Bob obecný: pěstování, výsev, mšice, sklizeň a favismus

Bob obecný se vysévá co nejdřív na jaře, jakmile lze půdu obdělat, přímo na záhon do hloubky 5 až 8 cm, po odkvětu se mu zaštipují vrcholky proti mšicím a zelená zrna se sklízejí v červnu a červenci. Jde o jednu z nejotužilejších luštěnin, klíčí už ve studené půdě a mladé rostliny snesou i mrazíky. Na zahradě tak zabere místo v době, kdy je ostatní zelenina ještě v předpěstování.

Pěstování bobu má dva kritické body. Černá mšice na vrcholcích rostlin dokáže úrodu výrazně snížit a pozdní výsev do tepla ji ještě podporuje. Druhým bodem je zdraví: u lidí s dědičným nedostatkem enzymu G6PD může bob vyvolat vážnou reakci zvanou favismus.

Projdeme, kam a kdy bob zasít, jak se o něj starat, jak zvládnout mšice a choroby, kdy sklízet zelená a kdy suchá zrna a jak je zpracovat. Samostatnou část věnujeme favismu, dále najdete srovnání typů bobu, diagnostickou tabulku a odpovědi na nejčastější otázky.

Co je bob obecný

Bob obecný, latinsky Vicia faba, je jednoletá luštěnina z čeledi bobovitých, jedna z nejstarších pěstovaných plodin v Evropě. Tvoří vzpřímené, hranaté a duté lodyhy, které dorůstají zhruba do výšky jednoho metru, podle odrůdy i víc. Listy jsou sivozelené a zpeřené, bez úponků, takže se bob na rozdíl od hrachu nepne.

Květy vyrůstají v úžlabí listů a jsou bílé s výraznou černou skvrnou na křídlech, u některých odrůd červené. Silně a příjemně voní a navštěvují je čmeláci a včely. Z květů se vyvíjejí masité lusky s několika velkými plochými semeny.

Rozlišují se velkosemenné zahradní odrůdy, pěstované pro zelená zrna do kuchyně, a drobnosemenný bob koňský, který se pěstuje hlavně jako krmivo nebo zelené hnojení. Na zahradě má smysl pěstovat hlavně zahradní bob s velkými zrny, přehled rozdílů najdete v tabulce.

Znak	Bob zahradní	Bob koňský
velikost semen	velká, plochá	menší, kulatější
hlavní využití	zelená i suchá zrna do kuchyně	krmivo, zelené hnojení
výška rostliny	podle odrůdy nízká až vysoká	spíš vyšší
sklizeň	ruční, postupná	najednou po dozrání
vhodnost pro zahradu	hlavní volba pro kuchyni	hlavně pro zlepšení půdy

Jak vybrat osivo bobu

Zahradní odrůdy bobu se liší hlavně výškou rostlin, barvou květů a barvou zrn. Nízké odrůdy nepotřebují oporu a hodí se na menší záhony i do vyvýšených záhonů, vysoké dávají víc lusků, ale vyžadují podepření. Červenokvěté odrůdy jsou i okrasné a mohou zdobit zeleninovou zahradu.

Zrna bývají světle zelená, bělavá nebo načervenalá, liší se také velikostí a délkou lusků. Pro kuchyni se nejčastěji volí odrůdy s velkými zrny, které se dobře loupou. Odrůdy určené k rané sklizni mají kratší vegetaci a hodí se pro chladnější oblasti.

Osivo si můžete z vlastní úrody snadno sbírat každý rok, bob si při dobrém uskladnění drží klíčivost několik let. Protože ho opylují i čmeláci, mohou se různé odrůdy pěstované blízko sebe navzájem křížit. Pokud chcete zachovat čistou odrůdu, pěstujte na zahradě jen jednu.

