Granátovník pěstování v nádobě: kvetení, plody a zimování

Granátovník se u nás pěstuje v nádobě, v létě na nejslunnějším a nejteplejším místě venku, s propustným substrátem a pravidelnou zálivkou, a na zimu se po opadu listí stěhuje do chladné místnosti bez mrazu, kde může stát i v šeru. Za odměnu kvete celé léto sytě oranžově červenými květy. Plody v nádobě nasazuje, ale v našem kratším létě často nestihnou plně dozrát.

Kdo si granátovník pořídí kvůli plodům, bývá často zklamaný. Mnoho květů opadá, aniž by se z nich vyvinul plod, a z nasazených granátových jablek zůstávají v chladnějším létě malé a kyselé plody. Příčina přitom není v chybě pěstitele, ale v biologii rostliny a v klimatu.

Projdeme, jaké formy granátovníku se pro nádoby hodí, kam ho postavit, jaký substrát a nádobu zvolit, jak zalévat a hnojit, proč opadávají květy a jak podpořit nasazení plodů. Podrobně se podíváme na přezimování opadavé rostliny, řez, přesazování, škůdce a na to, co s plody. Nechybí srovnání forem, diagnostická tabulka a odpovědi na nejčastější otázky.

Co je granátovník za rostlinu

Granátovník obecný, latinsky Punica granatum, je opadavý keř nebo menší strom pocházející z oblastí jihozápadní Asie, který se odedávna pěstuje ve Středomoří. Má lesklé úzké listy, často trnité větvičky a výrazné květy s dužnatým kalichem. Plodem je známé granátové jablko s červenými šťavnatými semeny.

Ve Středomoří roste granátovník venku, v našem klimatu ale v zemi obvykle nepřežije delší silné mrazy a jeho plody nestihnou dozrát. Pěstuje se proto jako nádobová rostlina, která léto tráví na terase a zimu v chráněném prostoru. V tom se podobá oleandru nebo fíkovníku.

Oproti stálezeleným středomořským rostlinám má jednu výhodu: na zimu shazuje listy. Díky tomu nepotřebuje v zimovišti tolik světla a může přezimovat i v chladném šeru. Zimování je tak jednodušší než u olivovníku nebo citrusů.

Kterou formu granátovníku vybrat

Pro pěstování v nádobách se nabízejí dvě skupiny. Běžný granátovník roste do podoby keře nebo stromku, kvete velkými květy a nasazuje plody velikosti, jakou znáte z obchodu, pokud mají dost tepla. V nádobě zůstává menší, ale přesto potřebuje prostor.

Zakrslý granátovník, často označovaný jako forma nana, zůstává nízký, má drobné listy a kvete ochotně už jako malá rostlina. Nasazuje malé plody, které jsou spíš ozdobné než k jídlu. Hodí se do menších nádob na balkon, na okenní parapet i do bytu.

Existují také odrůdy s plnými květy, které kvetou velmi bohatě, ale plody obvykle nenasazují. Při výběru se proto rozhodněte, zda vám jde hlavně o květy, nebo o plody. Pokud o plody, vybírejte odrůdy, u kterých školka uvádí vhodnost do chladnějšího klimatu nebo ranější dozrávání.

Forma	Vzrůst v nádobě	Kvetení	Plody	Vhodné pro
běžný granátovník	keř nebo stromek	velké květy, léto	větší, potřebují dlouhé horké léto	terasa, velká nádoba
zakrslý granátovník	nízký, drobné listy	ochotně už za mlada	drobné, spíš ozdobné	balkon, parapet, menší nádoba
plnokvětá odrůda	keř nebo stromek	velmi bohaté, plné květy	obvykle žádné	okrasná terasa

Kam granátovník v létě postavit

Granátovník je rostlina horkého slunného léta a potřebuje nejteplejší a nejslunnější místo, které máte. Ideální je jižní terasa, balkon nebo stěna domu, která přes den akumuluje teplo. Čím víc tepla a slunce, tím víc květů a tím větší šance na dozrání plodů.

Ven se granátovník stěhuje po pominutí jarních mrazů, kdy začíná rašit. Na plné slunce se přivyká postupně, protože mladé listy vyrašené v zimovišti se mohou spálit. Chladná a deštivá místa rostlinu zpomalují a kvetení odkládají.

V létě granátovníku nevadí horko ani suchý vzduch, zato se mu nedaří ve stínu a v místech, kde po dešti dlouho stojí vlhko. Nádobu je vhodné postavit na podložku, aby voda po dešti volně odtekla. Na podzim může granátovník zůstat venku, dokud nepřijdou výraznější mrazy.

