Mangold: pěstování, výsev, sklizeň a přezimování

Mangold se vysévá přímo na záhon od dubna do července, po vzejití se jednotí na vzdálenost zhruba 25 až 30 cm a sklízí se postupně po jednotlivých vnějších listech, takže jedna rostlina dává úrodu od léta až do mrazů. Jde o listovou formu řepy, která netvoří bulvu, ale velké listy a masité řapíky. Pěstuje se podobně jako červená řepa, jen s tím rozdílem, že se jí nesklízí kořen.

Mangold má pověst nenáročné zeleniny, přesto se na záhonech často nedaří tak, jak by mohl. Nejčastější potíže vznikají z příliš hustého výsevu, z nedostatku vody v létě a ze sklizně, při které se rostlina oškube naráz. Rostliny pak slábnou, vybíhají do květu nebo mají tuhé a hořké listy.

Projdeme výběr místa a přípravu půdy, termíny a techniku výsevu, jednocení, zálivku a hnojení, postupnou sklizeň listů i řapíků a rozdíly mezi barevnými odrůdami. Dostane se i na choroby a škůdce, přezimování, pěstování v nádobě a na to, co je dobré vědět o mangoldu v kuchyni. Na konci najdete diagnostickou tabulku a odpovědi na nejčastější otázky.

Čím se mangold liší od špenátu

Mangold, latinsky Beta vulgaris subsp. vulgaris var. cicla, je stejný druh jako červená či cukrová řepa, jen vyšlechtěný na listy místo na bulvu. Tvoří růžici velkých, často zvlněných listů na silných řapících, které mohou být bílé, zelené, žluté, oranžové, růžové nebo tmavě červené. Kořen zůstává tenký a dřevnatý a k jídlu se nepoužívá.

Rozlišují se dva hlavní typy. Listový mangold má užší řapíky a hodně jemných listů, které se připravují podobně jako špenát. Řapíkatý mangold má široké masité řapíky, které se vaří nebo dusí zvlášť a chutnají jemně, trochu připomínají chřest nebo celer. Mezi oběma typy existuje řada přechodů a v praxi se u většiny odrůd využívá obojí.

Proti špenátu má mangold jednu velkou výhodu: nevybíhá tak snadno do květu v dlouhém letním dni. Zatímco špenát se pěstuje hlavně na jaře a na podzim, mangold vydrží na záhonu celé léto a sklízí se průběžně. Je to rostlina dvouletá, v prvním roce tvoří listy a teprve po přezimování nasazuje květní stvol se semeny.

Vlastnost	Listový mangold	Řapíkatý mangold	Špenát
hlavní sklízená část	listové čepele	široké řapíky i listy	listy
šířka řapíku	úzká	široká, masitá	úzká
délka sklizně	od léta do podzimu	od léta do podzimu	hlavně jaro a podzim
vybíhání v létě	málo	málo	snadno v dlouhém dni
vzdálenost rostlin	zhruba 25 cm	zhruba 30 až 40 cm	hustší výsev
přezimování	možné pod zakrytím	možné pod zakrytím	zimní odrůdy ano

Kam mangold na zahradě zasadit

Mangold roste nejlépe na slunném až polostinném místě. Plné slunce podporuje silný růst a sytou barvu řapíků, ale v horkém létě ocení, když je záhon v odpoledních hodinách trochu přistíněný. V hlubším stínu sice roste také, jenže listy jsou menší a řapíky slabší.

Protože se sklízí několik měsíců, je dobré mu vybrat místo, kde nebude překážet dalším výsevům. Osvědčuje se kraj záhonu nebo samostatný řádek, ke kterému se dá snadno přistoupit bez šlapání po ostatní zelenině. Barevné odrůdy se hodí i do okrasných výsadeb, kde působí jako dekorativní listová rostlina.

Při plánování záhonů myslete na příbuznost s řepou a špenátem, se kterými má mangold společné choroby a škůdce. Na místo, kde minulý rok rostla řepa, ho raději nesejte. Jak rozvrhnout plodiny na několik let dopředu, popisuje článek o střídání plodin na záhonech.

Jak připravit půdu pro mangold

Mangold patří mezi středně náročnou zeleninu. Nejlépe se mu daří v hluboké, kypré a humózní půdě, která dobře drží vláhu a přitom se v ní nedrží voda. Na lehkých písčitých půdách rychle trpí suchem, na těžkých jílovitých zase pomalu roste a řapíky bývají kratší.

