Cizrna: pěstování, výsev, péče, sklizeň a sušení

Cizrna se u nás pěstuje z výsevu přímo na záhon v dubnu nebo na začátku května, na slunné, suché a teplé místo s propustnou půdou, a sklízí se v létě, když rostliny zežloutnou a lusky uschnou. Jde o luštěninu, která má ráda teplo a sucho a mnohem hůř snáší mokro a studenou půdu. Pokud jí zahrada nabídne výhřevné místo, dá se sklidit vlastní suchá cizrna i v našich podmínkách.

Většina zahrádkářů zná cizrnu jen ze sáčku v obchodě a netuší, že roste jako nízká keříčkovitá bylina s drobnými lístky. Úspěch rozhoduje hlavně volba místa a vlhkost během léta, protože v deštivém roce se na rostlinách snadno usadí houbové choroby. Úroda z jedné rostliny je navíc skromná, takže se vyplatí počítat s větší plochou.

Projdeme, jakou odrůdu a osivo zvolit, kdy a jak vysévat, jak se o cizrnu starat během léta, kdy ji sklidit a jak semena usušit a uskladnit. Nechybí přehled typů cizrny, diagnostická tabulka nejčastějších potíží a odpovědi na otázky, které k pěstování cizrny obvykle padají.

Co je cizrna a odkud pochází

Cizrna beraní, latinsky Cicer arietinum, je jednoletá luštěnina z čeledi bobovitých, příbuzná hrachu, čočce a fazolím. Pochází z oblasti Blízkého východu, kde se pěstuje odedávna, a dodnes se jí nejvíc daří v krajích s teplým a suchým létem. Rostlina dorůstá obvykle do výšky kolem půl metru a tvoří hustý, rozvětvený trs.

Celá rostlina je pokrytá jemnými žláznatými chloupky, které vylučují kyselé látky. Listy jsou lichozpeřené s drobnými zoubkovanými lístky a na první pohled připomínají spíš plevel než užitkovou plodinu. Květy jsou drobné, bílé, růžové nebo nafialovělé a rostlina se opyluje převážně sama.

Z každého opyleného květu vyroste nafouklý lusk, ve kterém bývá jedno až dvě semena, výjimečně tři. Právě proto je výnos na rostlinu nižší než u fazolí nebo hrachu. Kdo chce sklidit rozumné množství na vaření, měl by počítat s několika řádky, ne s jednou rostlinou v rohu záhonu.

Jaké typy cizrny rozlišujeme

V obchodech i v katalozích osiv se setkáte se dvěma hlavními skupinami. Typ kabuli má velká, světlá, béžová semena s tenkou slupkou a je to cizrna, kterou u nás známe z kuchyně. Typ desi má semena menší, hranatější a tmavší, od hnědé po téměř černou, a jeho slupka je silnější.

Pro pěstování v našich podmínkách je dobré vědět, že tmavá semena bývají odolnější vůči hnilobě při klíčení ve studené a vlhké půdě. Světlá velká semena kabuli jsou citlivější a v chladném jaře častěji zahnívají dřív, než vzejdou. Proto je u nich důležité nevysévat předčasně.

Na výsev se hodí osivo určené k pěstování, případně i obyčejná celá, neloupaná a netepelně neupravená cizrna z obchodu. Loupaná, půlená, pražená nebo předvařená cizrna nevyklíčí. Klíčivost jednoduše ověříte tak, že pár semen necháte několik dní na vlhkém papírovém ubrousku v teple.

Znak	Kabuli	Desi
velikost semene	velké, kulaté	menší, hranaté
barva	béžová až světle žlutá	hnědá, zelená až černá
slupka	tenká	silnější
barva květu	většinou bílá	růžová až fialová
klíčení ve studené půdě	citlivější na hnilobu	odolnější
využití	hummus, saláty, dušená jídla	mouka, kari, pražení

Kam cizrnu na zahradě zasít

Cizrna potřebuje plné slunce a co nejteplejší místo na zahradě. Ideální je jižně orientovaný záhon, mírný svah nebo vyvýšený záhon, který se na jaře rychle prohřeje a po dešti rychle oschne. Ve stínu a v místech, kde se drží rosa a vlhko, rostliny slabě kvetou a snadno onemocní.

