Batáty: pěstování, sklizeň před mrazem a uskladnění

Batáty se pěstují ze sazenic vypěstovaných z naklíčených hlíz, které se vysazují až po polovině května do teplé půdy, nejlépe pod černou fólii, a hlízy se sklízejí na podzim před prvním mrazem a pak nechají několik dní dozrát v teple. Sladké brambory jsou tropická rostlina, a v českých podmínkách proto potřebují každý stupeň tepla navíc. Když se jim ho dostane, dají na malé ploše překvapivě dobrou úrodu.

Batáty se na zahradě často pěstují jako brambory, a to je hlavní chyba. Nejde o příbuzné rostliny a jejich nároky se výrazně liší: batáty se nesázejí z kusů hlíz, potřebují mnohem víc tepla a po sklizni vyžadují zvláštní dozrání. Kdo tyto rozdíly zná, vyhne se většině zklamání.

Projdeme, co jsou batáty za rostlinu, jak si z hlízy vypěstovat sazenice, kdy a jak je vysadit, jak jim zajistit teplo a jak o ně pečovat během léta. Pak přijde sklizeň před mrazem, dozrání v teple, které se odborně nazývá curing, uskladnění a využití. Nechybí srovnání s bramborem, diagnostická tabulka a odpovědi na nejčastější otázky.

Co jsou batáty za rostlinu

Batáty, česky povijnice batátová, latinsky Ipomoea batatas, jsou tropická rostlina z čeledi povijnicovitých, příbuzná okrasným povijnicím. Pocházejí ze Střední a Jižní Ameriky, kde se pěstují odedávna. S bramborem, který patří mezi lilkovité, je spojuje jen to, že obě rostliny tvoří jedlé podzemní zásobní orgány.

Rostlina tvoří dlouhé plazivé výhony, které se rozrůstají po zemi a mohou v uzlinách zakořeňovat. Listy jsou srdčité nebo laločnaté, podle odrůdy zelené nebo fialově zbarvené. Kvete v našich podmínkách jen výjimečně, protože potřebuje dlouhou teplou sezónu.

Jedlé jsou zdužnatělé kořenové hlízy, které se tvoří na kořenech pod rostlinou. Dužnina může být oranžová, bílá, žlutá nebo fialová a chuť je sladká, s rozdíly mezi odrůdami. Oranžové odrůdy obsahují karotenoidy, které jim dávají barvu.

Znak	Batáty	Brambory
čeleď	povijnicovité	lilkovité
množení	sazenice z výhonů naklíčené hlízy	sadbové hlízy nebo jejich části
nárok na teplo	velmi vysoký, mráz nesnáší	střední, snáší chladnější jaro
výsadba	po polovině května do teplé půdy	od dubna podle počasí
úprava po sklizni	dozrání v teple a vlhku	zaschnutí slupky v chladu a tmě
uskladnění	v teple, ne pod 10 °C	v chladu a tmě
nať	listy jedlé po uvaření	jedovatá, obsahuje solanin

Kde pro batáty najít teplé místo

Batáty potřebují plné slunce a co nejvíce tepla po celou sezónu. Na zahradě vybírejte nejteplejší místo, chráněné před větrem, například u jižní stěny, na jižním svahu nebo ve vyvýšeném záhonu. Ve stínu tvoří jen listy a hlízy zůstávají malé.

V teplejších oblastech se batáty pěstují venku, v chladnějších se vyplatí fóliovník, skleník nebo velká nádoba na teplém místě. Vyvýšené záhony se na jaře rychleji prohřívají a hlízy se z nich lépe sklízejí. Ve skleníku je třeba počítat s tím, že dlouhé výhony zaberou hodně místa.

Pro úspěch je důležitá i délka sezóny. Batáty potřebují zhruba čtyři měsíce bez mrazu, aby vytvořily použitelné hlízy. Proto se sazenice vysazují co nejdříve, jakmile to počasí dovolí, a sklízí se co nejpozději před prvním mrazem.