Na podzim nebo brzy na jaře se do záhonu zapracuje vyzrálý kompost, případně dobře uleželý hnůj přidaný už na podzim. Čerstvý hnůj těsně před výsevem se nedoporučuje, protože vede k přebujelým listům s vyšším obsahem dusičnanů. Půda by měla mít neutrální až mírně zásaditou reakci, ve výrazně kyselé půdě mangold roste hůř.

Pokud půda na záhonu dlouhodobě neplodí dobře, vyplatí se ji zlepšovat soustavně, ne jen pro jednu plodinu. Organická hmota, mulč a zelené hnojení zlepší strukturu a schopnost držet vodu. Podrobnější postup najdete v článku, jak zlepšit půdu na zeleninové zahradě.

Kdy mangold vysévat

Mangold se vysévá od poloviny dubna, jakmile se půda trochu prohřeje. V chladné a mokré půdě semena klíčí pomalu a část z nich může zahnít. Pokud přijde po výsevu delší chladné období, mladé rostliny mohou později snáze vybíhat do květu, proto se s prvním výsevem nemusíte příliš hnát.

Další výsevy se dělají postupně až do července. Jarní výsev dává úrodu od začátku léta, červencový výsev se sklízí na podzim a část rostlin se dá přezimovat pro ranou jarní sklizeň. Dva až tři výsevy za sezónu zajistí, že budete mít stále k dispozici mladé, křehké listy.

Mangold se hodí také jako náhradní plodina na místa, která se uvolní po rané zelenině. Po sklizni raných brambor, hrachu nebo salátu stačí záhon prokypřit a zasít. Letní výsevy potřebují pravidelnou zálivku, dokud rostlinky nezakoření, protože horký povrch půdy rychle vysychá.

Jak mangold vysévat a jednotit

Semeno mangoldu je ve skutečnosti semenné klubíčko, ze kterého vzejde několik rostlinek, stejně jako u červené řepy. Proto se vysévá řidčeji, než by se zdálo, a po vzejití se musí jednotit. Klíčení urychlí, když klubíčka před výsevem namočíte na několik hodin do vlažné vody.

Klubíčka se kladou do řádků vzdálených zhruba 30 až 40 cm, do hloubky 2 až 3 cm a po několika centimetrech. Po zasypání se půda lehce utuží a zalije jemnou sprchou. Vzchází obvykle během jednoho až dvou týdnů, podle teploty a vlhkosti půdy.

Jednocení se dělá ve dvou krocích. Poprvé, když mají rostlinky první pravé listy, ponecháte z každého chomáčku jen tu nejsilnější. Podruhé, o několik týdnů později, upravíte vzdálenost na konečných 25 až 30 cm, u řapíkatých odrůd klidně víc. Vytrhané mladé rostlinky nemusíte vyhazovat, dají se použít jako salátové lístky.

1. Klubíčka namočte na několik hodin do vlažné vody.
2. Vyhloubte rýhu hlubokou 2 až 3 cm, řádky držte 30 až 40 cm od sebe.
3. Klubíčka rozložte po několika centimetrech a zasypte jemnou zeminou.
4. Půdu lehce přitlačte a zalijte jemnou sprchou, do vzejití udržujte vlhkou.
5. Po objevení prvních pravých listů ponechte z každého chomáčku jednu rostlinu.
6. Po několika týdnech rostliny protrhejte na konečnou vzdálenost 25 až 30 cm.

Jak předpěstovat sazenice mangoldu

Předpěstování není nutné, ale má smysl na malé zahradě nebo tam, kde řádí slimáci. Sazenice vypěstované v sadbovačích mají při výsadbě náskok a nejsou tak zranitelné jako čerstvě vzešlé klíčky. Stejným způsobem se dají vyplnit mezery po nevzešlých místech v řádku.

Klubíčka se vysévají po jednom do buněk sadbovače nebo malých kelímků, zhruba měsíc před plánovanou výsadbou. Po vzejití se v každé buňce ponechá jedna rostlinka a ostatní se opatrně odstřihnou nůžkami, aby se nepoškodily kořeny ponechané rostliny. Sazenice potřebují hodně světla, jinak se vytahují.

Před výsadbou se sazenice několik dní otužují venku na chráněném místě. Vysazují se v době, kdy mají čtyři až šest listů, do předem zalitých jamek a hned se znovu zalijí. Mangold přesazování snáší dobře, jen je potřeba vysazovat s celým kořenovým balem a nepoškodit hlavní kořen.