Proč bob vysévat co nejdřív

Bob je rostlina chladnějšího jara. Klíčí už při nízkých teplotách a mladé rostliny snesou slabší mrazíky, takže se může vysévat mezi prvními plodinami v roce. Obvykle od konce února do dubna, jakmile půda oschne natolik, že se nelepí na nářadí.

Raný výsev má praktický důvod. Rostliny stihnou vykvést a nasadit lusky dřív, než přijdou horka a sucha, která bobu nesvědčí a v nichž květy opadávají. Zároveň jsou v době nástupu mšic silnější a mají už nasazenou první úrodu.

Pozdní výsev v květnu je možný, ale rostliny trpí víc mšicemi a horkem a úroda bývá nižší. V některých teplejších oblastech se zkouší i podzimní výsev na přezimování, v našich podmínkách je ale riskantní a bez ochrany rostliny často vymrznou. Jarní výsev je spolehlivější volba.

Kam bob na zahradě zasít

Bob roste nejlépe na slunném až polostinném místě, vyhovuje mu i chladnější a vzdušná část zahrady. Na rozdíl od cizrny nebo arašídů ho nemusíte umisťovat na nejteplejší záhon. Důležité je, aby rostliny nebyly v zákrytu, kde se drží vlhko a vznikají houbové choroby.

Půdu bob potřebuje hlubší, humózní a přiměřeně vlhkou, středně těžké půdy mu vyhovují lépe než lehké písky, které v létě rychle vysychají. Nesnáší ale trvalé zamokření a kyselou půdu. Obecné rady ke zlepšení půdy najdete v článku jak zlepšit půdu na zahradě.

Jako všechny luštěniny nemá bob růst po jiných luštěninách, na stejné místo se vrací až po několika letech. Dobře se mu daří po plodinách, které byly hnojeny organickou hmotou v předchozím roce. Příbuzným plodinám a jejich pěstování se věnuje článek pěstování fazolí a hrachu.

Jak bob vysévat

Bob se vysévá přímo na záhon, předpěstování není nutné. Semena jsou velká a snadno se s nimi manipuluje, takže výsev zvládnou i děti. Namáčení před výsevem se někdy doporučuje k urychlení klíčení, ve studené a mokré půdě ale zvyšuje riziko hniloby.

Seje se do řádků vzdálených zhruba 40 až 50 cm, v řádku po 10 až 15 cm, do hloubky 5 až 8 cm. Oblíbené jsou dvojřádky, kdy se dva řádky vysejí blíž k sobě a mezi dvojřádky se nechá širší ulička. Rostliny se pak o sebe navzájem opírají a méně poléhají.

1. Záhon prokypřete a odstraňte z něj plevele, bob nepotřebuje čerstvé hnojení.
2. Vytvořte rýhy 5 až 8 cm hluboké, 40 až 50 cm od sebe nebo ve dvojřádcích.
3. Semena rozložte po 10 až 15 cm a zasypte je zeminou.
4. Povrch lehce přitlačte a zalijte jen při suchu.
5. Chraňte výsev před ptáky a hraboši netkanou textilií, dokud rostliny nevzejdou.
6. Na okraje řádků připravte kolíky a provázek jako oporu pro vyšší odrůdy.

Jak se o bob starat

V prvních týdnech je potřeba pravidelně plít a kypřit mezi řádky, bob zpočátku roste pomalu. Když rostliny dosáhnou výšky zhruba dvaceti centimetrů, je vhodné je lehce přihrnout. Kořeny se tak lépe ukotví a rostliny méně poléhají.

Zálivka je důležitá hlavně v době kvetení a nasazování lusků. Pokud je v tuto dobu sucho, květy opadávají a lusky zůstávají poloprázdné. Zalévejte ke kořenům a mulčování pomáhá udržet v půdě vláhu.

Vyšší odrůdy ve větru snadno poléhají, proto se osvědčuje jednoduchá opora z kolíků a provázku natažená podél řádků. Hnojení dusíkem bob nepotřebuje, s pomocí hlízkových bakterií si ho částečně zajistí sám. Přehnojení podporuje bujné listy a mšice.

