Přezimování muškátů: světlo, tma nebo řízky

Muškáty, tedy pelargonie, nejsou jednoleté rostliny, i když se tak často pěstují. V přírodě jsou to trvalky z jižní Afriky, které nesnesou mráz, ale bez problémů přečkají zimu v chladu a světle. Přezimování se vyplatí nejen kvůli úspoře. Přezimované rostliny jsou na jaře větší, dřív kvetou a dají se z nich snadno namnožit další. Existuje několik způsobů, jak muškáty přes zimu udržet. Liší se podle toho, kolik máte světla, místa a chladu, a každý má jiné nároky na zálivku a řez.

Kdy muškáty sklidit z balkonu

Muškáty se stěhují dovnitř před prvními mrazíky, obvykle v první polovině října. Lehký přízemní mráz kolem nuly většina rostlin přežije, ale už při dvou až třech stupních pod nulou pletiva zmrznou a rostlina odumře. Nemá smysl stěhovat je příliš brzy. Chladné podzimní noci rostliny připraví na zimní klid, zpomalí růst a zpevní pletiva, takže se pak lépe přezimovávají. Rozumné je sledovat předpověď a mít připravené místo dopředu. Muškáty se pak přesunou v jednom suchém dni, kdy je substrát spíš sušší než mokrý.

Tři způsoby přezimování

První způsob je přezimování v květináči ve světlé a chladné místnosti, kde rostliny zůstávají zelené a pomalu rostou. Je nejspolehlivější, ale potřebuje nejvíc místa. Druhý způsob je přezimování ve tmě a chladu po silném seříznutí, kdy rostlina upadne do hlubokého klidu. Hodí se tam, kde chybí světlé chladné místo. Třetí způsob je přezimování jen řízků, tedy mladých rostlin namnožených na podzim. Zabírá nejméně místa a na jaře dává svěží, kompaktní rostliny.

Způsob	Teplota	Světlo	Zálivka	Řez
Světlé chladné místo	5 až 12 °C	co nejvíc	občasná, substrát spíš suchý	mírný, o třetinu
Tmavý sklep	5 až 8 °C	tma nebo šero	jen minimální	silný, na 10 až 15 cm
Holé kořeny v sáčku	5 až 8 °C	tma	bez zálivky, občas namočit	silný, listy pryč
Řízky	15 až 20 °C	co nejvíc	pravidelná, mírná	řízky 8 až 10 cm
Obývací pokoj	nad 18 °C	u okna	pravidelná	rostliny se vytahují, nevhodné

Světlé a chladné místo je ideál

Nejlepší podmínky nabízí světlá chodba, schodiště, nevytápěná zimní zahrada nebo chladnější místnost s oknem na jih či západ. Ideální teplota se pohybuje mezi pěti a dvanácti stupni. V těchto podmínkách muškáty rostou jen velmi pomalu a nevytahují se. Zůstávají zelené a na jaře rychle navážou v růstu a kvetení. Rostliny se před přenesením zkrátí zhruba o třetinu a odstraní se květy a poupata. Kvetení v zimě rostlinu zbytečně vyčerpává a zhoršuje přezimování.

Proč teplý obývák nefunguje

V teplé místnosti rostliny pokračují v růstu, ale v zimě mají málo světla. Výsledkem jsou dlouhé tenké výhony se světlými listy a mezerami mezi nimi. Takto vytažené rostliny jsou oslabené, snadněji je napadnou mšice a molice a na jaře je stejně nutné je silně zkrátit. Místo úspory času se tak práce jen odloží. Pokud jiné místo není, pomůže postavit muškáty přímo k oknu co nejdál od radiátoru a omezit zálivku. Ještě lepší je doplnit světlo pěstební lampou.

Přezimování ve tmě krok za krokem

Rostliny se seříznou na výšku zhruba deseti až patnácti centimetrů a odstraní se všechny listy, květy a poupata. Zůstanou jen dřevnaté stonky, které v klidu přečkají zimu. Muškáty se v květináčích přemístí do tmavého sklepa nebo komory, kde se teplota drží mezi pěti a osmi stupni. Nesmí tam mrznout a nesmí tam být příliš teplo. Zálivka je jen minimální, zhruba jednou za měsíc malé množství, aby substrát úplně nevyschl. Příliš mnoho vody ve tmě a chladu vede k hnilobě stonků.

