Mochyně physalis: pěstování, zralost a okrasná mochyně

Jedlá mochyně neboli physalis se pěstuje podobně jako rajčata: v březnu až dubnu se předpěstuje v teple, po zmrzlých se vysadí na slunné místo, vzrostlejší druhy se vyvazují k opoře a plody se sklízejí, až když lampionek kolem nich zeschne a zbarví se do slámové barvy a bobule uvnitř je zlatavě oranžová nebo žlutá. Nezralé plody, listy ani stonky se nejedí, protože obsahují látky, které mohou způsobit otravu. Okrasná mochyně s oranžovými lampiony je jiný druh a k jídlu není.

Mochyně patří mezi lilkovité rostliny, stejně jako rajčata, brambory nebo papriky. Na zahradě přitom slibuje víc, než kolik bývá úrody, pokud se jí nedaří teplo, sezóna je krátká nebo se sklízí příliš brzy. Právě včasná a správná sklizeň je u mochyně nejdůležitější, a to nejen kvůli chuti, ale i kvůli bezpečnosti.

Projdeme jedlé druhy mochyně a rozdíl proti okrasné mochyni, výběr místa, předpěstování, výsadbu, oporu, zálivku i pěstování ve skleníku. Podrobně vysvětlíme, jak poznat zralý plod a proč nezralé plody nejíst, jak mochyni sklízet, skladovat a přezimovat. Na konci je přehled chorob a škůdců, diagnostická tabulka, tipy do kuchyně a odpovědi na časté otázky.

Které druhy mochyně jsou jedlé

Nejznámější je mochyně peruánská, latinsky Physalis peruviana, jejíž oranžové bobule v papírovém obalu se prodávají v obchodech pod jménem physalis. Je to vzrůstná rostlina, která dorůstá i přes metr a v domovině je vytrvalá. U nás se obvykle pěstuje jako jednoletá, protože mráz nesnese.

Mochyně ananasová je nižší a rozložitá rostlina s drobnějšími žlutými plody sladké chuti, která připomíná ananas. Dozrává dříve než mochyně peruánská a zralé plody samy opadávají na zem i s lampionkem. Pro kratší sezónu a chladnější oblasti bývá spolehlivější volbou.

Mochyně lepkavá, známá jako tomatillo, tvoří větší zelené nebo fialové plody, které vyplní celý obal, a používá se hlavně do salsy a omáček. Na rozdíl od ostatních druhů potřebuje k dobrému opylení obvykle alespoň dvě rostliny. Všechny tyto druhy se pěstují podobně, liší se hlavně vzrůstem a dobou zrání.

Vlastnost	Mochyně peruánská	Mochyně ananasová	Tomatillo
vzrůst	vysoká, keřovitá	nízká, rozložitá	středně vysoká, rozložitá
barva zralého plodu	zlatavě oranžová	žlutá	zelená až fialová
chuť	sladkokyselá, aromatická	sladká, ananasová	svěže kyselá
doba zrání	pozdní léto až podzim	od léta	od léta
opora	nutná	není nutná	vhodná
opylení	samosprašná	samosprašná	obvykle potřebuje dvě rostliny

Čím se liší okrasná mochyně

Mochyně židovská třešeň, latinsky Physalis alkekengi, je vytrvalá okrasná rostlina, která na podzim tvoří velké, jasně oranžové až červené lampiony. Pěstuje se pro suché vazby a podzimní dekorace. Na rozdíl od jedlých druhů je u nás mrazuvzdorná a každý rok vyráží z podzemních oddenků.

Okrasná mochyně se na zahradě snadno rozrůstá oddenky a může se nekontrolovaně šířit do okolí. Pokud ji chcete pěstovat, je dobré ji omezit kořenovou zábranou nebo ji vysadit do nádoby. Její lampiony se sklízejí, když se vybarví, a suší se zavěšené hlavou dolů.

Plody okrasné mochyně se nepovažují za jedlé, a přestože v literatuře se o jejich jedlosti dají najít různé údaje, doma je nejezte. Zvlášť pozor na děti, které lákají nápadné oranžové lampiony a bobule uvnitř. Na zahradě, kde rostou jedlé i okrasné mochyně, je dobré mít rostliny viditelně odlišené.

