité.

Prevencí je správný termín výsevu, rovnoměrná vláha a střídmé hnojení. Na jaře a na podzim se dutost objevuje mnohem méně než v létě. Pomáhá i výběr odrůd, které jsou vůči dutosti odolnější, na sáčku to bývá uvedeno.

Proč ředkvičky vybíhají do květu

Vybíhání spouští u ředkviček dlouhý den a teplo. Jakmile se den prodlouží, rostlina místo bulvičky vyžene stonek s květy. Proto se ředkvičky v červnu a červenci pěstují obtížně.

Vybíhání urychluje i sucho, hustý výsev a stres, například po přesazení nebo poškození škůdci. Rostliny se v takových podmínkách snaží co nejdřív vytvořit semena. Bulvička se pak nevytvoří nebo je malá a tvrdá.

Pokud chcete ředkvičky i v létě, vybírejte letní odrůdy a polostinné místo a pravidelně zalévejte. Pomáhá i lehké zastínění záhonu v nejteplejší části dne. Úplně se vybíhání v létě zabránit nedá, spolehlivější je jarní a podzimní pěstování.

Jak ředkvičky chránit před dřepčíky

Drobné kulaté dírky v listech jsou dílem dřepčíků, malých skákajících brouků, kteří napadají brukvovité rostliny. Nejvíc škodí na jaře v teplém a suchém počasí, kdy mohou zničit mladé klíčky. Napadené rostliny rostou pomaleji a bulvičky jsou menší.

Nejspolehlivější ochranou je netkaná textilie položená na záhon hned po výsevu, s okraji zatíženými zeminou nebo kameny. Ředkvičky nepotřebují opylovat, a proto mohou být zakryté až do sklizně. Textilie navíc na jaře udržuje teplo a vlhkost.

Dřepčíci nemají rádi vlhko, proto pomáhá pravidelná zálivka a vlhký povrch půdy. Dalšími šetrnými postupy je smíšená výsadba se salátem nebo bylinkami a udržování záhonu bez brukvovitých plevelů. Více tipů najdete v článku ochrana proti škůdcům bez chemie.

Jací další škůdci ředkvičky napadají

Na bulvičkách se někdy objevují chodbičky vyžrané larvami květilky zelné. Malá muška klade vajíčka ke kořenovému krčku a larvy se pak zavrtávají do bulvičky. Napadené ředkvičky jsou nepoužitelné a proti mušce chrání stejná netkaná textilie jako proti dřepčíkům.

Ve vlhkém počasí škodí slimáci, kteří okusují mladé klíčky i listy. Pomáhá pravidelná kontrola za soumraku a sběr. Okolí záhonu by nemělo zarůstat vysokou trávou, ve které se přes den ukrývají.

Z chorob se může objevit nádorovitost košťálovin, která deformuje kořeny brukvovitých rostlin, a různé hniloby v přemokřené půdě. Proti oběma je hlavní prevencí střídání plodin a propustná půda. Napadené rostliny se odstraňují a nekompostují.

Co vidíte	O co jde	Co s tím
bulvičky jsou uvnitř duté	pozdní sklizeň, nepravidelná zálivka, dusík	sklízet včas, zalévat pravidelně
rostliny vyhánějí stonek s květy	dlouhý den a teplo	vysévat na jaře a na podzim, polostín
velké listy, žádné bulvičky	málo světla, hustý výsev, dusík	slunné místo, jednotit, nehnojit
bulvičky praskají	déšť nebo zálivka po suchu	udržovat rovnoměrnou vláhu
drobné kulaté dírky v listech	dřepčíci	netkaná textilie, vlhká půda
chodbičky v bulvičkách	larvy květilky zelné	textilie od výsevu, střídání plodin
bulvičky jsou pálivé a tvrdé	sucho a horko	zálivka, pěstování v chladnějším období
okousané klíčky, slizké stopy	slimáci	sběr za soumraku, čisté okolí

Jak ředkvičky pěstovat ve skleníku

Ve skleníku nebo pařeništi se ředkvičky dají vysévat o několik týdnů dřív než venku. Půda se tam na konci zimy prohřeje rychleji a rostliny jsou chráněné před mrazem a větrem. První sklizeň tak přijde v době, kdy je čerstvé zeleniny ze zahrady málo.

Největším rizikem je přehřátí za slunečných dnů. Ve skleníku může teplota i v březnu rychle stoupnout, ředkvičky se pak vytahují, rostou do listů a bulvičky zůstávají malé. Proto se za slunce pravidelně větrá a ředkvičky se udržují spíš v chladnějším prostředí.

Skleníkové ředkvičky se pěstují jako předplodina před rajčaty, paprikami nebo okurkami. Sklidí se dřív, než je potřeba místo pro teplomilnou zeleninu. Stejně jako venku potřebují rovnoměrnou vláhu, ve skleníku ale substrát vysychá rychleji a zálivku je potřeba kontrolovat častěji.

Jak pěstovat ředkvičky v truhlíku

Ředkvičky se v truhlíku pěstují snadno, stačí nádoba hluboká aspoň patnáct centimetrů s odtokovými otvory. Pro protáhlé typy je vhodná hlubší nádoba. Použijte kvalitní substrát pro zeleninu, který je kyprý a dobře drží vláhu.

Nejdůležitější je hodně světla, truhlík musí stát na slunném balkoně nebo parapetu. Na jaře a na podzim snese i celodenní slunce, v létě je vhodnější místo s odpoledním stínem. V truhlíku substrát vysychá rychle, proto se kontroluje každý den.

