Dlužicha se pěstuje v polostínu v humózní, propustné a přiměřeně vlhké půdě, na jaře se jí odstraňují poškozené listy a zhruba po třech až čtyřech letech se trs vyzvedne, zasadí hlouběji nebo rozdělí, protože vylézá ze země. Pěstuje se hlavně pro barevné listy v odstínech zelené, stříbrné, vínové, karamelové nebo limetkové, které zdobí záhon od jara do zimy. Drobné zvonkovité květy na tenkých stvolech jsou příjemným bonusem.
Dlužicha, známá také pod latinským jménem heuchera, je vděčná rostlina do stinných i polostinných záhonů a nádob. Má ale dvě typické slabiny, o kterých se při nákupu často nemluví. Starší trsy postupně vylézají nad zem na holých kmíncích a v zimě vymrzají, a jejich kořeny si oblíbil lalokonosec rýhovaný, jehož larvy dokážou trs zničit dřív, než si toho všimnete.
Projdeme původ a barevné skupiny dlužich, výběr místa podle barvy listů, půdu, výsadbu, péči během roku, vyzvedávání a dělení trsu, pěstování v nádobě, choroby a hlavně ochranu proti lalokonosci. Nechybí tabulka stanovišť podle barvy listů, diagnostická tabulka nejčastějších potíží a odpovědi na otázky, které se kolem dlužich opakují.
V kostce
- Stanoviště: polostín; tmavé listy snesou víc slunce, světlé a limetkové se na slunci spalují.
- Půda: humózní, propustná, přiměřeně vlhká; zimní zamokření vede k hnilobě.
- Vyzvedávání trsu: po třech až čtyřech letech trs vyrýt, zasadit hlouběji nebo rozdělit.
- Péče: na jaře odstranit poškozené listy, po odkvětu stvoly, jednou ročně kompost.
- Lalokonosec: zářezy na okrajích listů a vadnoucí trs bez kořenů jsou varovné znamení.
- Nádoby: dlužicha se v nádobách daří dobře, pokud má odtok a pravidelnou zálivku.
Co v článku najdete
- Co je dlužicha a odkud pochází
- Kam dlužichu na zahradě vysadit
- Jakou půdu dlužicha potřebuje
- Jak dlužichu správně vysadit
- Jak o dlužichu pečovat během roku
- Proč dlužicha ztrácí barvu listů
- Proč dlužicha vylézá ze země
- Jak trs vyzvednout a rozdělit
- Jak poznat a zastavit lalokonosce
- Jaké další choroby dlužichu ohrožují
- Jak dlužichu pěstovat v nádobě
- S čím dlužichu kombinovat
- Co si z toho odnést
- Časté otázky k pěstování dlužichy
Co je dlužicha a odkud pochází
Dlužicha, latinsky Heuchera, patří do čeledi lomikamenovitých a pochází ze Severní Ameriky, kde roste v lesích, na skalách i horských svazích. Původní druhy mají převážně zelené listy a drobné květy, z nichž nejznámější je dlužicha krvavá s jasně červenými zvonky. Dnešní zahradní dlužichy jsou většinou kříženci s mnohem pestřejšími listy.
Rostlina tvoří husté přízemní trsy okrouhlých, laločnatých listů na dlouhých řapících. Listy vyrůstají z krátkého dřevnatějícího stonku, který se s věkem prodlužuje, a právě to je příčinou postupného vylézání trsu nad zem. Na zahradě se chová jako stálezelená trvalka, která v mírné zimě drží listy a v tuhé zimě o část z nich přijde.
S dlužichou se prodávají i příbuzné rostliny, dlužichovka, kříženec dlužichy s mitrovničkou, a samotná mitrovnička. Mají podobné nároky, dlužichovka obvykle lépe snáší stín a vlhko, mitrovnička se rozrůstá výběžky do plochy. Rady v tomto článku platí z velké části pro všechny tři.
Kam dlužichu na zahradě vysadit
Pro většinu dlužich je ideální polostín, tedy ranní nebo odpolední slunce a stín v poledne. Dobře rostou pod světlými korunami stromů, u severní nebo východní stěny domu nebo mezi keři. V hlubokém stínu listy blednou a ztrácejí výraznou kresbu.
Rozhodující je barva listů. Tmavé vínové a purpurové odrůdy snesou více slunce a jejich barva na světle ještě zesílí, pokud mají dostatek vláhy. Světlé, limetkové, karamelové a jantarové odrůdy se na přímém poledním slunci spalují, na listech vznikají hnědé suché plochy.
