Pes do rodiny s dětmi: co rozhoduje víc než plemeno
Otázka, které plemeno se hodí k dětem, má jednu nepříjemnou odpověď: plemeno je až druhý faktor. Rozhoduje individuální povaha konkrétního psa, jeho socializace a hlavně to, jak jsou nastavená pravidla mezi dítětem a psem.
To ale neznamená, že na plemeni nezáleží. Existují skupiny, u kterých je pravděpodobnost dobrého soužití s dětmi vyšší, protože byly po generace šlechtěné na spolupráci s člověkem a na nízkou dráždivost.
Tento text popisuje, co u psa k dětem skutečně rozhoduje, jaká plemena se osvědčují a proč, kterým se s malými dětmi vyhnout, jaká pravidla nastavit, jak poznat, že pes je nesvůj, a co obnáší pes v domácnosti finančně i časově.
Co rozhoduje víc než plemeno
Povaha konkrétního jedince. I v rámci jednoho vrhu se štěňata liší a rozdíly mezi jedinci bývají větší než mezi plemeny.
Socializace v prvních měsících. Štěně, které se do zhruba čtyř měsíců potkalo s dětmi, hlukem, jinými psy a různým prostředím, zvládá nové situace výrazně lépe.
Výchova a důslednost majitele. Pes, který nemá jasná pravidla, je nejistý, a nejistý pes reaguje nepředvídatelně.
Naplnění potřeb. Pes, který nemá dost pohybu a mentální práce, hledá vyžití sám a bývá dráždivý.
Pravidla mezi dítětem a psem. Většina nehod nevzniká z agrese, ale ze situací, kdy pes nemá kam ustoupit.
Věk dítěte. Batole, které se teprve učí zacházet s tělem, představuje pro psa úplně jinou situaci než desetileté dítě.
Zdravotní stav psa. Bolest je jedna z nejčastějších příčin, proč se dosud tolerantní pes začne bránit.
Vlastnosti, které se u rodinného psa hledají
Nízká dráždivost, tedy schopnost zůstat klidný v hlučném a nepředvídatelném prostředí.
Vysoká tolerance k doteku a k neobratnému zacházení, i když se s ním stejně nepočítá.
Ochota spolupracovat a učit se, což usnadní výchovu.
Přiměřená potřeba pohybu vzhledem k tomu, kolik ho rodina reálně zvládne.
Nízká tendence hlídat zdroje, tedy misku, hračky a místo.
Přiměřená velikost. Velký pes dítě neúmyslně srazí, velmi malý pes se snadno zraní.
Předvídatelnost. Plemena s vyrovnanou povahou jsou pro rodinu jistější než ta s velkými výkyvy.
| Plemeno | Velikost | Potřeba pohybu | Náročnost výchovy | Poznámka |
|---|---|---|---|---|
| zlatý retrívr | velký | vysoká | nízká | klasika, potřebuje hodně pohybu |
| labradorský retrívr | velký | vysoká | nízká | přátelský, sklon k obezitě |
| pudl (všechny velikosti) | od malého po velký | střední | nízká | inteligentní, méně línání |
| beagle | střední | vysoká | střední | sleduje stopu, hlasitý |
| bernský salašnický pes | velký | střední | nízká | klidný, kratší dorozumění |
| novofundlandský pes | velmi velký | střední | nízká | klidný, náročný na prostor |
| kavalír king charles španěl | malý | nízká | nízká | vhodný do bytu, zdravotní rizika plemene |
| bišonek | malý | nízká | nízká | méně línání, nutná úprava srsti |
| border kolie | střední | velmi vysoká | vysoká | potřebuje práci, ne jen procházky |
| australský ovčák | střední | velmi vysoká | vysoká | stejné jako border kolie |
| boxer | velký | vysoká | střední | hravý, silný, může srazit dítě |
| kříženec z útulku | různá | různá | různá | povaha bývá známá, výhoda dospělého psa |
Plemena, u kterých je s malými dětmi potřeba víc opatrnosti
Pracovní a hlídací plemena se silným ochranným pudem. Nejsou automaticky nevhodná, ale vyžadují zkušeného majitele a důslednou výchovu.
Pastevecká plemena s velmi vysokou potřebou práce, tedy border kolie a australský ovčák. Bez dostatečného vyžití mohou začít pást děti, tedy štípat do lýtek.