Kam mochyni na zahradě zasadit

Jedlá mochyně potřebuje plné slunce a teplé, chráněné místo. Čím více tepla během léta dostane, tím více plodů stihne dozrát před příchodem podzimu. V chladnějších polohách a na stinných místech se plody nemusí stihnout vybarvit.

Půda by měla být propustná, středně úrodná a mírně vlhká. Přehnojení, zejména dusíkem, vede k mohutnému listí na úkor plodů, proto se mochyni nesází do čerstvě pohnojeného záhonu. Postačí mírná dávka kompostu při výsadbě.

Mochyně je lilkovitá rostlina, a proto se nesází po rajčatech, bramborách, paprikách ani lilku. Všechny tyto plodiny sdílejí choroby a škůdce, kteří se v půdě hromadí. Jak rozvrhnout záhony na několik let, popisuje článek o střídání plodin na záhonech.

Kdy a jak mochyni předpěstovat

Mochyně se vysévá v březnu až dubnu, tedy zhruba ve stejnou dobu jako rajčata. Semena jsou drobná, proto se sejí jen mělce a lehce se zasypou nebo přitlačí k substrátu. Klíčí v teple, obvykle během jednoho až dvou týdnů.

Po vzejití potřebují rostlinky co nejvíc světla, jinak se vytahují a jsou slabé. Když mají první pravé listy, přepikýrují se do samostatných květináčů. Mochyně roste zpočátku pomalu, ale po přesazení do většího objemu výrazně zrychlí.

Postup se v mnohém shoduje s předpěstováním rajčat, takže kdo zvládne rajčata ze semen, zvládne i mochyni. Podrobný popis výsevu, pikýrování a otužování najdete v článku o pěstování rajčat ze semínek. Rozdílem je, že mochyně ananasová i peruánská se většinou nezaštipují jako rajčata.

1. V březnu až dubnu vysejte semena mělce do výsevního substrátu.
2. Udržujte je v teple a vlhku, klíčí obvykle během jednoho až dvou týdnů.
3. Po vzejití přesuňte misku na co nejsvětlejší místo.
4. Rostlinky s prvními pravými listy přepikýrujte do samostatných květináčů.
5. Od poloviny května sazenice otužujte venku, v noci je chraňte před chladem.
6. Po zmrzlých je vysaďte na slunné místo nebo do skleníku.

Jak mochyni vysadit ven

Mochyně se vysazuje až po zmrzlých, obvykle ve druhé polovině května, kdy jsou noci teplejší. Chlad zastavuje její růst a mráz rostlinu zničí. Sazenice by měly být otužené a mít několik pravých listů.

Mochyně peruánská potřebuje hodně prostoru, zhruba 80 až 100 cm mezi rostlinami, protože se silně větví. Mochyně ananasová a tomatillo se sázejí o něco hustěji, zhruba 50 až 70 cm. U tomatilla vysaďte alespoň dvě rostliny blízko sebe, aby se vzájemně opylily.

Sazenice se vysazují stejně hluboko nebo trochu hlouběji, než rostly v květináči. Kolem rostliny se vytvoří zálivková mísa a rostlina se důkladně zalije. Pokud se na několik dní ochladí, je vhodné sazenice zakrýt netkanou textilií.

Jak mochyni vyvázat k opoře

Mochyně peruánská vytváří dlouhé, poléhavé větve, které se pod tíhou plodů snadno lámou a leží na zemi. Proto se k ní už při výsadbě zatluče kůl nebo se postaví klec, podobně jako u keříčkových rajčat. Větve se k opoře volně vyvazují měkkým úvazkem.

Místo jednotlivých kůlů se dá použít i síť nebo provázky natažené mezi sloupky, přes které se větve postupně přehazují. Rostlina tak zůstává vzdušná a plody se neválejí po zemi, kde by je mohli poškodit slimáci nebo hniloba. Zároveň se lépe sklízí.