Na půdu je cizrna překvapivě nenáročná, ale nesnáší zamokření a těžkou jílovitou zem. Nejlépe se jí daří v lehčí až středně těžké, dobře propustné půdě s neutrální až mírně zásaditou reakcí. Čerstvě pohnojená půda s velkým množstvím dusíku jí neprospívá, rostliny pak bují do listů a méně plodí.

Při plánování osevního postupu se cizrna řadí mezi luštěniny, takže by neměla růst na stejném místě jako hrách, fazole nebo bob v předchozích letech. Obecné zásady střídání najdete v článku o tom, jak fungují smíšené kultury zeleniny. Dobrou předplodinou jsou naopak brambory nebo kořenová zelenina, po kterých zůstává kyprá a nepřehnojená půda.

Jak připravit půdu před výsevem

Záhon je nejlepší připravit už na podzim. Hluboké zkypření a odstranění vytrvalých plevelů ušetří na jaře mnoho práce, protože mladá cizrna roste zpočátku pomalu a plevel ji snadno přeroste. Na jaře pak stačí povrch jen urovnat a prokypřit hráběmi.

Těžší půdu je vhodné odlehčit pískem nebo jemným štěrkem a zapracovat do ní dobře vyzrálý kompost. Čerstvý hnůj ani silná dusíkatá hnojiva cizrna nepotřebuje. Obecné rady ke zlepšení struktury půdy najdete v článku jak zlepšit půdu na zahradě.

Cizrna si jako ostatní luštěniny umí s pomocí hlízkových bakterií na kořenech zajistit část dusíku ze vzduchu. Specifické bakterie pro cizrnu ale v půdě, kde nikdy nerostla, nemusí být přítomné. V takovém případě se hlízky vytvoří jen málo a rostlina ocení mírnou dávku kompostu, nikoli však silné hnojení.

Kdy a jak cizrnu vysévat

Cizrna se vysévá přímo na záhon, jakmile půda oschne a prohřeje se, obvykle od poloviny dubna do začátku května. Mladé rostliny snesou slabý přízemní mrazík, ale semena ve studené a mokré zemi snadno zahnívají. Příliš pozdní výsev naopak zkracuje dobu, kdy rostliny stihnou dozrát před podzimem.

Semena se sejí do řádků vzdálených zhruba 30 až 40 cm, v řádku po 8 až 10 cm, do hloubky zhruba 3 až 5 cm. Hlubší výsev se hodí do lehké písčité půdy, mělčí do těžší. Namáčení před výsevem se obecně nedoporučuje, protože nabobtnalá semena ve studené půdě hnijí rychleji.

Předpěstování v květináčích je možné, ale cizrna nesnáší narušení kořenového balu. Pokud chcete získat náskok, vysévejte do rašelinových nebo papírových kelímků, které se sázejí celé. Sazenice se na záhon přesazují opatrně, jakmile mají několik pater lístků a pomine riziko silnějších mrazů.

1. Ověřte klíčivost semen na vlhkém ubrousku, stačí několik kusů.
2. Na prokypřeném záhonu vytvořte mělké rýhy vzdálené 30 až 40 cm.
3. Semena rozložte po 8 až 10 cm a zahrňte je vrstvou zeminy 3 až 5 cm.
4. Povrch lehce přitlačte, aby semena měla kontakt s půdou.
5. Zalijte jen v případě, že je půda úplně suchá, jinak nechte působit přirozenou vláhu.
6. Označte řádky, aby šly při plení snadno rozeznat od plevele.

Jak pečovat o cizrnu v létě

Nejdůležitější péčí v prvních týdnech je pravidelné odplevelení a kypření mezi řádky. Cizrna roste zpočátku pomalu a konkurenci plevelů snáší špatně. Jakmile rostliny zapojí řádky, plevel se už tolik nešíří a práce ubývá.

Zálivka je potřeba jen při výrazném suchu v době kvetení a nasazování lusků. Přemokření škodí víc než krátkodobé sucho, protože v mokru se rozvíjejí houbové choroby a hniloby kořenů. Zalévejte ke kořenům, ráno, a nekropte listy, aby rychle oschly.