Dlužicha se hodí jako lemovka podél cest, do popředí stinných záhonů, do skalek a do nádob. Ve skupině několika rostlin stejné odrůdy vytvoří barevnou plochu, v kombinaci různých odrůd zase pestrou mozaiku. Vedle zelených kapradin a funkií působí barevné listy dlužich jako živý akcent.
| Barva listů | Vhodné stanoviště | Na co dát pozor |
|---|---|---|
| tmavá vínová a purpurová | polostín i slunce s vláhou | na slunci pravidelná zálivka |
| stříbřitá se žilkováním | polostín | v hlubokém stínu bledne kresba |
| zelená, původní druhy | polostín i stín | nenáročné, kvetou výrazněji |
| karamelová a jantarová | polostín, ranní slunce | polední slunce spaluje listy |
| limetková a žlutozelená | světlý stín | na slunci se spalují, ve tmě zelenají |
| červená a oranžová | polostín | barva se během sezóny mění |
Jakou půdu dlužicha potřebuje
Dlužicha dobře roste v humózní, propustné a přiměřeně vlhké půdě, podobné lesní hrabance. Ocení kompost a listovku, které udrží vláhu a zároveň nechají kořenům vzduch. Na reakci půdy není příliš vybíravá, snáší mírně kyselou i neutrální půdu.
Zimní zamokření je pro dlužichu nebezpečnější než letní sucho. Na těžké jílovité půdě, kde po deštích stojí voda, kořeny a báze trsu hnijí. Pomůže zapracovat hrubší písek a kompost nebo sázet na mírně vyvýšený záhon.
Na lehkých a písčitých půdách zase rychle vysychá, a proto je potřeba zvýšit obsah organické hmoty a povrch mulčovat. Kdo si není jistý, jakou má na zahradě půdu, může si udělat jednoduché měření pH půdy a podle výsledku rozhodnout o úpravě. Dlužicha je na pH tolerantní, důležitější je struktura půdy.
Jak dlužichu správně vysadit
Dlužichy se sázejí na jaře nebo na začátku podzimu, rostliny v kontejnerech i během sezóny mimo horké a suché období. Podzimní výsadba by neměla být pozdě, aby rostlina stihla zakořenit a mráz ji nevytlačil ze země. Na těžkých půdách je bezpečnější jarní výsadba.
Rostlina se sází tak, aby báze trsu byla na úrovni terénu, a u rostlin, které už mají vytažený holý stonek, i o něco hlouběji, aby stonek zakryla zemina. Zemina se lehce přitlačí a rostlina se vydatně zalije. Pak se povrch zamulčuje kompostem nebo listovkou.
Rozestup mezi rostlinami se řídí velikostí odrůdy, obvykle se počítá s třiceti až čtyřiceti centimetry. Dlužichy nejsou agresivní a pomalu se rozrůstají, takže je lze kombinovat i s drobnějšími trvalkami. Ve skupinách po třech nebo pěti rostlinách vyniknou výrazněji.
- Vyberte polostinné místo a zohledněte barvu listů zvolené odrůdy.
- Půdu prokypřete a promíchejte s kompostem nebo listovkou.
- Rostlinu usaďte tak, aby báze trsu byla na úrovni terénu.
- Holý stonek u starších rostlin zasaďte hlouběji, aby ho zakryla zemina.
- Zasypte, lehce přitlačte a vydatně zalijte.
- Povrch zamulčujte a v prvním roce hlídejte vláhu.
Jak o dlužichu pečovat během roku
Na jaře se odstraní listy poškozené mrazem nebo zimním sluncem, stačí je odstřihnout u báze. Dlužicha brzy vytvoří nové listy a trs se zahustí. Současně je dobré zkontrolovat, jestli mráz trs nevytlačil ze země, a případně ho zatlačit zpět a přihrnout zeminou.
Během sezóny potřebuje dlužicha pravidelnou zálivku v suchých obdobích, zvlášť na slunnějším místě a v nádobách. Zalévá se ke kořenům, nikoli přes listy. Jednou ročně na jaře stačí přidat kompost, přehnojení vede k měkkým listům a slabší barvě.