Metoda holých kořenů

Starší způsob spočívá ve vyjmutí rostlin z květináče, otřesení zeminy a zavěšení kořeny vzhůru ve sklepě, případně ve vložení do papírového sáčku. Zabírá minimum místa. Rostliny se zkrátí a zbaví listů stejně jako při přezimování ve tmě. Kořeny se jednou za několik týdnů krátce namočí, aby úplně nevyschly. Metoda má vyšší ztráty než přezimování v květináči. Hodí se pro odolné staré odrůdy a tam, kde prostor opravdu chybí.

Zálivka přes zimu

Nejčastější příčinou úhynu přezimovaných muškátů není sucho, ale přemokření. Rostlina v klidu téměř nespotřebuje vodu a mokrý substrát v chladu začne hnít. Na světlém místě se zalévá, až když je substrát suchý i do hloubky několika centimetrů. V praxi to bývá jednou za dva až tři týdny malým množstvím. Voda se nesmí nechávat stát v podmisce. Zalévá se ráno a raději vodou pokojové teploty, aby kořeny nedostaly chladový šok.

Hnojení v zimě ne

Během zimního klidu se muškáty nehnojí. Hnojivo by podporovalo růst, na který rostlina nemá dost světla, a výhony by se vytahovaly. Přebytek solí z hnojiva se v suchém substrátu hromadí a může poškodit kořeny. V zimě proto platí jednoduché pravidlo, že se nehnojí vůbec. S hnojením se začíná až na jaře, kdy se rostliny přesadí a začnou znovu rašit. Nejdřív slabší dávkou, později hnojivem pro kvetoucí rostliny.

Řízkování na podzim

Nejjednodušší způsob, jak mít na jaře svěží rostliny, je namnožit je řízky v srpnu nebo začátkem září. Řízky zakoření za dva až tři týdny a v zimě rostou jako malé rostlinky. Řízek se odřízne pod listovým uzlem v délce osmi až deseti centimetrů, odstraní se spodní listy a květy. Nechá se chvíli zaschnout a zapíchne do vlhkého výsevného substrátu. Zakořeněné řízky přezimují na světlém okně při pokojové teplotě. Na jaře jsou z nich kompaktní rostliny, které často kvetou dřív než staré, přezimované keříky.

Kontrola škůdců před přenesením

Před přenesením dovnitř se každá rostlina důkladně prohlédne, zvlášť rub listů. Molice, mšice a svilušky se v teple a suchu uvnitř rychle namnoží. Napadené rostliny se ošetří ještě venku nebo se izolují od ostatních pokojovek. Jedna zamořená rostlina dokáže během zimy napadnout všechny ostatní v místnosti. Odstraní se také suché listy a odumřelé části, na kterých se usazují plísně. Čistá rostlina přezimuje výrazně lépe.

Plísně a hniloba stonků

Šedá plíseň se v zimě objevuje na listech a stoncích v chladu a vlhku. Projevuje se šedým chmýřím a hnědými měkkými skvrnami. Napadené části se ihned odstraní, omezí se zálivka a zlepší větrání. Pomáhá také rozestavit rostliny dál od sebe. Černající a měknoucí stonek od báze je známkou hniloby. Takovou rostlinu obvykle zachránit nejde, ale ze zdravých horních částí se dají ještě odebrat řízky.

Jarní probuzení

Od konce února se rostliny přesunou na teplejší a světlejší místo a postupně se zvyšuje zálivka. Začnou rašit nové výhony. V této době se také provede hlavní řez. Staré a vytažené výhony se zkrátí nad druhým až třetím pupenem, aby rostlina obrostla nízko u báze. Po řezu se muškáty přesadí do čerstvého substrátu. Starý substrát je vyčerpaný a často obsahuje nahromaděné soli z hnojiv.