Jaký substrát a nádobu zvolit

Granátovník potřebuje propustný substrát s dostatkem živin, například kvalitní substrát pro nádobové rostliny smíchaný s kompostem a hrubým pískem nebo drtí. Snese neutrální i mírně zásaditou reakci. Substrát by neměl být čistě rašelinový, protože drží příliš vody.

Nádoba musí mít odtokový otvor a na dně vrstvu štěrku nebo keramzitu. Stojící voda v nádobě vede k hnilobě kořenů, kterou granátovník snáší špatně. Proč je odtok tak důležitý, vysvětluje článek květináč bez odtokového otvoru.

Velikost nádoby volte jen o něco větší, než je kořenový bal. Granátovník v mírně těsnější nádobě obvykle kvete ochotněji než v příliš velké, kde roste hlavně do listí. Těžší nádoba z pálené hlíny je stabilnější a substrát v ní rychleji proschne.

Jak granátovník zalévat a hnojit

V létě se granátovník zalévá pravidelně a vydatně, jakmile vrchní vrstva substrátu proschne. Za horkých dnů to může být i denně. Přebytečná voda musí odtéct a v podmisce se nenechává stát.

Rostlina snese krátké přeschnutí, ale nepravidelná zálivka škodí kvetení a plodům. Střídání sucha a přemokření vede k opadu poupat a květů a u plodů k praskání slupky. Rovnoměrná vlhkost během léta je proto důležitější než přesný interval.

Od jara do konce léta se granátovník hnojí hnojivem pro kvetoucí nádobové rostliny podle návodu výrobce. Hnojiva s vyšším podílem draslíku podporují kvetení, přebytek dusíku naopak vede k bujnému růstu listů na úkor květů. Od září se hnojení ukončí, aby výhony vyzrály.

Proč granátovníku opadávají květy

Granátovník vytváří dva typy květů. Plodné květy mají baňatou spodní část, ze které se po opylení vyvine plod. Neplodné květy jsou užší, zvonkovité, bez výrazného zduření a po odkvětu přirozeně opadají.

Opad části květů je tedy zcela normální a neznamená chybu v péči. Zvlášť u mladých rostlin převažují neplodné květy a plodných přibývá s věkem. Pokud opadávají i plodné květy nebo poupata, bývá příčinou sucho, chlad nebo nedostatek slunce.

Opad poupat také často následuje po náhlé změně prostředí, například po přestěhování z chladného stinného místa na prudké slunce nebo po silném ochlazení. Rostlina potřebuje stabilní podmínky, dostatek tepla a rovnoměrnou zálivku. Stěhování během kvetení je lepší omezit.

Jak podpořit nasazení plodů

Granátovník je z velké části samosprašný, ale na terase, kde je málo opylovačů, se vyplatí pomoci. Stačí jemným štětcem přenášet pyl z květu na květ v době, kdy jsou květy plně otevřené. Opakujte to několikrát během kvetení, nejlépe za suchého a teplého počasí.

Pro dozrání plodů je rozhodující dlouhé a teplé léto. V chladnějších oblastech mají větší šanci plody, které se nasadí na začátku léta. Pozdní plody z konce léta obvykle nestihnou dozrát a je lepší je odstranit, aby rostlina neplýtvala silou.

Počet plodů je dobré přizpůsobit velikosti rostliny. Malý granátovník v nádobě neunese mnoho velkých plodů, a pokud jich nasadí hodně, zůstanou drobné. Odstranění části plůdků podpoří růst zbývajících.

1. Postavte granátovník na nejteplejší a nejslunnější místo.
2. V době kvetení přenášejte jemným štětcem pyl mezi otevřenými květy.
3. Zalévejte pravidelně, aby substrát nevyschl a nebyl přemokřený.
4. Hnojte hnojivem pro kvetoucí rostliny, s mírou dusíku.
5. Pozdní plody a nadbytečné plůdky odstraňte, aby zbývající lépe dorostly.
6. Na podzim nechte rostlinu venku, dokud nehrozí mráz, plody tak mají víc času.

Kdy a jak sklízet granátová jablka

Plody dozrávají na podzim a poznáte je podle vybarvené slupky, která ztrácí lesk a na poklep zní spíš dutě. Slupka bývá na zralém plodu pevná a lehce kožovitá. V našich podmínkách se plody obvykle sklízejí před prvními mrazy, i když nejsou plně dozrálé.

Plody se odstřihávají nůžkami i s kouskem stopky, netrhají se, aby se nepoškodila větev. Po sklizni už výrazně nedozrávají, ale v chladu vydrží ještě několik týdnů. Popraskané plody se zpracují co nejdřív, protože rychle plesniví.