Jak mangold zalévat a hnojit

Pravidelná vláha je u mangoldu základ. V suchu listy zhrubnou, řapíky tuhnou a rostlina se snaží přejít do květu. Zalévá se raději méně často a vydatně, aby voda pronikla do hloubky, a ne denně po troškách, kdy se zvlhčí jen povrch.

Velmi pomáhá mulč z posekané trávy, slámy nebo kompostu, který omezuje odpařování a zároveň potlačuje plevel. Mulč se pokládá až na prohřátou půdu a dostatečně narostlé rostliny, aby nezakrýval mladé listy. Obecné zásady zálivky zeleniny popisuje článek o zalévání zeleninových záhonů.

Pokud byl záhon dobře připravený kompostem, mangold většinu sezóny nic dalšího nepotřebuje. U rostlin, ze kterých se hodně a dlouho sklízí, pomůže v létě jedno až dvě přihnojení kompostovým výluhem nebo mírným organickým hnojivem. Přehnojení dusíkem je nežádoucí, protože zvyšuje obsah dusičnanů v listech a rostliny jsou měkčí a náchylnější k mšicím.

Jak sklízet listy a řapíky

První listy se dají sklízet zhruba dva měsíce po výsevu, kdy má rostlina dobře vytvořenou růžici. Sklízejí se vždy vnější, nejstarší listy, které se odlomí nebo odříznou těsně u báze. Střed rostliny se srdíčkem se nechává netknutý, protože z něj vyrůstají nové listy.

Z jedné rostliny se najednou odebírá jen několik listů, nikdy celá růžice. Rostlina pak rychle obrůstá a sklízet se dá každý týden až do podzimu. Pokud se oškube úplně, dlouho se vzpamatovává a často ztratí sílu.

Listy se sklízejí ideálně ráno, kdy jsou plné vody a křehké. Řapíky se nelámou do strany, ale táhnou dolů a stáčí, případně se odříznou ostrým nožem. Poškozené, žluté nebo napadené listy odstraňujte průběžně, i když je nebudete jíst, aby rostlina nevydávala sílu zbytečně.

Které barevné odrůdy vybrat

Nabídka odrůd se dělí podle barvy řapíků a typu listu. Klasické odrůdy s bílými nebo světle zelenými řapíky bývají nejvzrůstnější a mají nejširší řapíky, takže se hodí pro ty, kdo chtějí řapíky vařit samostatně. Odrůdy s červenými, žlutými nebo oranžovými řapíky jsou spíš listového typu a na záhonu působí velmi dekorativně.

Prodávají se i směsi barevných odrůd, ze kterých vzejde pestrá řada rostlin. Barvy řapíků se ovšem mohou při vaření částečně vytratit, zejména u červených typů, které barví vodu podobně jako červená řepa. Pro syrové saláty a rychlé restování si ale barvu zachovávají dobře.

Při výběru je dobré sledovat i odolnost proti vybíhání a mrazu, kterou výrobci osiv u některých odrůd uvádějí. Pro přezimování se volí odrůdy, které se k tomu popisují jako vhodné. Barevné typy bývají o něco citlivější na chlad a vybíhání než klasické bílé.

• Bílé řapíky: široké, masité, silný vzrůst, vhodné na vaření řapíků zvlášť.
• Zelené řapíky: spíš listový typ, jemné listy na způsob špenátu.
• Červené řapíky: dekorativní, při vaření pouštějí barvu.
• Žluté a oranžové řapíky: barevná ozdoba záhonu i talíře.
• Barevné směsi: pestrý řádek z jednoho sáčku, rostliny se liší vzrůstem.

Proč mangold vybíhá do květu

Mangold je dvouletá rostlina a květní stvol by měl vytvořit až ve druhém roce. Pokud mladé rostliny zažijí delší chlad, například po příliš časném jarním výsevu, mohou to vnímat jako zimu a vybíhat už v prvním létě. Podobný efekt má i dlouhodobé sucho a stres z nedostatku živin.

Vybíhající rostlinu poznáte podle toho, že se ze středu růžice začne zvedat silný, rychle rostoucí stonek s menšími listy. Listy pak tuhnou a hořknou. Stvol se dá vylomit, rostlina ale ztrácí sílu a obvykle je lepší ji nahradit novým výsevem.

Prevencí je výsev až do prohřáté půdy, pravidelná zálivka a dostatek živin. Pro časné jarní výsevy se vyplatí volit odrůdy méně náchylné k vybíhání. Rostliny, které přezimovaly, vybíhají na jaře vždy, to je jejich přirozený vývoj, a stihnou dát jen několik týdnů raných listů.