Po odkvětu se odkvetlé stvoly odstřihávají u báze, aby rostlina neinvestovala síly do semen a trs vypadal upraveně. Pro stálou vlhkost a ochranu kořenů funguje mulč z listovky nebo kompostu, jak ho popisuje článek o tom, čím a kdy mulčovat. Mulč ale nepřihrnujte až k bázi listů, aby se v ní nedržela vlhkost.
Proč dlužicha ztrácí barvu listů
Barva listů dlužich se přirozeně mění během sezóny. Mladé jarní listy bývají u mnoha odrůd světlejší nebo naopak sytější než letní, na podzim a v chladu se barvy často prohloubí. U některých karamelových a oranžových odrůd se odstín během roku posouvá natolik, že rostlina působí jako jiná odrůda.
Trvalé vyblednutí a zelenání listů bývá znakem příliš hlubokého stínu. Rostlina se snaží zachytit víc světla, listy jsou větší, měkčí a kresba mizí. Pomůže přesun do světlejšího polostínu, kde se nové listy vybarví výrazněji.
Opačným problémem je vybledlá, vypálená barva na plném slunci, kdy listy ztrácejí lesk a na okrajích hnědnou. Barvu oslabuje i přehnojení dusíkem a sucho. Výrazné zbarvení tedy udrží polostín, přiměřená vláha a střídmé hnojení.
Proč dlužicha vylézá ze země
Dlužicha roste z krátkého stonku, který se každým rokem prodlužuje směrem nahoru. Po několika letech jsou listy na konci holého dřevnatého stonku, který vyčnívá nad zem, trs působí řídce a uprostřed prázdně. Obnažený stonek vysychá, trpí mrazem a rostlina slábne.
Tento proces urychluje i mráz, který opakovaným zamrzáním a táním půdy trs postupně vytlačuje ven. Na jaře pak nacházíte rostliny, které leží napůl na povrchu s obnaženými kořeny. Pokud je hned nezatlačíte zpět, mohou uschnout.
Řešením je pravidelné vyzvedávání a hlubší výsadba, obvykle jednou za tři až čtyři roky. Pokud to neuděláte, trs postupně chřadne a po několika sezónách zanikne. Pravidelná obnova je proto u dlužich běžnou součástí péče, ne známkou chyby.
Jak trs vyzvednout a rozdělit
Vyzvedávání a dělení se provádí na jaře, když rostlina začne rašit, nebo brzy na podzim. Trs se vyryje celý, zemina se opatrně otřepe a posoudí se jeho stav. Pokud je jen mírně vytažený, stačí ho zasadit hlouběji, aby holý stonek zakryla zemina a zakořenil v ní.
U starších trsů s více růžicemi se trs rozdělí ostrým nožem na části, z nichž každá má růžici listů a kousek stonku s kořeny. Staré, zdřevnatělé a prázdné části se vyhodí. Oddělené části se zasadí tak hluboko, aby byl holý stonek pod zemí a nad zemí zůstaly jen listy.
Po přesazení je důležitá pravidelná zálivka, dokud rostliny nezakoření, a mulč kolem báze. Obecný postup dělení trvalek a vhodné termíny pro jednotlivé druhy shrnuje článek dělení trvalek krok za krokem. Nově zasazené části se obvykle rychle ujmou a do sezóny vytvoří husté trsy.
★ Množení dlužichy z řízku
Pokud trs vylezl vysoko nad zem, můžete z něj odříznout jednotlivé růžice s kouskem stonku, odstranit spodní listy a zapíchnout je do vlhkého propustného substrátu. Ve stínu a při mírné vlhkosti řízky během několika týdnů zakoření. Tímto způsobem získáte nové rostliny a zároveň obnovíte přestárlý trs.
Jak poznat a zastavit lalokonosce
Lalokonosec rýhovaný je noční brouk, jehož dospělci vykusují do okrajů listů charakteristické půlkruhové zářezy. Přes den se schovávají v půdě, pod mulčem nebo v trsech, takže je uvidíte jen za tmy s baterkou. Samotný žír dospělců dlužichu vážně neohrozí, ale je varováním.
Mnohem nebezpečnější jsou larvy, které žijí v půdě a okusují kořeny. Jsou bílé, beznohé, zahnuté do tvaru písmene C a mají hnědou hlavičku. Napadená dlužicha náhle vadne, i když má vláhu, a při zatažení jde z půdy vytáhnout téměř bez kořenů. V nádobách bývá napadení časté a vážné.