Kdy zaštipovat vrcholky bobu

Zaštípnutí vrcholků je nejúčinnější prevence proti mšicím. Provádí se, když rostlina odkvete v dolní části a nasadí první lusky. Vrchol lodyhy se zaštípne nebo odřízne zhruba v délce několika centimetrů nad posledním patrem květů.

Mšice se usazují právě na mladých, měkkých vrcholcích, kde je šťáva nejbohatší. Když vrcholek chybí, mají mnohem horší podmínky. Rostlina zároveň přestane růst do výšky a živiny věnuje nasazeným luskům, které rychleji dozrávají.

Zaštípnuté vrcholky nemusíte vyhazovat. Pokud jsou zdravé a bez mšic, dají se tepelně upravit jako listová zelenina, například krátce podusit nebo přidat do polévky. Napadené vrcholky s mšicemi odneste ze záhonu, aby se škůdci nešířili dál.

Jak zvládnout mšice na bobu

Na bobu se nejčastěji objevuje mšice maková, černá mšice, která tvoří husté kolonie na vrcholcích a na rubu mladých listů. Sáním oslabuje rostliny, deformuje vrcholky a lusky a přenáší virové choroby. Kolonie bývají navštěvované mravenci, kteří mšice chrání.

Při slabém napadení stačí odstranit napadené vrcholky nebo mšice spláchnout silnějším proudem vody. Pomáhají přirození nepřátelé mšic, například slunéčka, pestřenky a zlatoočky, proto na zahradě nepoužívejte zbytečně chemii. Další šetrné postupy popisuje článek mšice na zelenině.

Nejlepší obranou je kombinace raného výsevu a včasného zaštípnutí. Rostliny vyseté brzy na jaře mají v době náletu mšic už zpevněná pletiva a nasazenou úrodu. Pozdě vyseté a přehnojené rostliny bývají napadené nejvíc.

Které choroby bob ohrožují

Ve vlhkém a chladném počasí se na listech může objevit čokoládová skvrnitost, drobné červenohnědé skvrny, které se při silném napadení spojují. Na konci sezony se objevuje také rez s rezavými kupkami výtrusů na listech. Obě choroby podporuje hustý porost a vlhko.

Prevencí je dostatečný spon, vzdušné místo a střídání plodin. Napadené listy a silně zasažené rostliny odstraňte a nekompostujte. Po sklizni odstraňte zbytky rostlin ze záhonu, aby na nich choroby nepřečkaly do dalšího roku.

V suchých zrnech se mohou objevit otvory po zrnokazu, jehož larvy se vyvíjejí uvnitř semen. Napadená zrna se k výsevu ani do kuchyně nehodí. Proti zrnokazu pomáhá promrazení suchých zrn před uskladněním.

Co vidíte	O co jde	Co s tím
černé kolonie na vrcholcích	mšice maková	zaštípnout vrcholky, spláchnout vodou
drobné červenohnědé skvrny na listech	čokoládová skvrnitost	odstranit napadené listy, prořídit porost
rezavé kupky na listech	rez	odstranit napadené rostliny po sklizni
květy opadávají bez lusků	horko a sucho při kvetení	vysévat dřív, zalévat v době květu
rostliny poléhají	vysoké odrůdy, vítr	opora z kolíků a provázku, přihrnutí
kulaté otvory v suchých zrnech	zrnokaz	napadená zrna vyřadit, zdravá promrazit

Kdy sklízet zelená zrna

Zelená zrna se sklízejí, když jsou lusky plné a nafouklé a zrna uvnitř zelená a šťavnatá. Obvykle to bývá v červnu a červenci, podle termínu výsevu. Lusky se sklízejí postupně odspodu nahoru, jak dozrávají.