Mulčování tenkou vrstvou suché trávy nebo slámy pomáhá udržet půdu kyprou a omezit plevel. Silná vrstva vlhkého mulče ale cizrně neprospívá, drží vlhko kolem stonků. Opora obvykle není potřeba, rostliny jsou kompaktní a pevné.

Kdy cizrna kvete a nasazuje lusky

Cizrna začíná kvést zhruba po dvou měsících od vzejití, obvykle v červnu. Květy se otevírají postupně odspodu nahoru a rostlina kvete několik týdnů. Opyluje se převážně sama, často ještě předtím, než se květ úplně otevře.

Za horkého a suchého počasí se lusky nasazují dobře, v chladném a deštivém období naopak květy opadávají bez násady. Extrémní vedra spojená s velkým suchem mohou také snížit násadu. Na průběh počasí nemáte vliv, ale slunné a vzdušné stanoviště pomáhá ve většině let.

Lusky jsou nejprve zelené a nafouklé, uvnitř s měkkým zeleným semenem. Postupně žloutnou, hnědnou a vysychají. Doba od výsevu do zralosti bývá zhruba tři až čtyři měsíce, podle odrůdy, počasí a stanoviště.

Které choroby a škůdci cizrnu ohrožují

Hlavním nepřítelem cizrny je vlhko. V deštivém létě se může objevit askochytóza, houbová choroba, která na listech, stoncích a luscích vytváří hnědé skvrny se soustřednými kroužky. Napadené rostliny odstraňte a nekompostujte, a příští rok zvolte jiné, vzdušnější místo.

V těžké a mokré půdě hrozí hniloba kořenů a krčku, projevující se vadnutím a žloutnutím celé rostliny. Pomůže propustná půda, střídmá zálivka a střídání plodin, kdy se luštěniny na stejné místo nevracejí několik let. Plíseň šedá se může objevit na květech a luscích v chladném a vlhkém počasí.

Škůdců má cizrna díky kyselým chloupkům méně než jiné luštěniny. Mšice ji napadají jen zřídka, větší problém mohou být hraboši nebo ptáci, kteří vyhrabávají čerstvě zasetá semena. Mladé rostliny lze proti ptákům chránit netkanou textilií, dokud nezesílí.

Co vidíte	O co jde	Co s tím
semena nevzešla, v zemi jsou měkká a hnilá	výsev do studené a mokré půdy	příště vysévat později, do prohřáté půdy
hnědé skvrny s kroužky na listech a luscích	askochytóza	odstranit napadené rostliny, volit vzdušné místo
celá rostlina vadne a žloutne, kořeny tmavé	hniloba kořenů z přemokření	omezit zálivku, odlehčit půdu, střídat plodiny
bohaté listy, málo květů a lusků	přehnojení dusíkem nebo stín	nehnojit, zvolit slunnější místo
květy opadávají bez lusků	chladné a deštivé počasí při kvetení	nelze ovlivnit, pomáhá teplé stanoviště
šedý povlak na květech a luscích	plíseň šedá	odstranit napadené části, zlepšit provzdušnění

Kdy a jak cizrnu sklidit

Cizrna na suchá semena se sklízí, když většina lusků zhnědne a uschne a semena v nich chrastí. Obvykle to bývá v srpnu, v chladnějších letech i později. Rostliny v té době žloutnou a ztrácejí listy.

Sklízí se celé rostliny, které se vytrhnou nebo uříznou u země a dosuší se v suchu a stínu, například zavěšené pod přístřeškem nebo rozložené na plachtě v kůlně. Lusky dozrávají postupně, takže se na rostlině najdou zralé i ještě zelené. Při dosoušení dozrají i ty mladší.

Pokud hrozí delší deštivé období, je lepší sklidit o něco dřív a dosušit pod střechou, než nechat lusky na záhonu. Mokré a teplé počasí v době zralosti může způsobit, že semena v luscích začnou plesnivět nebo klíčit. Zelené lusky lze také sklidit dřív a využít čerstvá semena, ta se ale před jídlem tepelně upravují.