Terriéři s vysokou dráždivostí a nízkou tolerancí k obtěžování. Jsou to skvělí psi, ale reagují rychle.
Velmi malá plemena, tedy čivava a jim podobná. Riziko je obrácené: dítě je snadno zraní a pes se pak brání.
Lovecká plemena s vysokým loveckým pudem, u kterých běžící a křičící dítě spouští reakci.
Psi s nejasnou minulostí bez možnosti otestovat povahu.
Jakýkoli pes, který už dřív na dítě zavrčel a situace se neřešila.
Pravidla, která rozhodují o bezpečí
Pes musí mít místo, kam se může uchýlit a kam za ním nikdo nechodí. Nejlépe pelíšek nebo klec v klidném rohu.
Dítě k psovi na jeho místo nechodí nikdy. Toto pravidlo je zásadní, protože pes bez únikové cesty se brání.
Nerušit psa při jídle, při hlodání kosti a při spánku. Většina kousnutí v domácnosti vzniká přesně v těchto situacích.
Nikdy se na psa nesedá, neleze a netahá se za uši a ocas. To platí i u nejtolerantnějšího psa.
Malé dítě a pes se nenechávají spolu bez dozoru. Nikdy, bez ohledu na plemeno a na to, jak dlouho spolu žijí.
Dítě se učí psa hladit po hrudi a po boku, ne shora přes hlavu, což je pro psa nepříjemné.
K cizímu psovi se nechodí bez svolení majitele a k psovi na vodítku se nikdy nepřibližuje čelně.
Krmení pamlsky se učí s otevřenou dlaní, ne prsty.
| Situace | Riziko | Pravidlo |
|---|---|---|
| pes jí | vysoké | nerušit, nechodit k misce |
| pes hlodá kost nebo hračku | vysoké | nebrat, nesahat |
| pes spí | vysoké | nebudit, neobjímat |
| pes je na svém místě | vysoké | místo je jeho, nikdo tam nechodí |
| pes je nemocný nebo ho něco bolí | vysoké | omezit kontakt, k veterináři |
| pes je zahnaný do kouta | vysoké | vždy nechat únikovou cestu |
| dítě běží a křičí | střední | učit klidný pohyb kolem psa |
| objímání kolem krku | střední | pro psa je to omezení, ne projev náklonnosti |
| hlazení shora přes hlavu | nízké az střední | hladit po hrudi a po boku |
| cizí pes na ulici | střední | ptát se majitele, nepřibližovat se čelně |
Řeč těla: kdy je pes nesvůj
Většina kousnutí přichází po sérii varovných signálů, které dospělí přehlédnou a děti neumí přečíst.
Odvracení hlavy a pohledu. První a nejčastěji přehlížený signál.
Olizování pysků, když v okolí není jídlo.
Zívání mimo situaci, kdy je pes unavený.
Viditelné bělmo v koutku oka, takzvané velrybí oko.
Ztuhnutí, zastavení pohybu a upřený pohled. To je poslední signál před reakcí.
Stažený ocas, přitisknuté uši a nízký postoj.
Vrčení je varování, ne agrese. Trestat psa za vrčení znamená odnaučit ho varovat, po čemž následuje kousnutí bez ohlášení.
Když se objeví kterýkoli z těchto signálů, situace se ukončí, ne pokračuje.
Kdy pořídit psa
Rozumný okamžik je, když je nejmladšímu dítěti aspoň pět až šest let a chápe pravidla.
S batoletem do tří let se pořízení štěněte obvykle nedoporučuje, protože obojí vyžaduje plnou pozornost a rodič ji nemá dvakrát.
Očekávání, že pes dítě naučí zodpovědnosti, se naplní jen částečně. Odpovědnost za psa zůstává na dospělém.
Pes je závazek na deset až patnáct let. Za tu dobu se rodina mění, děti odrostou a životní situace se posune.
Dovolené, služební cesty a nemoc je potřeba vyřešit dřív, než pes přijde.
Alergie v rodině se ověřuje předem, ne po pořízení. Plemena označovaná jako hypoalergenní alergii nevylučují, jen méně línají.
Nájemní smlouva a domovní řád mohou chov omezovat.