Užitečným vodítkem je pupek zrna, tedy místo, kterým je zrno připojené k lusku. Dokud je zelený nebo světlý, je zrno mladé a jemné. Když pupek ztmavne až zčerná, zrno stárne, tvrdne a jeho chuť se mění na moučnou.

Úplně mladé lusky se v některých kuchyních vaří a jedí celé, podobně jako fazolky. Pravidelná sklizeň podporuje nasazování dalších lusků. Sklizená zelená zrna rychle ztrácejí sladkost, proto je nejlepší je zpracovat co nejdřív.

Jak sklidit a usušit suchá zrna

Na suchá zrna se lusky nechají na rostlině dozrát, zčernat a uschnout. Sklízejí se postupně, nebo se celé rostliny vytrhnou a dosuší pod střechou. Při deštivém počasí je lepší sklidit dřív a dosušit v suchu.

Vyloupaná zrna se dosuší v tenké vrstvě na vzdušném místě, dokud nejsou úplně tvrdá. Před uskladněním je vhodné je na několik dní vložit do mrazáku, aby se zničily případné larvy zrnokaza. Skladují se v uzavřených nádobách v suchu.

Nejhezčí a nejzdravější zrna si ponechte na výsev do dalšího roku. Vybírejte je z rostlin, které byly silné a nejméně napadené mšicemi. Suchá zrna na výsev si zachovávají klíčivost několik let.

Jak bob připravit v kuchyni

Zelená zrna bobu se u nás jedí tepelně upravená, nejčastěji krátce spařená nebo uvařená. Starší zrna mají tuhou slupku, kterou je dobré po spaření odstranit, uvnitř je jasně zelené a jemné jádro. Hodí se do salátů, pomazánek, rizot i jako příloha.

Suchá zrna se připravují jako ostatní luštěniny, namáčejí se a důkladně vaří, protože syrová suchá semena luštěnin obsahují látky, které se ničí až vařením. Postup najdete v článku jak uvařit luštěniny. Suchý bob se vaří déle než hrách nebo čočka.

Zelená zrna se dají i zamrazit, nejlépe po krátkém spaření a zchlazení ve studené vodě. Takto připravená zrna si zachovají barvu a chuť. Suchá zrna se po uvaření hodí do pomazánek, polévek a dušených jídel.

• Mladá zrna: krátce spařit, případně oloupat ze slupky.
• Celé mladé lusky: uvařit a podávat jako zeleninu.
• Zaštípnuté vrcholky: podusit jako listovou zeleninu.
• Suchá zrna: namočit a dlouho vařit, použít do pomazánek a polévek.
• Mražení: zelená zrna spařit, zchladit a zamrazit v sáčcích.

Co je favismus a koho ohrožuje

Favismus je reakce, která se objevuje u lidí s dědičným nedostatkem enzymu glukóza-6-fosfátdehydrogenázy, zkráceně G6PD. Bob obsahuje látky, které u nich mohou vyvolat rozpad červených krvinek. Nedostatek G6PD se vyskytuje častěji u mužů a u lidí s původem ze Středomoří, Afriky, Blízkého východu a Asie.

Příznaky se objevují zpravidla během několika hodin až dnů po konzumaci a patří k nim únava, bledost, zežloutnutí kůže a očí, tmavá moč, zrychlený tep nebo dušnost. U dětí může reakce proběhnout rychle a vážně. Většina lidí o nedostatku enzymu neví, dokud se neprojeví.

Pokud víte, že máte nedostatek G6PD, nebo se vyskytuje v rodině, bob nejezte a nedávejte ho dětem, dokud to neprobere lékař. Pro ostatní je tepelně upravený bob běžnou potravinou. Při podezření na reakci po jídle vyhledejte lékaře.

Proč bob zařadit do střídání

Bob s pomocí hlízkových bakterií na kořenech váže vzdušný dusík a po sklizni zanechává v půdě kořeny bohaté na organickou hmotu. Záhon po něm se hodí pro náročnější zeleninu. Stačí rostliny u země odříznout a kořeny nechat v půdě.