Jak cizrnu vyloupat a usušit

Suché rostliny se vylupují ručně nebo se vymlátí v pytli či na plachtě, kdy se lusky rozdrtí a semena vypadnou. Plevy a zbytky lusků se pak odvějí ve větru nebo proséváním. U menšího množství je ruční loupání nejšetrnější.

Vyloupaná semena je dobré ještě několik dní dosušit v tenké vrstvě na vzdušném místě. Správně suchá cizrna je tvrdá, nejde promáčknout nehtem a při přesypávání zvoní. Vlhká semena ve skladu plesniví a mohou se zapařit.

Před uskladněním se vyplatí semena na několik dní vložit do mrazáku. Tím se zničí případná vajíčka skladových škůdců, například zrnokazů, kteří se mohou do luštěnin dostat. Po vyndání semena nechte ohřát na pokojovou teplotu v otevřené nádobě, aby na nich nekondenzovala vlhkost.

Jak cizrnu uskladnit a použít

Suchá cizrna se skladuje v uzavřených sklenicích nebo pevných nádobách na suchém, tmavém a chladnějším místě. Takto vydrží dlouho, ale časem tvrdne a déle se vaří. Obecné zásady skladování úrody najdete v článku skladování úrody ze zahrady.

Část nejhezčích semen si můžete ponechat na výsev do dalšího roku. Vybírejte je z nejzdravějších a nejdříve dozrálých rostlin, tím postupně získáte linii přizpůsobenou vaší zahradě. Semena na výsev se nemrazí opakovaně a skladují se v suchu.

Syrová suchá cizrna se nejí, vždy se namáčí a důkladně vaří, stejně jako ostatní luštěniny. Postup od namáčení po vaření popisuje článek jak uvařit luštěniny. Uvařená cizrna se hodí do hummusu, salátů, polévek i dušených jídel.

• Hummus a pomazánky: uvařená cizrna rozmixovaná s olejem, česnekem a citronem.
• Saláty: vychladlá uvařená cizrna se zeleninou a bylinkami.
• Polévky a dušená jídla: cizrna zahustí a zasytí zeleninový základ.
• Pečená cizrna: uvařená, osušená a upečená dokřupava s kořením.
• Semena na výsev: nejhezčí kusy z nejzdravějších rostlin na další rok.

Dá se cizrna pěstovat v květináči

Cizrnu lze pěstovat i v hlubší nádobě na slunném balkoně. Nádoba musí mít odtokové otvory a propustný substrát, například směs zahradního substrátu s pískem. Rostliny zasejte po několika do jednoho většího truhlíku, ne jednotlivě do malých květináčů.

Úroda z balkonu bude spíš ukázková než do spíže, protože jedna rostlina dá jen malé množství semen. Pro děti a zvídavé pěstitele je ale zajímavé sledovat, jak se z drobného květu vyvine nafouklý lusk. Rostliny na balkoně také rychleji prohřívají a dozrávají.

V nádobě je potřeba hlídat zálivku pečlivěji než na záhonu, substrát rychle vysychá, ale zároveň nesmí zůstat trvale mokrý. Nejlépe zalévat, až povrch proschne. Přihnojení není nutné, stačí živiny z čerstvého substrátu.

Kterým chybám se vyhnout

Nejčastější chybou je příliš brzký výsev do studené půdy. Semena v ní dlouho leží, nasáknou vodou a hnijí, takže vzejde jen část. Počkat na prohřátou a oschlou zem se vyplatí víc než získat pár dní náskoku.

Druhou častou chybou je zasadit cizrnu na nejbohatší záhon vedle cuket a rajčat. Bohatě hnojená a často zalévaná půda vede k bujnému růstu listů a malé úrodě. Cizrna patří spíš na chudší, sušší místa zahrady.

Třetí chybou je podcenění plochy. Kdo zaseje několik semen, sklidí jen pár hrstí cizrny. Pokud chcete skutečně vařit z vlastní úrody, počítejte alespoň s několika řádky a s tím, že výnos se rok od roku liší podle počasí.

Proč cizrnu zařadit do střídání

Jako luštěnina cizrna nezatěžuje půdu nároky na dusík a po sklizni zanechává kořeny, které se v zemi rozloží. Záhon po ní se hodí pro plodiny s vyšší spotřebou živin. Po sklizni lze záhon oset rychle rostoucí zeleným hnojením.