Jaké choroby a škůdci hrozí

Mangold sdílí většinu problémů s řepou a špenátem. Nejviditelnějším škůdcem bývá mínovka řepová, drobná muška, jejíž larvy vyžírají chodby uvnitř listů. Na listech se objevují světlé průsvitné skvrny, které postupně hnědnou. Napadené listy se odstraňují a mladé výsevy lze chránit jemnou textilií.

Na listech se může objevit skvrnitost listů řepy, houbová choroba s drobnými kulatými skvrnami, které mají světlý střed a načervenalý okraj. Šíří se hlavně za teplého a vlhkého počasí a z rostlinných zbytků. Pomáhá dostatečný spon, zálivka ke kořenům místo na listy a důkladný úklid rostlin na konci sezóny.

Mladé rostlinky ohrožují slimáci, kteří dokážou vzešlý řádek zlikvidovat během jedné noci. Na listech se také často usazují mšice, zejména černá mšice maková, která se na řepovitých rostlinách množí ve velkých koloniích. Co proti nim opravdu funguje, shrnuje článek slimáci na zahradě, mšice pak většinou stačí smýt proudem vody.

Co vidíte	O co jde	Co s tím
světlé průsvitné skvrny uvnitř listu, později hnědnou	mínovka řepová	odstranit napadené listy, výsev zakrýt textilií
kulaté skvrny se světlým středem a červeným lemem	skvrnitost listů řepy	zalévat ke kořenům, zvětšit spon, uklidit zbytky
černé kolonie mšic na spodu listů	mšice maková	smýt proudem vody, podpořit užitečný hmyz
okousané mladé rostlinky, slizké stopy	slimáci	ruční sběr, zábrany, večerní kontrola
ze středu roste stonek, listy hořknou	vybíhání do květu	nahradit novým výsevem, příště sít do teplé půdy
listy drobné, tuhé, řapíky vláknité	sucho nebo nedostatek živin	pravidelná vydatná zálivka, mulč, přihnojit kompostem
listy blednou a žloutnou od starších	nedostatek dusíku nebo přemokření	přihnojit organicky, zkontrolovat odtok vody

Jak mangold přezimovat

Mangold snese slabé mrazíky bez větší újmy a na podzim se sklízí až do doby, kdy přijdou silnější mrazy. V mírné zimě rostliny na záhonu často přežijí samy, v tužší zimě ale listy i srdíčko pomrznou. Přezimují spíš mladší rostliny z letního výsevu než staré a vyčerpané rostliny z jara.

Před příchodem mrazů se odstraní starší listy a rostliny se zakryjí vrstvou slámy, listí nebo netkanou textilií. Srdíčko musí zůstat suché, jinak hrozí hniloba. Na menších záhonech se osvědčuje i nízký tunel z fólie nebo textilie, pod kterým se dá v mírných obdobích sklízet i během zimy.

Na jaře, jakmile povolí mrazy, se kryt odstraní a rostliny rychle obrazí. Dají několik týdnů velmi rané sklizně v době, kdy je čerstvé zeleniny málo, a pak vyběhnou do květu. Poté se vytrhají a záhon se uvolní pro další plodiny. Celkovou přípravu zeleninové zahrady na zimu popisuje článek o přípravě záhonů na zimu.

Jak pěstovat mangold v nádobě

Mangold je jedna z mála zelenin, které se dobře daří v truhlících a květináčích na balkoně i terase. Potřebuje nádobu hlubokou alespoň na dvě dlaně, ideálně víc, s odtokovými otvory a kvalitním substrátem obohaceným kompostem. Do jednoho většího truhlíku se vejdou dvě až tři rostliny.

V nádobě je rozhodující pravidelná zálivka, protože substrát vysychá mnohem rychleji než záhon. V horkých dnech se zalévá denně, nejlépe ráno. Zhruba po měsíci od výsadby se začne přihnojovat slabou dávkou hnojiva pro zeleninu, protože živiny se z malého objemu substrátu rychle vyčerpají.

Barevné odrůdy v nádobě působí jako okrasná rostlina a zároveň přinášejí úrodu. Na balkoně se sklízí stejně, po vnějších listech, a jedna rostlina dá listy na přílohu nebo do polévky každý týden. Na podzim se dá nádoba přestěhovat na chráněné místo a sklizeň prodloužit.