Mochyně ananasová je nízká a obvykle se k opoře neváže. Plody opadávají na zem i s obalem, proto se pod rostliny rozprostře mulč ze slámy nebo textilie, na kterém zůstávají čisté a suché. Tomatillo je poléhavé a nízkou oporu ocení.

Jak mochyni zalévat a hnojit

Mochyně potřebuje pravidelnou, ale ne přehnanou zálivku. Po výsadbě se zalévá, dokud nezakoření, pak stačí zalévat vydatně v suchých obdobích. Nepravidelná zálivka a náhlé přemokření po suchu mohou způsobovat praskání plodů.

Hnojí se střídmě. Příliš mnoho dusíku vede k mohutné rostlině, která kvete pozdě a plody nestihnou dozrát. Pokud byl záhon připraven kompostem, stačí během léta jedno až dvě přihnojení hnojivem pro plodovou zeleninu s nižším obsahem dusíku.

Kolem rostlin se osvědčuje mulč ze slámy nebo posekané trávy, který udržuje vláhu a chrání padající plody. Mulč se pokládá na prohřátou půdu. V nádobách se mochyně zalévá častěji a přihnojuje pravidelně, protože substrát rychle vysychá a vyčerpává se.

Kdy pěstovat mochyni ve skleníku

V chladnějších oblastech, ve vyšších polohách nebo v deštivých letech je skleník či fóliovník velkou výhodou. Teplo v krytém prostoru prodlouží sezónu na obou koncích a plody mají víc času dozrát. Mochyně peruánská, která zraje pozdě, z toho těží nejvíc.

Ve skleníku je důležité pravidelné větrání, protože v horkém a vlhkém vzduchu se hůř opylují květy a množí se škůdci i plísně. Podrobnosti o tom, jak a kdy větrat, najdete v článku o větrání skleníku. Ve skleníku se také zalévá častěji než venku.

Pokud skleník nemáte, pomůže teplé místo u jižní zdi nebo pěstování ve velké nádobě, kterou můžete na podzim přesunout pod střechu. Při ochlazení koncem léta se rostliny venku dají přes noc přikrýt textilií, což prodlouží dobu zrání.

Jak poznat zralou mochyni

Hlavním znakem je lampionek, tedy papírový obal kolem plodu. Dokud je zelený a šťavnatý, plod uvnitř není zralý. Zralý lampionek zeschne, zbarví se do slámové nebo béžové barvy a na dotek je suchý a papírový.

Bobule uvnitř má u mochyně peruánské zlatavě oranžovou barvu, u mochyně ananasové žlutou až jantarovou. Zralý plod je na povrchu hladký, trochu lepkavý a má výraznou, sladkokyselou vůni. Zelená nebo nazelenalá bobule ještě není zralá.

U mochyně ananasové je dobrým vodítkem to, že zralé plody samy opadávají i s obalem na zem. Stačí je každý den nebo obden sbírat. U tomatilla je plod zralý, když vyplní obal a ten se začne trhat, barva plodu pak odpovídá odrůdě.

Proč nejíst nezralé plody

Mochyně patří do čeledi lilkovitých, jejíž zástupci často obsahují jedovaté alkaloidy v listech, stoncích a nezralých plodech. U jedlých mochyní se nebezpečné látky ve zralých plodech rozkládají, v zelených bobulích a zelených částech rostliny ale zůstávají. Proto se jedí výhradně zcela zralé plody.

Otrava se může projevit nevolností, zvracením, bolestmi břicha a průjmem, u malých dětí mohou být příznaky vážnější. Nejvíc ohrožené jsou děti, které okusují zelené bobule na zahradě. Listy a stonky mochyně se nekrmí ani domácím zvířatům a nedávají se králíkům ani slepicím.

Pokud někdo sní nezralé plody nebo části rostliny a objeví se potíže, volejte Toxikologické informační středisko na číslech 224 919 293 nebo 224 915 402. Při vážných příznacích, jako je zmatenost, dušnost nebo bezvědomí, volejte záchrannou službu 155. Mějte po ruce vzorek rostliny, pomůže při určení.