Jakou půdu batáty potřebují

Nejlépe se jim daří v lehké, kypré a dobře propustné půdě, která se rychle prohřívá. V takové půdě hlízy rostou pravidelně a snadno se sklízejí. V těžké a studené půdě jsou hlízy menší, pokroucené a náchylnější k hnilobě.

Batáty nesnášejí přemokření, zvláště v době, kdy se tvoří hlízy. Proto se často sázejí do hrůbků nebo vyvýšených záhonů, ze kterých voda odtéká. Hrůbky se zároveň rychleji prohřívají, což je v našem klimatu výhoda.

Půdu je dobré připravit s kompostem, ale bez čerstvého hnoje a bez vysokých dávek dusíku. Příliš mnoho dusíku vede k bujným výhonům a malým hlízám. Pokud máte těžkou půdu, pomůže ji odlehčit, jak popisuje článek o tom, jak zlepšit půdu na zahradě.

Jak z hlízy vypěstovat sazenice

Batáty se nesázejí z kusů hlíz jako brambory, ale ze sazenic, které vyrostou z naklíčené hlízy. Hlíza se v březnu nebo začátkem dubna položí do teplého a vlhkého substrátu nebo se zpola ponoří do vody. Za několik týdnů v teple z ní začnou rašit výhony.

Klíčení vyžaduje teplo, ideálně kolem pokojové teploty a výš. Na chladném parapetu hlíza klíčí velmi pomalu nebo vůbec. Pomáhá postavit nádobu nad topení nebo do vyhřívaného množárníku, ale ne přímo na zdroj horka.

Hlízy z obchodu nemusí vždy vyklíčit, protože bývají někdy ošetřené proti klíčení. Spolehlivější jsou hlízy z domácí úrody, od jiných pěstitelů nebo zakoupené hotové sazenice. Na výsadbu vybírejte zdravé, pevné hlízy bez skvrn a hniloby.

Jak nechat výhony zakořenit

Když výhony dorostou zhruba 15 až 20 cm a mají několik listů, opatrně se odlomí nebo odříznou od hlízy. Spodní listy se odstraní a výhony se postaví do sklenice s vodou nebo se zapíchnou do vlhkého substrátu. Během jednoho až dvou týdnů vytvoří kořeny.

Zakořeněné výhony se přesadí do samostatných květináčů a pěstují se na světlém a teplém místě až do výsadby. Z jedné hlízy se dá postupně odebrat více výhonů, protože po odlomení vyrůstají nové. Hlíza tak poslouží jako zdroj sazenic pro celý záhon.

Zhruba týden před výsadbou se sazenice otužují, postupně se vynášejí ven za teplých dnů. Otužené rostliny lépe snášejí slunce a vítr a po výsadbě méně trpí. Sazenice nevyndávejte ven v chladných nocích.

1. V březnu položte zdravou hlízu zpola do vody nebo do vlhkého substrátu v teple.
2. Počkejte, až výhony dorostou zhruba 15 až 20 cm a budou mít několik listů.
3. Výhony opatrně odlomte a odstraňte spodní listy.
4. Postavte je do sklenice s vodou nebo zapíchněte do vlhkého substrátu.
5. Po zakořenění je přesaďte do samostatných květináčů na světlé a teplé místo.
6. Týden před výsadbou sazenice otužujte venku za teplých dnů.

Kdy a jak batáty vysadit

Sazenice se vysazují, až pominou mrazíky a půda je dostatečně teplá, obvykle po polovině května nebo začátkem června. Batáty nesnášejí chlad a ve studené půdě stagnují. Raději je lepší počkat týden navíc než riskovat chladnou noc.

Sazenice se sázejí hlouběji, než rostly v květináči, tak aby bylo pod zemí několik uzlin, ze kterých vyrostou kořeny a později hlízy. Nad zemí se nechá jen vrchol s několika listy. Rozestup mezi rostlinami by měl být zhruba třicet až čtyřicet centimetrů, mezi řádky víc.