Protože se bob sklízí brzy, uvolní záhon už v létě a na jeho místo lze vysadit nebo vysít další plodinu, například kapustoviny nebo podzimní saláty. Bob koňský se také používá jako zelené hnojení, více o tomto postupu najdete v článku zelené hnojení na zahradě.

Vhodnými sousedy bobu jsou brambory, špenát nebo salát, naopak se nedoporučuje pěstovat ho vedle cibule a česneku. Obecné zásady výběru sousedů popisuje článek smíšené kultury zeleniny. Luštěniny se na stejné místo vracejí až po několika letech.

Co si z toho odnést

Bob je jednoduchá a otužilá plodina, pokud se mu vyjde vstříc v termínu. Rozhoduje raný výsev, zaštípnutí vrcholků a včasná sklizeň. Shrnutí najdete v pěti bodech.

1. Vysévejte bob co nejdřív na jaře, jakmile půda oschne, 5 až 8 cm hluboko.
2. Po nasazení prvních lusků zaštípněte vrcholky, omezíte tím mšice.
3. Zalévejte hlavně v době kvetení a vyšší odrůdy podepřete.
4. Zelená zrna sklízejte, dokud mají světlý pupek, suchá zrna promrazte.
5. Bob jezte jen tepelně upravený a při nedostatku G6PD ho vynechte úplně.

Časté otázky k pěstování bobu

Kdy se bob vysévá?

Co nejdřív na jaře, obvykle od konce února do dubna, jakmile půda oschne. Pozdní výsev trpí horkem a mšicemi.

Jak hluboko se bob seje?

Do hloubky 5 až 8 cm, v řádku po 10 až 15 cm. Řádky se dělají 40 až 50 cm od sebe.

Snese bob mráz?

Mladé rostliny snesou slabší jarní mrazíky. Silné mrazy bez ochrany ale nepřežijí.

Proč se bobu zaštipují vrcholky?

Aby se omezily mšice, které se usazují na mladých vrcholcích. Rostlina navíc věnuje živiny luskům.

Jak se zbavit mšic na bobu?

Odstranit napadené vrcholky, spláchnout mšice vodou a podporovat jejich přirozené nepřátele. Prevencí je raný výsev.

Potřebuje bob oporu?

Vyšší odrůdy ano, stačí kolíky a provázek podél řádků. Pomůže také přihrnutí rostlin.

Kdy se sklízejí zelená zrna bobu?

V červnu a červenci, když jsou lusky plné a pupek zrna je ještě světlý. Zčernalý pupek znamená starší zrno.

Dá se bob jíst syrový?

U nás se bob jí tepelně upravený. Suchá zrna se vždy namáčejí a důkladně vaří.

Co je favismus?

Reakce u lidí s dědičným nedostatkem enzymu G6PD, kdy po jídle bobu dochází k rozpadu červených krvinek. Lidé s touto poruchou bob nejedí.

Jaké jsou příznaky favismu?

Únava, bledost, zežloutnutí kůže a očí, tmavá moč nebo dušnost. Při těchto příznacích je nutné vyhledat lékaře, v akutním stavu volat 155.

Jak zamrazit bob?

Zelená zrna krátce spařit, zchladit ve studené vodě a zamrazit v sáčcích. Zachovají si tak barvu a chuť.

Co je zrnokaz?

Brouk, jehož larvy se vyvíjejí uvnitř suchých zrn a zanechávají v nich otvory. Proti němu pomáhá promrazení zrn před uskladněním.

Co zasadit po bobu?

Po brzké sklizni se hodí kapustoviny nebo podzimní saláty. Bob zanechává v půdě dusík z hlízkových bakterií.

Jaký je rozdíl mezi bobem zahradním a koňským?

Zahradní bob má velká zrna do kuchyně, koňský menší zrna a pěstuje se na krmivo a zelené hnojení.