Jak mochyni sklízet a skladovat

Mochyně se sklízí postupně, jak plody dozrávají, obvykle od léta do prvních mrazů. Plody se odtrhávají i s lampionkem, který je chrání. U mochyně ananasové se sbírají opadané plody ze země.

Plody v lampioncích se dají skladovat několik týdnů v chladné, suché a vzdušné místnosti, rozložené v jedné vrstvě. Lampionek brání vysychání a poškození, proto se sundává až před jídlem. Vlhko a teplo vedou k plísnění, proto se plody průběžně kontrolují.

Před prvními mrazy se sklidí všechny plody, které mají alespoň částečně vybarvený obal a nažloutlou bobuli. Takové plody často ještě dozrají v místnosti. Úplně zelené plody se ale nedozrají a nejedí se, patří na kompost.

Jak mochyni přezimovat

Mochyně peruánská je ve své domovině vytrvalá a dá se přezimovat v nádobě. Na podzim, před mrazy, se rostlina zkrátí, zasadí do většího květináče a přenese do světlé a chladné místnosti. Přes zimu se zalévá jen střídmě.

Přezimovaná rostlina na jaře vyrazí dříve a plodí dřív než rostlina ze semen, což se v krátké sezóně hodí. Po zmrzlých se znovu vysadí ven nebo zůstane v nádobě. Přezimování ale vyžaduje dostatek světla a prostoru, a pokud ho nemáte, je jednodušší každý rok vysít nová semena.

Mochyně ananasová a tomatillo se pěstují jako jednoleté a nepřezimovávají se. Ze spadaných plodů se ale na zahradě mohou objevit samovýsevy, které vzejdou až v teplé půdě a úrodu dají hlavně v dlouhém teplém létě. Semena na další rok si můžete získat z vlastních zralých plodů, vysušit je a uložit v suchu.

Jaké choroby a škůdci hrozí

Mochyni napadají podobní škůdci jako rajčata a brambory. Na listech se usazují mšice, ve skleníku molice a svilušky, na mladých rostlinách mohou škodit dřepčíci, kteří dělají v listech drobné otvory. Na mochyni přechází také mandelinka bramborová.

Škůdce je dobré sledovat včas a odstraňovat je šetrnými postupy, jako je ruční sběr, smývání vodou nebo podpora užitečného hmyzu. Ve skleníku pomáhá větrání a pravidelná kontrola spodní strany listů. Přehled metod bez chemie najdete v článku o škůdcích na zahradě bez chemie.

Z chorob se ve vlhkém počasí objevuje šedá plíseň na plodech a lampioncích a může se vyskytnout i plíseň bramborová, která napadá lilkovité rostliny. Pomáhá vzdušný spon, zálivka ke kořenům místo na listy a včasné odstranění napadených částí.

Co vidíte	O co jde	Co s tím
rostlina bujná, kvete málo a pozdě	přebytek dusíku	hnojit střídmě, nesázet do čerstvě hnojené půdy
plody na podzim zelené, nestihnou dozrát	málo tepla, krátká sezóna	dřív předpěstovat, skleník, zakrývat textilií
tomatillo má prázdné obaly	chybí druhá rostlina k opylení	vysadit alespoň dvě rostliny
plody praskají	nepravidelná zálivka	zalévat pravidelně, mulčovat
drobné otvory v listech mladých rostlin	dřepčíci	udržovat vlhko, zakrýt textilií
bílý hmyz na spodu listů ve skleníku	molice	větrat, lepové desky, kontrola
šedý povlak na plodech a obalech	šedá plíseň	odstranit napadené plody, vzdušný spon

Jak mochyni použít v kuchyni

Zralá mochyně se nejčastěji jí syrová jako ovoce, samotná, v ovocném salátu, do jogurtu nebo jako ozdoba dezertů. Lampionek se odtáhne dozadu a slouží jako praktické držátko. Před jídlem se bobule opláchne, protože povrch je lehce lepkavý.

Díky vyšší kyselosti a obsahu pektinu je mochyně vhodná na džemy, rosoly a kompoty, samostatně nebo v kombinaci s jiným ovocem. Hodí se i do koláčů a muffinů. Postupy pro domácí džemy najdete v článku džemy a marmelády.