Jak mangold uchovat a zpracovat

Čerstvě sklizené listy rychle vadnou, proto se skladují v lednici zabalené ve vlhké utěrce nebo sáčku a spotřebují se do několika dní. Řapíky vydrží o něco déle než listové čepele. Před přípravou se listy důkladně omyjí, protože v záhybech se drží zemina.

U řapíkatých odrůd se řapíky oddělují od listů a vaří zvlášť, protože potřebují delší čas. Listy stačí krátce spařit nebo zprudka orestovat, podobně jako špenát. Mangold se hodí do polévek, nádivek, zapékaných jídel, rizota i do plněných listů místo zelí.

Na zimu se mangold dá zamrazit. Listy i řapíky se krátce spaří, zchladí ve studené vodě, nechají okapat a zamrazí po porcích. Syrové zmražené listy se po rozmrazení rozpadají, proto se před mražením blanšírují. Další možnosti, jak uložit úrodu, najdete v článku o skladování úrody ze zahrady.

Co si z toho odnést

Mangold je vděčná zelenina, která při správném zacházení dává úrodu od léta do zimy z jednoho výsevu. Rozhoduje především řídký spon, pravidelná voda a šetrná postupná sklizeň. Nejdůležitější body najdete v pěti krocích.

1. Sejte do prohřáté půdy od poloviny dubna, další výsevy postupně do července.
2. Klubíčka dávají více rostlinek, jednotěte na 25 až 30 cm.
3. Zalévejte vydatně a mulčujte, v suchu listy tuhnou a rostliny vybíhají.
4. Sklízejte vždy jen vnější listy a srdíčko nechte růst.
5. Mladší rostliny na podzim zakryjte, na jaře dají ranou sklizeň.

Časté otázky k pěstování mangoldu

Kdy se vysévá mangold?

Od poloviny dubna, kdy se půda prohřeje, a postupně až do července. Červencový výsev se sklízí na podzim a dá se přezimovat.

Jak hluboko se mangold seje?

Klubíčka se vysévají do hloubky zhruba 2 až 3 cm. Řádky se drží 30 až 40 cm od sebe.

Proč z jednoho semínka vyroste víc rostlin?

Semeno mangoldu je klubíčko, které obsahuje několik zárodků. Proto se po vzejití jednotí a ponechává se jedna rostlina.

Na jakou vzdálenost se mangold jednotí?

Konečný spon je zhruba 25 až 30 cm mezi rostlinami. U řapíkatých odrůd s mohutnou růžicí se nechává víc místa.

Kdy se mangold začíná sklízet?

Zhruba dva měsíce po výsevu, kdy má rostlina vyvinutou růžici. Mladé listy do salátu se dají stříhat dřív.

Jak správně sklízet mangold?

Vždy jen několik vnějších listů u báze, srdíčko se nechává růst. Rostlina pak obrůstá a sklízí se opakovaně.

Proč mangold vybíhá do květu?

Nejčastěji kvůli chladu po příliš časném výsevu nebo kvůli suchu. Přezimované rostliny vybíhají na jaře přirozeně.

Přežije mangold zimu?

Slabé mrazíky snese, v tuhé zimě bez ochrany pomrzne. Pod slámou nebo textilií často přezimuje a na jaře dá ranou sklizeň.

Dá se mangold pěstovat v truhlíku?

Ano, v hlubší nádobě s kvalitním substrátem roste dobře. Potřebuje ale častou zálivku a pravidelné přihnojení.

Jaký je rozdíl mezi mangoldem a špenátem?

Mangold je listová forma řepy s výraznými řapíky a v létě nevybíhá tak snadno. Špenát je jiný druh a pěstuje se hlavně na jaře a na podzim.

Co jsou světlé skvrny uvnitř listů?

Jde obvykle o chodby larev mínovky řepové. Napadené listy se odstraňují a mladé výsevy se chrání textilií.

Dá se mangold jíst syrový?

Mladé listy se dají přidat do salátu syrové. Starší listy a řapíky jsou chutnější vařené nebo dušené.

Mohou mangold jíst všichni?

Obsahuje šťavelany, proto ho lidé se sklonem k ledvinovým kamenům jedí střídmě. Lidé užívající léky na ředění krve by kvůli vitaminu K měli konzumaci probrat s lékařem.

Jak mangold zamrazit?

Listy i řapíky se krátce spaří, zchladí, nechají okapat a zamrazí po porcích. Bez spaření se po rozmrazení rozpadají.