Přesazení a nový substrát

Pro muškáty se hodí propustný substrát pro balkonové rostliny s dostatkem živin. Pokud je těžký, přidává se perlit nebo hrubý písek. Květináč se volí jen o málo větší než kořenový bal. Muškáty v příliš velké nádobě rostou do listů a méně kvetou. Na dno nádoby patří drenážní otvor a vrstva keramzitu. Stojící voda je pro muškáty stejně nebezpečná na jaře jako v zimě.

Otužování před vystěhováním

Rostliny, které zimovaly uvnitř, nesnesou okamžité vystavení plnému slunci a větru. Listy by se spálily a rostlina by na týdny zastavila růst. Otužuje se postupně od dubna, kdy se muškáty za teplých dní vynášejí ven na několik hodin do polostínu. Doba venku se postupně prodlužuje. Natrvalo se vystěhují až po posledních mrazících, obvykle po polovině května. Na horách a v chladnějších oblastech i později.

Visuté, stojící a angelské muškáty

Stojící muškáty přezimují nejsnáz a snesou i silný řez. Z nich se nejlépe odebírají řízky. Převislé muškáty mají tenčí a delší výhony, které se v zimě snadno vytahují. Zkracují se razantněji a na světlé místo je vhodné je dát přednostně. Angelské a velkokvěté muškáty jsou citlivější a potřebují chladnější přezimování kolem deseti stupňů. Bez výrazného chladu v zimě na jaře nevytvoří poupata.

Kdy rostlinu nepřezimovat

Staré rostliny se silně zdřevnatělým stonkem a málo listy mají po přezimování jen omezený potenciál. Místo nich je lepší přezimovat řízky. Stejně tak rostliny s viditelnou hnilobou u kořenového krčku, s vážným napadením škůdci nebo s virovou mozaikou na listech. Ty se likvidují a nekompostují. Přezimování má smysl hlavně u zdravých rostlin a oblíbených odrůd, které by se jinak těžko znovu sháněly.

Muškáty a ostatní rostliny z balkonu

Muškáty nejsou jediné balkonové rostliny, které se dají přezimovat. Podobně se chovají fuchsie, surfinie v podobě řízků nebo oleandr, každý ale s trochu jinými nároky. Fuchsie potřebují přezimování ve světle a chladu, případně silné seříznutí a tmu podobně jako muškáty. Surfinie se udržují spíš řízky. Péči o vybavení balkonu po sezóně, včetně truhlíků a nábytku, lze zvládnout v jednom dni se stěhováním rostlin. Truhlíky se vyčistí a uloží, aby na jaře nepřenášely choroby.

• Muškáty stěhuji před prvními mrazíky, ne dřív.
• Před přenesením je prohlédnu kvůli škůdcům.
• Odstraním květy, poupata a suché listy.
• Vybírám světlé místo s teplotou 5 až 12 °C.
• Pokud mám jen tmu, rostliny silně seříznu.
• Nezalévám víc, než je nutné.
• V podmisce nenechávám vodu.
• V zimě nehnojím.
• Pravidelně kontroluji plísně a hnilobu.
• Na podzim si beru řízky jako pojistku.
• Od konce února dávám rostliny do tepla a světla.
• Na jaře je zkrátím a přesadím do nového substrátu.
• Před vystěhováním je postupně otužuji.
• Ven je dávám až po polovině května.
• Staré a nemocné rostliny nahrazuji řízky.

Měsíc	Co dělat
Srpen až začátek září	odebrat řízky na zazimování
Konec září	kontrola škůdců, omezit hnojení
Říjen	přestěhovat dovnitř před mrazíky, seříznout
Listopad až leden	minimální zálivka, kontrola plísní
Konec února	přesun do tepla a světla, jarní řez
Březen	přesazení, první slabé hnojení
Duben	otužování za teplých dní
Polovina května	vystěhování ven natrvalo

Smutnice a jiní drobní obyvatelé substrátu

Při přezimování ve vlhkém substrátu se často objeví drobné černé mušky, které vylétají při zalití. Jde o smutnice, jejichž larvy žijí v substrátu a při větším počtu okusují jemné kořeny. Nejúčinnější obranou je nechat substrát mezi zálivkami proschnout. Larvy potřebují vlhko a v suchém povrchu nepřežijí. Doplňkově pomáhají žluté lepové desky, které zachytí dospělé mušky. Podrobněji se tématu věnuje článek o smutnicích v květináči.