Tomatillo se naopak používá hlavně tepelně upravené, do zelené salsy, omáček a dušených jídel. Před přípravou se sundá obal a plody se omyjí od lepkavého povlaku. I u tomatilla platí, že se používají jen plody, které dosáhly zralosti.

• Syrová: samotná, do ovocného salátu, jogurtu nebo na dezert.
• V čokoládě: bobule s lampionkem jako držátkem namočené do čokolády.
• Džem a kompot: samotná nebo s jablky a hruškami.
• Sušená: jako rozinky do müsli a pečiva.
• Tomatillo: do zelené salsy a omáček.

Co si z toho odnést

Mochyně je vděčná, pokud dostane teplo, slunce a trpělivost se sklizní. Rozhodující je jíst jen zralé plody jedlých druhů. Hlavní zásady shrnuje pět bodů.

1. Předpěstujte mochyni v březnu až dubnu a vysaďte ji po zmrzlých na slunné místo.
2. Mochyni peruánskou vyvažte k opoře, tomatillo sázejte alespoň ve dvou rostlinách.
3. Hnojte střídmě, přebytek dusíku oddaluje kvetení a zrání.
4. Sklízejte jen plody se suchým slámovým obalem a zlatavou nebo žlutou bobulí.
5. Nezralé plody, listy a stonky nejezte, okrasnou mochyni k jídlu nepoužívejte.

Časté otázky k pěstování mochyně

Kdy se vysévá mochyně?

V březnu až dubnu, podobně jako rajčata. Vysazuje se po zmrzlých ve druhé polovině května.

Jak poznám zralou mochyni?

Lampionek zeschne a zbarví se do slámové barvy a bobule uvnitř je zlatavě oranžová nebo žlutá. Zelené plody nejsou zralé.

Jsou nezralé plody mochyně jedovaté?

Nezralé plody, listy a stonky obsahují látky, které mohou způsobit otravu. Jíst se smí jen zcela zralé plody jedlých druhů.

Co dělat, když dítě snědlo nezralé plody?

Volejte Toxikologické informační středisko na čísle 224 919 293 nebo 224 915 402. Při vážných příznacích volejte záchrannou službu 155.

Je okrasná mochyně jedlá?

Okrasná mochyně s oranžovými lampiony se za jedlou nepovažuje. Její plody ani jiné části nejezte.

Potřebuje mochyně oporu?

Mochyně peruánská ano, protože její větve se pod tíhou plodů lámou. Nízká mochyně ananasová oporu nepotřebuje.

Proč tomatillo nemá plody?

Tomatillo obvykle potřebuje k opylení alespoň dvě rostliny. Při jedné rostlině zůstávají obaly prázdné.

Kolik místa mochyně potřebuje?

Mochyně peruánská zhruba 80 až 100 cm mezi rostlinami. Mochyně ananasová a tomatillo o něco méně.

Proč mochyně nestihne dozrát?

Nejčastěji kvůli nedostatku tepla a krátké sezóně. Pomůže dřívější předpěstování, skleník nebo zakrývání na podzim.

Jak dlouho vydrží mochyně po sklizni?

V lampioncích v chladné, suché a vzdušné místnosti obvykle několik týdnů. Obal se sundává až před jídlem.

Dá se mochyně přezimovat?

Mochyně peruánská ano, v nádobě ve světlé a chladné místnosti. Mochyně ananasová a tomatillo se pěstují jako jednoleté.

Dozrají zelené plody mochyně v místnosti?

Plody s částečně vybarveným obalem a nažloutlou bobulí často dozrají. Úplně zelené plody nedozrají a nejedí se.

Po čem mochyni nesázet?

Po rajčatech, bramborách, paprikách a lilku. Všechny patří mezi lilkovité a sdílejí choroby a škůdce.

Co se z mochyně dá připravit?

Zralé plody se jedí syrové, dávají se do džemů, kompotů a dezertů nebo se suší. Tomatillo se používá do salsy a omáček.