Plody ze zakrslých forem jsou drobné a spíš ozdobné, jejich semena bývají suchá a málo šťavnatá. U běžných forem v teplém létě můžete sklidit plody, které se chutí blíží těm z obchodu, jen jsou menší a kyselejší.

Co s plody granátovníku

Jedlá jsou šťavnatá semena obalená červenou dužinou, kterým se říká zrníčka. Nejsnáze se vyloupnou tak, že se plod rozkrojí a pod vodou se zrníčka oddělí od blan, které vyplavou na hladinu. Hodí se do salátů, dezertů, ke kaši nebo k masu.

Ze zrníček se dá vylisovat šťáva nebo uvařit sirup, který dodá nápojům a dezertům výraznou barvu a kyselost. Šťáva výrazně barví textil i pracovní desky, proto se s plody pracuje opatrně. Postupy přípravy sirupů popisuje článek šťávy a sirupy z ovoce.

Slupka, bílé blány, kůra a kořeny se nejedí, protože obsahují hořké a pro člověka nevhodné látky. Pokud je dítě ochutná ve větším množství a objeví se potíže, obraťte se na Toxikologické informační středisko na čísle 224 919 293 nebo 224 915 402. Při vážných příznacích volejte záchrannou službu na čísle 155.

Jak granátovník přezimovat

Na podzim granátovník shodí listy a přejde do zimního klidu. Venku může zůstat, dokud nepřijdou výraznější mrazy, chlad mu pomáhá klid navodit. Před zimováním se odstraní spadané listí a zbývající plody.

Ideální zimoviště je chladné, bez mrazu, s teplotou zhruba 2 až 10 °C, například nevytápěný sklep, garáž, chodba nebo zimní zahrada. Protože je rostlina bez listů, světlo nepotřebuje a může zimovat i ve tmě. Zakrslé formy, které si někdy část listů ponechají, se zimují raději ve světle.

Zálivka se v zimě omezí na minimum, jen aby kořenový bal úplně nevyschl. Přemokření ve chladu vede k hnilobě kořenů. Podobné zásady platí pro zimování fíkovníku, jak popisuje článek pěstování a přezimování fíkovníku.

Co vidíte	O co jde	Co s tím
opadávají úzké zvonkovité květy	neplodné květy, přirozený jev	není třeba zasahovat
opadávají poupata a baňaté květy	sucho, chlad, náhlá změna místa	rovnoměrná zálivka, stabilní teplé místo
plody praskají	nepravidelná zálivka, déšť po suchu	zalévat průběžně, mulčovat povrch
plody zůstávají malé a kyselé	krátké nebo chladné léto	nejteplejší místo, odstranit pozdní plody
v zimovišti vyrůstají slabé světlé výhony	příliš teplé zimování	přesunout do chladnějšího místa
lepkavé listy a kolonie hmyzu na výhonech	mšice	opláchnout vodou, nechat přirozené nepřátele
jemné tečkování listů a pavučinky	svilušky za horka a sucha	osprchovat, zvýšit vlhkost vzduchu

Jak granátovník řezat

Granátovník se řeže v předjaří, před vynesením ven a začátkem rašení. Odstraňují se suché, poškozené a křížící se větve a výhony rostoucí dovnitř koruny. Koruna by měla být vzdušná a vyvážená vzhledem k nádobě.

Granátovník ochotně vytváří výhony z báze a kořenů, které se pravidelně odstraňují, pokud chcete pěstovat stromek na kmínku. U keřovitého tvaru se ponechá několik silných hlavních výhonů. Příliš dlouhé výhony se mírně zkrátí, aby se rostlina zahustila.

Rostlina kvete na mladých výhonech vyrůstajících ze staršího dřeva, proto silný řez kvetení omezuje. Stačí mírné tvarování a prosvětlení. Pozor na trny, které mají některé formy na větvičkách.

• Předjaří: hlavní tvarovací a prosvětlovací řez před rašením.
• Výhony z báze: odstraňovat průběžně u stromkového tvaru.
• Suché a poškozené větve: kdykoli během roku.
• Pozdní plody: odstranit na konci léta, pokud nestihnou dozrát.
• Vyhnout se: silnému zkracování, které omezuje kvetení.

Kdy granátovník přesadit

Granátovník se přesazuje na jaře, jednou za dva až tři roky, nebo když kořeny prorůstají odtokovým otvorem. Nová nádoba je jen o něco větší než původní. Starší rostliny ve velkých nádobách stačí obnovit výměnou vrchní vrstvy substrátu.