Proti larvám se používá biologická ochrana pomocí entomopatogenních háďátek, která se zalévají do vlhké půdy v době, kdy je dostatečně teplá, podle návodu přípravku. Dospělce lze sbírat za tmy nebo lákat do úkrytů, například do složené vlnité lepenky pod rostlinou, a ráno je odstranit. Další možnosti přináší článek o tom, jak se zbavit škůdců bez chemie.

Jaké další choroby dlužichu ohrožují
Častou chorobou je rez, která se projevuje drobnými oranžovými až hnědými kupkami výtrusů na rubu listů a světlými skvrnami na líci. Šíří se hlavně za vlhkého počasí a v hustých, špatně větraných výsadbách. Napadené listy se odstraní a nekompostují, zalévá se ke kořenům.
Za teplého a suchého počasí se může objevit padlí, bílý moučnatý povlak na listech. Oslabuje rostlinu a kazí vzhled listů, které jsou hlavní ozdobou. Pomáhá prosvětlení okolí, pravidelná zálivka a odstranění napadených listů.
Na zamokřených místech hrozí hniloba báze a kořenů, kdy listy vadnou, báze měkne a zapáchá. Takovou rostlinu je obvykle těžké zachránit, zdravé růžice je možné odříznout a zakořenit jako řízky. Místo před další výsadbou odvodněte.
| Co vidíte | O co jde | Co s tím |
|---|---|---|
| půlkruhové zářezy na okrajích listů | dospělci lalokonosce | sběr za tmy, úkryty z vlnité lepenky |
| trs náhle vadne, jde vytáhnout bez kořenů | larvy lalokonosce v půdě | biologická ochrana háďátky, výměna substrátu |
| holý stonek, listy jen nahoře | stárnutí a vytahování trsu | vyzvednout a zasadit hlouběji, rozdělit |
| trs vytlačený na povrch na jaře | vymrzání půdou | zatlačit zpět, přihrnout zeminu, mulč |
| hnědé suché plochy na světlých listech | spálení sluncem | přesadit do polostínu, zalévat |
| oranžové kupky na rubu listů | rez | odstranit listy, zalévat ke kořenům |
| měkká páchnoucí báze | hniloba ze zamokření | zakořenit zdravé růžice, odvodnit místo |
Jak dlužichu pěstovat v nádobě
Dlužichy patří k oblíbeným rostlinám do nádob a truhlíků na stinných terasách a balkonech. Barevné listy vydrží od jara do zimy, takže nádoba vypadá dobře celou sezónu. Kombinují se s kapradinami, travami, břečťanem nebo sezónními letničkami.
Nádoba musí mít odtokový otvor a propustný substrát s příměsí kompostu a hrubšího písku nebo perlitu. Zalévá se pravidelně, protože substrát v nádobách vysychá rychleji, ale voda nesmí zůstávat v podmisce. Během sezóny stačí slabé přihnojení jednou za několik týdnů.
V nádobách je dlužicha zvlášť ohrožena lalokonoscem, jehož larvy se v substrátu rychle množí. Při přesazování je proto dobré kořenový bal prohlédnout a larvy odstranit. Na zimu nádobu přisuňte ke zdi, obalte a omezte zálivku, podobně jako u jiných trvalek v nádobách, o kterých píše článek o zazimování balkonu.
⚠ Dlužicha, děti a zvířata
Dlužicha nepatří mezi rostliny, které se běžně uvádějí jako jedovaté, přesto není určena ke konzumaci a u citlivých zvířat může při okusování způsobit zažívací potíže. Pokud pes nebo kočka rostlinu okusuje ve větším množství, poraďte se s veterinářem. Při podezření na otravu člověka volejte Toxikologické informační středisko na čísle 224 919 293 nebo 224 915 402, při závažných příznacích záchrannou službu na čísle 155.
S čím dlužichu kombinovat
Barevné listy dlužich vyniknou vedle zelených rostlin s odlišnou strukturou listů. Výborně se hodí ke kapradinám, funkiím, ostřicím a bergeniím, které vytvoří klidný podklad. Tmavé dlužichy zase zdůrazní světlé listy panašovaných funkií nebo stříbřitých trvalek.
V popředí záhonu je lze kombinovat s drobnějšími trvalkami a cibulovinami, například s čemeřicemi, plicníky nebo jarními cibulovinami. Na jaře pak kvetou cibuloviny a v létě převezmou roli barevné listy. Na podzim a v mírné zimě drží dlužichy barvu i v době, kdy ostatní trvalky zatahují.