Štěně, nebo dospělý pes z útulku
Štěně se dá vychovat od začátku, ale jeho povaha se plně projeví až v dospělosti. Náročnost prvního roku bývá podceněná.
Dospělý pes z útulku má známou povahu. Dobrý útulek řekne, jak se pes chová k dětem, k jiným psům a k hluku.
U dospělého psa odpadá období nočního štěkání, hlodání nábytku a učení čistoty.
Nevýhodou může být neznámá minulost a naučené reakce, které se odstraňují déle.
U rodiny s dětmi bývá dospělý pes s ověřenou povahou bezpečnější volba než štěně neznámé povahy.
Chovatelská stanice s testovanými rodiči a s možností vidět matku dává vyšší předvídatelnost.
Nákup z inzerátu bez možnosti vidět prostředí a matku je nejrizikovější varianta.
Co pes stojí
Náklady se dělí na jednorázové a pravidelné a u velkých plemen jsou znatelně vyšší.
Jednorázové: pořízení, vybavení, kastrace, čip a základní kurz.
Pravidelné: krmivo, veterinární prohlídky a očkování, odčervení, antiparazitika, případná úprava srsti.
Nepravidelné, ale jisté: nemoc nebo úraz. Právě tady se nejčastěji podcení rezerva.
Poplatek ze psa vybírá obec a jeho výše se liší.
Hlídání během dovolené je pravidelný náklad, na který se zapomíná.
Celkové náklady na běžného středně velkého psa jsou znatelná položka rodinného rozpočtu a je rozumné je spočítat předem.
| Položka | Frekvence | Poznámka |
|---|---|---|
| krmivo | měsíčně | u velkých plemen výrazně vyšší |
| veterinární prohlídka a očkování | 1x ročně | |
| odčervení | 2 az 4x ročně | |
| antiparazitika proti klíšťatům a blechám | sezonně | duben az listopad |
| úprava srsti | 6 az 8x ročně u některých plemen | pudl, bišonek, teriéři |
| poplatek ze psa | ročně | vybírá obec |
| hlídání během dovolené | podle potřeby | často opomíjené |
| výcvik a kurzy | první rok | základní poslušnost |
| vybavení | jednorázově a průběžně | vodítko, pelíšek, misky, hračky |
| nemoc nebo úraz | nepravidelně | největší nejistota, nutná rezerva |
První týdny s novým psem
Prvních několik dní se pes nechá zvyknout. Návštěvy, výlety a představování se odkládají.
Místo psa se určí hned a od začátku platí, že je jen jeho.
Pravidla se nastaví od prvního dne a platí pro všechny členy domácnosti stejně. Nejčastější chyba je nejednotnost.
Dítě se do péče zapojí úměrně věku: plnění misky s vodou, chůze na vodítku pod dohledem, česání.
Základní kurz poslušnosti se vyplatí i u tolerantního plemene. Nejde ani tak o psa jako o to, že se rodina naučí s ním pracovat.
Rutina, tedy stálý čas krmení a venčení, psa uklidní rychleji než cokoli jiného.
Signály stresu v prvních týdnech jsou normální. Pokud přetrvávají déle než měsíc, je namístě konzultace.
Nejčastější chyby
- Výběr plemene podle vzhledu, ne podle potřeb rodiny.
- Podcenění potřeby pohybu u pracovních a pasteveckých plemen.
- Pořízení štěněte k batoleti do tří let.
- Ponechání malého dítěte s psem bez dozoru.
- Chybějící místo, kam se pes může uchýlit.
- Rušení psa při jídle a při spánku.
- Trestání za vrčení, po kterém pes přestane varovat.
- Nejednotná pravidla mezi členy domácnosti.
- Očekávání, že se o psa bude starat dítě.
- Nákup z inzerátu bez možnosti vidět matku a prostředí.
- Podcenění nákladů a chybějící rezerva na nemoc.
Kontrolní otázky před rozhodnutím
- Kolik hodin denně bude pes sám doma?
- Kdo ho bude venčit ráno a večer, každý den, i v dešti?
- Kolik pohybu rodina reálně zvládne, ne kolik by chtěla?
- Je bydlení pro daného psa vhodné a povoluje ho smlouva a domovní řád?
- Kdo se o psa postará během dovolené a při nemoci?