Při přesazení se odstraní staré a poškozené kořeny a bal se usadí do stejné hloubky. Mezery se vyplní čerstvým propustným substrátem a rostlina se zalije. Hnojit se začíná až po několika týdnech.

Po přesazení je dobré granátovník několik dní nechat v polostínu, než si zvykne. Pokud se přesazuje v době rašení, rostlina se rychle zotaví. Přesazení během kvetení nebo na podzim se nedoporučuje.

Jaké škůdce granátovník láká

Na mladých výhonech se na jaře a v létě objevují mšice, které sají šťávu a vylučují lepkavou medovici. Menší kolonie stačí opláchnout proudem vody nebo nechat přirozeným nepřátelům. Podrobnosti o boji s mšicemi na rostlinách v nádobách najdete v článku mšice na pokojových rostlinách.

Za horka a sucha, zvlášť u rostlin pod přesahem střechy, se mohou množit svilušky, které způsobují jemné světlé tečkování listů. V zimovišti se může objevit molice, pokud granátovník zimuje s dalšími rostlinami v teple. Pravidelná kontrola spodní strany listů pomůže škůdce zachytit včas.

Granátovník zimující v chladu bez listů je vůči škůdcům poměrně odolný, protože většina z nich potřebuje teplo a zelené listy. Pokud přezimuje spolu s citrusy nebo oleandry, zkontrolujte je všechny najednou. Péči o citrusy v zimovišti popisuje článek citrusy v květináči a jejich zimování.

Co si z toho odnést

Granátovník v nádobě je nenáročná letní rostlina, pokud mu dopřejete co nejvíc slunce a tepla, pravidelnou zálivku a chladné zimování bez mrazu. Plody jsou v našem klimatu bonusem, ne samozřejmostí. Shrnutí najdete v pěti bodech.

1. V létě dejte granátovníku nejteplejší a nejslunnější místo na terase.
2. Pěstujte ho v propustném substrátu a nádobě s odtokem.
3. Zalévejte pravidelně, střídání sucha a přemokření bere květy a plody.
4. Opad úzkých květů je normální, plodné květy můžete opylovat štětcem.
5. Po opadu listí zimujte v chladu bez mrazu, i ve tmě, a zalévejte jen minimálně.

Časté otázky k pěstování granátovníku

Dá se granátovník pěstovat venku v zemi?

V našem klimatu obvykle nepřežije delší silné mrazy. Proto se pěstuje v nádobě a na zimu se stěhuje do chráněného prostoru.

Kdy granátovník kvete?

Celé léto, zhruba od začátku léta do jeho konce. Počet květů závisí hlavně na slunci a teplu.

Proč granátovníku opadávají květy?

Část květů je neplodná a po odkvětu přirozeně opadá. Opad poupat a baňatých květů způsobuje sucho, chlad nebo náhlá změna místa.

Jak poznám plodný květ?

Plodný květ má baňatou spodní část, ze které se vyvine plod. Neplodné květy jsou užší a zvonkovité.

Dozrají plody granátovníku v našem klimatu?

V teplém a dlouhém létě ano, často ale zůstávají menší a kyselejší. Zakrslé formy mají drobné, spíš ozdobné plody.

Jak granátovník přezimovat?

Po opadu listí v chladu bez mrazu, zhruba při 2 až 10 °C. Světlo nepotřebuje a zalévá se jen minimálně.

Může granátovník zimovat ve tmě?

Ano, protože je na zimu bez listů. Zakrslé formy, které si část listů ponechají, zimujte raději ve světle.

Jak často granátovník zalévat?

V létě pravidelně, jakmile vrchní vrstva substrátu proschne, za horka i denně. V zimě jen tolik, aby bal úplně nevyschl.

Kdy granátovník řezat?

V předjaří před rašením. Řez by měl být mírný, silné zkracování omezuje kvetení.

Proč granátová jablka praskají?

Nejčastěji kvůli nepravidelné zálivce nebo dešti po suchu. Pomáhá rovnoměrná vlhkost substrátu.

Jaký substrát granátovník potřebuje?

Propustný a výživný, například substrát pro nádobové rostliny s kompostem a pískem. Nádoba musí mít odtok.

Které části granátovníku se nejedí?

Slupka, bílé blány, kůra a kořeny se nejedí. Jedlá jsou jen šťavnatá zrníčka.

Je granátovník samosprašný?

Z velké části ano. Na terase pomůže opylování jemným štětcem v době kvetení.

Kdy granátovník vynést ven?

Po pominutí jarních mrazů, kdy začíná rašit. Na plné slunce se přivyká postupně.