Květináč a odtok vody

Pro přezimování se hodí nádoby s drenážním otvorem. Obal bez otvoru, do kterého se květináč jen vloží, v zimě snadno zadrží vodu na dně, aniž by to bylo vidět. Po každém zalití se proto obal zkontroluje a přebytečná voda se vylije. Deset minut po zálivce je spolehlivý okamžik pro kontrolu. Pokud je muškát v dekorativní nádobě bez otvoru, řeší se to vnitřním květináčem a vrstvou keramzitu. Proč nádoba bez odtoku škodí, vysvětluje text o květináči bez odtokového otvoru.

Světlo a jak ho v zimě doplnit

Zimní den má jen zlomek světla letního dne a za oknem je ho ještě méně. Muškát, který stojí metr od okna, dostává často tak málo světla, že se prakticky nevyvíjí. Rostliny se proto stavějí co nejblíž ke sklu, ale ne tak, aby se listy dotýkaly studeného okna. Na dotyku se mohou poškodit chladem. Pěstební LED lampa zavěšená nad rostlinami výrazně zlepší přezimování v bytě. Svítí se deset až dvanáct hodin denně a vzdálenost se nastaví podle doporučení výrobce.

Místa, která se na přezimování hodí a nehodí

Hodí se světlé schodiště v rodinném domě, chladnější ložnice s oknem, nevytápěná veranda chráněná proti mrazu nebo zimní zahrada. Ve všech případech se hlídá, aby teplota neklesla pod nulu. Nehodí se místo nad radiátorem, u vchodových dveří s častým průvanem ani tmavá chodba s vysokou teplotou. Průvan rostliny oslabuje a teplo v kombinaci se tmou je vytahuje. Garáž připadá v úvahu jen tehdy, když má okno a nemrzne v ní. Bez okna se používá metoda přezimování ve tmě po silném seříznutí.

Kolik rostlin má smysl přezimovat

Přezimování zabere místo, čas a pozornost, takže se vyplatí vybírat. Nejvíc se oplatí přezimovat oblíbené a méně běžné odrůdy, které se na jaře těžko shánějí. Běžné odrůdy lze přezimovat jako několik řízků místo celých rostlin. Zabírají zlomek místa a výsledek je často lepší. Praktický postup je nechat si dvě nebo tři mateční rostliny od každé odrůdy a z nich na jaře namnožit tolik řízků, kolik je potřeba do truhlíků.

Jarní řízkování z přezimovaných rostlin

Přezimované rostliny se po jarním probuzení stávají zdrojem řízků. Nové výhony z února a března se hodí k množení stejně jako letní. Řízky zakořeňují v teple rychleji než na podzim. Zhruba za šest až osm týdnů z nich jsou rostliny připravené na balkon. Mateční rostlina po odebrání řízků obroste hustěji, protože seřízení výhonů podpoří větvení. Dva cíle se tak splní jedním krokem.

Balkon po sezóně

Se stěhováním muškátů je vhodná chvíle připravit i balkon na zimu. Truhlíky se vyprázdní, vydrhnou a nechají vyschnout, aby na jaře nepřenášely choroby a vajíčka škůdců. Starý substrát se nepoužívá znovu pro muškáty. Hodí se jako přídavek do kompostu nebo do záhonu s okrasnými rostlinami. Na jaře pak stačí truhlíky naplnit čerstvým substrátem a zasadit přezimované nebo nové rostliny. Tipy na zařízení balkonu nabízí článek jak připravit balkon na posezení.

Proč přezimované muškáty kvetou dřív

Přezimovaná rostlina má na jaře vyvinutý kořenový systém a dřevnaté stonky s množstvím pupenů. Nemusí začínat od začátku jako mladá rostlinka. Díky tomu začne kvést často už v květnu, zatímco nově koupené rostliny se teprve zakořeňují v truhlíku. Rozdíl je patrný hlavně v první polovině sezóny. Podmínkou je ale správný jarní řez. Nezkrácená, vytažená rostlina kvete jen na koncích dlouhých výhonů a působí řídce.