- Má někdo v rodině alergii?
- Je v rozpočtu prostor na pravidelné náklady i na rezervu pro případ nemoci?
- Jsou děti dost velké na to, aby chápaly pravidla?
- Počítá rodina s tím, že jde o závazek na deset až patnáct let?
Další návody pro psy a kočky podle věku a situace shrnuje průvodce péčí o psa a kočku.
Časté dotazy k psovi v rodině s dětmi
Které plemeno je nejlepší pro rodinu s dětmi?
Univerzální odpověď neexistuje, protože rozhoduje víc povaha konkrétního psa, jeho socializace a nastavená pravidla než plemeno. Dobrou pravděpodobnost mají retrívři, pudl, bernský salašnický pes a kavalír, ale i tam se hodnotí konkrétní jedinec.
Od jakého věku dítěte je vhodné pořídit psa?
Rozumný okamžik je, když nejmladšímu dítěti je aspoň pět až šest let a chápe pravidla. S batoletem do tří let se pořízení štěněte obvykle nedoporučuje, protože obojí vyžaduje plnou pozornost, kterou rodič nemá dvakrát.
Kterým plemenům se s malými dětmi vyhnout?
Pracovním plemenům se silným ochranným pudem bez zkušeného majitele, pasteveckým plemenům s velmi vysokou potřebou práce, teriérům s vysokou dráždivostí a velmi malým plemenům, která dítě snadno zraní. A jakémukoli psovi s neznámou povahou.
Můžu nechat dítě a psa spolu o samotě?
U malého dítěte nikdy, bez ohledu na plemeno a na to, jak dlouho spolu žijí. Většina nehod nevzniká z agrese, ale ze situací, kdy pes nemá kam ustoupit nebo je rušen při jídle, hlodání a spánku.
Jaká pravidla nastavit mezi dítětem a psem?
Pes musí mít místo, kam se může uchýlit a kam nikdo nechodí. Nerušit ho při jídle, hlodání a spánku, nesedat na něj, netahat za uši a ocas a hladit po hrudi a boku, ne shora přes hlavu.
Jak poznám, že je pes nesvůj?
Podle odvracení hlavy a pohledu, olizování pysků bez přítomnosti jídla, zívání mimo únavu, viditelného bělma v koutku oka a hlavně podle ztuhnutí s upřeným pohledem, což je poslední signál před reakcí.
Mám psa trestat za vrčení?
Ne. Vrčení je varování, ne agrese. Trestáním se pes naučí nevarovat a další reakce pak přijde bez ohlášení, což je výrazně nebezpečnější. Když pes zavrčí, ukončí se situace, která vrčení vyvolala.
Je lepší štěně, nebo dospělý pes z útulku?
Pro rodinu s dětmi bývá bezpečnější dospělý pes s ověřenou povahou, protože dobrý útulek řekne, jak se chová k dětem, hluku a jiným psům. U štěněte se povaha plně projeví až v dospělosti a náročnost prvního roku bývá podceněná.
Existují hypoalergenní psi?
Plemena označovaná tímto způsobem, tedy pudl a bišonek, méně línají a šíří méně alergenu, ale alergii nevylučují. Alergen je hlavně ve slinách a v kožních šupinkách, ne jen v srsti. Alergie se ověřuje předem, ne po pořízení.
Naučí pes dítě zodpovědnosti?
Jen částečně. Dítě se zapojí úměrně věku, tedy plněním misky s vodou, česáním a chůzí na vodítku pod dohledem, ale odpovědnost za psa zůstává vždy na dospělém. Očekávání, že se o psa bude starat dítě, spolehlivě selhává.
Kolik pes stojí?
Kromě pořízení jde o pravidelné náklady na krmivo, veterinární péči, očkování, odčervení, antiparazitika, případnou úpravu srsti, obecní poplatek a hlídání během dovolené. Největší nejistotou je nemoc nebo úraz, na kterou je nutná rezerva.
Co dělat v prvních týdnech s novým psem?
Nechat ho několik dní zvyknout bez návštěv a výletů, hned určit jeho místo, nastavit pravidla platná stejně pro všechny členy domácnosti a zavést rutinu stálého času krmení a venčení. Základní kurz poslušnosti se vyplatí i u tolerantního plemene.