Semena se vysévají do řádků nebo jednotlivě po několika centimetrech. Truhlík pojme jen omezený počet rostlin, proto se vyplatí vysévat menší dávky postupně do více nádob. Další tipy k pěstování v nádobách najdete v článku bylinky v květináči na balkoně.

• Nádoba: hloubka aspoň patnáct centimetrů, odtokové otvory.
• Substrát: kyprý pro zeleninu, bez hrudek.
• Světlo: slunné místo, v létě stín odpoledne.
• Zálivka: denní kontrola, substrát stále mírně vlhký.
• Výsev: řídce, další truhlík o dva týdny později.

Kdy a jak ředkvičky sklízet

Ředkvičky jsou připravené ke sklizni za několik týdnů od výsevu, na jaře pomaleji, na konci léta rychleji. Sklízí se, jakmile mají bulvičky typickou velikost pro danou odrůdu. Nejlépe je vytáhnout zkušebně jednu a podívat se. Pevná bulvička, která při rozkrojení nemá uvnitř žádnou dutinu, je znamením, že je správný čas.

Sklízí se postupně, vždy ty největší, menší se nechají dorůst. Ředkvičky by na záhonu neměly zůstat dlouho po dosažení sklizňové velikosti, protože rychle dřevnatí a jsou duté. Sklizeň je proto potřeba sledovat častěji než u jiné zeleniny.

Ředkvičky se tahají za nať, ideálně po zálivce, kdy je půda vlhká a bulvička jde snadno ven. Pak se oklepe zemina a odstraní se kořínek. Mladá nať je jedlá, hodí se do polévky, pomazánky nebo pesta.

Jak ředkvičky skladovat a použít

Ředkvičky se nejlépe jedí čerstvé hned po sklizni. Pro uchování se odstraní nať, která by z bulviček odčerpávala vodu. Očištěné se uloží do lednice v uzavřené nádobě nebo sáčku, kde vydrží několik dní.

Zvadlé ředkvičky se dají osvěžit ve studené vodě, ve které znovu zpevní. Dlouhodobé skladování se u nich nepoužívá, a proto se vyplatí vysévat malé dávky. Přebytek lze nakládat do octového nálevu jako rychlou pikantní přílohu.

V kuchyni se ředkvičky hodí do salátů, na chléb s máslem a do pomazánek. Méně známé je jejich použití zapečených nebo krátce orestovaných, kdy ztratí pálivost a zesládnou. Jedlé jsou i mladé zelené šešule vykvetlých rostlin, které mají ředkvičkovou chuť.

Co si z toho odnést

Ředkvičky jsou rychlá a vděčná zelenina, která potřebuje správný termín, světlo a rovnoměrnou vláhu. Kdo je vysévá postupně na jaře a na podzim a sklízí včas, má je pevné a šťavnaté. Shrnutí najdete v pěti bodech.

1. Vysévejte od března do května a od srpna do září, v létě jen letní odrůdy.
2. Sejte řídce, menší dávky každé dva týdny a nepřehnojujte dusíkem.
3. Zalévejte pravidelně, aby bulvičky nepraskaly a nebyly duté.
4. Zakryjte záhon hned po výsevu netkanou textilií proti dřepčíkům.
5. Sklízejte včas a postupně, přerostlé ředkvičky dřevnatí.

Časté otázky k pěstování ředkviček

Kdy se sejí ředkvičky?

Od března do května a znovu od srpna do září. V létě často vybíhají do květu.

Jak hluboko se sejí ředkvičky?

Zhruba do hloubky jednoho centimetru, řádky asi deset až patnáct centimetrů od sebe. Semena se kladou po několika centimetrech.

Za jak dlouho rostou ředkvičky?

Sklízejí se za několik týdnů od výsevu. Na jaře rostou pomaleji, na konci léta rychleji.

Proč jsou ředkvičky duté?

Nejčastěji kvůli pozdní sklizni, nepravidelné zálivce nebo přebytku dusíku. Pomáhá sklízet včas a zalévat rovnoměrně.

Proč ředkvičky nemají bulvičky?

Obvykle mají málo světla, jsou vysety hustě nebo přehnojené dusíkem. Také v horku a dlouhém dni bulvičky nevytvoří.

Proč ředkvičky vybíhají?

Kvetení spouští dlouhý den a teplo, urychluje ho sucho. Pěstujte je hlavně na jaře a na podzim.

Proč ředkvičky praskají?

Po silném dešti nebo zálivce, která přijde po suchu. Pomáhá rovnoměrná vláha a mulč.

Co dělá dírky v listech ředkviček?

Dřepčíci, drobní skákající brouci. Ochranou je netkaná textilie a vlhká půda.

Dají se ředkvičky pěstovat v truhlíku?

Ano, v truhlíku hlubokém aspoň patnáct centimetrů. Potřebují hodně světla a denní kontrolu zálivky.

Proč jsou ředkvičky pálivé?

Pálivost zesiluje sucho, horko a pozdní sklizeň. Jarní a podzimní ředkvičky bývají jemnější.

Jak dlouho vydrží ředkvičky v lednici?

Bez natě v uzavřené nádobě několik dní. Zvadlé se dají osvěžit ve studené vodě.

Je nať ředkviček jedlá?

Ano, mladá nať se hodí do polévky, pomazánky nebo pesta. Starší listy bývají tvrdé a chlupaté.

Musí se ředkvičky jednotit?

Pokud vzejdou hustě, ano. Bez jednocení se vytahují a bulvičky se nevytvoří.

S čím pěstovat ředkvičky?

Často se sejí do řádků s mrkví jako značkovací plodina. Dobře snášejí i sousedství salátu.