Po výsadbě se rostliny zalijí a v chladných nocích se přikrývají netkanou textilií. Prvních pár dní mohou listy povadnout, ale rostlina se rychle vzpamatuje. Pravidelná zálivka v prvních týdnech je důležitá pro zakořenění.

Proč batátům pomáhá fólie

Černá fólie prohřívá půdu a udržuje v ní stabilnější teplotu, což je pro batáty v našem klimatu velmi důležité. Pokládá se na hrůbky zhruba týden až dva před výsadbou, aby se půda stihla ohřát. Sazenice se pak sázejí do vyříznutých otvorů.

Fólie zároveň omezuje růst plevele a odpařování vody. Výhony se po ní rozrůstají a nezakořeňují v uzlinách do půdy, což by rostlinu zbytečně vysilovalo. Pod fólii je dobré položit kapkovou hadici pro zálivku.

Alternativou k fólii je mulč nebo mulčovací textilie, které ale půdu tolik neprohřejí. V nádobách pomáhá tmavá nádoba postavená na slunci. Obecné zásady mulčování popisuje článek mulčování záhonů.

Jak o batáty pečovat v létě

Batáty potřebují pravidelnou zálivku, zejména v prvních týdnech po výsadbě a v období sucha. Když rostliny zakoření, snesou krátká sucha lépe než většina zeleniny. Na konci sezóny, zhruba měsíc před sklizní, se zálivka omezuje, aby hlízy nepraskaly.

Dlouhé výhony se neodstraňují ani nezkracují, protože listy vyživují hlízy. Pokud výhony zakořeňují v uzlinách mimo fólii, je dobré je občas nadzvednout a přeložit, aby rostlina netvořila množství malých hlíz místo několika velkých. Na malých zahradách se výhony mohou vést i po opoře.

Hnojení je potřeba jen střídmé. Na dobře připravené půdě stačí kompost, během sezóny se může přidat hnojivo s vyšším podílem draslíku. Přehnojení dusíkem dá mohutné listy a malé hlízy.

Jak pěstovat batáty v nádobě

Batáty lze pěstovat i ve velkých nádobách, pěstebních vacích nebo truhlících na balkoně či terase. Nádoba by měla mít dostatečný objem a hloubku, aby měly hlízy kde růst. Tmavá nádoba na slunci se dobře prohřívá, což batátům vyhovuje.

V nádobě substrát rychleji vysychá, a proto je potřeba zalévat častěji, zvlášť v horku. Zároveň nesmí stát voda na dně, jinak hlízy hnijí. Otvor ve dnu a drenážní vrstva jsou nezbytné.

Výhody nádoby jsou snadná sklizeň a možnost přenést rostlinu do tepla při náhlém ochlazení. Na podzim stačí nádobu vyklopit a hlízy vybrat. Batáty v nádobě jsou zároveň okrasné, zvlášť odrůdy s barevnými listy.

Kdy a jak batáty sklízet

Batáty se sklízejí na podzim před prvním mrazem, obvykle v září nebo začátkem října. Znamením je začínající žloutnutí listů. Pokud přijde mráz, který spálí listy, je nutné sklidit hlízy co nejdříve, protože chlad a odumírající listy mohou hlízy poškodit.

Hlízy se vyrývají velmi opatrně, nejlépe rycími vidlemi, zapíchnutými dostatečně daleko od rostliny. Slupka čerstvých batátů je tenká a snadno se poraní, každé škrábnutí pak zhoršuje skladovatelnost. Hlízy se nejprve uvolní a pak rukama vyberou ze země.

Po sklizni se hlízy nemyjí, jen se jemně oklepou od zeminy. Poraněné nebo zlomené hlízy se oddělí a spotřebují jako první. Výhony a listy lze zkompostovat, pokud nejsou nemocné.

Co je dozrání batátů neboli curing

Čerstvě sklizené batáty nejsou ještě tak sladké a jejich slupka je velmi křehká. Proto se po sklizni nechávají několik dní až dva týdny dozrát v teple a vlhku, což se v odborné literatuře označuje anglickým slovem curing. Během této doby se rány na slupce zacelí a část škrobu se přemění na cukry.