Muškáty ve sklepě a přechod na jaře

Rostliny přezimované ve tmě se na jaře probouzejí pomaleji než rostliny ze světlého zimoviště. Po přenesení na světlo potřebují několik týdnů, než vyraší nové listy. Přechod se dělá postupně. Nejdřív do mírného tepla a rozptýleného světla, teprve po vyrašení na plné slunce u okna. První zálivka po probuzení je mírná. Suchý substrát z dlouhého zimování se nejdřív zvlhčí, aby kořeny nedostaly šok z velkého množství vody.

Kolik světla je dost

Muškát na světlém místě by měl dostat co nejvíc přímého nebo jasného rozptýleného světla. Severní okno v zimě na přezimování zelených muškátů obvykle nestačí. Poznat to jde na rostlině. Pokud se nové výhony vytahují a listy jsou menší a světlejší, světla je málo. V takovém případě je lepší snížit teplotu nebo rostliny silněji seříznout a omezit zálivku. Pomalejší růst v chladu je pro rostlinu méně zatěžující než růst v šeru.

Nejčastější chyby

Nejčastější chybou je přílišná zálivka v zimě. Rostlina v klidu vodu téměř nepotřebuje a přemokřený substrát způsobí hnilobu kořenů i stonků. Druhou chybou je teplé a tmavé místo. Muškáty se v něm vytáhnou a oslabí a na jaře se z nich tvarově pěkná rostlina dělá jen těžko. Třetí chybou je vystěhování přímo do plného slunce bez otužení. Listy se spálí a rostlina ztratí týdny, během kterých mohla kvést.

Co dalšího na podzim udělat a v jakém pořadí, ukazuje rozcestník přezimování a podzimní zahrady.

FAQ k přezimování muškátů

Kdy dát muškáty dovnitř?

Před prvními mrazíky, obvykle v první polovině října. Chladné podzimní noci je předtím připraví na zimní klid.

Při jaké teplotě přezimovat muškáty?

Ideálně mezi pěti a dvanácti stupni na světlém místě. Ve tmě spíš mezi pěti a osmi stupni.

Můžu přezimovat muškáty v bytě?

Jde to, ale v teple se vytahují. Pomůže postavit je k oknu daleko od topení, omezit zálivku a případně přisvítit.

Jak často zalévat muškáty v zimě?

Na světlém místě zhruba jednou za dva až tři týdny, až když substrát proschne. Ve tmě jen minimálně, zhruba jednou za měsíc.

Mám muškáty na zimu ostříhat?

Na světlém místě mírně, zhruba o třetinu. Při přezimování ve tmě silně, na deset až patnáct centimetrů.

Proč přezimované muškáty uhnily?

Nejčastěji kvůli přemokření v chladu. Rostlina v klidu vodu téměř nespotřebuje.

Jak přezimovat muškáty ve sklepě?

Silně je seříznout, odstranit listy a nechat ve tmě při pěti až osmi stupních s minimální zálivkou.

Kdy muškáty řízkovat?

Nejlépe v srpnu nebo začátkem září. Řízky zakoření za dva až tři týdny a přezimují na okně.

Mám muškáty v zimě hnojit?

Ne. Hnojení podporuje růst, na který rostlina nemá dost světla. Začíná se až na jaře.

Kdy muškáty na jaře přesadit?

Po jarním řezu, obvykle v březnu, do čerstvého propustného substrátu a jen o málo větší nádoby.

Kdy muškáty vystěhovat ven?

Po posledních mrazících, obvykle po polovině května, a to po postupném otužení.

Proč mají přezimované muškáty dlouhé tenké výhony?

Zimovaly v teple s nedostatkem světla. Na jaře se výhony zkrátí a rostlina obroste.

Přezimují převislé muškáty stejně?

Podobně, ale víc se vytahují, proto se razantněji zkracují a potřebují co nejvíc světla.

Vyplatí se přezimovat staré muškáty?

U starých zdřevnatělých rostlin je lepší přezimovat řízky. Dají na jaře kompaktnější a zdravější rostliny.

Další květiny podle stanoviště a doby kvetení vybírá přehled květin na zahradu.