Zajímavých výsledků lze dosáhnout kombinací několika odrůd s kontrastní barvou, například vínové s limetkovou nebo stříbrné s karamelovou. Důležité je, aby rostliny měly stejné nároky na světlo. Světlé odrůdy vysazujte do stinnější části, tmavé do slunnější.
- Kapradiny: jemné zelené listy jako kontrast k barevné dlužiše.
- Funkie: velké listy a podobné nároky na polostín.
- Ostřice a trávy: vnesou do záhonu pohyb a linii.
- Čemeřice a bergenie: stálezelené listy a jarní kvetení.
- Jarní cibuloviny: vyplní záhon, než dlužichy obrazí.
Další květiny podle stanoviště a doby kvetení vybírá přehled květin na zahradu.
Co si z toho odnést
Dlužicha je trvalka s dlouhou sezónou a barevnými listy, ale potřebuje pravidelnou obnovu a pozornost vůči lalokonosci. Kdo s tím počítá, má v záhonu barvu od jara do zimy. Hlavní body shrnuje pět zásad.
- Vysaďte dlužichu do polostínu, světlé odrůdy do stinnější části, tmavé na světlejší místo.
- Použijte humózní propustnou půdu a hlídejte, aby v zimě nestála voda.
- Na jaře odstraňte poškozené listy a vytlačené trsy zatlačte zpět do země.
- Zhruba jednou za tři až čtyři roky trs vyzvedněte, zasaďte hlouběji nebo rozdělte.
- Při zářezech na listech a náhlém vadnutí hledejte lalokonosce a jeho larvy.
Časté otázky k pěstování dlužichy
Kam dlužichu zasadit?
Do polostínu, do humózní a propustné půdy. Tmavé odrůdy snesou víc slunce, světlé a limetkové patří do stinnější části.
Je dlužicha stálezelená?
Ve většině zim si drží listy, v tuhé zimě mohou část listů poškodit mráz a slunce. Na jaře se poškozené listy odstraní.
Kdy dlužicha kvete?
Obvykle od pozdního jara do léta, na tenkých stvolech s drobnými zvonkovitými květy. Pěstuje se ale hlavně pro barevné listy.
Proč dlužicha vylézá ze země?
Roste z krátkého stonku, který se každým rokem prodlužuje, a mráz trs navíc vytlačuje. Pomáhá vyzvednutí a hlubší výsadba jednou za tři až čtyři roky.
Kdy dlužichu dělit?
Na jaře, když začne rašit, nebo brzy na podzim. Dělí se na části s růžicí listů a kořeny.
Proč má dlužicha okousané okraje listů?
Půlkruhové zářezy způsobuje lalokonosec rýhovaný. Nebezpečnější jsou jeho larvy, které okusují kořeny.
Proč dlužicha náhle uvadla?
Častou příčinou jsou larvy lalokonosce v půdě nebo hniloba ze zamokření. Když jde rostlina vytáhnout bez kořenů, jde obvykle o larvy.
Jak bojovat s lalokonoscem?
Proti larvám se používají entomopatogenní háďátka zalitá do teplé vlhké půdy. Dospělce lze sbírat za tmy a lákat do úkrytů.
Proč dlužichám hnědnou listy?
U světlých odrůd jde často o spálení sluncem, jinde o sucho nebo zimní poškození. Pomáhá polostín a pravidelná zálivka.
Dá se dlužicha pěstovat v květináči?
Ano, dobře se jí daří v nádobách s odtokem a propustným substrátem. V nádobách je ale víc ohrožena lalokonoscem.
Jak dlužichu množit?
Dělením trsu nebo řízky z růžic s kouskem stonku. Výsev je možný, ale potomci kříženců nemají stejné barvy listů.
Potřebuje dlužicha hnojení?
Stačí kompost jednou ročně na jaře, v nádobách slabé přihnojení během sezóny. Přehnojení oslabuje barvu listů.
Jaký je rozdíl mezi dlužichou a dlužichovkou?
Dlužichovka je kříženec dlužichy s mitrovničkou. Má podobné nároky, ale obvykle lépe snáší stín a vlhko.
Je dlužicha jedovatá?
Mezi rostliny běžně uváděné jako jedovaté nepatří, ale není určena ke konzumaci. Při podezření na otravu volejte TIS na čísle 224 919 293 nebo 224 915 402.