Pro dozrání je potřeba teplo kolem 30 °C a vysoká vlhkost vzduchu. Doma se toho dosáhne například uložením hlíz do krabice nebo bedny zakryté vlhkou utěrkou a postavené na teplé místo, třeba u kotle nebo v teplé kotelně. Hlízy by se neměly dotýkat přímo zdroje tepla.

Po dozrání jsou hlízy sladší, mají pevnější slupku a vydrží déle. Bez dozrání se batáty skladují hůř a jejich chuť je méně výrazná. Pokud nemáte teplé místo, můžete dozrání vynechat, ale hlízy je pak lepší spotřebovat dřív.

Jak batáty uskladnit

Dozrálé batáty se skladují na suchém, tmavém a mírně chladném místě, ideálně kolem 13 až 15 °C. Taková místa jsou například chladnější komora, spíž nebo nevytápěný pokoj. Při správném uskladnění vydrží několik měsíců.

Batáty nepatří do lednice ani do studeného sklepa, kde se poškozují chladem. Tento rozdíl oproti bramborám je nejčastějším důvodem, proč se sklizené batáty rychle kazí. Obecné rozdíly mezi skladováním jednotlivých plodin popisuje článek skladování úrody ze zahrady.

Hlízy se ukládají v jedné vrstvě, aby se nedotýkaly, a pravidelně se kontrolují. Měknoucí, plesnivé nebo nahnilé kusy se hned odstraní. Na výsadbu příští rok si odložte několik zdravých, středně velkých hlíz.

Co batáty ohrožuje

Batáty v našich podmínkách nemají mnoho specifických chorob. Nejčastějším problémem je hniloba hlíz v přemokřené půdě nebo při skladování v chladu a vlhku. Proto je důležitá propustná půda a správné uskladnění.

Hlízy mohou napadat drátovci, larvy kovaříků, kteří do nich vyhlodávají úzké chodbičky. Častěji se vyskytují na místech, kde byl dříve trávník. Pomáhá zařadit batáty na záhon, který byl už několik let obdělávaný.

Na podzim a v zimě mohou hlízy v zemi i ve skladu ohrožovat hraboši a myši. Listy ve skleníku napadají svilušky a mšice, venku někdy slimáci. Pravidelná kontrola rostlin pomůže zasáhnout včas.

Co vidíte	O co jde	Co s tím
sazenice po výsadbě stojí a nerostou	studená půda nebo chladné noci	černá fólie, textilie, sázet později
bujné výhony a malé nebo žádné hlízy	přehnojení dusíkem nebo krátká sezóna	omezit dusík, sázet dřív pod fólii
mnoho drobných hlíz podél výhonů	výhony zakořeňují v uzlinách	nadzvedávat výhony, použít fólii
hlízy praskají	nepravidelná zálivka před sklizní	omezit zálivku měsíc před sklizní
v hlízách úzké chodbičky	drátovci	nesázet po trávníku, střídat záhony
hlízy ve skladu tmavnou a tvrdnou	poškození chladem	skladovat nad 10 °C, ne v lednici
hlízy ve skladu měknou a plesniví	poranění při sklizni, vlhko	opatrná sklizeň, dozrání v teple

Jak batáty použít v kuchyni

Batáty se jedí tepelně upravené, pečené, vařené, dušené nebo smažené. Pečené v celku ve slupce jsou sladké a krémové, nakrájené na hranolky nebo měsíčky se na plechu opečou dozlatova. Hodí se i do polévek, kari, pyré a dokonce do sladkého pečiva.

Mladé listy a konce výhonů jsou po tepelné úpravě jedlé a v mnoha kuchyních se připravují jako zelenina podobně jako špenát. Na rozdíl od bramborové natě nejsou jedovaté. Sklízejte je jen střídmě, aby rostlina nepřišla o listovou plochu.