Vhodné rostliny na zelené hnojení a jejich zapracování popisuje článek zelené hnojení na zahradě. Po cizrně se na záhon dobře hodí brukvovitá zelenina nebo listová zelenina, které ocení kyprou půdu. Luštěniny se na stejné místo vracejí až po několika letech.

Cizrnu lze s výhodou pěstovat vedle jiné suchomilné zeleniny, například vedle cibulovin, se kterými sdílí nároky na slunce a střídmou zálivku. Nevhodné je sousedství rostlin, které vyžadují hojné zalévání. Vznikne tak suchý záhon, o který se staráte odlišně od zbytku zahrady.

Co si z toho odnést

Cizrna není náročná plodina, ale má jasné nároky. Rozhoduje teplo, slunce a propustná půda, zbytek je jednoduchá péče. Shrnutí najdete v pěti bodech.

1. Vyberte nejteplejší a nejslunnější místo zahrady s propustnou půdou.
2. Vysévejte přímo na záhon až do prohřáté a oschlé půdy, v dubnu nebo na začátku května.
3. Nehnojte dusíkem a zalévejte jen v dlouhém suchu, ke kořenům.
4. Sklízejte celé rostliny, když lusky uschnou a semena chrastí, a dosušte je pod střechou.
5. Semena před uskladněním promrazte a suchou cizrnu vždy namáčejte a důkladně vařte.

Časté otázky k pěstování cizrny

Kdy se cizrna vysévá?

Přímo na záhon od poloviny dubna do začátku května, když je půda oschlá a prohřátá. Ve studené a mokré zemi semena snadno hnijí.

Jak hluboko se cizrna seje?

Zhruba 3 až 5 cm hluboko, v lehké půdě spíš hlouběji. Řádky se dělají 30 až 40 cm od sebe, v řádku 8 až 10 cm.

Vyklíčí cizrna z obchodu?

Celá, neloupaná a tepelně neupravená cizrna obvykle vyklíčí. Loupaná, půlená, pražená nebo předvařená cizrna nevyklíčí.

Kolik semen je v jednom lusku?

Obvykle jedno až dvě, výjimečně tři. Proto je úroda z jedné rostliny poměrně malá.

Potřebuje cizrna hnojení?

Většinou ne, stačí vyzrálý kompost při přípravě záhonu. Silné hnojení dusíkem podporuje listy na úkor lusků.

Kolik vody cizrna potřebuje?

Málo, zálivka je potřeba jen při dlouhém suchu v době kvetení. Přemokření jí škodí víc než sucho.

Kdy se cizrna sklízí?

Obvykle v srpnu, když lusky zhnědnou a semena v nich chrastí. Celé rostliny se pak dosuší pod střechou.

Jak dlouho cizrna roste?

Od výsevu do zralosti zhruba tři až čtyři měsíce. Záleží na odrůdě, počasí a stanovišti.

Lze cizrnu pěstovat na balkoně?

Ano, v hlubším truhlíku s propustným substrátem na slunném místě. Úroda bude spíš ukázková.

Proč mají listy cizrny lepkavý povrch?

Rostlina je pokrytá žláznatými chloupky, které vylučují kyselé látky. Jde o přirozenou ochranu, ne o nemoc.

Které choroby cizrnu ohrožují?

Hlavně askochytóza, hniloba kořenů a plíseň šedá, které se šíří ve vlhku. Prevencí je vzdušné a suché stanoviště.

Dá se cizrna jíst syrová?

Suchá cizrna se syrová nejí, vždy se namáčí a důkladně vaří. Také zelená semena z mladých lusků se tepelně upravují.

Jak cizrnu skladovat?

Dobře usušenou v uzavřených nádobách v suchu a temnu. Před uskladněním je vhodné semena na několik dní promrazit.

Jaký je rozdíl mezi cizrnou kabuli a desi?

Kabuli má velká světlá semena s tenkou slupkou, desi menší a tmavší semena se silnější slupkou. Desi bývá odolnější při klíčení v chladu.