Pečené batáty jsou jednoduchou přílohou. Postup, jak dosáhnout opečení místo dušení, popisuje článek jak upéct zeleninu v troubě. Slupku stačí důkladně omýt a u mladých hlíz není třeba ji loupat.

• Pečené v celku: ve slupce v troubě do měkka, podávat s máslem nebo bylinkami.
• Měsíčky a hranolky: opečené na plechu s olejem a kořením.
• Polévka: krémová, s kokosovým mlékem nebo zázvorem.
• Pyré: samostatně nebo napůl s bramborem.
• Listy: mladé listy povařené jako špenát.

Co si z toho odnést

Batáty se v českých podmínkách pěstovat dají, ale vyžadují pozornost k teplu v každé fázi. Rozhoduje dostatek tepla, pozdní sklizeň před mrazem a dozrání. Hlavní zásady shrnuje pět bodů.

1. Vypěstujte sazenice z naklíčené hlízy, nesázejte kusy hlíz jako brambory.
2. Vysazujte až do teplé půdy po polovině května, nejlépe do hrůbků pod černou fólii.
3. Sklízejte opatrně před prvním mrazem, slupka se snadno poraní.
4. Nechte hlízy několik dní až dva týdny dozrát v teple a vlhku.
5. Skladujte při pokojové až mírně chladné teplotě, nikdy v lednici.

Časté otázky k pěstování batátů

Jak se pěstují batáty ze hlízy?

Hlíza se v březnu nechá naklíčit v teple, výhony se odlomí a nechají zakořenit ve vodě nebo substrátu. Zakořeněné sazenice se po polovině května vysadí ven.

Můžu použít batáty z obchodu na sazenice?

Ano, ale nemusí vždy vyklíčit, protože bývají někdy ošetřené proti klíčení. Spolehlivější jsou hlízy od pěstitelů nebo hotové sazenice.

Kdy se vysazují batáty ven?

Po polovině května nebo začátkem června, až pominou mrazíky a půda je teplá. Batáty nesnášejí chlad.

Proč pěstovat batáty pod fólií?

Černá fólie prohřívá půdu a udržuje stabilnější teplotu. Zároveň omezuje plevel a zakořeňování výhonů mimo rostlinu.

Jak dlouho rostou batáty?

Potřebují zhruba čtyři měsíce bez mrazu. Proto se vysazují co nejdříve a sklízejí co nejpozději.

Kdy se batáty sklízejí?

Na podzim před prvním mrazem, obvykle v září nebo začátkem října. Pokud mráz spálí listy, je potřeba sklidit hned.

Proč jsou čerstvé batáty málo sladké?

Cukry se tvoří až během dozrání po sklizni. Několik dní v teple a vlhku chuť výrazně zlepší.

Co je curing batátů?

Dozrání hlíz po sklizni v teple kolem 30 °C a vysoké vlhkosti po dobu několika dní až dvou týdnů. Rány se zacelí a hlízy zesládnou.

Jak skladovat batáty?

Na suchém, tmavém místě kolem 13 až 15 °C, v jedné vrstvě. Ne v lednici ani ve studeném sklepě.

Proč se batáty v lednici kazí?

Nesnášejí teploty pod zhruba 10 °C, v chladu se poškodí, tmavnou a hnijí. Proto patří do pokojové nebo mírně chladné místnosti.

Jsou listy batátů jedlé?

Ano, mladé listy a konce výhonů jsou po tepelné úpravě jedlé. Na rozdíl od bramborové natě nejsou jedovaté.

Můžu pěstovat batáty v květináči?

Ano, ve velké nádobě na teplém a slunném místě. Nádoba musí mít odtok a potřebuje pravidelnou zálivku.

Proč mají batáty jen listy a žádné hlízy?

Nejčastěji kvůli přehnojení dusíkem, chladu nebo krátké sezóně. Pomáhá fólie, dřívější výsadba a střídmé hnojení.

Jsou batáty příbuzné brambor?

Ne, batáty patří do čeledi povijnicovitých, brambory do lilkovitých. Liší se v pěstování i uskladnění.